Blackout, uhlí, jádro a udržitelné zdroje energie

14. 1. 2021 / František Marčík

čas čtení 5 minut
Server Novinky.cz vydal článek, podle kterého stála Evropa před pár dny “na pokraji masivního výpadku elektřiny”. Titulek článku je klasický clickbait, text vychází ze zprávy z rakouského textu a celý se týká situace v Rakousku, nikoliv v Evropě. ČEPS následně článek ve svém prohlášení koriguje. Pojďme se ale podívat na to, zda a do jaké míry přítomnost obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu skutečně zvyšuje riziko blackoutu a do jaké míry se to týká i fosilních či jaderných zdrojů.

V obecné rovině platí, že větší podíl obnovitelných zdrojů v energetických mixech znamená také vyšší nároky na provozovatele jednotlivých národních přenosových a distribučních soustav a zejména do budoucna s tím, jak Německo bude postupně odstavovat další jaderné elektrárny, lze předpokládat zvýšené riziko blackoutů s možnými přeshraničními přesahy. Ale v Německu si musí každý zdroj platit také tzv. kapacitní (záložní) zdroj, jinými slovy jsou finančními způsoby motivování k tomu, že v daný čas dodají co možná z hlediska momentálního výkonu nejrealističtější objem objem elektřiny. Jinými slovy majitelé obnovitelných zdrojů energie dodávajících elektřinu do sítě, kteří mají ze zákona přednost před jinými zdroji co se momentálního uspokojování poptávky týče, platí zejména plynovým a uhelným elektrárnám za to, že v případě nenadálého výpadku dodají smluvené množství elektřiny (tuto roli částečně přejímají velkokapacitní baterie a do 5-10 let tzv. power-2-gas projekty, tedy projekty na syntetickou výrobu uhlovodíků a přidružené výroby zeleného vodíku prostřednictvím přebytkové a tím pádem velmi levné elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektrolýzy vody a vzniku zeleného vodíku a jeho následné metanizace, která umožňuje produkci bezuhlíkového metanu, syngas a dalších uhlovodíků).

Výkon obnovitelných zdrojů lze úspěšně modelovat dopředu v řádu hodin a rámcově i dní (pro představu obnovitelné zdroje v minulém roce pokryly 50,5 % německé spotřeby a po celý rok dodávaly minimálně 15 % elektřiny z hlediska denní spotřeby), v ČR se na matematické modelování momentálního výkonu obnovitelných zdrojů zaměřuje několik firem (aplikovaná meteorologie, obchodování se spots na komoditních burzách, či management tzv. demand side response, akumulátoru flexibility, tedy flexibilní změny poptávky/spotřeby elektřiny v závislosti na momentální ceně elektřiny - pro představu v Německu při extrémně slunných jarních měsících vyrábí fotovoltaické elektrárny tolik elektřiny, že spotové ceny dokonce dosahují záporných hodnot a na tyto situace a fluktuace výkonu OZE a spotových cen elektřiny umí už řada provozů reagovat a optimalizovat výrobu prostřednictvím prediktivní regulace tak, aby se zapínala v čase levné elektřiny - v ČR tuto situaci známe z dřívějška pomocí tzv. HDO a levného nočního proudu, ale dnes je to díky moderním IT technologiím už podstatně sofistikovanější a komplexnější, čehož trh efektivně využívá).

Na úrovni EU se vlivem Zelené dohody pro Evropu European Green Deal, která se bude realizovat zejména prostřednictvím bezprecedentní energetické transformace, se proto počítá s čím dál větší propojeností jednotlivých energetických trhů a vzájemnou závislostí národních elektrárenských přenosových soustav. I proto před lety vznikla celoevropská (zlá EU!) platforma ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity), která sdružuje  provozovatele přenosových soustav ze 34 evropských zemí. A ČEPS je zapojen také do CEE TSO, které sdružuje osm provozovatelů přenosových soustav z CEE (Rakousko, Německo, Polsko, Slovinsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Chorvatsko), kteří spolupracují zejména na transregionální úrovni.

A pro úplnost, dokonce ani uhelné a jaderné elektrárny nejsou zárukou toho, že nedojde k blackoutu, tedy rozsáhlému výpadku elektrického proudu. Z minulosti jsou například známy incidenty, kdy udeřily velké mrazy doprovázené velkými objemy sněhových srážek, uhelné elektrárny, které neměly naskladněné dostatek uhlí, zůstaly odkázány na zasněžené a zamrzlé vagony s uhlím a tím pádem neměly odkud brát palivo. Taková situace se může zdát v čase pokračující změny klimatu nepravděpodobná, ale vzhledem k tomu, že změna klimatu se zatím nejintenzivněji projevuje v oblasti Severního pólu, a to mimo jiné "rozhašeným" polárním vortexem, což se v důsledku projevuje na počasí tak, že ze severu pronikají rozsáhlé "kapsy" ledového arktického vzduchu doprovázené tlakovou níží, tedy velkým přísunem sněhových srážek, které v místě mohou zůstávat i 2-3 týdny, není výskyt takové šedé labutě úplně vyloučený. Mimochodem právě kvůli narušenému polárnímu vortexu byl teď Madrid paralyzován obrovskou sněhovou nadílkou a ve Španělsku naměřili historicky nejnižší teplotu minus 38 stupňů C, zatímco jenom o pár set kilometrů dál v Řecku bylo 28 stupňů.

1
Vytisknout
8465

Diskuse

Obsah vydání | 19. 1. 2021