EU vstupuje do ústavní krize

13. 5. 2020

Němečtí ústavní právníci možná podkopáním pozice nejvyššího evropského soudu otevřeli Pandořinu skříňku, píše Andreas Kluth.

Možná jste měli pocit, že Evropská unie má až dost problémů k řešení. Z jedné strany probíhá pandemie způsobující recesi a dluhovou krizi, která může zničit měnovou unii. Ze druhé se dva členské státy, Polsko a Maďarsko, začínají chovat zdivočele, podkopávají demokracii a právní stát a stále více směřují ke konfliktu s Bruselem. Nejsem jediný, kdo se ptá, zda má EU vůbec budoucnost.

A nyní nějací červeně oblečení soudci v Karlsruhe, ve městě, které si většina lidí musí najít aplikací Google Maps, neúmyslně všechny tyto problémy učinili mnohem nezvládnutelnějšími, když zpochybnili právo Evropské centrální banky nakupovat dluhopisy za účelem kvantitativního uvolňování. Jedním z důsledků šokujícího rozsudku z minulého týdne je velké zkomplikování úsilí banky udržet ekonomiku eurozóny v provozu. Ale fundamentálnějším důsledkem je uvržení celého právního rámce EU do chaosu. Ano, EU teď prochází plnohodnotnou ústavní krizí.

Je tomu tak proto, že soud v Karlsruhe, poprvé v historii, dost viditelně převážil vyšší instanci, Evropský soudní dvůr v Lucemburku, který v minulosti dal ECB zelenou. Může tohle národní soud udělat? A pokud, co zabrání jiným národním soudům udělat totéž, kdykoliv se jim znelíbí, co EU říká nebo dělá? Tyto otázky se dotýkají klíčového dilematu EU: Kde nakonec spočívá suverenita?

Odsud dvě opačné reakce na rozsudek: Eurofilové se nacházejí někde mezi strachem a skleslostí. Mezi nimi je Wolfgang Schauble, šedá eminence německé politiky. Nyní předseda parlamentu a tedy druhý nejvyšší německý představitel je bývalým ministrem financí a pomohl EU provést předchozí dluhovou krizí. Nyní se obává, že rozsudek z Karlsruhe může ohrozit přežití eurozóny jakožto měnového bloku a připravit celou EU o právní autoritu.

Euroskeptici mezitím oslavují. Patří k nim i vlády Polska a Maďarska. Po léta se snažili vymazat instituce svobodných a otevřených společností, jak je definují zakládací dokumenty EU. Tento měsíc americký thinktank Freedom House prohlásil, že obě země už nekvalifikuje jako demokratické, protože Polsko "vede válku proti justici" a Maďarsko "přestalo vůbec předstírat respekt k demokratickým institucím".

To co tento polský a maďarský sestup brzdilo je nicméně Evropský soudní dvůr, který se zabývá zejména Polskem. Takže sotva překvapí, že polský premiér Mateusz Morawiecki napsal nadšený dopis německému listu, v němž chválí rozsudek z Karlsruhe jako "jeden z nejdůležitějších rozsudků v historii" EU, protože připomněl, že jsou to členské státy, kdo rozhoduje, co mohou instituce EU dělat, a ne naopak. Je zřejmé, že má nyní pocit, že také Polsko má nyní bianco šek na ignorování rozsudků z Lucemburku.

To je samozřejmě vrchol cynismu. Soudci z Karlsruhe vyjádřili názor na to, zda instituce EU (ECB) překročila pravomoci stanovené smlouvami EU - a přitom nesouhlasili s interpretacemi soudců v Lucemburku. To je nemotorné, ale legitimní. Naproti tomu lidé, kteří jsou u moci ve Varšavě, podkopávají právní stát ve vlastní zemi, v rozporu s nálezy z Lucemburku. To jsou dvě zcela odlišné situace.

A přesto se cynikům podaří spojit kauzu ECB s Polskem a Maďarskem natolik, aby rozvolnili celý právní rámec EU, což ve výsledku povede ke zmrazení reformních plánů, zatímco nejistota trvá. Proto Evropská komise nemůže nečinně přihlížet. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová, která je Němka, nyní hrozí žalobou proti Německu kvůli rozsudku jeho soudu.

"Poslední slovo ohledně zákonů EU je vždy řečeno v Lucemburku. Nikde jinde," prohlásila von der Leyenová o víkendu - a snažila se, aby zněla tvrdě a přísně. A přece musí vědět, že postup EU proti největšímu a nejsilnějšímu členskému státu by se táhl donekonečna a měl by malou šanci na úspěch.

Rozsudek německého ústavního soudu tedy znamená pro EU děsivou zprávu. Ne proto, že by byl právně nesmyslný. Spíše proto, že vrhá nepříjemné světlo na všechny institucionální a politické nedostatky EU v ten nejhorší možný čas, v době globálního zdravotního a ekonomického mimořádného stavu. Dlouhodobé vyhlídky EU byly už špatné předtím, než němečtí soudci začali číst rozsudek. Teď jsou ještě horší.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3993

Diskuse

Obsah vydání | 19. 5. 2020