OSA vymohl od ústavu pro postižené platbu za benefiční vystoupení písničkářů, o jejíž prominutí žádali sami písničkáři

11. 7. 2011 / Tomáš Koloc

Vzhledem k tomu, že autorský zákon chrání i moji tvorbu, jsem nedávno se zájmem sledoval debatu, která se kolem jeho použití rozvinula na stránkách Britských listů. Rád bych se čtenářům BL svěřil se svou konkrétní zkušeností s jednou z organizací, která má autorský zákon ochraňovat už ze svého názvu, Ochranným svazem autorským. Z mého článku se dozvíte, jak tato organizace své klienty někdy "chrání" i proti jejich vůli -- před těmi, kdo se proti této "ochraně" nejsou s to bránit...

Morální kodex třikrát jinak (a vlastně stejně)

11. 7. 2011 / Jan Kadubec

Jako už postarší člověk, který prožil většinu svého produktivního života v tzv. socialismu a v současnosti je neustále bombardován všelijakými nechutnými aférami a skandály našich politiků, jsem si vzpomněl, že v naší škole (a určitě i ve většině ostatních škol) visel na čelní stěně chodby pěkně vyvedený zasklený panel s názvem Morální kodex budovatele komunismu. Hned po převratu to bylo odstraněno. Samozřejmě si už nevzpomínám, co všechno tam bylo krásným písmem vyvedeno, a tak jsem si klikl do vyhledávače, a kupodivu na internetu je to vyvěšené. Tož jsem to pročítal a začal srovnávat s dneškem a i s dávnou minulostí.

Jak před generální stávkou a co potom

11. 7. 2011 / Josef Mrázek

Náš stát upadl do špatných rukou -- to člověka napadá jak dnes, tak vlastně pořád od roku 1990, kdy byl Václav Klaus zdánlivě demokraticky zvolen předsedou Občanského fóra, rozbil ho a ze získaného materiálu sestavil ODS. Tak začalo tunelování, devastace národního hospodářství, rozkrádání národního majetku, degradace vyspělé průmyslové a kulturní země na kolonii uprostřed Evropy.

Jak se do zdravotnictví volá, tak se z něj ozývá!

11. 7. 2011 / Jiří Baťa

Nedělní Otázky Václava Moravce, které byly zaměřeny na otázky zdravotnictví, byly v něčem inspirující, aniž si to kdo z přítomných uvědomoval. V debatě se mj. hovořilo i o nákladech na léčení závislých pacientů a o údajné potřebě jejich vyšší spoluúčasti na pojištění.

Je řeč především o kuřácích a v této souvislosti padlo několik zajímavých názorů. Podle ministra zdravotnictví Hegera, jde do státního rozpočtu cca jedna miliarda korun ze spotřební daně, zatímco od výrobců cigaret takřka deset miliard korun. K tomu poznamenal, že takto si svým způsobem kuřáci předplácejí zdravotní péči, které jim však není nic platná.

11. 7. 2011 / Michael Marčák

GALERIE

O feudální distribuci odpovědnosti v rizikové společnosti

11. 7. 2011 / Karel Dolejší

Portál japonské televize NHK zveřejnil v sobotu informaci o harmonogramu likvidace jaderné elektrárny Fukušima Daiči, která byla zničena dubnovým zemětřesením a následnou tsunami. Odstraňování roztaveného paliva ze dna poškozených reaktorů by provozovatel, společnost Tepco, měl zahájit za deset let, tedy v roce 2021 - to ovšem za předpokladu, že v té době bude k dispozici vhodná technologie...

Generálové ve službách spekulantů?

11. 7. 2011 / Karel Dolejší

Před pár týdny jsem se zde velmi stručně věnoval problémům spojeným s těžbou tzv. břidlicového plynu - kvůli poplašné zprávě vypuštěné generály Šedivým a Šándorem (dále a příště jen "ŠŠ"). Mezitím se ovšem objevily další a podrobnější údaje, které celý "břidlicový boom" vřazují do dobře známého kontextu finanční spekulace a her nazývaných v anglosaském prostředí "Ponzi scheme", kdežto v českém prostoru "letadlo".

