Západní vzdělanosti se nebojí jen Putin, ale i čeští konzervativci

21. 2. 2022 / Boris Cvek

Petr Fiala včera v Otázkách V. Moravce podle mne velmi správně mluvil o tom, jak je dobře, že jsme v NATO a v EU a že jsme zakořeněni na Západě. V kontextu ukrajinské krize bylo dobré slyšet našeho premiéra, jak chválí rozhodnost a jednotu zemí EU (připustil, že premiér Orbán, tak blízký mnoha lidem v ODS, součástí té jednoty není).

Rozhovor Britských listů 470. Jak Petr Fiala svou politikou táhne Česko do Bulharska

19. 2. 2022

Prolhat se k vítězství?

21. 2. 2022 / Karel Dolejší

• Naneštěstí teď musíme pozorně sledovat všechny ty nízkorozpočtové lži, jimiž Kreml krmí domácí publikum ve snaze ospravedlnit přepadení Ukrajiny. V další fázi naváže kampaní zacílenou na náročnější západní publikum. 

Odhaleno: Únik informací z švýcarské banky Credit Suisse odhalil zločince, podvodníky a zkorumpované politiky.

21. 2. 2022

- Obrovský únik informací odhaluje tajné vlastníky 80 miliard liber uložených ve švýcarské bance
- Whistleblower vyzradil údaje banky, aby odhalil "nemorální" zákony o utajování informací
- Mezi klienty patřil i obchodník s lidmi a miliardář, který si objednal vraždu své přítelkyně

Kreml: "Žádné konkrétní plány" na další summit

21. 2. 2022

Macron se snaží zorganizovat summit s Putinem

21. 2. 2022

- Francouzský prezident Emmanuel Macron pozval Vladimira Putina a Joea Bidena na summit zaměřený na deeskalaci ukrajinské krize a tito politikové s tím v zásadě souhlasili, a to i přes další varování USA, že stále hrozí útok Ruska proti Ukrajině. Návrh na uspořádání summitu - který se uskuteční pouze v případě, že Rusko nenapadne Ukrajinu - následoval po sérii telefonátů, které Macron uskutečnil ve snaze deeskalovat napětí, mimo jiné s Borisem Johnsonem, Joem Bidenem a po dvou telefonátech s Putinem.

Hrozba války? Nový, asertivnější Putin postupuje vpřed

21. 2. 2022

Ruský prezident Vladimir Putin se za 22 let na výsluní moci změnil z člověka, na kterého washingtonští lídři zapomněli, v nejsledovanějšího muže na světě, který využívá obnovenou ruskou vojenskou sílu k tomu, aby donutil celý svět počítat s jeho zájmy poté, co si léta stěžoval, že je ignorován.

Putinova rostoucí touha po riziku přichází v době, kdy USA, které se zmítají v politické dysfunkci a které byly poníženy válkami v Iráku a Afghánistánu, zaznamenávají úpadek své relativní globální moci. Zatímco vláda Washingtonu slábne, Putin reformoval ruskou armádu ve schopnou sílu, vymýtil politickou opozici doma, rozšířil kontrolu nad domácím internetem a médii, změnil ruskou ústavu, aby si udržel moc, a zpevnil finance Moskvy proti vnějšímu tlaku. S trvalou silou zakotveného autokrata si postupně vybudoval základnu pro podstupování větších rizik v zahraničí a sebedůvěru, aby mohl stále důrazněji čelit Washingtonu, píší ve Washington Post Paul Sonne a Robyn Dixon.

Vládní návrh transformace uhelných regionů v ČR porušuje její předvolební slib

21. 2. 2022

Tisková zpráva Centra pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA

Západ musí Putinovi vysvětlit, co riskuje. Mohl by být souzen za válečné zločiny

21. 2. 2022

Putin k tomuto okamžiku směřuje krok za krokem již několik let tím, že zpochybňuje mezinárodní právo a prochází mu to, píše Andrij Zagorodňuk, bývalý ukrajinský ministr obrany. V roce 2008 obsadil část Gruzie a svět si toho téměř nevšiml. Obsadil Krym a zahájil trvalou válku na východní Ukrajině a svět na to o několik let později téměř zapomněl. Na jaře 2021 shromáždil vojska kolem Ukrajiny a jediným důsledkem bylo, že se mu dostalo grandiózního setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Ženevě s pozorností, jakou žádný jiný světový politik nedostal.

