Peníze jsou až na prvním místě

26. 7. 2011 / Přemysl Janýr

čas čtení 23 minut

Přijel Brežněv a Husák svolal na Staroměstské náměstí manifestaci pracujících aby ukázal, jak už má zemi pod kontrolou. Od příštího měsíce se zdvojnásobují ceny, vyhlásil. Ať žije KSČ, začal skandovat dav a Brežněv uznale pokýval hlavou. Platy se snižují na polovinu, vyhlásil dál. Ať žije soudruh Husák, skandoval dav a Brežněv údivem zakroutil hlavou. A polibte nám všichni prdel, zakončil Husák projev. Skandování utichlo, v davu to začalo šumět. Teď jsi to přehnal, povídá mu Brežněv. Vzápětí se k nim prodral jeden z organizátorů. Soudruhu, lidé potřebují vědět, jestli se mají řadit do dvoustupů či trojstupů.

K oblíbeným diskusím, zda bylo hůře dříve či dnes budiž připomenuto, že za minulého režimu to byl jen vtip.

O zadluženosti ČR a privatizaci důchodů

26. 7. 2011 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Zahraniční ekonomové poukazují na to, že zadluženost České republiky patří k nejmenším v Evropě. Je tomu tak především proto, že v ČR nedošlo k bankovní krizi jako v mnoha západních zemích a česká vláda nemusela v nedávné dob sanovat české banky, které byly - po předchozích krizích a sanaci českou vládou - přísněji regulovány než v západní Evropě a nevytvořily nesmyslnou investiční kapitálovou bublinu, která na Západě hrozila krachem a vlády je pak musely zachraňovat. O tom, jak se chovaly západní banky, hovoří výmluvně tato scénka britských komiků Johna Birda a Johna Fortuna (s českými titulky).

Jak poukazuje na to například profesor Martin Myant, jeden z nejvýznamnějších západních odborníků na ekonomiky středovýchodní Evropy, ČR potřebuje státní investice pro budoucnost, nikoliv finanční škrty. Škrty, které prosazuje dnešní česká vláda, jsou ideologicky motivovány. Jak Myant zdůraznil znovu na letní škole Glasgow University před několika dny v Praze, český státní dluh je zcela zvládnutelný prostřednictvím strategických investic - země by měla zvolit obor, v němž může globálně prosperovat, a do jeho rozvoje napřít všechny investiční síly.

Myantův kolega Jan Drahokoupil promluvil na letní škole Glasgow University v Praze o sociálním zabezpečení ve středovýchodní Evropě a varoval před nadcházející privatizací důchodů v ČR. Upozornil, že soukromé důchody, které budou v ČR nyní nabízet firmy, v žádném případě nebudou schopny poskytnout takové důchody, aby se z nich dalo žít. Po schválení privatizace důchodů však nastane v ČR podle Drahokoupila obrovská reklamní kampaň a je pravděpodobné, že velké počty českých obyvatel se nechají soukromými firmami přesvědčit, aby k nim přešly. Budou pak následovat tragické situace, protože se ukáže, že soukromé důchody nebudou stačit.

Žena zbila na pískovišti muslimku

26. 7. 2011

čas čtení < 1 minuta

Brno, 25. července 2011 (MEDIAFAX) - Žena na mateřské dovolené zbila v brněnském Obilním parku třiatřicetiletou muslimku. V pondělí to řekla mluvčí strážníků Denisa Kapitančiková s tím, že po předcházející hádce a sérii nadávek strhla útočnice napadené cizince z hlavy muslimský šátek a náušnice.

Rvačku odstartoval okamžik, v němž muslimka vyzvala jednu z žen, aby více hlídala své dítě, které hodilo do jejího kočárku s dítětem hrst písku.

Podrobnosti ZDE

Václav Klaus odmítl projít bezpečnostním rámem v australském parlamentě

26. 7. 2011

čas čtení < 1 minuta

Český prezident Václav Klaus, který se stal slavným prostřednictvím virově se šířícího klipu na internetu, na němž ukradl v Chile ceremoniální pero, se nedostal do australského parlamentu, píší stránky australské televize ABC.

Měl být interviewován ve studiu australské televize, které se nachází na půdě parlamentu. Aby se tam ale dostal, musel by projít při vstupu do parlamentu bezpečnostním rámem. Z ješitnosti to Klaus odmítl: že neprojde rámem, jímž procházejí všichni. Stráže ho tedy do parlamentu nepustily. Vrátil se tedy do svého hotelu.