7. 7. 2011 / Michael Marčák

GALERIE

Existují statisíce podobných webů jako BL

Nepřidělávejte nám vrásky, že nepřispíváme

11. 7. 2011

Musím reagovat na Vaše již několikáté povzdechnutí nad tím, jak malinkatá část čtenářů BL přispívá na jejich chod. V první řadě by bylo dobré si uvědomit, že na internetu existují snad statisíce podobných webů jako jsou BL, které přinášejí zprávy, úvahy, blogy apod. Pokud bych měl dát jedinou korunu na chod každého z nich, asi by pro mě nemělo význam vužívat internet jako bránu do světa informací a poznání. Ne každý považuje BL za nezbytné pro českou společnost a nejspíš proto jen malý zlomek jejich čtenářů přispívá na jejich chod. Pro mě osobně jsou BL občasnou zastávkou při surfování, zdaleka se mi na nich nelíbí vše a nevidím důvod, proč zrovna na BL přispívat. Pokud se rozhodnete provozovat své webové stránky, 99 % nákladů bude vždy na Vás, nemůžete čekat, že každý bude sdílet Vaše nadšení. Určitě není ostuda říkat si o peníze, ale 37 000 unikátních přístupů za den, není argument. Vydělejte si peníze reklamou a příspěvky od lidí, pro které jsou BL zásadní. Nám ostatním nepřidělávejte vrásky tím, že na Vaše stránky nepřispíváme, míní Michal Korgyík.

Britové vyhostili spisovatele za to, že měl mluvit na literárním festivalu

10. 7. 2011

Rostoucí počet zahraničních umělců bojkotuje Británii kvůli tomu, že je nesmírně obtížné dostat vízum k návštěvě této země. Následují příkladu slavného íránského filmového režiséra Abbase Kiarostamiho, který zrušil plány režírovat v Británii operu poté, co ho britské velvyslanectví v Teheránu požádalo, aby podal dokumenty k žádosti o vízum dvakrát.

Britský bulvání deník News of the World po 168 letech skončil

10. 7. 2011

Velkou Británií a britskou vládou otřásá už několik týdnů skandál s mobilními telefony.

Vyšlo najevo, že britský bulvární deník News of the World bezostyšně hackersky porušoval soukromí hvězd, politiků i obyčejných občanů a odposlouchával jim mobilní telefony a četl esemesky, případně dokonce esemesky v jejich mobilech na dálku spravoval či mazal, čímž nejméně v jednom případě znemožnil policejní vyšetřování vážného případu. Šlo o případ zavražděné školačky Milly Dowlerové, jejíž mobilní telefon po jejím únosu reportéři z News of the World hackersky napadli a jeho obsah zmanipulovali.

Několik poznámek k problému korupce v české společnosti

8. 7. 2011 / Petr Kužvart

Dnes se o korupci často mluví, píše, ba i káže. Vymýcení korupce nebo alespoň boj proti ní mají establishmentoví politici s oblibou ve svém erbu, který snaživě nastavují veřejnosti. Není snad člověka, který by korupci otevřeně vítal. Ti, kteří z ní pohodlně žijí, nemají totiž důvod na sebe nějak upozorňovat a jsou mezi nimi i tací, kteří se rozhodli, že nejlepší obrana je útok, a tak jsouce sami korupčníky, mají potírání korupce plná ústa.

Test Klausem

8. 7. 2011 / Ilona Švihlíková

Václav Klaus odmítl podepsat tzv. malou (svými dopady ovšem velkou) důchodovou reformu a vyvolal tím frenetické nadšení v určité části české levice, která snad dokonce spekuluje, jestli se VK neobrátil na socialistu. Ne, skutečně neobrátil. Václav Klaus je svých postojích dlouhodobě dosti konzistentní. To jen část levice má pocit, že si musí na štít přilepit, že s ní souhlasí i pan prezident!

Vyhrát Wimbledon může být také k nemalému smutnění (či ke vzteku?)

