Konec škrtům, křičí voliči, zkuste něco, co funguje!

9. 5. 2012

čas čtení 3 minuty

Britská ekonomika potřebuje rychlý růst, ne pitomou politiku škrtů nynější vlády, která vytvořila dvojí hospodářskou krizi

Kolektivní reakce Evropy na fiskální krizi z r. 2008, Versailleská smlouva a reparace uvalené na Německo patří k největším pitomostem, jakých se kdy lidé v historii dopustili, píše v deníku Guardian konzervativní komentátor Simon Jenkins. Občané v Řecku, ve Španělsku, v Itálii a ve Francii zápasí s kontraproduktivní politikou škrtů a britští vedoucí politikové už nemají tušení, co teď dál.

Současná přeběhlická koalice nutí občany volit levici

9. 5. 2012 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Podle nejnovějšího průzkumu volebních preferencí by KSČM, pokud by se konaly sněmovní volby dnes, získala ve Sněmovně 46 křesel a spolu s ČSSD by měla 138 mandátů. ODS by získala 42 a TOP09 20 mandátů. Žádná jiná strana by se do Sněmovny nedostala. Není to výmluvné? Co je na tom divné, je to, že někteří lidé jsou ještě dnes ochotni volit ODS. Mám na to svůj názor. Pokud jde o vzrůstající preference levice, zdá se, že současná přeběhlická koalice, která chce vládnout navzdory všem svým porušeným slibům o boji proti korupci a porušeným slibům o vládnutí postaveném na mandátu z voleb a nikoli na přeběhlictví, nakonec dožene občany k tomu, aby dali v příštích volbách levici ústavní většinu ve Sněmovně a nejspíš i v Senátu.

Komunisté stále posilují. Ve Sněmovně by měli o čtyři poslance víc než ODS ZDE

Jak to dnes vypadá v Řecku

9. 5. 2012

čas čtení 2 minuty

Rozhlas BBC v úterý vysílal příspěvek ekonomického komentátora týdeníku Sunday Times o tom, jak by to vypadalo v Británii, kdyby tam byla zavedena "úsporná opatření", vynucená na Řecku Evropskou unií. Upravili jsme jeho údaje tak, aby čísla odpovídala České republice:

Kdyby Česko bylo Řecko, byli bychom uprostřed nejdelší, nejhlubší hospodářské krize moderní éry, daleko horší než Velká hospodářská krize ve třicátých letech, bez naděje na její ukončení. Nezaměstnanost by byla 1,16 milionu osob, více než 20 procent. Bylo by nezaměstnáno 416 000 mladých lidí, polovina mladých lidí v Česku by byla nezaměstnaná. Špatně by na tom byli lidé s minimální mzdou, ta by byla snížena o 30 procent. 17 000 pracovníků veřejných služeb by bylo určeno k postupnému propuštění a jejich plat by byl okamžitě snížen o 40 procent. Více než 170 000 zaměstnanců veřejného sektoru by bylo do roku 2015 propuštěno. Platy zbývajících zaměstnanců veřejného sektoru by byly ostře sníženy. DPH by stoupla na 24 procent. Občané by platili "solidární daň" dodatečných 5 procent ze svého příjmu. Byly by zavedeny nové daně na nemovitosti. Daně z alkoholu a tabáku by stouply o více než třetinu. Litr benzínu by stál 60 Kč. Majitelé jacht a luxusních aut by z nich platili mimořádné daně. Lidem s vyšší státní či veřejnou penzí by byla penze snížena o 20 procent. Lidem s nejvyšším starobním důchodem nebo občanům, kteří odešli do penze ve věku 55 let, by byl důchod snížen o 40 procent. Do důchodu by se smělo odcházet až po sedmdesátce. Sociální dávky by byly výrazně sníženy a byly by k dispozici jen těm nejchudším. Rozpočet na obranu by byl snížen o 20 procent, což by podstatnou měrou omezilo obrannou schopnost armády. Nebylo by už možné udržovat samostatnou armádu ani letectvo. Výdaje na zdravotnictví by se snížily o šestinu. Přestala by být k dispozici celá řada léčebných procedur, desítky nemocnic by byly uzavřeny a tisíce zdravotníků by byly propuštěny. Škrty by postihly i školství, což by vedlo ke sloučení tisíců škol a k velkému množství propouštění učitelů.

George Monbiot: Je nutno zavést zákon o přístupu k informacím i pro soukromé firmy

9. 5. 2012

čas čtení 4 minuty

Moderní vlády lze považovat za nástroj pro šíření korporátní moci. Od osmdesátých let je v Americe, v Británii a v celé řadě dalších zemí prvotním cílem vlád poskytovat svým sponzorům ze soukromého sektoru stále větší přístup k veřejným penězům a veřejnému životu.

Vlády to dělají několikerými způsoby: privatizací a outsourcováním veřejných služeb, tím, že jmenují ředitele soukromých korporací do veřejných politických výborů, a tím, že přepisují zákony a předpisy tak, aby to dávalo obrovské výhody big byznysu. V Británii rozšířil Zákon o zdravotnictví a o sociální péči korporátní sféru způsobem, který by byl ještě před pěti lety nepředstavitelný.

Čím víc roste moc soukromých firem, tím menší mají ty firmy povinnosti. Vlády opakovaně deregulují zákony a tak osvobozují velký byznys od povinností starat se o občany i o tuto planetu. Zatímco jsou občané obětí stále větších kontrol - stát rozšiřuje dohled nad občanem a omezuje jeho práva na protest a shromažďování - podniky jsou stále svobodnější.

Putin: Rusko má na globální scéně "morální právo"

9. 5. 2012

čas čtení 1 minuta

Staronový ruský prezident Vladimir Putin během tradiční vojenské přehlídky na Rudém náměstí, která připomíná den vítězství nad nacismem, prohlásil, že kolosální oběti Sovětského svazu dávají Rusku nezpochybnitelné právo upevňovat svou bezpečnost.

Evropská exekutiva se rozhodla přijmout kroky proti škrtům

8. 5. 2012

čas čtení 3 minuty

Evropská exekutiva požaduje změnu ekonomické politiky EU směrem k podpoře hospodářského růstu. Levicový předák Alexis Tsipras zintenzivňuje rebelii Řecka v eurozóně.

Evropská exekutiva reagovala na volební zemětřesení ve Francii a v Řecku tím, že začala požadovat směru hospodářské politiky EU směrem k podpoře růstu. Nový energický levicový předák v Athénách zároveň zintenzívnil vzbouření Řecka proti politice škrtů.

Hollande má deset týdnů na odvrácení francouzské dluhové krize

9. 5. 2012

čas čtení < 1 minuta

Francouzská a německá ekonomika se vzájemně vzdalují. Klíčový francouzský index CAC-40 ztratil od loňského srpna proti německému DAXu 20% a rozpětí desetiletých dluhopisů se zvětšilo o 90 bodů. Nový francouzský prezident Francois Hollande přebírá zemi v takovém stavu, že podle některých prognóz zbývá do dluhové krize asi deset týdnů.

Al Džazíra: Čína vyhostila naši reportérku

8. 5. 2012

čas čtení 1 minuta

Anglické vysílání televize Al Džazíra bylo nuceno uzavřít svou pekingskou kanceléř poté, co čínské úřady odmítly obnovit akreditaci její reportérky Melissy Chanové i poskytnout akreditaci jakémukoliv jinému reportérovi z Al Džazíry.

Novinářské organizace varují, že je to vážnou hrozbou práci zahraničních novinářů v Číně.

Konec války v Afghánistánu v nedohlednu?

9. 5. 2012 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Velení NATO dne 8. května připustilo, že minulý týden při náletu v Afghánistánu "omylem" usmrtilo jednu ženu a pět jejích dětí. Al-Džazíra 7. května zveřejnila zprávu o tom, že v afghánské provincii Bádghís během nočního leteckého útoku NATO zabilo čtrnáct civilistů. Jde jen o další "položky" v tragickém výčtu noticek z bojiště této asijské země zmítající se více než třicet let ve válce. Série "omylů", "přešlapů" a neúspěchů Aliance po 11 letech okupace se poslední dobou začaly hromadit: Američtí vojáci močící na mrtvoly povstalců, existence "jednotky smrti", jež zabíjela afghánské civilisty kvůli trofejím, pálení koránů na amerických základnách, masakr šestnácti civilistů včetně žen a dětí vyšinutým americkým vojákem, nedávná blesková ofenziva Talibanu na Kábul a další města -- to vše spojeno s nedávnou neohlášenou návštěvou prezidenta Obamy na letecké základně v Bagrámu na začátku května, kde pronesl projev o tom, že se válka chýlí ke konci.

KOUTEK REKLAMNÍ TUPOSTI:

Za každým jídlem se skrývá ...

9. 5. 2012 / Tomáš Koloc

čas čtení < 1 minuta

Majitel restaurace chtěl zřejmě naznačit, že nápoji, který je uveden na štítě reklamní tabule, příliš nefandí. Zamáznutím spodku loga nápoje a narýsováním decentního secesního obloučku, přes který píše křídou své polední menu, to vyjádřil dokonale.

Formálně estetičtějším (nikoli ale tak originálním) řešením by však bylo pořídit si ceduli bez proslulého nadnárodního sponzora.

Nalezeno na Facebooku.

Nejlegračnější graf, aneb Proč je euro v troubě

9. 5. 2012

čas čtení < 1 minuta

Vyhodnotíme-li standardní odchylky více než stovky národně specifických faktorů členů hypotetických měnových unií, evropská měnová unie z toho vyjde suverénně nejhůře. Rozdíly mezi členskými zeměmi jsou totiž větší než třeba v případě měnové unie obnoveného Sovětského svazu, obnoveného Osmanského impéria kolem roku 1800, všech zemí ležících na 5. stupni severní šířky nebo všech zemí, jejichž název začíná písmenem "M". (Autorem výpočtů je analytik JP Morgan Michael Cembalest.)

Podrobnosti v angličtině: ZDE

S rezistentními bakteriemi z Indie míříme k postantibiotické éře

9. 5. 2012

čas čtení 1 minuta

Indie je epicentrem vzniku baktérií odolných vůči antibiotikům. Léky jsou tam používány natolik pochybným způsobem, že bakterie dostávají šanci získat vůči nim rezistenci. Indický farmaceutický průmysl vyrábí takřka třetinu objemu veškerých antibiotik na světě, jenže vlivem špatného využití zde vznikají infekce ohrožující účinnost i nejsilnějších antibiotik. Svět tak zřejmě směřuje k tomu, co Světová zdravotnická organizace označuje za postantibiotickou éru.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

čas čtení < 1 minuta

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

V Británii vypuklo "akcionářské jaro"

9. 5. 2012

čas čtení 1 minuta

Hněv ohledně astronomicky vysokých platů ředitelů podniků si vyžádal rezignaci ředitele největší britské pojišťovny Aviva a vyvolal také rebelii akcionářů sázkové kanceláře William Hill.

Andrew Moss, generální ředitel pojišťovny Aviva, byl donucen odstoupit, dostal ovšem zlatý padák ve výši 1,7 milionu liber. Akcionáři hlasovali proti platové politice pojišťovny a odmítli jeho plat, s poukazem na to, že cena akcií firmy Aviva poklesla za posledních 10 let o 70 procent.

Pod tlakem se octl i Ralph Topping, generální ředitel sázkové kanceláře William Hill poté, co 49,9 procent akcionářů firmy hlasovalo proti jeh oplatu.

V minulých týdnech akcionáři donutili k rezignaci vysoce placené ředitele firem AstraZeneca a Sly Bailey. Protesty akcionářů proti ředitelským platům byly zaznamenány v celé řadě firem, včetně banky Barclays, hornické firmy Xstrata a potravinářské společnosti Premier Foods.

Očekává se, že v nadcházejících dnech budou proti astronomickým ředitelským platům protestovat i akcionáři britského plynárenského podniku Centrica, firmy Unilever a reklamní společnosti WWP.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Smrtící střelba před úřadem libyjského premiéra

9. 5. 2012

čas čtení 1 minuta

Jeden člověk v úterý zemřel a několik jich bylo zraněno, když příslušníci milicí protestující před úřadem libyjského premiéra zahájili palbu. Tragické události podtrhují nestabilitu v zemi, v níž mají za měsíc proběhnout volby.

Řecko: Levice chce vypovědět smlouvu s EU a MMF o finanční pomoci

9. 5. 2012

čas čtení 1 minuta

Alexis Cipras - lídr levicového bloku Syriza, který vyšel z nedělních voleb jako druhá nejsilnější strana - oznámil, že se pokusí vytvořit koalici založenou na záměru vypovědět dohodu o finanční pomoci založenou na podmínkách Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Podle jeho názoru řečtí voliči "dohodu o půjčce zřetelně anulovali".

V eurozóně vzniká krize politické legitimity

Merkelová vzkázala do Athén a do Paříže, že škrty je nutno realizovat. Vyvolalo to protiněmecké nálady

8. 5. 2012

čas čtení 3 minuty

Z třicetiměsíčního úsilí zachránit euro snížením státních výdajů se stává krize politické legitimity. Strategie vedení EU se totiž dramatickým způsobem střetla s přáním voličů v Řecku a ve Francii.

Německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, že Athény musejí splnit tvrdé podmínky záchranného balíčku v hodnotě 130 miliard euro, i když více než 60 procent řeckých voličů hlasovalo pro strany, které tyto podmínky odmítly.

Po prezidentské kampani ve Francii, v níž Merkelová otevřeně podporovala Sarkozyho a urážela nového francouzského prezidenta Françoise Hollanda, nyní Merkelová zdůraznila, že odmítá hlavní příslib Hollandovy předvolební kampaně. Na tiskové konferenci v Berlíně podtrhla, že prostě jednání o fiskálním paktu znovu neotevře.

Grilování orgánů, odpovědných veřejnosti, díl 4.

"Byl" je minulostí slova "je". Po vině musí následovat trest...

8. 5. 2012 / Štěpán Kotrba

čas čtení 15 minut

pokračování analýz projednávání stížnosti Štěpána Kotrby na Radu České televize a Radu Českého rozhlasu, zveřejněné v článcích "Protiprávnost pod záminkou práva na právo", "Rada ČT: Děláme vám milost, když vůbec něco zveřejníme" a "Rada ČT zveřejnila rozpočet ČT. Pozdě, ale přece. Jásejme..."

"Tak Zelenka už to má za sebou", "Už není ve střetu zájmů" psalo mi spokojeně a tak trochu škodolibě několik čtenářů mé stížnosti na Zelenkovo porušení zákona tím, že mimo toho, že byl zvolen členem Rady ČRo, působil jako zastupující ředitel odboru vnějších vztahů ministra školství Dobeše. Jako kdyby spravedlnost spočívala v nezaměstnanosti... Po příchodu nového ministra dostal totiž Zelenka okamžitou výpověď.

Zelenka to ovšem nemá za sebou, ale teprve před sebou.

Idnes: "Vyspělé evropské země už pro nás nejsou vzorem"

8. 5. 2012 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Konečně to tedy bylo řečeno naplno. Ekonom Pavel Kohout píše v Idnes:

"Tzv. vyspělé evropské země již nejsou pro nás vzorem. Francouzský státní dluh je v porovnání s Českem dvojnásobný a nově zvolený prezident hlásá další utrácení. Hollande, bude-li vskutku sledovat svůj ekonomicky nesmyslný volební program, má šanci dovršit dílo, které Mitterrand začal, a dovést svoji zemi k určité obdobě řeckého scénáře."

Zdroj: ZDE

Jednoduché vidění světa u pana Kohouta obdivujeme. Vkládá Hollandovi do úst, že "bude utrácet". Ten naopak pouze zdůraznil, že škrty doplní prorůstovými opatřeními. Po celé Evropě se dnes hovoří o tom, že samotné škrty k odstranění deficitu nevedou, vedou k jeho růstu, protože ochromují hospodářský rozvoj. Je to jasně vidět na příkladu Řecka i Irska a dalších zemí.

Nejzajímavější na přiznání Pavla Kohouta a IDnes však je to, co jsme tušili už dávno. Mnozí lidé v České republice se po pádu komunismu nikdy nevyrovnali se západní demokracií. Vadila jim na ní svoboda projevu i sociální infrastruktura. Postkomunistický režim v ČR se k západním demokratickým a sociálním hodnotám hlásil vlastně jen formálně. Teď zřejmě nastává etapa, kdy bude establishment v Česku přiznávat už zcela otevřeně, že chce jít "vlastní, třetí cestou". Konec konců, taková míra korupce a rozkrádání prostřednictvím vládních špiček jako v Česku nikde na Západě neexistuje. Je fakt, že v tom západní vyspělé země pro Česko skutečně nejsou vzorem, to spíš tak Kazachstán.

Pokud "vyspělé evropské země už pro nás nejsou vzorem", pane Kohoute, které země jsou pro Česko vzorem? Rusko? Čína? Anebo si Česko pod vedením pana Kohouta vytvoří vlastní cestu?

Bude to ještě zřejmě velmi zajímavé...