Zdroj v angličtině ZDE

Norský masový vrah: Zemřou ještě další

26. 7. 2011

čas čtení < 1 minuta

Extremista Anders Behring Breivik, který se přiznal k hromadnému vraždění, se v pondělí vychloubal u soudu, že existují ještě dvě teroristické buňky. Vyvolalo to mezinárodní vyšetřování. Policie nyní přiznává, že je možné, že nejednal osamoceně. Breivik sdělil policejním vyšetřovatelům, že neočekává, že by byl kdy propuštěn.

Mezitím policie snížila počet mrtvých: zjistilo se, že na ostrově Utøya zahyulo 68 osob a nikoliv původně uvedených 86. Při bombovém atentátu v Oslo zemřelo osm lidí, takže celkový počet mrtvých je 76.

V pondělí se průvodu a vigilie za mrtvé v Oslo účastnilo 100 000 lidí. V čele průvodu šel premiér Jens Stoltenberg. Další průvody se konaly i v jiných městech.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Glenn Beck přirovnal tábor norských sociálních demokratů k Hitlerjugend

26. 7. 2011

čas čtení 1 minuta

Kontroverzní americký komentátor Glenn Beck (dříve z Murdochovy ultrapravicové televize Fox News, kterou však musel kvůli svým výrokům opustit) přirovnal v rozhlase tábor mladých sociálních demokratů, ve kterém Anders Behring Breivik spáchal masakr, k nacistické mládežnické organizaci Hitlerjugend. Zdůvodnil to tím, že děti nemají být politicky ovlivňovány. Jak ale zjistil deník Telegraph, letní tábory pro děti pořádané Projektem 9/12, který Beck podporuje, zahrnují konzervativní nacionalistickou indoktrinaci, a letní školy pořádané hnutím Tea Party činí totéž počínaje dětmi od věku osmi let.

Poznámka pod čarou:

Breivikovi "marxisté"

26. 7. 2011 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

Když dojde na politické ideologie, bývá scestné spoléhat se na přirozený jazyk nebo třeba i slovníkové definice výrazů - je naopak třeba pozorně sledovat, jakým způsobem se zde významy slov oproti obvyklému použití jazyka posouvají.

Korupce české vládě nevadí

26. 7. 2011 / Boris Cvek

čas čtení < 1 minuta

Velmi děkuji panu Danielovi za jeho článek o panu Pechancovi. Ukazuje se, jak nefungování veřejných orgánů může vrhat strašlivé světlo na to, co se v tomto státě děje. Přidám-li k tomu informace z HN o neprofesionalitě norské policie, která mohla při lepším fungování zachránit mnoho lidskýc životů a zabijáka zneškodnit dříve, ukazuje se jasně, jak fungování státu a jeho orgánů je klíčové pro zajištění spravedlnosti a ochrany obyvatel. Tím znepokojivější je to, že naše vláda chce na státu a veřejných službách šetřit, zatímco korupce a rozkrádání veřejných peněz jí de facto nevadí.

Dovolená, špatný vrtulník a rozbitá loď. Norští policisté dali vrahovi šanci BC

Nešlechtíme si extremisty sami?

25. 7. 2011 / Milan Daniel

čas čtení 6 minut

V den, kdy jsem se dozvěděl o hrůzném masakru v Norsku, se ve Svitavách konal vzpomínkový akt na skinheada Vlastimila Pechance, člověka, který byl před deseti lety odsouzen za vraždu Roma Oto Absolona, k níž došlo na místní diskotéce.

Vlastimil Pechanec, který se k činu nikdy nepřiznal, byl potrestán sedmnácti lety vězení. Jeho postoj jsem bez znalosti celé kauzy pokládal za obyčejnou zatvrzelost a nenapadlo mne v té době zdůvodnění rozsudku nijak zpochybňovat. Udělali to za mne jiní: např. na serveru Altermedia je umístěn materiál, který obsahuje i shrnutí výhrad ke způsobu vyšetřování celé kauzy.

Byl to blonďák!

25. 7. 2011 / Michal Vimmer

čas čtení 2 minuty

Pátečního večera, kdy přicházely zprávy o vraždění z Osla, střihla si ČT24 svůj špičkový formát: nic nevíme, ale pojďme si o tom popovídat, soudruzi: Je to džihád!