8. 7. 2011 / Miloš Dokulil

Takže především: Je samozřejmě úžasné, že se zase po řadě let podařil zázrak. Tenistka z malého státu získala letos ve dvouhrách na wimbledonských dvorcích "grandslamový" titul. Stěží je nutné opakovat jméno. Petra Kvitová, že? Málokdo teď, po skončení jubilejního (125.) turnaje, pomyslí však na to, že kromě špičkových dvouher hlavního turnaje byly zařazeny také čtyřhry (kromě řady dalších, doprovodných klání). Teď už jen tenisoví profesionálové, nadějný tenisový dorost a "zažraní" fandové kolem tenisu si budou navíc vybavovat ještě dvě další jména českých reprezentantek. Okolní svět -- má přece právo hned druhý den na to "zapomnět". (Čili to "zasklít", copak nemáme jiných starostí dost?).

Škola demokracie, nebo válka nervů?

8. 7. 2011

Dvě stovky studentů podporovaných rodiči, učiteli, městskými zastupiteli a řadou významných občanů Litoměřic přijely včera na zasedání krajského zastupitelstva s kauzou, která už přerostla hranice únosnosti -- s problémem stále neodvolatelné, a přitom neschopné, morálně a lidsky nepřijatelné a všeobecně neoblíbené ředitelky gymnázia, napsala Marie Landová.

Vládní mateníky kolem důchodové reformy III.

8. 7. 2011 / Stanislav A. Hošek

V předešlém textu jsem popsal, jak polistopadová politická moc, pod praporem vítězného antikomunismu, postupně decimovala penzijní systém. Velkým množstvím novelizací zákona, včetně u nás tak typických přílepků, neustále snižovala příjmy státního penzijního účtu a zároveň omezovala výši příjmů samotných penzistů. Cíleně tak vytvářela klima bezpodmínečné nutnosti reformy penzijního systému.

Bipolární svět byl snesitelnější

8. 7. 2011

Přečetla jsem si článek pana Dolejšího o výsledcích "naší sametové revoluce". A taky povídání o tom, že africkému rohu opět hrozí hladomor. A o Kaddáfího Libyi. A další a další - i o "reformách" naší bezvadné současné vlády. Nejsou to jediné zprávy, které sleduji, ale jen jedny z mnoha, ke kterým bych se chtěla vyjádřit, napsala čtenářka Miloslava Obermajerová.

Aféra DSK: Mediální cyklón mění směr?

8. 7. 2011 / Josef Brož

Justiční fejeton pokračuje. Poslední vývoj aféry Dominiqua Strausse-Kahna (DSK), bývalého předsedy Mezinárodního měnového fondu (MMF) obviněného ze sexuálního napadení, nabral koncem minulého týdne zdánlivě nový směr. Po silných výrocích, které se objevily v polovině května, jsme mohli zaslechnout podobné i minulý pátek. Měly jen obrácenou razanci.

Pár dodatečných poznámek k Wendersově filmu Pina

7. 7. 2011 / Jan Čulík

Mohu potvrdit, že trojrozměrná pocta tanečnické práci wuppertalské choreografky Piny Bausch je opravdu vynikající dílo. Mimochodem jde v ČR to distribuce, takže si ten film nenechte ujít.

Protože je to pocta zemřelé umělkyni, nejsilnějším posláním filmu se zdá být svědectví o pomíjejícnosti a bezvýznamnosti lidské existence. Členové soubory Piny Bauschové svědčí svými osobními výpověďmi i uměleckými tanečními výkony o jejím originálním talentu a obrovské tvůrčí práci, kterou za sebou zanechala. Jenže ta práce je skončená, je vlastně mrtvá, a přežívá pouze v odkazu ensemblu, který dál tančí to, co Bauschová vytvořila.

Třiadevadesátiletý Jiří Krejčík exceloval filmem i v rozhovoru

8. 7. 2011 / Jan Čulík

"S komunismem jsme se naučili žít jako s nevyléčitelnou chorobou. S kapitalismem jsme se ale ještě žít nenaučili." "Proč je to dneska v Česku tak blbé? Protože jsou to dvě prdele těsně vedle sebe. Byli jsme v prdeli za komunismu, a jakmile jsme se z toho osvobodili, hned jsme spadli do té vedlejší prdele kapitalismu."

