Jeden hot a druhý čehý
15. 10. 2020
Asi jste zaznamenali "Velkou Barringtonskou Deklaraci" [1] – pokud
náhodou ne, tak o ní jistě mnoho uslyšíte.
Můj osobní názor: jde především o povedenou PR akci think-tanku AIES zapojeného v síti vlivových institucí bratrů Kochových. Cílem je vyvolat dojem, že ohledně strategií co dělat s COVIDem-19 existuje zásadní "odborný spor", "experti se neshodnou" – a jsou tu dva podobně početné tábory, kde jeden radí přísná opatření, druhý promořit. PR akce se povedla, píše na Facebooku Jan Kulveit, vědec zabývající se globálními riziky na Oxfordské univerzitě.
Realita je asi taková, že akademiků jen na prestižních
místech jsou ve většině oblastí tisíce, spíše desítky tisíc. Pro vědu je zdravá
velká pluralita hypotéz a pohledů. Je přirozené, že akademici se neshodnou.
Takže u mnoha témat najdete nějaké akademiky, kteří mají minoritní názor. V
odborné diskusi je to naprosto v pořádku.
Kde se z toho stává PR akce, je, když jako pravicový
think-tank takové zastánce okrajového názoru svezete, necháte podepsat
deklaraci, dovezete do Washingtonu se setkat s Trumpovou administrativou, a
celé to tlačíte do médií, seč vám síly stačí.
Síť think-tanků Kochových je jinak známá trochu podobnou byť
dlouhodobější aktivitou zaměřenou na podporu "odborného sporu" nad
otázkami například zda a jak moc se mění klima, nebo zda změna klimatu souvisí
se spalováním fosilních paliv.
V oblasti veřejného zdraví Kochové před několika lety financovali kampaň zaměřenou na ženy a mládež snažící se "podkopat důvěru" ve veřejné zdravotní pojištění známé jako Obamacare, a přesvědčit cílové skupiny, aby se nepojišťovaly [2].
To pro mě zní spíš než filantropie jako efektivní
misantropie, ale asi se s Kochovými prostě ideově neshodu.
K samotným hlavním signatářům Barringtonské deklarace –
profesorka Gupta z Oxfordu se poměrně dost mediálně proslavila výzkumem z
března, který naznačoval, že infekci v UK už možná prodělala polovina populace.
Výsledek to byl založený na korektnímu modelu s extrémně implauzibilním rozsahem
vstupních parametrů - stručně řečeno garbage in, garbage out.
Že výsledek neodpovídá realitě, bylo patrné i z toho, že v
době vydání byla pozitivita testů v UK řádově 10 procent. Tedy implikací
extrémně vysokého množství nemocných v populaci by bylo, že vybraná skupina
testovaných je méně riziková než průměr, tedy např. že kontakt s nemocným a
příznaky znamenají, že máte menší pravděpodobnost mít COVID-19. Za mě – a
straně autorů selhání ověřit jestli výsledky nejen dávají smysl na papíře, ale
nějak souvisí s realitou u tématu, kde podobné omyly mohou mít katastrofické
důsledky pro policy.
Druhý hlavní autor, Jay Bhattacharya, nabyl též značné
mediální proslulosti jako autor standfordské studie seroprevalence. Statistické
zpracování tohoto preprintu je natolik hrozné, že se Andrew Gelman kromě
rozcupování výsledků vyjádřil, že "autoři nám všem dluží omluvu" [3]
a myslím, že relativně mainstreamový názor je, že je ostuda, že je to
asociované se Stanfordem.
To, co říkají, není nějaké tabu, a dává smysl o tom vést diskusi.
Nicméně jako policy návrh je to velmi výrazně minoritní.
Dohromady to pro mě odůvodňuje to, co jsem napsal na začátku
– jde především o PR akci. Ve skutečnosti tu dva podobně početné tábory, kde
jeden radí přísná opatření, druhý promořit, neexistují. Mimochodem tu není ani
nějaký tábor, který by radil přísná omezení jako hlavní co dělat s COVIDem-19.
[1]
https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Barrington_Declaration
[2]
https://en.wikipedia.org/.../Political_activities_of_the...
[3] https://statmodeling.stat.columbia.edu/.../fatal-flaws.../
Diskuse