Řeč je o vysílání po večerních zprávách: Ve studiu seděl jakýsi méně známý tlachal, který koordinoval vstupy a plky domácích expertů na zahraniční, bezpečnostní a světové události. Občas sice z piety k prehistorické disciplíně zvané "objektivita" zaznělo cosi ve smyslu - sice nemáme žádné důvody si myslet, že to spáchal mohemadán, ale to naše špičkové politology a žurnalisty nevyvede z míry. Když nevíme o čem, tak žvaníme o tom, čemu "rozumíme." A po zásluze dlužno říct, že celý ohňostroj blábolů o islámském terorismu, mstivém Kadáfím a karikaturách Proroka přece jen přinesl pár zásadních zjištění:

Smutné tropy Tristane Banonové

26. 7. 2011 / Josef Brož

čas čtení 8 minut

Aféra DSK. V očekávání, zda americký prokurátor Cyrus Vance jr. 1. srpna 2011 -- na kdy bylo odloženo další stání s francouzským finančníkem Dominiquem Straussem-Kahnem (DSK) --, vyřkne nad bývalým favoritem prezidentských voleb těžký ortel či jej konečně definitivně osvobodí, nabývá ve Francii na síle aféra, která zvolna dělá z té aféry americké pouhý filmový remake.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

čas čtení < 1 minuta

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

To, co vidíme běžně v kině, nemá hodnotu

26. 7. 2011 / Miloslav Štěrba

čas čtení 2 minuty

"Jsem opravdu šťastný, že jsem tady s vámi", pronesl česky bosenský filmař Emir Kusturica, když přebíral na Letní filmové škole v Uherském Hradišti cenu od pořadatelů. Podobně jako jeho učitel z FAMU, prof. Otakar Vávra. Jeho manželka režisérka Jitka Němcová dodala: "Když budete dělat dobré snímky, můžete se dožít stovky".

Otakar Vávra, morálka a politika

26. 7. 2011 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Aniž bych se chtěl jakkoliv dotknout uměleckého díla stoletého Otakara Vávry, které je bezpochyby významné, přesto mi vrtá hlavou, jak mohl tentýž člověk natočit r. 1969 drastický, ostře protistalinský film Kladivo na čarodějnice a o pouhé čtyři roky později začít s lživou trilogií (jak o ní Vávra sám přiznal v rozhovoru s Pawlem Pawlikovskim pro televizi BBC) Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy. A taky: na Barrandově po r, 1968 mohli zůstat jen ti režiséři, kteří cosi přislíbili a cosi odsoudili. Můžeme samozřejmě argumentovat, že podrobit se politickému vydírání režimu není zločinem ("buď vyslovíš souhlas s invazí, anebo si už ani neškrtneš!"), jenže, marná sláva, byli lidi, kteří se nepodrobili. Máme mezi těmi, kdo se podrobili a kdo se nepodrobili, rozlišovat?

Vávra prostě chtěl dál natáčet filmy, tak, jako chtěli i po vynikajícím výkonu ve filmu Ucho dál hrát Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý - i mnozí další. Možná těmi kompromisy byli blíže "duchu národa", než si myslíme, protože ten se v normalizaci tlaku také podrobil a přizpůsobil se. Možná je tedy Vávra ještě víc národním umělcem, vyjadřujícím "ducha lidu", než si myslíme...

Krásná smrt

26. 7. 2011

čas čtení 4 minuty

Je možné zemřít krásně?

Vzhledem k tomu, že většina lidí se smrti bojí, snaží se ji ze svého uvažování vytěsnit, jak to jen jde. Přesto jsou situace, kdy se do její blízkosti dostanete aniž byste chtěli, nebo ji vyhledávali. Je však jisté, že čeká na každého z nás. Máte možnost zapomenout, že existuje, nebo se přiměřeně připravit.

Nemluvím teď o smrti, která se nám zdá nespravedlivá, přichází k lidem, kteří tu ještě mohli být a vykonat mnoho dobrého. Mluvím o smrti, která přichází, jako konec života, jako zákon jemuž se nevzepře nikdo. Můžeme ji očekávat smířeni a můžeme ji prožívat s lidmi, kteří jí jdou naproti, ať jsou si toho vědomi či nikoli. Když se podíváme do statistiky, zjistíme, že většina lidí umírá ve zdravotnických zařízeních, píše Milena Povolná.

Když se necháte korumpovat (a přijde se na to!), je to jen "čestná chyba"?

