Fraška a manipulace kolem poslanecké indemnity

21. 7. 2013 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Z dnešních Otázek V. Moravce a zejména z toho, co říkali předseda Trestního kolegia Nejvyššího soudu Rizman a vrchní olomoucký státní zástupce Ištvan, jsem vyrozuměl, že případ údajné korupce tří exposlanců ODS se zase vrátí ke stíhání téhož trestného činu jako na začátku. Podle Ištvana bude muset sice Nejvyšší státní zastupitelství zrušit dosavadní stíhání, nicméně to bude možno obnovit, jak jsem už psal dříve, v závislosti na tom, jak Nejvyšší soud interpretuje, co je to projev poslance v Poslanecké sněmovně.

Kvalita rozhodování Ústavního soudu aneb o negramotnosti

21. 7. 2013 / Štěpán Kotrba

čas čtení 5 minut

Kvalitu práce soudců nemáme hodnotit komentováním "živých" případů ještě před pravomocným rozsudkem, neboť to může ovlivnit rozhodování. "Mrtvé" kauzy už ale hodnotit lze. Soudci nejsou v demokratické společnosti nekritizovatelní, protože zdrojem moci je lid. Tedy my. Kritiku si soudci zaslouží zvláště, když rozhodují o desítkách miliard, aniž znají spis. Jestliže takto diletantsky rozhodují soudci soudu ústavního, lze něco jiného čekat od soudců soudu nejvyššího, případně dokonce od soudců okresních senátů?

Spravedlnost a výklad práva tak díky kvalitě orgánů spravedlnosti odděluje hluboký příkop plný beznaděje a frustrace těch, kteří stále ještě doufají, že stát není zloděj, lhář a podvodník, ale stát jsme my všichni. I když žijeme v době, kdy se nikdo nestydí. Myslím, že by političtí lídři bez rozdílu stranické příslušnosti měli dávat pozor na to, jestli se postupně frustrace nemění v nenávist. Protože pak jim půjde o krk. I těm v talárech.

"Přispívat na něco, co mají jiní čtenáři zdarma? Proč?!"

21. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

Osobně jsem dosud příspěvek neposlal na chod Britských listů neposlal. Nemám důvod. Přispívat na něco, co mají jiní čtenáři zdarma? Proč? Nevidím k tomu sebemenší důvod,

píše jeden čtenář, jehož jméno raději neuvedeme.

Vyjádřením tohoto svého postoje totiž přesně zaznamenal, co je základní problém v dnešní České republice. Mnozí lidé zapomněli, co je solidarita. Pokud se tento postoj v zemi nezmění, ČR se nikdy z průšvihů nevyhrabe, míní šéfredaktor Britských listů Jan Čulík.

"Kauza Nagyová"?

19. 7. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Server Lidovky.cz brzy ráno zveřejnil úplný text kontroverzního usnesení Nejvyššího soudu k případu stíhaného exposlance Šnajdra, které vedlo i k propuštění spoluobviněných Tluchoře a Fuksy. Kuriózní ovšem je, že byl celý článek pojat jako komentář s vloženým textem usnesení a vybaven manipulativním titulkem Co způsobilo zlom v kauze Nagyová? Argumenty advokáta o rezignačním projevu.

Pokládám za zjevné, že "kauza Nagyová" se v žádném případě neredukuje na obvinění tří trafikantů, v jejichž záležitosti měla Nagyová sama stejně hrát maximálně roli prostředníka. Lze libovolně dlouho diskutovat o celé konstrukci obvinění olomouckého státního zastupitelství, stejně jako o některých demonstrativních krocích represívních složek, které nebyly vždy zcela přiměřené situaci. Nic z toho ovšem nezmění ani zbla na faktu, že expremiérova šéfka kanceláře úkolovala vojenskou rozvědku - a i kdyby nebylo už vůbec ničeho jiného, Nečasova vláda proto padla zcela poprávu. Takže jakýpak "zlom" v "kauze Nagyová"? Jede se dál.

Poděkování

19. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

Vážený pane Čulíku, zasílám Vám a čtenářům Britských listů velké poděkování, píše Žaneta Šubjaková. Ochota pomoci mě překvapila.

Díky pomoci jsem byla schopna uhradit dluh na nájmu 17 000 Kč a ještě zbytek, necelé 3000 Kč, jsem použila na doplacení nájmu za tento měsíc. To znamená, že vše, co jsem obdržela, bylo použito na vyřešení mé situace s bydlením. Také děkuji i těm, kteří mi poslali email s informacemi, radami a vyjádřením podpory v mé situaci. Naštěstí v této zemi nejsou jen lidé lhostejní k problémům nebo neštěstí druhých a ze srdce jim přeji, pokud budou v budoucnu potřebovat jakoukoliv pomoc, aby se jim pomoci také dostalo.

