7. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 7. 2005

Američtí vojáci a strategie ničení nemocnic: škody místo oprav

Jedna hodina v Hadíthě

Sabáh Alí, BRussells Tribunal, Bertrand Russell Peace Foundation
přeložila Eva Cironisová

Předpokládali jsme, že zůstaneme v Hadíthě celý den. Ale situace byla podezřele klidná. Dva LandCruisery jsme zanechali na dálnici, prázdné a otevřené. Několik lidí se ptalo, jak se nám podařilo dostat se do města. Ve skutečnosti se nám to nezdálo těžké. Ale když jsme o hodinu později odcházeli, mnozí obyvatelé nás varovali, abychom se vyhnuli hlavním ulicím; a někteří přímo naznačovali střelbu. Nakonec za námi jelo auto a přimělo našeho řidiče zastavit. „Musíte se dát doleva a dát se oklikou, Američané jsou na křižovatkách a střílejí na blížící se auta, případně i na ta, která stojí.“

Když jsme 4. června 2005 v 11:00 přijeli jsme do hadíthské hlavní nemocnice, byl tam velký houf rozhněvaných mužů, kteří vykřikovali: to není správné, je to nespravedlivé, Bůh s tím nesouhlasí, ani lidé, kde je vláda … to jsou nepřijatelné zločiny … někteří hořce plakali jako ženy. Dvě mladá mužská těla, zalitá krví, byla právě vnesena do nemocnice.

„Kdo jsou ti muži?“

„To je Fuád Šiháb Muhammad, řidič. Druhý je Júsuf Ammáš, strážce z továrny na výrobu sádry. Vezli sádru z továrny v Hadíthě, když na ně Američané začali střílet.“

„Proč? Měli v náklaďáku nějaké zbraně? Došlo k nějakému boji, nějaké explozi … co se stalo?“

„Ne, nic se nestalo. Byli to civilisté jedoucí po silnici, vezli do města sádru. Nevinní lidé, zabití bez důvodu. To se musí zastavit.“

Dr. Ijjád, asistent ředitele nemocnice, potvrdil, že mrtvé a zraněné jim do nemocnice ve městě, v němž žije 80 tisíc obyvatel a leží asi 250 km západně od Bagdádu, přinášejí pravidelně každý den. Nemocnice vypadá mizerně. Černé zdi, vylámaná okna a dveře, zdi provrtané kulkami ... jsou vidět po celé nemocnici přeplněné pacienty. Kolikrát jsme viděli stejný obraz, mnohokrát ve Fallúdže, Ramádí, Qá'imu, Tal Afáru … Dr. Ijjád popisuje, co se stalo:

„V noci ze 7. na 8. května 2005 došlo k bojům mezi mudžáhidy a americkými vojáky. Na hlavní ulici za nemocnicí explodovalo auto naložené výbušninou. Američtí vojáci, obrněnce, vrtulníky a vojáci prohledali nemocnici, stříleli na všechny věci a všechny lidi, můžete vidět kulky ve zdech, bylo slyšet bomby, kouř z bomb …Ve skladu potravin byl sojový olej, a ten chytil. Žádní hasiči ani dobrovolníci se nemohli přiblížit. Oheň se rozšířil do dalších částí skladu, do skladu léčiv, laboratorních přístrojů, do mycí jednotky, do pokojů zvláštní péče a dalších zařízení. Hořelo to dva dny. Tyto části úplně shořely. Budova byla od základů nově postavena; i střechy se v ohni zřítily.“

„Říká se, že v nemocnici byli mudžáhidové?“

„Tahle záminka není správná ani logická. Nemocnice byla plná pacientů, zaměstnanců, probíhaly operace, dr. Abd al-Wahháb právě operoval pacienta z Qá'imu … speciální pokoje, které byly zničeny, byly většinou plné pacientů a jejich rodin, kteří utrpěli zlá poranění a byli rychle převezeni do nemocnice v Ramádí, v pohotovosti byl celý štáb specialistů … pokud by všichni tihle lidé měli rozum a uvažovali logicky, zůstávali by v nemocnici, kdyby se v ní bojovalo nebo tu byli bojovníci?! Američtí vojáci zaútočili náhle a zaměstnanci byli ponižováni.“