Dům na poříčí 2

8. 5. 2012 / František Řezáč

čas čtení 2 minuty

Zpravodajství o domě na poříčí Vltavy v Holešovicích od události ohnutí ocelových podpěr v neděli 29. dubna znatelně prořídlo. I to je jedna z taktik, jak se taková skandální věc vytlačuje na okraj pozornosti, aby se to pak mohlo za pomoci všelijakých mluvčích patřičně "zamáznout" ve smyslu: vždyť se vlastně nic vážného nestalo, viz ČT: ZDE . Na svůj článek jsem dostal několik ohlasů, v nichž se objevil i názor, že: do toho baráku bych už nikdy nevlez. Já taky ne.

Co kdo (ne)může reformovat

7. 5. 2012 / Marek Řezanka

čas čtení 11 minut

Pozvolna vyprchává rozčarování všech, kdo očekávali, že po rozpadu Věcí veřejných musí vláda padnout. Nestalo se. Místo toho se na české politické scéně objevil nový politický subjekt, a to rovnou v parlamentu. Subjekt, který nedostal v řádných volbách ani jeden hlas, ale který přesto nese hrdé označení: LIDEM. Má jít o zkratku Liberální demokracie.

Člověku nedá se nezeptat, co na novém subjektu bude liberálního a čím vším se bude odlišovat od strany Věci veřejné.

Bajka o bohyni Izip

7. 5. 2012 / Alex Koenigsmark

čas čtení 6 minut

1.

V globálním světě vedeném anonymními nadnárodními finančními božstvy hrají stále větší roli lokální kmeny. Není divu, božstva jsou daleko a peníze blízko. Ne už národy, leč kmeny, svolávající se bubny k válce či tučnému hodu. Stejně jako se války proměnily z válek, vedených státem proti státu, v občanské konflikty nebo výchovná přepadení, změnily se i kultivované národy ve skupiny, kmenům se ze všeho nejvíc podobající. Zdá se, že to je zapříčiněno oslabením centrální moci státu globalismem, či prostupností této moci zdola -- také významnou roli hraje zhroucení převládajících hodnotových vzorců.

Evropa má poslední šanci

7. 5. 2012 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

Těsným vítězstvím levicového kandidáta Francoise Hollanda ve francouzských prezidentských volbách dostala Evropa poslední šanci. Těžko přesně říci, o jak velkou šanci jde, ale existuje: Totiž šance vymanit se z univerzální škrtací politiky evropské pravice a posunout se k politice, která vztahy mezi centrem a periferií, staršími a mladšími generacemi spíše harmonizuje, než aby je ve svých důsledcích vyhrocovala až na pokraj sociálního výbuchu.

Řecko: Voliči potrestali establishmentové strany

7. 5. 2012

čas čtení 1 minuta

Je zřejmé, že v nedělních všeobecných volbách v Řecku voliči potrestali vládní strany, které podpořily realizaci škrtů, požadovaných na Řecku od Evropské unie.

Z průzkumů provedených u východů z volebních místností vyplývá, že obě hlavní řecké politické strany, které podpořily zavádění euroškrtů, ve volbách propadly a nebudou schopny utvořit vládu.

Po téměř čtyřiceti letech, kdy dominovaly řecké politické scéně, zaznamenaly středopravicová strana Nová demokracie i socialistická strana Pasok výrazný pokles podpory. Voliči naopak podpořili ty strany, které tvrdě odmítají tvrdé vládní škrty, diktované Řecku mezinárodními věřiteli.

Boj vlády s korupcí? Obyčejná chiméra!

7. 5. 2012 / Jiří Baťa

čas čtení 5 minut

Někdy je zajímavé se dívat na různé televizní publicistické pořady, ať už je to na ČT1, Primě a někdy i na Nově. Občas se podívám, v závislosti na tématu a obsazení pozvanými hosty i na OVM a mohu říci, že se tam člověk dozví občas i mnoho zajímavého. Tak např. v nedělních OVM (6.5.2012) bylo zajímavé poslouchat, konec konců jako vždy, pana ministra Kalouska, když reagoval na zjištění NKÚ na předražení stavby Justičního paláce v Brně. Jak informoval moderátor pořadu Václav Moravec, stavba byla plánována v investičních nákladech cca 800 tisíc korun, konečné náklady činily cca 1,9 miliardy korun. Kolem předražení je mnoho nejasností, nicméně Finanční úřad uložil Krajskému soudu v Brně pokutu ve výši 2 miliard korun. Údajně mělo jít o nedostatky v administrativě, ale jak bylo také řečeno, na výši investic se podepsala i řada jiných, technických záležitostí.

