Nejnebezpečnější výzva, jakou kdy Václav Klaus učinil

14. 10. 2020 / Boris Šťastný

Dne 13. října 1990 byl bývalý prezident České republiky Václav Klaus zvolen na sněmu v Praze – Hostivaři prvním a zároveň posledním předsedou Občanského fóra, což zásadně změnilo českou historii. Na den přesně třicet let poté, paradoxně na Mezinárodní den přírodních katastrof, mezi které lze nepochybně zařadit i celosvětovou pandemii COVID-19, vydal jménem svého Institutu Václava Klause (IVK) zásadní prohlášení s nadpisem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.

V něm pan exprezident v úvodu uvádí, že vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani IVK ho nepodceňuje. To je však zřejmě jediná chvályhodná věta v celém prohlášení, které lze spíše vnímat jako výzvu k občanské neposlušnosti.

Václav Klaus a jeho institut je přesvědčen, že nový koronavirus ohrožuje jen ty, kteří už jsou vážně nemocní. Tím popírá desítky a stovky publikovaných studií renomovaných lékařů a vědeckých týmů z celého světa, podle kterých dochází v souvislosti s covidem nejen k úmrtím a stavům ohrožení života u jinak zdravých osob, ale s vyšší pravděpodobností i pacientů s široce rozšířenými chronickými onemocněními (cukrovka, vysoký krevní tlak atd.), kteří by se dožili často i desítek let dalšího spokojeného života. Neuznává prokázaný fakt, že u významného procenta dříve zdravých lidí s lehkým průběhem COVID-19 přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže a následky.

Podle výzvy IVK nesmíme připustit, aby zvýšené nebezpečí pro jednu specifickou rizikovou skupinu ochromilo celý stát. Takové konstatování z úst bývalého prezidenta znamená popření mezilidské solidarity, solidarity starých s mladými, zdravých s nemocnými. Myslí Václav Klaus tímto, že seniory, chronicky nemocné a ostatní rizikové skupiny máme raději nechat umírat nebo těžce onemocnět novým koronavirem, než abychom přijali nutná opatření? Takový postoj mě děsí.

Autor výzvy evidentně nechápe, že základním důvodem zaváděných opatření není omezování lidské svobody nebo ničení ekonomiky. Jen blázen by toto chtěl. Nechápe, že aktuální kroky ministra zdravotnictví a vlády jsou vedeny snahou o rychlé snížení počtu nemocných koronavirem. Že pokud tento počet přesáhne určitou hranici, český zdravotní systém (ale ani žádný jiný zdravotní systém na světě) se nedokáže postarat nejen o hospitalizované s tímto onemocněním, ale ani o pacienty s jinými nemocemi, než těmi spojenými s COVID-19. Lidé by pak zbytečně umírali, nebo by docházelo k nevratnému poškození jejich zdraví. Člověk by řekl, že institut plný renomovaných ekonomů se dokáže z veřejně známých dat takového závěru snadno dopočítat. Zjevně nedokáže.

Skutečnost, že Institut Václava Klause vůbec nechápe význam některých opatření snad jen dokresluje konstatování, že například, cituji: „odmítá uzavření škol a poškození mladé generace v situaci, kdy není jasně prokázané její ohrožení touto nemocí“. Nechce se mi věřit, že v institutu neví, že školy jsou zavřené ne proto, že nový koronavirus je pro děti nebezpečný, ale proto, že snadné šíření viru mezi žáky a studenty vede k následnému přenosu právě na jejich rodiče, prarodiče a dále do společnosti. Řekl bych, že tuto triviální věc chápou snad i samotní žáci, aktuálně na domácí výuce.

Proti konspiračním teoriím ve smyslu, že místo koronavirové epidemie máme raději bojovat s blíže nedefinovanými aktivitami mezinárodně koordinovaných skupin, se mi už žádných rozumných argumentů nedostává.

Z úst exprezidenta Václava Klause, jeho institutu a dalších spolupracovníků jsme v minulosti vyslechli řadu postojů a výzev, které vyvolávaly – s vědomím existence vědy založené na důkazech – kontroverzi. Zmínil bych například zpochybňování zdravotní škodlivosti kouření, zpochybňování existence globálního oteplování, či označování homosexuálních spoluobčanů za devianty. V těchto a různých dalších případech však šlo vlastně o neškodnou diskusi a postoje, které nemohly společnosti významněji ublížit. Dnešní výzva je však v tomto ohledu jiná. Je velmi nebezpečná. Nezodpovědnými a ničím nepodloženými postoji je v jednom z nejkritičtějších okamžiků pandemie negativně ovlivňována veřejnost a vyzývána k odporu bývalým prezidentem této země. Není divu, že lidé pak mají tendenci rezignovat mnohdy i na elementární pravidla, která mohou společnost, zejména pak seniory a chronicky nemocné, v současné epidemiologicky složité situaci významně ochránit a zabránit kolapsu zdravotního systému. Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil.



13. října 2020



MUDr. Boris Šťastný

Autor je lékař

0
Vytisknout
4519

Diskuse

Obsah vydání | 20. 10. 2020