26. 7. 2011 / Miloš Dokulil

čas čtení 2 minuty

To důležité na celé té věci zřejmě je, že se na to vůbec přišlo. V Česku například bývá nejen nepsaným zvykem, že až příliš mnoho závažných údajů se -- údajně v té proslulé "dobré víře" -- schovává pod pokličkou toho jinak oprávněně chráněného "práva na ochranu osobního soukromí a osobních údajů". Zvláště u veřejně činných osob jako by platy a další příjmy byly následně pro veřejnost tabu. Ne že by nutně daňové přiznání muselo reflektovat reálný stav věcí. Ale abychom teď něco nezamluvili. Především ten případ, o který v zápětí půjde, se nestal v ČR.

Jak (ne)vzpomenout na "Habsburky"?

26. 7. 2011 / Miloš Dokulil

čas čtení 5 minut

Otto von Habsburg zemřel 4. července 2011. Narodil se 20. listopadu 1912. Dožil se skoro 99 let. Syn posledního rakousko-uherského císaře Karla byl ovšem roku 1916 najednou "korunním princem". Jeho otec se stal nečekaně následníkem trůnu -- a korunním princem -- dva a půl roku předtím, hned po možná úředně poněkud sice očekávaném, ale nešťastnou náhodou ne dostatečně odvráceném sarajevském atentátu, po němž -- s jistým počátečním váháním -- nakonec ještě v průběhu léta 1914 propukla 1. světová válka.

Je tomu jen 30 let, jimiž skončila jedna velká epocha letů do kosmu?

26. 7. 2011 / Miloš Dokulil

čas čtení 10 minut

Kdo by na to vůbec dále ještě myslel, že? Jak je to jen -- skutečně "nebetyčně"! -- daleko, když poprvé vzlétla k obloze raketa, která navíc zcela nečekaně dala světu do všech jeho národních slovníků ruské slovo "sputnik"! Už ve "verneovkách" ovšem také létaly rakety, třeba k Měsíci, dokonce navíc hned s lidskou posádkou, a nikdo se moc nedivil. Ve druhé půli 19. století (ale ještě na konci první půle 20. století!) se stále mohlo zdát, že tu jde pouze o moderně pojaté pohádky, a v lepším případě o autorskou fikci, zcela neskutečnou a mimo jakoukoli možnou realitu posazenou. Copak to nebyla jen fantazie, ty lety do kosmu?

Jak dlouho chceš ještě zneužívat naší trpělivosti, Nečasi?

26. 7. 2011 / Josef Mrázek

čas čtení 7 minut

Tak by ve starém Římě oslovili Nečasa v senátu, a protože je to řečnická otázka, odpověď by nečekali. Ale starověký Nečas by věděl, že je s ním konec. To by měl pochopit i novověký Nečas, protože to spolu se svými chlapci přehnal a výrazně přibývá těch, kterým došla trpělivost. Ne, že by nebylo již dlouho dost důvodů nechtít Nečasa. Sestavil vládu neschopných a bezohledných, která prosazuje zájmy úzké vrstvy nejbohatších občanů a majitelských skupin, pro které připravuje penězovody ve formě zákeřných "reforem". Ale teď se to Nečasovi trochu zadrhlo, když spolu se svým účetním dopřál bohatým větší výhody, než jaké se dají vysáváním chudých a méně bohatých utáhnout. A protože nedokázali nic jiného vymyslet, rozhodli se pokračovat stejným stylem a přitvrdit. Mělo by nás to utvrdit v tom, že generální stávka je nezbytná.

Piloti zvažují protestní akci

26. 7. 2011

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva

České sdružení dopravních pilotů CZALPA zvažuje protestní akci proti postupu vrcholného managementu ČSA. "Chceme zviditelnit problémy, které se vedení společnosti snaží skrývat," říká prezident CZALPA Filip Gaspar.

České sdružení dopravních pilotů zásadně odmítá kroky vrcholného managementu společnosti, které vedou k ústupu ČSA z trhu a poškozují tím českého národního dopravce. Management skrývá od začátku roku 2011 informace o špatném hospodaření a neplnění restrukturalizačního plánu a tím i své neúspěchy řízení ČSA. Vrcholný management ČSA chystá další redukci provozu společnosti a následné kroky, které nekorespondují s restrukturalizačním plánem schváleným v roce 2010 Vládou ČR. Součástí těchto kroků je i další propouštění provozních zaměstnanců ČSA.