Jiří Krejčík na filmovém festivalu v Karlových Varech

Zřejmě rekordně nejlepším českým filmem promítaným na karlovarském festivalu byl televizní snímek Jiřího Krejčíka (93) Osudové peníze (2010), natočený volně na motiv jednoho krátkého Čapkova textu z Trapných povídek, v nichž se dvě sestry svářejí o peníze, snaží se je dostat od bratra a vzájemně se u něho pomlouvají - bratr je tím zhnusen.

Pozoruhodný, až příliš "dokonalý" film o naší době

7. 7. 2011 / Ema Čulík

Když se podíváte na město z vrcholku nejvyšší budovy, všechno vypadá krásně. Slunce se leskne v oknech, lidé běhají jako mravenci. Pokud se ale opravdu o to město zajímáte, nic se o něm z výšky nedovíte -- musíte vstoupit do jeho špíny a chaosu, setkat se s jeho lidmi, tváří v tvář.

An English version of this article is in

Nový Almodóvar: Varování před povrchní atraktivitou a posedlostí vědou

6. 7. 2011 / Ema Čulík

Almodóvarovo nejnovější dílo je komické, pseudoromantické polovědeckofantastické melodrama.

Zvykli jsme si na to, že od Almodóvara musíme očekávat něco barvitého a upřímného, je to vždycky plné radosti a obyčejně je to částečně absurdní. Almodóvarovy filmy jsou tak naprosto přeplněny city, barvami, dramatičností a vším, že je prostě potěšením se na ně dívat.

An English version of this article is in

Hrst fotografických dojmů z filmového festivalu v Karlových Varech 2011

8. 7. 2011 / Ema Čulík

Fotografie Emmy Čulíkové z letošního filmového festivalu v Karlových Varech jsou ve fotogalerii zde:

FOTOGALERIE MFF 2011

Fotografie Emmy Čulíkové z Karlových Varů z předchozích let jsou zde:

2010

2009 - 1. část

2009 - 2. část

2008

2007

Revoluce? Nebo spíš generační strategie selektivního vyloučení z konkurence?

7. 7. 2011 / Karel Dolejší

Ohlédne-li se dnes člověk zpět za dobou tzv. předlistopadovou, a ponechá-li přitom stranou ideologizující interpretace, může sestavit ilustrativní výčet hlavních strukturálních problémů, které tehdy čs. společnost trápily, a srovnat ho se současným stavem. Pak se ovšem dopracuje poněkud překvapivých výsledků.

Humalův triumf v Peru: prohra Ameriky

7. 7. 2011 / Immanuel Wallerstein

Ollanta Humala byl 5. června zvolen prezidentem Peru. Jediným nesporným poraženým v těchto volbách jsou Spojené státy, jejichž velvyslankyně Rose Likins otevřeně podporovala Humalovu soupeřku v druhém kole, Keiko Fujimori. Co bylo ve hře v těchto pro Latinskou Ameriku stěžejních volbách?

Evropa vyhlásila válku ratingovým agenturám

7. 7. 2011

Evropští i světoví politici odsoudili krok ratingové agentury Moody's, která drasticky snížila rating portugalského dluhu, coby akt "finančního vandalismu", a obvinili "anglosaské" ratingové agentury ze snahy strhnout státy do bankrotu a destabilizovat globální systém.

Dopis Bohuslavu Sobotkovi:

ČSSD pasivně přihlíží úplné demontáži sociálního státu

7. 7. 2011 / Ivo Patta

Dobrý den pane předsedo.

Dovoluji si Vás upozornit na nikoliv ojedinělou kritiku programové politiky ČSSD. Najdete ji například v článku Jana Hartla Národ do ulic nevyjde. Češi jsou jen reptající diváci.

Spoluautor: Rekordně nejlepší film letošních Karlových Varů

4. 7. 2011 / Jan Čulík

< autor, režisér - a herec Martin Donovan a herec David Morse (obrácený zády) v Karlových Varech v pondělí večer

V pondělí ve 20 hodin jsme byli svědky ve velkém sále hotelu Thermal představení zřejmě (dosud) nejlepšího filmu letošních Karlových Varů. Je jím snímek amerického autora a režiséra Martina Donovana, překládaný do češtiny jako Spoluautor, anglickým názvem, který má ovšem množství významových konotací, které českému překladu chybí, Collaborator (Spolupracovník, Spoluautor, Kolaborant...) Donovan ve filmu i hraje hlavní postavu.