Vítejte v reálném světě, paní Nagyová

19. 7. 2013 / Petr Novák

čas čtení 1 minuta

Přečetl jsem si tento článek, píše Pavel Novák.

Paní Nagyová a její dcery nyní objevují to, co obyčejní lidé, semletí justicí, zažívají dnes a denně. Bez ohledu na to, zda jsou vinní či nevinní. To, co se jí stalo, je stejné jako každý jiný případ.

Možná bych řekl, že paní Nagyová zažila to lepší. Neřeším otázku její viny či neviny, ale jen podmínek vazby a vyšetřování.

Žaloba Nejvyššího soudu na sebe sama

20. 7. 2013 / Josef Mrázek

čas čtení 1 minuta

Díky své laskavosti, nebo možná nechtěně, nám Česká televize předvedla předsedkyni Nejvyššího soudu a pro poddané bylo dost hrozné pomyslet, že to je hlava orgánu, proti kterému není odvolání ani dovolání. A dovršeno to je zákonem o Ústavním soudu, kde není uvedeno, že by se mohl zabývat případy pochybného výkladu Ústavy samé. Některým občanům může připadat, že Nejvyšší soud udělal, co někdo objednal, a teprve potom, podle odezvy kritiků, se snažil sestavit odůvodnění, které by snad prošlo. To se mu asi nepodaří, protože kauzu postavil na nelogické konstrukci, a logika se nedá libovolně ohýbat, jak by to tak zvaní právníci potřebovali.

Přítel nebo milenec?

20. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

Vadí mi, že v českých mediích se používá termín "přítel" , "přítelkyně" místo "milenec", "milenka". Např. informace o paní Nagyové a panu Nečasovi, o bulvárním tisku nemá cenu se zmiňovat, píše Jiřina Kollmannová.

Stane se z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR rizikové pracoviště?

19. 7. 2013 / Ivan Noveský

čas čtení 2 minuty

Je to možné. Lze důvodně očekávat nástup extremistických stran, které lidem slíbí pořádek a právo pro všechny a dostanou se při příštích volbách pohodlně a legálně do dolní sněmovny. Pak se klidně může stát, že některý poslanec se neudrží a doprovodí svůj standardní verbální projev i projevem podstatně důraznějším, např. pistolí, kterou náhodou bude mít u sebe.

Generál Dempsey: USA zvažují použití síly v Sýrii

19. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

Předseda Sboru náčelníků štábů (generálního štábu obrojených sil Spojených států) armádní generál Martin Dempsey ve čtvrtek sdělil senátnímu panelu ve výboru pro ozbrojené složky, že Obamova administrativa jedná o otázce, zda použít vojenskou sílu vůči Sýrii, kde třetím rokem pokračuje občanská válka.

Podle Dempseyho svědectví byly prezidentovi předloženy varianty dalšího postupu obsahující použití síly v Sýrii. Použil přitom termínu "kinetické údery" ("kinetic strikes") a dodal, že záležitost "je v jednání v rámci našich vládních agentur". Detaily však neposkytl.

Podle Dempseyho leží rozhodnutí o tom, zda použít v Sýrii sílu, na politických představitelích.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Prosíme přispějte finančně na provoz Britských listů

17. 7. 2013

čas čtení 1 minuta

Milí čtenáři,

prosíme, nezapomínejte, že provoz serveru Britské listy nemůžeme vést zadarmo. Čtenáři, kteří nás čtou ve stále větších počtech, by si měli uvědomit, že i když samozřejmě Britské listy neprovozujeme pro zisk, příspěvky na minimální provozní náklady potřebujeme. Jsme tedy závislí na průběžných finančních darech od čtenářů.

Za Britskými listy nestojí žádný investor ani podnikatelský manipulátor. Jsou jedním z mála zpravodajských a analytických portálů, vycházejících v češtině, které nemají politickou agendu a nepodporují žádné podnikatelské či politické seskupení či stranu.

Pokud považujete za důležité, aby Britské listy dále fungovaly, prosím, přispějte finančně na náš účet. Je v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Můžete též přispět z mobilního telefonu nebo úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Neposílejte eura do pražské banky ze zahraničí, poplatek je astronomický. Děkujeme.

USA staví zpravodajské centrum ve Wiesbadenu

19. 7. 2013

čas čtení 1 minuta

Velení amerických sil v Evropě potvrdilo informace o stavbě nového zpravodajského centra ve Wiesbadenu na jihozápadě Německa. To by mělo shromažďovat veškeré zpravodajské informace taktického i strategického charakteru s potenciálním významem pro vojska USA v Evropě. Výstavba má být dokončena v roce 2015. Podle tvrzení Pentagonu má centrum pracovat v plném souladu se zákonem.