„Jak to?“

„Dr. Zuhajr tu byl během první razie, teď tu není. Byl svědkem i druhé razie,“ odpověděl dr. Walíd, ředitel nemocnice. „25. května ráno Američané prohledali nemocnici znovu, hledali mudžáhidy a zbraně, protože se domnívali, že útok 7. května vyšel z nemocnice. Zaměstnanci byli zatčeni velmi ponižujícím způsobem, donuceni klečet na kolenou, ruce za hlavou, s ústím zbraně u tváře nebo v zádech. Nemocnice byla znovu zničena, dveře zničeny bombami hodinu potom, co vojáci skončili prohledávání. Řekl jsem důstojníkovi, který za to zodpovídal, že zadržel nevinné lidi, kteří nemají s ozbrojenými aktivitami nic společného, jako zaměstnanci vykonávají svou práci.“

„Hadíthská nemocnice je jednou z největších v oblasti, slouží pro řadu okolních měst, jak teď můžete fungovat?“

„Původně jsme celou oblast zvládali velmi obtížně, po populačním a stavitelském boomu v minulosti,“ odpověděl dr. Walíd, „a současná nestabilní situace na nemocnici velmi doléhá. Při požáru jsme ztratili důležité zásoby, jsme na nule. Musíme se snažit co nejvíce obnovit, protože silnice jsou uzavřené, musíme prostě raněné opatřit tím, co máme. Používáme teď primitivní způsoby mytí před operací. Přijímáme jen některé naléhavé případy, protože nemůžeme brát všechny pacienty. Mnohé z nich jsme poslali pryč, což je ovšem pro pacienta velmi riskantní, ale naše možnosti jsou také omezené. Problémem je, že mnoho lidí se z různých příčin stává terčem amerických kulek, nevědí nebo nerozumějí nebo jsou v tu chvíli zmatení ... atd. Potřebujeme všechno, co jen nemocnice může potřebovat.“

„Kolik bude podle vašeho názoru stát obnova a zásobení nemocnice?“

„Poškozené budovy samotné budou podle odhadů inženýrů vyžadovat 230 milionů iráckých dinárů (160 000 dolarů),“ odpověděl dr. Walíd. „Léky 120 milionů (83 000 dolarů) a laboratorní materiál 60 - 70 milionů (50 000 dolarů),“ dodal dr. Ijjád..

„Co je teď nejpotřebnější?“

Oba lékaři se shodli, že:

1 – mycí a antiseptická jednotka

2 – operační stůl
3 – chirurgické nástroje
4 – postele
5 – autokláv
6 – vozíky
7 – léky a lékařské potřeby
8 – invalidní vozíky
9 – zářiče a elektronické přístroje.

„Proč nepožádáte ministerstvo zdravotnictví?“

„To jsme udělali,“ říká dr. Walíd, „slíbili nám pomoc.“

„Kdy to bylo?“

„Tyhle věci potřebují čas a my to potřebujeme rychle.“

Sklad laboratorního materiálu byl úplně zničen, všechno shořelo, „žádný lékař ani chirurg nemohou bez tohoto materiálu a zařízení pracovat a dělat vyšetření,“ říká dr. Ijjád. Ve speciálních pokojích jsou všude stopy po kulkách, někteří pacienti byli v nemocnici zatčeni, jiní vážně zraněni.