Piko, Nic proti ničemu, ruská katastrofa

6. 7. 2011 / Jan Čulík

Zklamáním byl ve středu film Tomáše Řehořka Piko (2010), který sledoval osudy několika pražských narkomanů a výrobců pervitinu. Překvapivě, prostřednictvím častých a nudných "psychedelických" záběrů, film sdělil převratnou myšlenku, že když někdo začne brát drogy, zničí si tím zdraví, mozek i život. Je zajímavé, že se čtyřiaosmdesátiminutovému snimku, který kombinoval dokumentární rozhovory postižených i policistů s hranými sekvencemi, nepodařilo kromě tohoto základního zjištění podat jedinou objevnou informaci. Možná je ale nemožné natočit o narkomanii jako takové dobrý film - celá řada českých filmařů už na tom ztroskotala. Jistě je možné vytvořit dramatický filmový příběh, jehož postavou může být narkoman; avšak učinit narkomanii jako takovou ohniskem celého narativu je zřejmě cesta do pekel. Co nového se totiž o daném jevu dá říct?

Jak čtenáři Britským listům poskytují dobrovolné předplatné

12. 7. 2011

Přibližně v polovině června jsme zavedli možnost přispívat na provozní náklady Britských listů prostřednictvím mobilního telefonu. Ujme se tento způsob hrazení nutných nákladů? Nevíme.

Publikujeme tabulku přehledu finančních transakcí od 1.7.2011.

Britské listy si v červnu v některých dnech otevřelo až 37 000 individuálních IP adres denně.

Informace o tom, jak přispět na provoz Britských listů, jsou ZDE

Spoluautor - film, který zpochybňuje naši jistotu

4. 7. 2011 / Ema Čulík

< autor, režisér - a herec Martin Donovan a herec David Morse v Karlových Varech v pondělí večer

Když píšeme kritiku, zjišťujeme, že často používáme slova "mělo by se". Nemyslím to explicitně, ale vždycky zaujímáme určitý morální a kulturní postoj. "Filmy by měly být angažované a měly by diváka zaujmout." "Postavy by měly být přesvědčivé a sympatické." "Problémy by se měly zkoumat do hloubky." I tehdy, kdy píšu scénáře a náměty na film, zjišťuju, že zaujímám určité morální a umělecké hledisko. Všichni máme své zásady a svá přesvědčení. Umění, novinářská práce a také všechno to, co děláme v životě, je potvrzením a vyjádřením těchto zásad a tohoto přesvědčení. Liberálové mívají ošklivou tendenci být zvlášť vinni svatouškovstvím. Udělalo by nám velmi dobře, kdybychom se obrátili, podívali se na sebe a občas se podrobili sebezkoumání.

An English version of this article is in

Ja těbja ljublju - opravdu dobrý film o dnešním Rusku

3. 7. 2011 / Ema Čulík

< Ruští režiséři Pavel Kostomarov and Alexandr Rastorgujev

V kinematografii vzniká v poslední době jedna opravdu zajímavá tendence. Jde o to, že filmaři překračují hranici mezi narativním a dokumentárním filmem - ale jen částečně. Nedávno vznikla celá řada filmů, které se nedají zaškatulkovat, což ovšem fascinuje kritiku a frustruje tvůrce festivalových programů.

An English version of this article is in

Bezvýchodná situace Romů ve střední Evropě

5. 7. 2011 / Jan Čulík

Martin Šulík vykreslil svým novým filmem Cigán (2011) bezvýchodnou situaci člověka, který se narodí jako Rom. Potýká se od dětství s neuvěřitelnými překážkami a jakoukoliv snahu je překonat sráží svými podmínkami nejen jeho vlastní komunita, v níž žije, ale i širší bělošská společnost naprostým neporozuměním, nepřátelstvím, nezájmem a otevřeným rasismem.