Německý list Focus informuje, že podle dřívějších informací Američanů probíhá výstavba centra sledování elektronické komunikace v ceně 124 milionů eur.

Co nelze pochopit

19. 7. 2013 / Josef Mezihorák

čas čtení 4 minuty

Již delší dobu jsme neustále masírování sdělovacími prostředky, abychom pochopili, že vše, co se dnes děje na politické scéně je jen nepochopení politické praxe, že vše je normální, jen nový prezident je vlastně extremista. Veškeré vyšetřování posledních afér Nečasovy vlády je jen komplot proti nejlepší vládě za posledních 50 let.

Město Detroit bankrotuje

19. 7. 2013

čas čtení 1 minuta

Detroit, kdysi centrum úspěšného amerického automobilového průmyslu a čtvrté nejlidnatější sídlo v USA, vyhlásilo včera bankrot. Jde zatím o vůbec největší americké město, které takovou proceduru podstupuje.

Rozhodnutí obrátit se na federální soudy, které vyžaduje schválení krizového manažera i guvernéra Ricka Snydera, představuje současně také největší municipální bankrot v USA, pokud jde o celkový objem dluhu. Neexistují jednotné informace o celkové výši pohledávek, nicméně podle krizového manažera Kevyna D. Orra jde patrně o 18-20 miliard dolarů.

Podnět policii ČR

19. 7. 2013 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Navazuji opět na spolupráci s Policií ČR a dávám podnět (fotografie jsou v příloze) k prošetření jízdy automobilu dnes 18. 7. 2013 v ježnickém lese - čas kolem 19:00, místo: automobil projížděl tímto místem směrem od Brantic směrem dolů na Ježník:

ZDE

Automobil jsem vyfotil zepředu i zezadu, obě fotky jsou v příloze, SPZ je čitelná na obou fotkách: BRE 27-27. Řidič automobilu porušil zřejmě tyto zákony České republiky:

Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích: v paragrafu 53 zakazuje vjezd a stání motorových vozidel v lesních porostech i na účelových lesních komunikacích, dále ve stejném paragrafu zakazuje rušit v lese klid a ticho nadměrným hlukem.

Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti v paragrafu 9 zakazuje plašit zvěř, rušit ji při hnízdění a kladení mláďat, a to i hlukem a pojezdem motorovými vozidly.

Zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon upravuje v § 257 poškozování cizí věci a v § 258 zneužívání vlastnictví.

Motorismus v lesích je značným celospolečenským problémem v ČR.

Policie tří zemí společně zasáhla proti neonacistickým teroristům

19. 7. 2013

čas čtení 1 minuta

Společná operace německé, švýcarské a nizozemské policie skončila razií v bytech osob podezřelých z organizování neonacistického terorismu. Případ vykazuje podobnosti s nedávnou operací proti něměcké skupině NSU. Německo patrně uniklo další vlně teroristických útoků příznivců krajní pravice.

Stratég britské Konzervativní strany má konflikt zájmů

18. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

Lynton Crosby, hlavní volební stratég britské Konzervativní strany, který provozuje mezinárodní lobbistickou konzultační firmu, která má hodnotu mnoha milionů liber, zřejmě nebude zaznamenán v novém statutárním registru lobbistů, který připravuje britská konzervativní vláda. Ed Miliband, šéf opozičních labouristů, požadoval písemně, aby tajemník britské vlády Sir Jeremy Heywood zažádal o vyšetřování potenciálního konfliktů zájmů mezi Crosbyho lobbistickou konzultační firmou a jeho prací pro Konzervativní stranu.

Crosby se má stát zaměstnancem Konzervativní strany na plný úvazek krátce před příštími všeobecnými volbami, což znamená, že zřejmě nebude muset zveřejnit seznam svých klientů, až vejdou v platnost nové předpisy a nový statutární rejstřík lobbistů v roce 2015.

Britská vláda oznámila, že připravuje nový rejstřík lobbistů

18. 7. 2013

čas čtení 1 minuta

Po celé řadě nedávných skandálů, kdy novináři předstírali poslancům, že jsou lobbisté a nabízeli jim peníze za podporu určitých kauz v parlamentu (konzervativní poslanec a irský unionistický lord v Horní sněmovně byli donuceni odejít ze svých politických stran a dva labourističtí lordi z Horní sněmovny byli suspendováni) oznámila britská konzervativní vláda, že zavede nový statutární rejstřík lobbistů.

Před posledními všeobecnými volbami v květnu 2010 varoval šéf Konzervativní strany David Cameron, že lobbying bude příštím velkým skandálem, který postihne britskou politiku. Britská vláda však byla po volbách kritizována, že návrh na regulaci lobbování v parlamentě posléze nezahrnula do svého akčního programu (Queen's Speech) poté, co vyhrála volby.

