Vrcholná fušeřina po česku

18. 10. 2020 / Daniel Veselý

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Pokud stát řídíte jako firmu, nehledě na to, že se přitom vesele obohacujete na úkor ostatních, není divu, že nemůžete úspěšně čelit veřejnému ohrožení, kdy je proti pandemii nutno postupovat společnými silami a kompetentně. A za to, že jsme první vlnou propluli takřka s grácií, vděčíme v podstatě náhodě, jak dokazuje příběh o excelové tabulce bývalého ředitele České pojišťovny Pavla Řeháka, která přiměla vládu jednat. Co by se asi stalo, kdyby se pan Řehák neznal s vicepremiérem Hamáčkem a kdyby svůj matematický model nedokázal prosadit?

Patrně bychom měli za sebou perné jaro s tisíci mrtvými, nakonec by přišel daleko tvrdší lockdown a Česká republika by měla v zahraničí pověst covidového párii vedle Trumpových USA, Bolsonarovy Brazílie a Modiho Indie. Jenže na celé této absurdní historce je nejzajímavější to, jak vysoce nekompetentní individua řídí český stát. Chápu, pro mnohé to není nic nového pod sluncem, nicméně vršící se příklady dokumentující neschopnost české vlády bojovat s pandemií by v nejzazším případě mohly proměnit politickou mapu České republiky.

Avšak jak je vůbec možné, že s matematickým modelem předpovídajícím vývoj epidemie nepřišel nikdo z vlády či z vědecké obce? Ve Strakovce přece viděli, jak se zamyká sever Itálie a předtím Wuchan a další čínská města, a kdyby pan Řehák nepřišel se svou tabulkou, nedělo by se nic. Jestliže se Babišově vládě podařilo první vlnu až na pár kiksů zvládnout, vděčíme za to do značné míry náhodě, a nikoliv efektivnímu a koordinovanému přístupu Strakovy akademie.

Druhým hlavním faktorem bylo chování nás všech; digitální prostor zprvu nebyl tak infikován dezinformační šmírou mající silný lobotizační potenciál, takže drtivá většina lidí nařízení respektovala. Roušky nebyly takový problém, ale to bychom nebyli Češi, abychom nakonec kvůli kusu látky nevyhlásili další kulturní válku. Ba co víc; na síle získaly absurdní teorie, jaké by ve skutečně vzdělané a sebevědomé společnosti neměly jakoukoli šanci být brány vážně. Začíná to už od primárního školství; však se podívejme, jak Finsko alespoň prozatím drží virus na uzdě. Ostatně proč jsme se nepoučili od dalších zemí, které epidemii zkrotily či ji prakticky potlačili? Cožpak vláda není schopna obstarat si kvalitní zahraniční expertízy a obohatit tak náš leckdy zápecnický obzor?

Nikoliv, my jdeme opačnou cestou. Premiér Babiš se ani v nejmenším nežinýruje, když přizná vlastní neschopnost veřejně: „V březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu někdo, sice byl to ten samý člověk, ale už přišel v nějakém čase. A ti, kteří měli přijít, nepřišli.“

Proboha, jak je vůbec možné, že tato blábolící osoba zastává vrcholnou veřejnou funkci!? Pomineme-li skutečnost, že ta věta nedává valného smyslu, všimněme si, že Babiš čeká, až za ním někdo přijde! Vždyť on a jeho kolegové mají mít dávno detailně propracovaný plán na potlačení patogenu a oni ho mají také realizovat, a to ve spolupráci s kompetentními odborníky. Nikoliv, u nás se lelkovalo kvůli volbám a nikdo moc nechtěl, aby se čeřila voda. Varovné prognózy nahlodávaly kvazidisidentské názory některých šarlatánských lékařů a kejklířů. A co naplat, řada z nás jim věnuje velkou pozornost a sabotuje i ta nejtriviálnější protiepidemická opatření, jak jsme včera mohli vidět třeba v pražských ulicích.

Česká vláda se bezesporu dopustila kriminálního jednání, když navzdory jarní zkušenosti nechala věci dojít tak daleko. V následujících měsících kvůli jarní a letní prokrastinaci Babiše a spol. přijdou zbytečně tisíce lidí o život. Kde je testovací a trasovací infrastruktura? Vždyť o tomto klíčovém opatření se hovořilo už na jaře! Nicméně ani politická opozice nemá čisté ruce, když nedokázala na Strakovku vyvinout účinný tlak, aby realizovala náležitá opatření ve vhodný čas. A do svědomí si může každý sáhnout sám, neboť i my sami neseme obrovskou zodpovědnost. A to nejen vůči sobě.

 

 

 

 

0
Vytisknout
4345

Diskuse

Obsah vydání | 23. 10. 2020