Šulík natočil příběh čtrnáctiletého Roma Adama, žijícího v jedné z chudých osad na východním Slovensku. Nesmírně důležité je, že je příběh podáván empaticky, tedy nikoliv s nadhledem či s arogancí režiséra či bělocha, který "situaci rozumí líp", ale z hlediska Romů samotných: vnímáme, co žijí a co cítí, film je prezentuje jako lidi.

Pina: Trojrozměrná podívaná čistoty a vášně, jakou vytvořil Wim Wenders

3. 7. 2011 / Ema Čulík

Wim Wenders není v oblasti dokumentárních filmů o umělcích nováčkem. R. 1995 proslavil Wenders kubánský hudební soubor Buena Vista Social Club do takové míry, že soubor pak natočil v USA vlastní album a stal se populárním po celém světě. Nyní Wim Wenders ve svém novém dokumentárním filmu přivedl zpět k životu choreografku Pinu Bauschovou, která zemřela r.2009. Údajně spolu chtěli natočit film, ale Pina zemřela, než se k tomu s Wendersem dostali. Takže film, který nyní vznikl, je do určité míry memento mori, vitrínou, do níž režisér uzavřel ducha milované umělkyně a učitelky.

An English version of this article is in

Osmdesát dopisů: Komunismus koncem osmdesátých let očima čtrnáctiletého chlapce

4. 7. 2011 / Jan Čulík

Je tomu přes dvacet let, a tak těžko můžeme čekat hluboké porozumění tomu, jak se žilo v Československu před rokem 1989, od příslušníků mladé generace. Od dnešních pětadvacetiletých se těžko dovíme víc, než že "se stály fronty na banány a nebyl toaletní papír", anebo pak opakují vyčtené stereotypní fráze z pravicových učebnic.

Kim Ki-duk v krizi

7. 7. 2011 / Jan Čulík

Docela podstatným zklamáním byl osobní "film" slavného korejského režiséra Kim Ki-duka, Arirang (2011). Filmový tvůrce trpí od r. 2008 blíže nedefinovaným tvůrčím blokem. Přesto se mu velmi chce dělat filmy, a tak si koupil digitální kameru a natočil stominutový dokument (?) svého monologu v chatrči, v níž údajně přeživá poslední tři roky na korejském venkově. Z "filmu" srdce usedá, protože to není film, ale záznam propadu a úzkosti člověka, který býval - možná znovu bude? - velkým filmovým režisérem..

Když se hranice umění nepřekročí dost riskantně

4. 7. 2011 / Ema Čulík

< Martin Schwowow, režisér filmu Die Unsichtbare

Každý rok se v hlavní soutěži v Karlových Varech hrají docela příjemné filmy, které jsou dobře natočeny a seriózně zahrány a člověk se na ně dívá s potěšením, ale pak, po určité době, si uvědomíte, že jsou docela zapomenutelné. Vyskytují se tu každý rok a klidně bych je vyjmenovala, až na to, že upřímně řečeno, si je nepamatuju.

Myslím, že film Die Unsichtbare se stane také jedním z těchto filmů. Je to příběh stydlivé herečky s traumatickým rodinným životem a s matkou, s kterou se dá jen obtížně vyjít. K překvapení všech je herečka vybrána, aby hrála hlavní roli ve hře o dívce posedlé sexem, která využívá svádění jako zbraně a způsobu života.

An English version of this article is in

Zvláštní pohled na dnešní izraelskou mentalitu

4. 7. 2011 / Jan Čulík

Přemýšlím od včerejška od večera o izraelském filmu Restaurátor, který se v neděli večer promítal v Karlových Varech v hlavní soutěži. Je to film, který izraelský režisér Joseph Madmony natočil v Tel Avivu a pracovníci karlovarského festivalu ho objevili letos v lednu na americkém festivalu nezávislých v Sundance. Zaujal je prý vylíčením toho, jak pozoruhodně na sebe reagují jeho postavy.

Uvažoval jsem o tom a film mi připadá trochu znepokojující. Přišel mi svým vyústěním velmi patriarchální. Posuďte sami. Příběh filmu se vyvíjí takto:

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2011

12. 6. 2011

V dubnu 2011 přispělo finančně na Britské listy 206 osob celkovou částkou 44 718.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.5. 2011 částku 117 797.11 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní