Chceme spáchat kolektivní harakiri?

18. 2. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Koronavirová pandemie trvá už celý rok a všichni jsme už frustrovaní z neustálého utahování šroubů a jejich následného povolování, zvláště pak, když jsou denní přírůstky nakažených akcelerovány virovými mutacemi. Je přitom příznačné, že se v České republice za celou dobu nezastavily fabriky a průmyslové provozy, kde se nákaza šíří i kvůli nátlaku zaměstnavatelů na infikované zaměstnance. Je zcela jasné, jaké jsou priority korporátního kapitalismu. A tuzemská politická scéna – nerozlišuji mezi vládou a opozicí – si toho je dobře vědoma a podle toho také jedná. Odborné hlasy jsou překřikovány těmi, na koho dopadla tvrdě restriktivní opatření, jakož i těmi, kteří sají konspirační bludy jako mateřské mléko. A přestože se nacházíme v jednom z nejhorších momentů celé epidemie, hodláme poslat děti do škol a znovu otevřít obchody.

Uzavřené školy jsou bezesporu jedním z největších problémů a jejich otevření by mělo být prioritou. Jenže to je za této katastrofální situace vysoce rizikový krok. Žáci se podle vyjádření ministra Blatného budou ve škole testovat sami dvakrát týdně antigenními testy, nicméně není prozatím známo, kdy budou proočkováni pedagogové. Údaje o tom, zda návrat dětí a otevření obchodů nezvýší nápor na již tak přetížené nemocnice, ministr Blatný podle svých vlastních slov k dispozici nemá. Sám přitom připouští, že jakákoliv změna s sebou nese zhoršení epidemické situace. Podle Blatného by se situace kvůli šíření infekce mohla zhoršit do dvou až tří týdnů, přičemž po Chebsku, Sokolovsku a Trutnovsku by na mapě "zčervenala" celá země.

Blatný zdůrazňuje, že rizika spojená s otevíráním obchodů nese každý jeden z nás. Rozuměj: pokud se zvýší počet infikovaných, který v úterý dosáhl téměř 12 500, vina nepadne na hlavu vlády, ale na hlavy nás všech. Kabinet si tak rafinovaně připravuje zadní vrátka: „My jsme vás varovali, takže na nás vinu nesvalujte.“ A ke zhoršení nepochybně dojde, neboť spousta lidí na pravidlo čtyř R (poslední R znamená rozum) jednoduše rezignovala. A ono vlastně není divu, když vláda není s to ani účinně artikulovat svoji protiepidemickou strategii a realizovat cílené finanční stimuly, zatímco opozice upřednostňuje svoje partikulární zájmy před zdravím společnosti, jak ukázaly události posledních dní.

Blatného nejistotu, či spíše bezradnost, potvrzuje také ministr obchodu a průmyslu Havlíček, který si chce rozvolnění „na dva týdny vyzkoušet a pak případně zatáhnout za brzdu“. Situace se podle Havlíčka navzdory všem restrikcím nelepší, takže logicky bude vhodnější, když na to půjdeme opačně. Jistě, můžeme se podívat třeba do sousedního Polska, kde tamní vláda pod tlakem podnikatelů, gastronomického sektoru a hoteliérů otevřela některé provozy, aby se vzápětí opět uvažovalo o záchranné brzdě. Mimochodem, polská vláda rovněž hovořila o rozvolnění „na zkoušku“, takže Strakovka de facto kopíruje experiment našich severních sousedů.

Zkrátka a dobře: přední představitelé Babišovy vlády veřejně přiznávají bezradnost, frustraci a především rezignaci; nemají po ruce potřebná data, a tak prostě improvizují. Navíc svou zodpovědnost za události příštích dní delegovali na nás, aby si později mohli umýt ruce. Mezitím se v zemi jako stepní požár šíří vysoce nakažlivá britská varianta viru a k naší smůle tu našla domov i jeho československá odnož. A ono slavné rozvolňování, jakkoli se ministr zdravotnictví tomuto termínu zuby nehty brání, se chystá v době, kdy jsou kapacity nemocniční péče na hraně.

Česká republika je skutečně klasický selhavší stát, jak jsem před časem napsal: našinec neví, zda se mu to všechno jenom zdá či zda jde o nějakou hodně cynickou kanadu. Strakovka by měla radikálně změnit strategii, je-li vůbec nějaká, a zavést několikatýdenní přísný lockdown. Zároveň by měla pokrýt veškeré náklady související s uzávěrou včetně finančních stimulů. Poté by měla efektivně rozeběhnout testovací, trasovací a očkovací mašinérii, jinak se z této mizérie nikdy nevyhrabeme. Ve skladech jsou desítky tisíc očkovacích dávek, jenže stát selhal při jejich distribuci, takže při pohledu na naše volené zástupce mě spíše jímá silná úzkost a skepse.

.

 

 

1
Vytisknout
9735

Diskuse

Obsah vydání | 23. 2. 2021