Cameron uvedl, že vláda předloží návrh lobbovacího zákona parlamentu do 18. července, do doby před letošními letními parlamentními prázdninami, a měl by se stát zákonem do května příštího roku.

Vláda také navrhuje možnost, aby voliči odvolali poslance, který se chová nepřijatelně. Tento návrh bude součástí legislativní agendy britské vlády pro rok 2014-2015.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jste Čech, Slovák nebo Polák žijící ve Velké Británii?

19. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

Jste Čech, Slovák nebo Polák žijící ve Velké Británii? Prosím, vyplňte na webu následující dotazník, který se týká integrace přistěhovalců do britské společnosti. Šetření je součástí disertační práce Tomáše Cirhana. Děkujeme.

Dotazník v angličtině: ZDE

Dotazník v češtině: ZDE
Dotazník v polštině: ZDE

Příliš mnoho lhaní, v médiích i od politiků

Je to jednoduché: v zemích, které neovládají kriminálníci, se korupce v parlamentě trestá

18. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty

Za demokratický princip lze považovat čl. 2 Ústavy ČR, že lid je zdrojem politické moci. U nás je tato lidová moc vykonávána nepřímo, tedy poslanci, také Tluchořem, Fuksou a Šnajdrem. Ti svůj poslanecký mandát získali ve volbách a na půdě Sněmovny se tedy mohou pohybovat a provozovat politiku jenom proto, že jim občané cosi dali -- dali jim moc, aby jednali v jejich zájmu. Poslanecký mandát je tedy demokratický statek. Je složen ze závazků vůči občanům, kteří politikům dali důvěru ve volbách, aby hájili jejich zájmy. Poslanecký mandát není žádný soukromý statek, se kterým by se dalo obchodovat. Pokud jej někdo zobchoduje, tak podkopává základy demokracie. Když tedy někdo takový obchod považuje za demokratickou politickou činnost, neví, co říká.

Milan Znoj ZDE

Pohádka z jedné daleké země, o které čeští politici a soudci určitě nikdy neslyšeli. Jmenuje se Rakousko. Jeden tamní europoslanec, předtím ministr vnitra za lidovce Ernst Strasser taky vykonával svobodně svůj mandát. Zcela v souladu se svým přesvědčením slíbil v roce 2010 domnělým lobbistům, že za roční paušál 100.000 Eur bude tlačit jejich pozměňovací návrhy, napsal na Facebooku Jan Moláček. Jenže z lobbistů se vyklubali reportéři The Sunday Times a všechno měli na videu. V Česku by to nebyl problém, však se schůzky odehrávaly na parlamentní půdě, takže co. V nedemokratickém Rakousku ovšem dostal Strasser letos v lednu čtyři roky natvrdo. Ještě se čeká, jak dopadne odvolání.

P.S. Jeho obhájce je tak blbej, že ho vůbec nenapadlo vytáhnout imunitu.

Prosím, ignorujte výroky poslance Nečase i Václava Klause. Křičí potrefené husy. Nečas se kromě toho svými i útoky na Ivo Ištvána dopouští nehorázného střetu zájmů. Ten člověk, protože je podezřelý, přece může jen mlčet. Podezřelý se nemůže dožadovat, aby byl odvolán detektiv, který případ, do něhož je podezřelý zapleten, vyšetřuje. Nečasova hysterie by byla v každé normální zemi šokující i proto, že toto individuum platilo své milence ze státního rozpočtu vysoké odměny, a protože s milenkou žilo, dotovalo si z peněz daňových poplatníků rozpočet vlastní domácnosti! Je neuvěřitelné, že někdo může být tak drzý, že se v této situaci odváží vůbec vystoupit na veřejnosti, a je neuvěřitelné, že pražská média mu to tolerují.

Parkovací arogance Nejvyššího soudu

18. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

Vážené Britské listy,

o odtrženosti (a aroganci, jak to vnímám já) Nejvyššího soudu svědčí i tato má zkušenost. Bydlím ve vedlejší ulici, blízko NS, tedy v širším centru města. Jak to ani nebývá v takovýchto lokalitách jinak, trpíme chronickým nedostatkem parkovacích míst. Ne tak NS, píše Miroslav Lahoda. Ten si kolem svého nárožního domu nechal rezervovat odhadem dobrých 20-30 míst. Dokonce nonstop! (Dovolím si ve své zpupnosti pochybovat o horečnaté noční soudní činnosti. Leda, že by se odehrávala za potemnělými okny. Inu, k čemu vlastně potřebuje slepá spravedlnost světlo?)

