Proč Irsko tak důrazně podporuje Palestince?

2. 11. 2023

 

Ačkoli nikdo se zdravým rozumem nemůže ospravedlnit vraždění civilistů ze strany Hamásu 7. října - a v Irsku jsem neslyšela ani náznak takového názoru - Irsko dlouhodobě podporuje to, co je považováno za věc palestinské svobody a míru v regionu. Vzhledem k tomu, že se na sociálních sítích stále objevují videa irských politiků, kteří se zastávají Palestinců a kritizují izraelskou vládu, je otázka, kterou si ti, kdo postoj Irska neznají, kladou, jednoduchá: proč?

Stručnou odpovědí je irská zkušenost s kolonialismem, sektářským násilím a mírem. Tato stručná odpověď však skrývá složitosti. Irská solidarita s palestinským lidem není reflexí typu "je to tam podobné jako to bylo u nás" (i když se to tak někdy jednoduše vyjadřuje, zejména v Severním Irsku), ani pouhým druhem politického sentimentalismu. Je vyjadřována prostřednictvím vládní politiky, protestů a aktivismu a historicky podloženého pocitu empatie k těm, jejichž životy jsou omezovány okupací a násilím. Podpora mírového procesu ze strany následných irských vlád je také odrazem pochopení, že mír lze nastolit i v akutních podmínkách sektářského násilí.

V roce 1980 bylo Irsko prvním členem Evropské unie, který podpořil vznik palestinského státu. V letech 1999 a 2003 se irští politici významně setkali s Jásirem Arafatem. V roce 2010 Irsko nařídilo vyhoštění izraelského diplomata z Dublinu, když vyšlo najevo, že podezřelí z atentátu na představitele Hamásu Mahmúda al-Mabhúha použili padělané irské pasy. Ve stejném roce byla izraelskými bezpečnostními silami zastavena irská loď, která se během blokády pokoušela dopravit do Gazy humanitární pomoc. V roce 2017 byla nad dublinskou radnicí vyvěšena palestinská vlajka u příležitosti 50 let izraelské okupace Západního břehu Jordánu.

V posledních letech obě komory irského parlamentu schválily návrh vyzývající k uznání státu Palestina, který však stále zůstává v legislativní nejistotě. Znovu se však o něm zmínil ministr zahraničních věcí Micheál Martin v souvislosti se zářijovým summitem OSN, když naznačil, že irská vláda se chystá pokročit s návrhem zákona. Návrh zákona o okupovaných územích z roku 2018 - který ještě musí projít závěrečnou fází v parlamentu - by zakázal irské obchodování s nelegálními osadami na okupovaných územích a jejich ekonomickou podporu. Na politické pravici existují určité proizraelské nálady - významným příkladem je bývalá ministryně za Fine Gael, která se stala lobbistkou, Lucinda Creightonová - ale obecně panuje shoda.

Vzhledem k irské historii mnoho lidí tíhne k podpoře těch, které vnímají jako utlačované, s marginalizovanou národní identitou, zejména v rámci imperialismu a kolonialismu. Tento pocit spřízněnosti se může projevovat v každodenním kulturním životě - vezměme si třeba výjezdní soupravu populárního dublinského fotbalového klubu na rok 2023, která vznikla ve spolupráci s palestinskou neziskovou sportovní organizací. Po celém Irsku se také uskutečnilo několik protestů vyzývajících k příměří.

Irský prezident Michael D. Higgins, který i přes svou nezávislou roli občas vzbuzuje rozpaky, se k izraelským akcím vyjádřil rázně. "Oznámit předem, že porušíte mezinárodní právo a udělat to nevinnému obyvatelstvu," řekl novinářům během návštěvy Říma, když se bombardování Gazy stupňovalo, "to snižuje celý kodex, který tu byl od druhé světové války o ochraně civilistů, a snižuje ho na padrť." Prezident se těší široké podpoře veřejnosti a je vnímán tak, že odráží názor lidu přesahující stranické hranice. Když tento výrok vyvolal hněv izraelského velvyslance v Irsku, ozvaly se z řad veřejnosti výzvy k vyhoštění velvyslance.