V důsledku klimatické změny nás bičují devastující větry - slyšeli jste o tom v médiích?

21. 2. 2022 / Beno Trávníček Brodský

Poslouchat, či sledovat běžné sdělovací prostředky občas vydá na výběrové panoptikum. Soudím, že úlohou novináře je popisovat pro širokou veřejnost hlavní problémy a přinášet na konci takových zpráv světélka v tunelu.

Tedy například – ta strana říká to a tamta zase tohle, fajn, i to může veřejnost vědět. Ale já jako novinář jsem se prodral problémem a soudím, že verze kriticky se blížící pravdě je TATO. A samozřejmě, pokud někdo moji informaci verifikuje na základě ještě lepšího zmapování reálného stavu – jen dobře! Tedy například válečný zpravodaj z terénu versus teoretický pisálek o válce...

Česká hospoda 7

21. 2. 2022 / Jan Paul, Dan Paul

mapaMonday

21. 2. 2022 / Lesley Keen

{Videoprezentace Linefall ZDE a ZDE)

Zaútočí Rusko na Ukrajinu?

17. 2. 2022

Putin svolal na dnešek mimořádné jednání bezpečnostní rady v rozšířeném formátu

21. 2. 2022

• Ruský prezident Vladimir Putin dne 21. února bude řídit jednání bezpečnostní rady v rozšířeném formátu, uvedl jeho mluvčí Dmitrij Peskov. 

Rusko jako globální rakovinu může vymýtit jen Putinova smrt

21. 2. 2022 / Fabiano Golgo

Těsné vazby firmy Ikea na ničení "evropské Amazonie"

21. 2. 2022 / Fabiano Golgo

Česká republika. Proč zaostává země, která byla v postkomunistické transformaci nejlepší? Země bez levice

19. 2. 2022

Nový český premiér prý napodobuje Václava Havla, ale zdá se, že jde jen o rétoriku. Nové vládě se zatím podařilo pouze odstranit oligarchu Andreje Babiše, ale nedaří se jí formulovat, natož zavádět žádnou novou politickou strategii.  Babiš navíc hrozí kandidaturou v prezidentských volbách a současná koalice zatím nemá adekvátního soupeře, píše chorvatská novinářka Sofija Kordić, žijící v Praze.

Extáze pociťovaná v Česku po volební porážce oligarchy a populisty Andreje Babiše netrvala dlouho. Nová vláda a celá země kromě raketového skoku v počtu nakažených covidem-19 a tragického počtu asi 38 000 mrtvých (ČR je dvaadvacátá  v proočkovanosti v Evropské unii a třetí v úmrtnosti na počet obyvatel), trpí  inflací 9,9 procenta, obrovským rozpočtovým deficitem a energetickou krizí. Navíc je potřeba se vypořádat s dezorientovanou, hašteřivou společností a hodnotovým vakuem, které po sobě zanechala minulá vláda.

Ukrajina: Macron přesvědčil Putina k dalšímu jednání, ovšem ruské jednotky dostaly příkaz provést invazi

20. 2. 2022

Putin a Macron se dohodli, že se pokusí zajistit příměří na východě Ukrajiny a uspořádají naléhavý summit

Nepleťme si Putina s demokratickými politiky

20. 2. 2022 / Jan Čulík

Proč Putin patrně na Ukrajinu nezaútočí, ale i tak z krize vyjde jako vítěz

20. 2. 2022

Bez ohledu na to, jak krize skončí, Rusko se postará o to, aby je zbytek světa považoval za vítěze.