Postřehy dobrého občana Švejka

18. 7. 2013 / Marek Řezanka

čas čtení 8 minut

Přijímat každodenní realitu - a zároveň se z ní nezbláznit, může být v těchto dnech pro člověka docela oříšek. Jako prevence snad neuškodí trocha humoru a Jaroslav Hašek, doufám, promine, že jsem si vypůjčil jeho postavy, které mi již tolikrát zvedly náladu.

> "Tak už jsou ti naši politici zase v právu," vyhrkla paní Müllerová hned ve dveřích, a ani ji příliš nezajímalo, že její podnájemník, Josef Švejk, roztírá jakousi hmotu na svém obnaženém koleni. Po chvíli urputného masírování na tu dobrou duši pohlédl bezelstnýma dobráckýma očima a nevzrušeně se otázal.

"A v kerým Právu, paní Müllerová? Znal jsem dvě, jedno Rudý a Právo lidu. V obou případech si naše politiky umím představit, že tam dělají redaktory."

Co politikové v ČR za čtvrtstoletí dokázali

18. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

V tomto mezinárodním srovnání sociální soudržnosti, jež zkoumá mimo jiné to, nakolik je mezi lidmi rozšířen pocit spravedlnosti, se Česko umístilo jako třetí od konce, píše Tomáš Samek na Facebooku. (Předchozí dvě kategorie v tabulce jsou "Identifikace" a "Důvěra v instituce".)

ZDE jsou informace o tom, jak jsou lidé v různých zemích včetně ČR ochotni si navzájem pomáhat. V této kategorii mají tabulky názvy: 1. Solidarita a ochota pomoci, 2. Uznávání společenských pravidel 3. Podíl na životě společnosti.

Demokracie je nedokonalý systém, ale nelze hájit české politické korupčníky argumentem, že korupce se vyskytuje i jinde

18. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Doufal jsem, že si lidé v ČR už konečně uvědomili to, co nevěděli v letech 1989-90 - že totiž demokracie není ráj, kde všichni zbohatnou a nemusejí nic dělat a o nic se snažit, ale je to nedokonalý systém, který je nutno aktivním úsilím neustále kultivovat - jinak to špatně dopadne.

Vůbec není přesvědčivé argumentovat "A vy zase zabíjíte černochy" - jinými slovy, že nemá smyslu požadovat, aby byla česká politika čistá, protože i v jiných zemích existuje korupční praxe. Výše uvedené aktuální dva články ZDE ZDEz Británie ukazují, že problémy existují všude, ale řeší se, často jistě neumělým a nedokonalým způsobem. Nejsem si však vědom toho, že by britský Nejvyšší soud deklaroval, že korupce v parlamentě je v důsledku parlamentní imunity přijatelná. :)

Česká demokracie má přece ve vlastním zájmu hledat po světě dobrou praxi a tu napodobovat - Ne hledat, co se děje na světě nejhoršího, a pak argumentovat "Jinde je to také blbé, tak se můžeme chovat stejným způsobem taky." Přizpůsobovat se nejnižšímu možnému společnému jmenovateli je cesta do pekla. Česko, zdá se, to nyní dělá v kultuře, v médiích i v politice.

O světodějném významu politických mrtvol

18. 7. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

Česká republika má aktuálně vládu složenou z lobbistů bez politického mandátu. Místopředseda a ministr financí zčistajasna obdržel na účet pět milionů na splacení svých dluhů, jakmile se ukázalo, že bude ministrem. Ministrem zemědělství je zase člověk, po jehož firmě zůstalo 600 milionů dluhů. A ministrem vnitra člověk, který v minulosti vyhrožoval odvoláním policejního prezidenta kvůli politickým kauzám a byl náměstkem ministra (nynějšího premiéra), který spolurozhodoval o ve Švýcarsku vyšetřované kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti. Jako vysoký manažer průmyslové firmy je i v dalším střetu zájmů ohledně tzv. dostavby Temelína.

Vzhledem k tomu, že tato vláda vznikla přes hlavy politických stran, je evidentní, že by mohla získat podporu sněmovny právě a jedině politickou korupcí dokonce i v Česku zatím nevídaného rozsahu.

Laskavý čtenář zajisté uzná, že nic z právě uvedeného nestojí ani za jedinou řádku komentáře ve srovnání s případem tří politických mrtvol, bývalých poslanců dodělávající politické strany bez jakékoliv budoucnosti, jejichž údajné zločiny už jsou v tuto chvíli dávno zastíněny tím, co se děje kolem Rusnokovy, přesněji řečeno Zemanovy vlády. Právě usilovným a zaťatým kopáním do těchto mrtvol a nevěrohodným pokusem udělat právě a jedině z nich pomyslný kořen korupčního zla, za současného naprostého ignorování aktuálního dění, je třeba napravit poměry v České republice; protože jedině na minulosti, nikoliv na přítomnosti a vznikající budoucnosti, takové věci závisejí...

