Proč je třeba více studovat společenské vědy

16. 2. 2021 / Martin Horut


Navzdory populárním názorům populistických politiků by bylo záhodno, aby se daleko více - ne méně - lidí věnovalo studiu společenských věd. Václav Klaus mladší je ztělesněním rozšířené tendence odmítnout "nekonečné žvanění" společenských vědců. Sám na svém facebookovém profilu s oblibou řeší politická dilemata naší doby pomocí komiksu. Zdá se, že tradice staletého vědeckého zkoumání lidské společnosti (sine ira et studio, bez hněvu a stranictví), je k ničemu, a k diskuzi o politických otázkách nám stačí selský rozum, jako by snad teorie ve vyzdvihovaných přírodních vědách byly objevem sedláka, který večer u piva praštil do stolu.


Důsledkem neznalosti společenských věd je nárůst světového populismu v politice a obliba - viditelná jasně u Babiše i u Trumpa - vymést tradiční politiku a tradiční politiky a zavést nové pořádky neomezené a nezatěžkané historií, precedentem, tradičními institucemi, právními normami a konvencemi. Jednou z výhod člověka znalého společenských věd je komplexní poznání vývoje a podstaty politických a společenských institucí kolem nás: parlamentarismu, volného trhu, federalismu, sociálního státu atd. Aniž bych chtěl postulovat historickou intencionalitu nebo dokonce predestinaci, naše nynější uspořádání je do značné míry akumulací historické zkušenosti a obsahuje v sobě střípky vědění nejlepších politických myslitelů od Platóna přes Rawlse a dále. Společenský vědec si je vědom jejich komplexity a vzájemných vztahů, stejně jako historických a filozofických nuancí základních pojmů jako svoboda, rovnost, spravedlnost, moc atd.

Neznalost této sítě, která podpírá naši realitu, pak vede nejlépe k celospolečenskému ochuzení, nejhůře k celospolečenské destrukci. Politické instituce jsou mechanismy, které slouží politické stabilitě a minimalizují škodu, kterou může napáchat případný individuální element. Všeobecná neznalost jejich rácia a fungování je ale v demokratické společnosti problém. Ohýbání ústavnosti nemusí lidem tolik vadit, když ani oni ani čelní politici o ústavnosti nic nevědí, považují to za nesmyslné tlachání a důležité je prostě makat. Trump pak může bez větší ztráty na popularitě celý politický systém USA podřadit své vůli, svému egu a svému snění, neuznat výsledky voleb a podpořit dav shromážděný k jejich vyvrácení, nebo volat do Georgie, že potřebuje "najít" 11,780 hlasů, které si myslí, že vyhrál.

Právě společenské vědy jsou ochranou proti erozi povědomí o významu našich institucí, v nichž krystalizovalo politické myšlení naší civilizace a umožňuje nám relativně pokojný společenský rozvoj a klidné žití našich životů. Tyto instituce jsou cennější než cokoliv jiného a, jak ukazují příklady Jemenu, Somálska či Sýrie, jejich ztráta by byla větší tragédií než jakákoliv pandemie koronaviru nebo jakékoliv jiné přírodní katastrofy.
1
Vytisknout
3230

Diskuse

Obsah vydání | 18. 2. 2021