Navzdory mediálnímu humbuku je nepravděpodobné, že by prezident Putin zaútočil na Ukrajinu. Je mnohem chytřejší, protože si je téměř jistě vědom toho, že invaze by přinesla více břemen než výhod. Ruská diplomacie i sám Putin neustále zdůrazňují, že žádný útok na Ukrajinu neplánují. Jak by tedy mohl útok ospravedlnit před vlastním obyvatelstvem a světovým míněním? ptá se Joergen Oerstroem Moeller na webu Responsible Statecraft.

Tak znovu: Prosíme, přispějte na provoz Britských listů

21. 12. 2021

Rozhovor Britských listů 469. Fialova vláda ve slepé uličce

17. 2. 2022

Macron znovu poletí do Moskvy?

20. 2. 2022

French President Emmanuel Macron will call Russia's Vladimir Putin on Sunday to try to avert what Western powers predict will be an imminent invasion of Ukrainehttps://t.co/ks4Nx6yzMp

— The Moscow Times (@MoscowTimes) February 20, 2022

sacredGreen

20. 2. 2022

Obrázek pro tento den. Ze série Linefall.

OBSE: V Luhansku a v Doněcku došlo k dramatickému nárůstu vojenských útoků od ruských separatistů

19. 2. 2022

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v sobotu zaznamenali více než 1 500 případů porušení příměří na východě Ukrajiny za jediný den, což je nejvyšší počet zaznamenaný v tomto roce.

Zpráva se týkala pátečních útoků, při nichž pozorovatelé zaznamenali 975 porušení příměří v Luhansku a 591 v sousedním Doněcku, dvou regionech částečně ovládaných proruskými separatisty (vlastně ruskou armádou). Pozorovatelé rovněž uvedli, že zaznamenali 860 výbuchů v Luhansku a 553 v Doněcku.

OBSE potvrdila, že ve vládou kontrolované oblasti Doněcka byl zraněn jeden civilista.

Ukrajinská armáda v sobotu uvedla, že dva vojáci byli zabiti a čtyři zraněni při ostřelování proruskými separatisty, zatímco Rusko zahájilo trestní vyšetřování zpráv, že ukrajinské granáty explodovaly v ruském pohraničním regionu Rostov, což Kyjev kategoricky popřel.

Volodymyr Zelenskij "naléhavě" telefonoval s Emmanuelem Macronem o "bezprostřední deeskalaci a o politickém a diplomatickém narovnání" na východní Ukrajině. Zelenskij Macrona informoval o vážném zhoršení situace na frontové linii, o ukrajinských ztrátách, o střílení na ukrajinské politiky a zahraniční novináře.

Předtím na mnichovské konferenci o bezpečnosti v Evropě obvinil Zelenskij Západ, že svou nečinností způsobil vznik nynější katastrofální situace. Charakterizoval globální bezpečnostní systém jako nedostatečný a požadoval, aby byl vytvořen nový, efektivní systém.

Had an urgent conversation with President @EmmanuelMacron. Informed about the aggravation on the frontline, our losses, the shelling of 🇺🇦 politicians & international journalists. Discussed the need and possible ways of immediate de-escalation & political-diplomatic settlement.

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 19, 2022

Putin povolal do aktivní vojenské služby záložníky

19. 2. 2022

Putin podepsal výnos o povolání záložníků. pic.twitter.com/6pqmHqtGfC

— Alexandr Mitrofanov (@AlexandrMitrofa) February 19, 2022

Analýza: Co se stane, pokud Rusko napadne Ukrajinu?

19. 2. 2022

 

Očekává se, že Rusko zaútočí současně na několika frontách, ale ukrajinské ozbrojené síly nebude snadné porazit

Jak by probíhala invaze v plném rozsahu?

Očekává se, že Rusko využije své drtivé převahy v pozemních, námořních a vzdušných silách a zaútočí současně na několika frontách, a to ze severovýchodu, z Donbasu a z Krymu. Pozemní jednotky v Bělorusku podporované leteckými údery by se postavily do čela bleskového tažení na jih s cílem zmocnit se hlavního města Kyjeva. Obklíčená ukrajinská armáda by byla teoreticky donucena ke kapitulaci, píše Simon Tisdall.