„Možná je to naivní otázka, ale proč Američané zničili nemocnici, když k útoku došlo mimo ni?“

„Říkají, že na ně zaútočil někdo z nemocnice. Bylo tam ale auto naložené výbušninou, všichni to viděli. Ještě jsou tam na hlavní ulici stopy, můžete je vidět a nafilmovat. Myslím, že je to dílo médií, tvrzení, že v nemocnici byli teroristé.“

Zdroj, další podrobnosti a fotogalerie ZDE

                 
Obsah vydání       7. 7. 2005
7. 7. 2005 V Londýně zahynulo více než 50 osob
7. 7. 2005 Jak k tomu došlo - časová souslednost
7. 7. 2005 Americká novinářka odsouzena do vězení
7. 7. 2005 Mediaprint&Kapa Pressegrosso versus akcionáři PNS Petr  Vidomus
6. 7. 2005 Pavel z Tarsu, věrozvěstové Cyril s Metodějem a Jan Hus Boris  Cvek
7. 7. 2005 G8 a WTO: může summit ovlivnit mnohostranné obchodní vyjednávání? Ludmila  Štěrbová
7. 7. 2005 Jörg Haider - nejlépe placený rakouský politik Richard  Seemann
7. 7. 2005 Blahoslavený bezdomovce nesoudí Jindřich Jonáš Bláha
7. 7. 2005 MÁ DĚVA JEŠTĚ DŘÍMÁ Karel Hynek Mácha
7. 7. 2005 The City of the Sun lies under some patchy cloud Ema  Čulík
8. 7. 2005 Petrohradský mýtus žije dál v Městě bez slunce Ema  Čulík
5. 7. 2005 Hvězdy a festivaly Markéta  Sulovská
7. 7. 2005 Broken Flowers – Zlomené květiny Markéta  Sulovská
7. 7. 2005 Zelenka’s new film brings a tear to our laughing eye Ema  Čulík
7. 7. 2005 Zelenkův nový film: v smějících se očích se nám objevuje slza Ema  Čulík
5. 7. 2005 Delicate relations painted intricately Ema  Čulík
5. 7. 2005 Jemné vztahy vylíčené složitě Ema  Čulík
4. 7. 2005 American Indie Films Deal with the War on Iraq, but Fail to Convince Ema  Čulík
4. 7. 2005 Americké nezávislé filmy o válce v Iráku nepřesvědčily Ema  Čulík
5. 7. 2005 Návrat domů jako deja vu zmrzačené genereace Štěpán  Kotrba
7. 7. 2005 Makroekonomové mezi vědou a politikou Jindřich  Kalous
7. 7. 2005 Ekonomie – věda nebo náboženství? Josef  Vít
5. 7. 2005 Ozdoba Krnova Boris  Cvek
6. 7. 2005 Nelegální dodávky zbraní podporují násilí v Konžské demokratické republice
7. 7. 2005 Nesnesitelná lehkost zapomínání aneb Big Brother přichází Lubomír  Brožek
7. 7. 2005 Jaderná energetika: osobní urážky do věcné polemiky nepatří Ivan  Brezina
4. 7. 2005 Sladké mámení alternativ Milan  Černý
7. 7. 2005 Partnerstva verejného a súkromného sektoru nie sú problém
7. 7. 2005 Američtí vojáci a strategie ničení nemocnic: škody místo oprav
7. 7. 2005 Neúspěšné obležení Fallúdže Dahr  Džamail
7. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. – 17. června 2005
4. 7. 2005 Psychosociální vývojové krize v životě Martina Luthera Stanislav  Heczko
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
7. 7. 2005 Američtí vojáci a strategie ničení nemocnic: škody místo oprav   
7. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. – 17. června 2005   
28. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 3. - 12. června 2005   
27. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května – 2. června 2005   
9. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 26. května 2005   
23. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. května 2005   
16. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005   
9. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 27. dubna 2005   
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005   
25. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 7. dubna 2005   
8. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 31. března 2005   
1. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. března 2005   
29. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 18. března 2005   
17. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 5. března 2005   
11. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. - 28. února 2005