"Ušlechtilá" revoluce proti "prohnilé současnosti!?

25. 7. 2011 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Znám lidi, kteří sní o "ušlechtilé" revoluci proti prohnilé současnosti. A k revolucím patřila většinou i krev a pozabíjení těch "špatných". Stačí vlastně věřit, že konáte dobro, mít ten "étos", rozjet gilotinu - nebo postřílet desítky lidí z tábora vašich ideových odpůrců. Možná ta příští "revoluce" bude "pravicová", bude proti muslimům, multikulturalismu, proti liberálům a svobodné občanské společnosti. A možná zachvátí i tak stabilní, rovnostářské a volnomyšlenkářské národy, jako jsou Skandinávci.

26853

Berlín jako obrovská omluva za nacistické a komunistické násilí

25. 7. 2011 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Strávil jsem poslední čtyři dny v Berlíně. Znovu jsem si potvrdil svůj předchozí pocit z minulosti, že určujícím dojmem z německého hlavního města je povědomí o jeho drsně násilné minulosti. Berlín tyto skutečnosti nijak nepotlačuje, ani, jak se zdá, je příliš neideologizuje - zejména svědectví o nacistických zločinech je nesmírně otevřeně a faktograficky připomínáno na každém kroku. Před každým domem v Berlíně, kde žili židi a byli nacisty odvlečeni do koncentračních táborů, je s příslovečnou německou systematičností umístěna na chodníku bronzová plaketa: "Zde žili Izaak Kohn a Eržika Kohnová, narozeni 2.11. 1900 a 5.12. 1901, odvlečeni do Terezína 12.4. 1942, zavražděni nacisty 15.8. 1943."

V Berlíně je obrovské množství židovských památníků. U Braniborské brány v centru je obří Památník židů vyvražděných v Evropě. V Berlíně je hypermoderní Židovské muzeum, též ZDE, dále sídlo židovské komunity též ZDE

Bydlel jsem v hotelu nedaleko někdejšího nádraží, nyní stanice S-bahn Anhalter Bahnhof. Z vybombardovaného nádraží zůstává jen troska průčelí, před nímž je pomníček, na němž je - zase s německou precizností - uvedeno, že z toho nádraží byli deportování do Terezína od začátku 40. let němečtí židé. Je přesně napsáno, kdy vlaky odjížděly a který vlak odvezl kolik deportovaných. Děsiví duchové minulosti jsou v dnešním, dynamicky se rozvíjejícím Berlíně, přítomni všude.

S děsivou precizností je zdokumentováno i komunistické násilí - na několika místech ve městě zůstávají pozůstatky berlínské zdi. Na všech místech, kde při pokusu o překonání zdi útěkem na Západ zahynuli lidé, jsou v zemi věcné plakety s jménem oběti, jejím datem narození a úmrtí.

Historie předchozích vražedných režimů je v Berlíně zdá se mi pociťována bezprostředně a daleko intenzivněji - není to město, které by bylo schopno se zatím s touto minulostí vyrovnat. Vyrovnává se s hrůzami minulosti prostě tím, že je bez komentáře staví na odiv.

Pokud jsem to jako outsider mohl posoudit, nevnucuje Berlín ani místním lidem, ani cizím, falešné či lživé narativy - tak, jak je to běžnou praxí v daleko pohodovější a domáčtější Praze. Tam si za posledních čtrnáct dnů frekventanti glasgowské letní školy o středovýchodní Evropě povšimli asi deseti falešných historických narativů, které Praha vnucuje místním i outsiderům - od lživé rekonstrukce historických budov v centru Prahy, přes bolestínský narativ o tom, jak Češi byli vždycky jen oběti, až po lži o tom, že je dnešní ČR údajně "nebezpečně zadlužena". Proč mají Češi potřebu sobě i cizím o sobě lhát?

Přepisování dějin místo pokání

25. 7. 2011 / Miloš Pick

čas čtení 16 minut

Česká média k poválečné odplatě a vraždění Němců vedou již asi rok systematickou, ale podle mého názoru opět jednostrannou kampaň, která může hlubšímu porozumění spíš ublížit a alespoň opožděnou, tolik potřebnou, upřímnou sebereflexi spíš ohrozit. Chtěl bych proto těm, kteří chtějí dnes tyto tragické události hodnotit, připomenout některé okolnosti, které tomu předcházely nebo je provázely a se kterými jsem se zblízka setkal s obou stran.

Nestudovala jsem čtyři roky na to, abych někoho přikrývala dekou

25. 7. 2011 / Jiří Baťa

čas čtení 3 minuty

Setkal jsem se před několika dny se svou známou, která si mi, vzhledem ke svému věku, postěžovala mj. i na své zdraví. Tak jsem se dozvěděl, že nedávno byla hospitalizována v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně a že co prožila, je prý snad jen zlý sen.

Na pokoji ležela spolu se dvěma ženami, jedna z nich měla amputovanou nohu. Vzhledem ke svému zdravotnímu postižení byla prý v dost "neutěšeném" stavu, tj. měla značné bolesti a byla i pohybově indisponovaná. Při návštěvě zdravotních sester (zřejmě v době podávání léků a nějaké kontrole), tato žena požádala jednu ze sester, zda by ji mohla přikrýt přikrývkou, která byla v tu dobu až daleko od jejího dosahu. Reakce oslovené zdravotní sestry byla : " Nestudovala jsem 4 roky na to, abych někoho přikrývala dekou!" A odešla.

Jak dál s reformami

25. 7. 2011

čas čtení 5 minut

Reformy zdravotního a důchodového systému stále narážejí na nepochopení značné části myslícího obyvatelstva. Vládnoucí "(j)elita" si s tím hlavu neláme, což musíme chápat jako svobodu slova, totiž, že kdekdo může vládu kritizovat, ale vláda i bez mandátu k navrhovaným reformám si může svobodně dělat co chce. Ve skutečnosti jde o klasickou pravicovou totalitu. Když už pravice využívá této "svobody" doporučoval bych využít několik myšlenek, které by jistě mohly padnout na úrodnou (pravicovou) půdu, píše Josef Mezihorák.

Sporná, nikoli úsporná opatření vlády

25. 7. 2011

čas čtení 4 minuty

Tisková zpráva české koalice Social Watch

Česká koalice Social Watch přichází již počtvrté s výroční zprávou o vývoji a nedostatcích v boji proti chudobě a za rovnost mužů a žen. Zpráva s názvem Změny jsou nutné monitoruje rok 2010 v České republice.

Proč lovit marxisty

25. 7. 2011 / Michal Rubáš

čas čtení 4 minuty

Politicky nekorektní přesvědčení, že existuje vývoj či pokrok uskutečňovaný eliminací evolučního odpadu, jež před několika dny uzrálo v mysli jednoho mladého norského konzervativce a jež sdílejí darwinisté, tržní fundamentalisté, rasisté a ostatní sociobiologové, je kulturně historicky výrazem sekularizované protestantské úzkosti, která se dříve artikulovala v kategoriích predestinace a povolanosti.

Petr Nečas a investiční zodpovědnost

25. 7. 2011 / Ivo Patta

čas čtení 12 minut

Nečasova vláda se od voleb 2010 zaklíná rozpočtovou zodpovědností. Podívejte se, jak rozpočtovou zodpovědnost pan premiér uskutečňuje ve své vlastní rodině, neboť velké věci se vždy odvíjejí od těch malých.

Reformy včera, dnes a zítra

25. 7. 2011 / Jan Kadubec

čas čtení 29 minut

Slovník cizích slov (z roku 1985) uvádí:

reforma ž. 1. úprava, změna, přeměna něj. stavu n. řádu, zvl. též veřejného zařízení, směřující k jeho zlepšení; změna, reorganizace polit. státního zřízení apod., která se (na rozdíl od revoluce) nedotýká jeho podstaty; práv. ekon. pozemková (též zemědělská, agrární) r. = zásah státu do úpravy pozemkového vlastnictví; peněžní r. = opatření státu při které se zavádí nová měna; ekonomická r. neboli hospodářská r. 2. mlyn. stroj na čištění krupice a krupičky 3. náb. katolická r. = snaha o nápravu v církvi.

Obecně řečeno jde o systémový děj ve společnosti spojený s dlouhodobou změnou stavu. Tolik slovník.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2011

26. 7. 2011

čas čtení 1 minuta

V červnu 2011 přispělo finančně na Britské listy 211 osob bankovním příkazem celkovou částkou 64 564.45 Kč. (V polovině června jsme zpřístupnili čtenářům možnost přispívat dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu, jeho vyúčtování bude zveřejněno v srpnovém přehledu hospodaření, kdy se dobrovolné předplatné z června objeví na účtě OSBL.) Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6. 2011 částku 115 240.72 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní

30558