Invaze na Ukrajinu možná nikdy nebyla Putinovým cílem a samotná hrozba by mohla podpořit ruské cíle

19. 2. 2022

Invaze není jediným způsobem, jak může krize na Ukrajině dopadnout.

Diplomatické řešení může ještě poskytnout únikovou cestu Vladimiru Putinovi, jehož rozmístění desítek tisíc vojáků podél hranic Ruska s Ukrajinou odstartovalo současnou krizi.

Představitelé Ruska a Ukrajiny totiž po celou dobu několik týdnů trvající krize obviňovali Spojené státy a Velkou Británii z vyvolávání paniky řečmi o hrozící invazi, píše historik a politolog Ronald Sunny.

Když je diplomacie jenom zástěrkou, aneb Jak vyrobit nouzovou situaci

19. 2. 2022 / Karel Dolejší

• Kreml několik měsíců usilovně připravuje invazi na Ukrajinu. Nic z toho, co mohl Západ udělat, by ruské vedení nezastavilo. 

Porošenko: Nebojte se Putina

18. 2. 2022

Matt Frei, reportér britského televizního zpravodajství Channel 4 News, interviewoval bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Ve tomto videu od minuty 1.55:

Petro Porošenko: Měli bychom si uvědomit, že stojíme přede dveřmi třetí světové války. Jsem si tím naprosto jistý.

Za prvé, ukrajinský lid je vlastenecký. Ukrajinský lid je schopen zastavit Putina, a pokud Putin podnikne invazi, rozhodně mají velmi silnou armádu. Silbuji.  V každém městě. Každá jednotlivá vesnice. Každá jednotlivá ulice. Každý jednotlivý dům bude pro ruské vojáky peklem. A Putinovi by mělo být jasné, že cena, kterou za to zaplatí, bude obrovská. Putin určitě chápe, že pokud bude v této agresi pokračovat navždy, bude v dějinách mít místo jako válečný zločinec. Jako něco podobného jako Hitler.

Reportér: Vy jste osobně jednal s Vladimirem Putinem. Seděl jste naproti němu, když jste podepisoval minské dohody. Jaké bylo jeho jednání s vámi? Důvěřoval jste mu a co si myslíte, že touto agresí zamýšlí?

Petro Porošenko: Mluvím na základě svých osobních zkušeností. A to je velmi důležité.

Bod číslo jedna. Prosím. Nevěřte Putinovi. Putin nikdy nedrží slovo. Putin není člověk, kterému můžete důvěřovat. Putin rozumí pouze síle a jednotě.

A moje doporučení číslo dvě. Z mé osobní zkušenosti s Putinem. Prosím, nebojte se Putina. Protože pokud se budete bát, vždycky zajde až tak daleko, kam mu dovolíte.

 

skidawdle

19. 2. 2022 / Lesley Keen

Komická reakce instituce ÚSTR: Přihláška Muriel Blaive byla zamítnuta "pro neúplnost"

18. 2. 2022 / Jan Čulík

Doporučení ke krokům v oblasti zdravotní bezpečnosti a střednědobému výhledu pandemie viru SARS-CoV-2

18. 2. 2022

Stanovisko Mezioborové skupiny pro epidemické situace k 17. 2. 2022

Východiska

1. Pandemie viru SARS-CoV-2 způsobila v uplynulých dvou letech Česku ohromné škody na životech, zdraví i hospodářství - rozsahem například větší, než součet veškerých škod způsobených živly za celou historii samostatné České republiky.

2. Český stát nesmí připustit, aby se něco podobného opakovalo v budoucnu.

3. Zajištění zdravotní bezpečnosti musí být chápané jako důležitý úkol státu, podobně jako bezpečnost vnitřní či vnější.

4. Z průběhu pandemie je nutné se poučit. Nadcházející období ústupu vlny omikron je potřeba využít k přípravě na možná budoucí rizika, ať už spojená s návratem vyšší virové nálože na podzim 2022, vznikem nových variant viru SARS-CoV-2 nebo v budoucnu s možností rozšíření nových virů.