V ČR vládne dryáčnická arogance moci a proměňuje zemi v kleptokracii

18. 7. 2013 / Veronika Sušová-Salminen

čas čtení < 1 minuta

Souhlasím s Vámi - problém ČR je, že politika má kulturně "dryáčnickou" podobu, ve které převažuje arogance moci, která produkuje neodpovědnost a nedůvěru, píše Veronika Sušová-Salminen. Nesnaží se už ani tvářit nějak hodnotově a ani dodržovat nějaké mantinely únosnosti. Např. v Británii ale třeba i ve Finsku jsou nastaveny pevné mantinely, které jsou respektovány. To neznamená, že neexistuje lobbing a další způsoby ovlivňování, nebo, že by tam nebyla politická korupce. Osobně si myslím, že korupce je součástí moci. Problémem je, když pohltí všechno, rozkrade veřejné zdroje a delegitimizuje celý systém, což se děje v ČR, kde se nyní politická třída podílí na druhém "sametu"- proměně v kleptokracii."

O "extenzivních" výkladech ústavy

18. 7. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Ústava Výmarského Německa obsahovala pověstný článek 48, který byl od roku 1930 opakovaně podrobován "extenzivnímu" výkladu. Tento článek umožňoval prezidentovi vládnout prostřednictvím dekretů, a sice v případě "narušení či ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku" ("wenn im Deutschen Reiche die öffentliche Sicherheit und Ordnung erheblich gestört oder gefährdet wird"). Chápání toho, co přesně ono "narušení či ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku" znamená, se postupně stále více vyprazdňovalo, až se fakticky dospělo k praxi, kdy prezidentská vláda fungovala bez jakéhokoliv odůvodnění nezávisle na parlamentu a politických stranách. Prezident jmenoval do čela vlády, koho se mu jen zachtělo, a pokud s tím měl parlament problém, vyhrožoval mu rozpuštěním.

Za sněmovnu legitimní

18. 7. 2013

čas čtení 3 minuty

tisková zpráva ProAlt

Iniciativa ProAlt považuje současné složení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za nelegitimní. Sněmovna nemůže poskytovat vládě důvěru, kterou sama nemá; není způsobilá ke schvalování zákonů, které by měly dostatečnou demokratickou autoritu. To, že poslanci neuznali za vhodné po sérii korupčních skandálů a zneužívání bezpečnostních složek státu rozpustit stávající sněmovnu, pokládáme za poslední kapku do poháru trpělivosti občanů. Domáháme se možnosti rozhodnutí občanů, rozhodnutí lidu jakožto jediného zdroje moci, o složení klíčového zastupitelského sboru ve státě. Požadujeme okamžité rozpuštění sněmovny a předčasné volby.

Jak poslanec Churchill prodal hlas společnosti BP - a jeho kolegové v tom pokračují dodnes

18. 7. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

V roce 1923 konzervativní poslanec a pozdější "hrdinský" válečný premiér, který se za I. světové války prostřednictvím konexí vyhnul vojenské službě - Winston Churchill - obdržel na tu dobu obrovskou částku 5 000 liber od společnosti Burma Oil (později BP) za to, že jí pomůže ovlivnit rozhodování parlamentu ohledně využití ropných zdrojů v tehdejší Persii. Dnešní britská parlamentní praxe se od zmíněných imperiálních dob nijak zvlášť neliší: Poslanci prodávají své hlasy průmyslovým lobbyistům jako na běžícím páse a vláda soustavně odmítá návrhy na regulaci tohoto sektoru, který se údajně "samoreguluje".

Jak moc důležité je pak stíhat poslance například za zneužití diet, jestliže se při hlasování o zákonech namísto sledování veřejného zájmu za úplatu podřizují "public-private partnership"? Jak moc důležité je uhlídat drobné tam, kde se běžně nakupují rozhodnutí o miliardách?

Někdo by to mohl označit za mimořádně stupidní pokrytectví předstírající navenek jakési hodnoty a zásady tam, kde už dávno žádné nejsou.

Někteří právníci se inspirují v dadaismu

18. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

Včera jsem se dozvěděl, že pokud by poslanci začali demolovat vnitřní zařízení sněmovny a škoda by byla větší než 5000 Kč, jednalo by se o trestný čin krádeže! Prohlásil to v pořadu Dopolední Radiožurnál, devatenáctá minuta záznamu, prof. JUDr. Jiří Jelínek,CSc., vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty UK a patrně současně i vedoucí téže katedry Právnické fakulty UP v Olomouci, když komentoval aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu, píše Jiří Nushart.