Bilbórdy v ČR

7. 5. 2012 / Michal Vimmer

čas čtení 2 minuty

Minulý týden volení zástupci lidu odvedli svoji obvyklou práci: Jako obyvkle, když hrozí, že by bylo načase změnit něco, o čem se příliš dlouho žvaní, léta běží a problém akorát hnije (bilbórdy kolem silnic), po únavné mediální masáži sugerující totální převrat poměrů se dočkáme jen dalších triků (do 5 let se to odšroubuje a posune o pár metrů dál, ale uděláme to větší, aby byl občan nepřišel o právo na informace z polí, lesů, luk a strání.)

Jak mohou takoví Němci bez bilbordových informací vůbec žít? Je to snad součást denacifikace, že v Německu bilbordový mor neznají? A nejen Němci. I za Odrou, za Rýnem, za Dunajem žijí lidé -- a také bez bilbórdů.

Česká ekonomika si vede dobře. Proč škrtat?

ČR: Zahraniční obchod překvapil nejvyšším přebytkem v historii

7. 5. 2012

čas čtení < 1 minuta

Zahraniční obchod skončil v březnu historicky nejvyšším přebytkem 37,5 miliardy korun, meziročně tak byl vyšší o 14,5 miliardy Kč. Vývoz v březnu podle předběžných údajů meziročně stoupl o 6,9 procenta na 277,7 miliardy korun a dovoz o 1,4 procenta na 240 miliard Kč. Uvedl to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ).

Podrobnosti ZDE

K tomu: Zahraniční ekonom o tom, proč jsou české vládní škrty nesmyslné

Zadluženost ČR v mezinárodním srovnání

Zásadní článek o české hospodářské situaci, kterou zhoršuje Kalouskova vláda svými nekompetentními kroky

Mezinárodní finanční trhy jsou otřeseny výsledky voleb ve Francii a v Řecku

7. 5. 2012

čas čtení 1 minuta

Asijské burzy v pondělí ráno výrazně poklesly v důsledku výsledků voleb ve Francii a v Řecku, které zvýšily nejistotu ohledně schopnosti Evropy vyřešit svou dluhovou krizi, píše britská Press Association. Francouzská burza hned ráno poklesla o 1,57 procent.

Reportér BBC Gavin Hewitt vysvětlil Hollandovu situaci: "Faktem je, že má-li snížit Francie svůj rozpočtový deficit do roku 2013 na 3 procenta, musí v příštím roce realizovat škrty ve výši 18 miliard euro. Při prezidentské předvolební kampani ve Francii se neřešilo, jak to kandidáti plánují udělat. Před prvním hlasováním promluvil Hollande jazykem levice: "Můj skutečný nepřítel v této bitvě," řekl, "nemá jméno, nemá tvář, nemá stranu... je to svět financí."

Hollande si nemůže dovolit nechat dluh Francie růst. Jeho manévrovací prostor bude velmi omezený. Během prezidentské kampaně varoval Sarkozy, že za Hollandova prezidentství se Francie vydá řeckou cestou a propadne orgii utrácení. Hollandovi poradci si jsou tohoto nebezpečí silně vědomi a už vedli rozhovory s čelnými podnikateli.

Hollande přislíbil učinit svou prioritou stimulaci růstu a ne škrty. Tím zpochybňuje německou verzi řešení krize v eurozóně. Hollande prostě nevěří, že škrty fungují. Jeho první jednání bude s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Chce s ní znovu jednat o finančním paktu pro eurozónu. Merkelová se vyjádřila, že se o finančním faktu nijak jednat nebude. Hollande zdůrazňuje, že "Německo nemá právo rozhodovat o budoucnosti Evropy". Bude se snažit posílit vliv Francie na rozhodování o budoucím směřování EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V Moskvě policie ostře zasáhla proti antiputinovským protestům

7. 5. 2012

čas čtení 1 minuta

Demonstranti se v neděli v Moskvě ostře střetli s pořádkovou policií. Konala se dosud nejnásilnější demonstrace proti Putinově vládě, a to v předvečer jeho návratu do prezidentského úřadu.

Nejméně šest demonstrantů a tři policisté skončili v nemocnici. Desítky osob byly lehce zraněny. Demonstranti házeli na policii lahve od piva a kamení. Pořádková policie reagovala drtivou silnou. Bila dav obušky a tahala lidi z davu do policejních antonů, někdy za vlasy.

32729