5. Pandemie viru SARS-CoV-2 není z dlouhodobého hlediska nejvážnějším rizikem, se kterým jsme se mohli setkat. Potenciál biologických rizik v průběhu dalších let i dekád spíše poroste a v případě, že nastanou, budou se s nimi muset vypořádavat ty samé státní instituce. Investice do pandemické připravenosti jsou tak i předpokladem lepšího zvládnutí předvídatelných budoucích rizik.

Říci, že Ukrajina nebude v nejbližší době v NATO, není ústupek. Je to realita.

18. 2. 2022

Nad Ukrajinou se vznáší zřetelná ironie. Hlavním cílem potenciální ruské invaze je zajistit, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Ale i kdyby Rusko svá vojska poblíž ukrajinských hranic neseskupilo, neexistovala by v blízkém až střednědobém horizontu reálná vyhlídka, že Spojené státy a jejich spojenci přijmou Ukrajinu do svých řad. V jistém smyslu se obě strany shodují, že tato země v současné době do západní aliance nepatří, píše ve Washington Post Michael O'Hanlon.

Jsem nesmírně vděčný za každý závan racionality v předních amerických médiích, která už dva měsíce cynicky a nezodpovědně víří válečné bubny. Ukazuje se rovněž, že za „psychologickým nátlakem“ Moskvy na Západ je mnohem pravděpodobněji úsilí o získání bezpečnostních garancí, a nikoliv chuť po ukrajinské krvi, soudí Daniel Veselý.

Pozn. JČ: Je nutno opravit věcnou chybu ve výše uvedené poznámce Daniela Veselého. Spojené státy totiž žádné válečné bubny nevíří. Mnoho týdnů až měsíců, stejně jako jiní představitelé západních demokracií, neúnavně jezdí do Moskvy a snaží se přesvědčit Vladimíra Putina, aby proboha ustoupil od agrese vůči Ukrajině. Zároveň, chvýlyhodfně, zaznamenávají a široce zveřejňují brutální Putinovy vojenské přípravy. Netuším, jak to může někdo interpretovat jako "víření válečných bubnů". Američané přišli k problému Rusko-Ukrajina jak slepí k houslím. Biden chtěl po převzetí amerického prezidentství řešit Čínu! Ukrajina stejně jako Česká republika má plné právo rozhodovat o svém sebeurčení a nikdo nemá právo do toho zasahovat. Před několika lety neměli Ukrajinci ani zájem vstoupit do NATO. Podobně jako u neutrálních zemí Švédsko a Finsko, vyvolal touhu po vstupu do NATO a po jeho ochraně právě svou agresivní politikou Vladimír Putin. Putin a jeho kumpáni jsou zločinci. Není to prosím levicový režim.

here IsTheChurch

18. 2. 2022 / Lesley Keen

Kdyby nedošlo k rozšíření NATO, měla by dnes ČR obdobné problémy s Ruskem jako Ukrajina

18. 2. 2022 / Karel Dolejší

Víkendové čtení

Noam Chomsky: Tlak USA na "vládu nad zeměkoulí" rozdmýchává konflikt na Ukrajině

18. 2. 2022

Iracionální panika je americký fenomén podobně jako jablečný koláč. Často vzniká jako důsledek potenciální neschopnosti mocných kontrolovat výsledek vývoje, který může představovat výzvu pro zájmy stávajícího socioekonomického řádu nebo pro status quo geostrategické arény. Éra studené války o tomto jevu vypovídá mnohé, ale tento jev je patrný i v dřívějších obdobích - například v době prvního "rudého strachu" po první světové válce. V současné situaci můžeme vidět jasné paralely s reakcemi na ukrajinskou krizi a vzestup Číny jako globální mocnosti, míní politolog C.J. Polychroniou, který vedl rozhovor s Noamem Chomskym.

Fungují mezinárodní vztahy na principu organizovaného zločinu, kdy se jakákoliv neposlušnost vůči "Kmotrovi" trestá? Cílem Bílého domu je patrně obnovit status quo, tj. dostat Čínu před rok 1949 a Rusko do 90. let minulého století. A to i za cenu rozpoutání nukleárního inferna. Skutečně nám vládnou bezskrupulózní šílenci? ptá se Daniel Veselý

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Vliv ve střední a jihovýchodní Evropě se dá jednoduše nakoupit

18. 2. 2022 / Albín Sybera

• Investice uskupení PPF do médií a telekomunikací v podbřišku Evropy pokračují

• Je možné v zemích jako je Vučićovo Srbsko či Orbánovo Maďarsko vůbec hovořit o oddělení politické a hospodářské moci?

• A může se Česko odstřihnout od vlivu obchodních partnerů Orbána a Vučiće?

Na začátku tohoto týdne skupina PPF oznámila akvizici chorvatské televize RTL. Stane se tak prostřednictvím společnosti CME, kterou PPF přebrala v letech 2019-2020, a která je významným provozovatelem sítě televizních stanic ve střední a jihovýchodní Evropě.

Jak se technologičtí miliardáři snaží zvrátit proces stárnutí

18. 2. 2022

Jeff Bezos a Peter Thiel vkládají obrovské částky do startupů, jejichž cílem je udržet nás všechny mladé - nebo dokonce obejít smrt. A z vědeckého hlediska to není natolik přitažené za vlasy, jak by se mohlo zdát

V létě 2019, několik měsíců předtím, než slovo "koronavirus" vstoupilo do každodenního diskurzu, Diljeet Gill kontroloval data ze svého posledního experimentu. Zjišťoval, co se stane, když se staré lidské kožní buňky "přeprogramují" - což je proces, který se používá v laboratořích po celém světě k přeměně dospělých buněk (srdce, mozku, svalů a podobně) - na kmenové buňky, což je v těle obdoba začátku úplně znovu.

Svět vydává ročně 1,8 bilionu dolarů na dotace na své zničení

17. 2. 2022

 

Nový výzkum varuje, že lidstvo "financuje své vlastní vymírání" prostřednictvím dotací, které poškozují klima a divokou přírodu.
 
Podle nové studie vydává svět každoročně nejméně 1,8 bilionu dolarů na dotace, které vedou k vyhubení volně žijících živočichů a ke zvýšení globálního oteplování, což vyvolává varování, že lidstvo financuje své vlastní vymírání.

Od daňových úlev pro produkci hovězího masa v Amazonii až po finanční podporu neudržitelného čerpání podzemních vod na Blízkém východě - miliardy dolarů vládních výdajů a dalších dotací poškozují životní prostředí.

Kultura nejsou výtvory umělců a intelektuálů, ale to, co ovlivňuje většinu

18. 2. 2022 / Fabiano Golgo

Na Krymu vězní Putin 115 politických vězňů. Organizuje agresi proti Ukrajině s cílem potlačit zbytek svobody v Rusku

18. 2. 2022

 
Ruský prezident Vladimir Putin hrozí Ukrajině masivním nahromaděním vojáků na ukrajinské hranici. Zdůvodňuje to údajnou bezpečnostní hrozbou, kterou by pro jeho zemi představovalo potenciální členství Ukrajiny v NATO, píše Washington Post. To je zjevně nepravdivé; Putinovy hrozby navíc porušují několik článků mezinárodního práva, počínaje územní celistvostí Ukrajiny, která je uznaným členem OSN. Mnohem pravděpodobnějším důvodem Putinovy bojovnosti je jeho obava, že úspěšná prozápadní demokracie hned vedle Ruska by mohla být příkladem, který by občané jeho autoritářské kleptokracie mohli považovat za přitažlivý - dokonce inspirující. Mezi agresí ruské vlády v zahraničí a jejími represemi doma existuje souvislost.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

Byl jsem u toho: NATO a počátky ukrajinské krize

18. 2. 2022

Dnes čelíme krizi mezi Spojenými státy a Ruskem, které se dalo předejít a která byla předvídatelná, jakož i záměrně vyvolaná; ale kterou lze snadno vyřešit použitím zdravého rozumu, píše veterán-diplomat a bývalý ambasador v SSSR Jack F. Matlock jr.

Matlock jr. v roce 1997 v americkém Senátu varoval před rozšiřováním NATO, podobně jako další zkušení američtí politici napříč politickým spektrem. Namátkou: Robert McNamara, George F. Kennan, Henry Kissinger a další. Jejich varovná stanoviska ostře kontrastovala s postoji Clintonových intervencionistických liberálů, kteří si plnými doušky užívali euforii z porážky Sovětského svazu ve studené válce, poznamenává Daniel Veselý.

Rozhovor Britských listů 467. Jak otrava Bečvy odhalila katastrofální stav zákona v ČR

11. 2. 2022

Okouzlit naši historickou vizi – odpověď na Mirka Vodrážku

17. 2. 2022 / Muriel Blaive

Muriel Blaive reaguje na článek Mirka Vodrážky vydaný v Nové orientaci ZDE.

Editorovi Nové orientace poslala v přípravné, nedefinitivní verzi soukromě níže uvedený článek, ten z něho vytrhl citaci a zveřejnil ji na Facebooku spolu s polemikou, proč článek vydávat nebude.  Muriel Blaive byla překvapena, že pan Hlaváček publikoval její  soukromě zaslaný text:

* * *

Po dlouhá léta jsem se snažila snášet společenskovědní „analýzy“ Mirka Vodrážky v relativním tichu, protože mi ho bylo líto. Pro ty, kteří byli před rokem 1989 aktivní proti režimu, aniž by se proslavili, kteří snášeli represe, ale nezískali z nich žádný sociální kapitál, a kteří byli natolik slušní, že po sametové revoluci neskočili na špek oportunismu (bůh ví, že někteří postkomunističtí politici neměli žádné skrupule tohoto druhu), muselo být období po roce 1989 opravdu těžké. Vedla jsem rozhovory s několika takovými lidmi, kteří byli pochopitelně dost rozhořčeni svou osobní situací a nedostatkem uznání. Jejich případy jasně ukázaly světu, že skromná a neviditelná slušnost a odvaha před rokem 1989 se na individuální úrovni po roce 1989 nevyplatila. Nemohu si také pomoci, ale Vodrážkova záliba ve francouzských filozofech a společenských vědcích mi připadá docela dojemná. Většina z nich byla profesory mé alma mater, Ecole des hautes études en sciences sociales v Paříži – školy, která byla zároveň antikomunistická a levicová.

Výběr prokremelských propagandistických narativů z dezinformačních obsahů

Seznam sedmi největších ruských lží o Ukrajině

17. 2. 2022 / Bohumil Kartous

RUSKÁ LEŽ 1: "Ukrajina není opravdový stát, Ukrajinci nejsou skutečný národ." 

Toto tvrzení slouží k obecné delegitimizaci protivníka. Je zaměřeno spíš na domácí (ruské) publikum, ve kterém posiluje dojem, že má z nějakých důvodu Rusko na Ukrajinu "nárok" a zejména, že Ukrajina nemá nárok na to, sama si určí ať svou budoucnost a směřování. Toto tvrzení otevřené šíří i Putin osobně.

Most přes pitomost

16. 2. 2022 / Karel Dolejší

• Věci, které by podle našich předpokladů neměly existovat, nás zpravidla upozorňují, že naše předpoklady nejsou v pořádku. 

Kdo je větší agresor: Putinovo Rusko, anebo Spojené státy?

16. 2. 2022 / Daniel Veselý

Vladimir Putin se stal ruským premiérem v roce 1999 a o rok později byl jmenován ruským prezidentem. Suverénně nejhorším zločinem, který má Putin na triku a který zdědil od proamerického "lídra" Borise Jelcina, který si jej vybral za svého zástupce, je druhý konflikt v Čečensku. Je paradoxní, že intervencionističtí liberálové nyní Putinovi nevyčítají Čečnu tolik jako Donbas nebo Krym. Avšak pokusím se o to, abych aktivity "šíleného Vlada“ podrobil kritickému rozboru, a vyšel tak svým liberálním přátelům vstříc.

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 Kč,  výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.