Normálně bych to považoval za přeřeknutí, ale když může být domlouvání korupce označeno za projev v Poslanecké sněmovně, může zřejmě být podle některých právníků výtržnictví a zničení cizí věci vlastně krádeží. Mám pocit, že toto matení pojmů přispívá k degradaci práva, které už nehájí spravedlnost, a tím i k celkovému rozkladu státu.

Stanovisko iniciativy ProAlt k rozhodnutí Nejvyššího soudu

Zdrojem moci přestává být lid

17. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva

Včerejší rozhodnutí Nejvyššího soudu považuje iniciativa ProAlt za další potvrzení hluboké společenské krize, ve které se Česká republika nachází, a považuje je za nesprávné. Princip vyváženého postavení moci zákonodárné, výkonné a soudní je jedním ze základních předpokladů existence demokratického státu, který je tímto rozhodnutím výrazně narušen.

Toto rozhodnutí považujeme za závažný precedens, ve kterém soudní moc zasahuje do fungování moci výkonné a vytváří další novou variantu spravedlnosti.

Rituály demokracie

17. 7. 2013 / Stanislav Vozka

čas čtení 8 minut

Kdyby existoval slovník zprofanovaných, zneužívaných a znásilňovaných pojmů, slovo demokracie by se v něm vyskytovalo na čestném místě. Sluší se proto informovat čtenáře předem, že pod tímto chameleonským pojmem mám dnes na mysli způsob řízení věcí veřejných, aktuálně aplikovaný od Portugalska po Slovensko. Způsob, který je mimo jiné charakteristický až pedantským dodržováním řady pravidel, jejichž smysl (byl-li kdy jaký) se dílem přežil, dílem byl zapomenut, dílem převrácen z nohou na hlavu.

Inzerát na stát, ve kterém už nechci bydlet

17. 7. 2013

čas čtení 4 minuty

Nejvyšší soud České republiky to všem naivkům, kteří se domnívali, že konečně došlo na největší korupčníky, řádně vytmavil: "Za projev učiněný v poslanecké sněmovně je namístě pokládat i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic. Jde tak stručně řečeno o vyjádření postojů v rámci politické soutěže probíhající nepochybně i v poslanecké sněmovně, a to i ze strany jednotlivých poslanců."

Jinými slovy: rezignace na funkci poslance výměnou za jiné dobře placené místo je dle našeho Nejvyššího soudu zákonem chráněným právem poslance a běda vyšetřovateli, který by to chtěl trestně stíhat. Navíc vás při tom chrání imunita (přiznám se, že mi není jasné, zda může Sněmovna vydat k trestnímu stíhání i exposlance, ale to už je asi stejně jedno), píše Radek Svítil.

Co je "projevem" ve sněmovně?

17. 7. 2013 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Mohu-li vycházet z informací Aktuálně.cz, pak zdůvodnění Nejvyššího soudu, proč jednání tří propuštěných poslanců, podezřelé podle policie a státního zastupitelství z korupce, nespadá do pravomoci orgánů činných v trestním řízení, stojí na interpretaci toho, co je projev poslance v Poslanecké sněmovně. Ústava totiž garantuje poslanci imunitu, aby nemohl být stíhán orgány činnými v trestním řízení, pokud jde o jeho hlasování a jeho projevy.

Humanismus a bestialita

17. 7. 2013 / Petr Bittner

čas čtení 17 minut

Současný významný německý filosof a esejista Peter Sloterdijk přispěl kdysi do debaty o svobodné vůli, respektive podmíněnosti člověka větou "To, jací jsme, závisí na tom, kde jsme byli." Odtud je třeba vyjít, chceme-li se kupříkladu přiblížit jádru gradující problematiky sociální segregace; jakákoli jiná, mnohdy až příliš snadná vysvětlení útočící na lidskou patologii podléhají pradávnému klamu svobodného člověka. Člověk je totiž především bytost determinovaná, a to jak zevnitř svou genetickou mozaikou, tak zvnějšku svou úplnou příslušností k procesu evoluce. Obě hlediska nám ukazují člověka jako jeden z vysoce organizovaných produktů adaptace na prostředí.

Politicky výběrové stíhání korupce je pomstou, nikoliv spravedlností

17. 7. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Simon Wiesenthal byl původně polským občanem židovského původu, který přežil holocaust a po válce se stal "lovcem nacistů". V pamětech nazvaných Spravedlnost, nikoliv pomstu popisuje řadu případů, kdy nalezl a zadržel příslušného nacistického zločince, vesměs masového vraha, přivedl ho k (většinou rakouskému regionálnímu) soudu a poté musel přihlížet, jak je obviněný "s kontakty" v místě osvobozen, případně obdrží nějaký víceméně směšný trest. Muselo to být obrovsky frustrující, nicméně jak Wiesenthal sám prohlásil, akceptování nálezu řádného soudu, ať už je jakýkoliv, je nakonec hlavním rozdílem mezi totalitou a vládou práva. Nelze totiž voluntaristicky napadat soud ve jménu vlastní soukromé představy, že je třeba za každou cenu právě tento určitý čin potrestat, a přitom nepopřít právě ta pravidla, na nichž je systém vlády práva v posledku založen. Je mnohem lepší občas nepotrestat toho, kdo je vinen, nežli soustavně trestat nevinné. - Vztaženo k titulu Wiesenthalovy knihy, právě zde leží hlavní rozdíl mezi pomstou sledující výhradně osobní satisfakci z trestu a spravedlností, která o emocionální potřeby zainteresovaných osob zásadně nedbá. A dodejme, mezi komentáři, které soustavně vykazují zřetelnou politickou zaujatost ve prospěch jedné ze sporných stran, a přístupy, které usilují o to, aby se měřilo všem stejným metrem.

Korupce musí být stíhána, bez ohledu na politikaření

17. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Nemyslím, že by bylo možné přehlížet korupci jen proto, že by její potrestání podle nějakého komentátora mohlo vést "k horším věcem". Při rozhodování o trestných činech se nemůže přihlížet k politikaření. Korupce musí být stíhána bez ohledu na to, kdo se jí dopouští, zda poslanci odcházející zdiskreditované pravicové vlády, anebo nově připravovaní ministři úřednické vlády.

Představa, že by například poslanci Dolní sněmovny v Británii mohli zůstat nepotrestáni, protože se korupce dopustili na půdě sněmovny, a jsou proto nepostižitelní, je šílená. Pokud není rozhodnutí Nejvyššího soudu politováníhodnou chybou, která bude bezodkladně napravena, a je skutečně založeno na zákonech, platných v Česku, ty zákony jsou stejnou měrou šílené.

Základním principem práva musí být, že plní principy přirozené spravedlnosti. Jakmile je přestane plnit a začne být zjevné, že zákon nehájí spravedlnost, ale kriminalitu, začíná zrát doba na revoluci. V tomto smyslu je rozhodnutí Nejvyššího soudu silně destabilizující, protože drsným způsobem likviduje v očích občanů legitimitu dnešního českého státu.

Dětství pod palbou aneb Podivný experiment

17. 7. 2013 / Jiří Bátěk

čas čtení 5 minut

Spisovatel, filmař, profesor práva, komentátor a publicista Joel Bakan je autorem poměrně nedávno vydané knihy s názvem Dětství pod palbou, která nese podtitul Jak velký byznys ovlivňuje děti. Záběr autora je poměrně široký a snaží se postihnout všechny zásadní vlivy, které mají v současné době negativní dopad na děti a jejich životy.

Sobotka není špatný politik. Je "jen" slabý předseda

17. 7. 2013 / František Štván

čas čtení 2 minuty

Každý, kdo dnes, údajně státotvorně a přitom vyděračsky tlačí ČSSD k tomu, aby poslaneckou podporou Rusnokovy vlády bez podmínek uznala, že to je právě prezident Zeman kdo to s naší vlastí myslí dobře, by si měl uvědomit, že politická soutěž má nějaká pravidla a zákonitosti, která ve své podstatě nejsou vzdálená od zákonitostí běžného života. Základním pravidlem každé politické strany je vystupovat tak, aby volič nebyl na pochybách, že právě ona je ta nejlepší. Nebo se někdy stalo, že strana XYZ v předvolebním kvasu vychvalovala místo sebe stranu XYY? Myslím si, že ne. Stejně tak jsem nikdy nezažil, že by jeden z partnerů veřejně přiznal, že předchozí partneři jeho partnera uspokojovali sexuálně lépe než kdy dokázal(a) on(a). S takovou upřímností by u nových potenciálních sexuálních partnerů asi dvakrát žádaný nebyl. Spíš bych očekával, že se budou zajímat o jména těch vychvalovaných.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2013

12. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

V červnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 164 osob bankovním příkazem celkovou částkou 29 120,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v březnu 2013 částkou 2414,16 Kč.

Zůstatek byl koncem června 2013 87 108,19 Kč, z toho má být částka v rezervě na exekutorský projekt 166 375,59 Kč, takže výdaje na provoz Britských listů do ní zasáhly a Britské listy dlužily exekutorskému projektu 79 267,40 Kč. (Tento dluh, který vznikl exekutorskému projektu provozními náklady Britských listů, uhradil dne 12. července 2013 šéfredaktor BL Jan Čulík z vlastní kapsy.)

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

75523