Německé město Mohuč v důsledku vakcíny Pfizer/BioNTech nesmírně zbohatlo

27. 12. 2021

 

Mohuč, město s přibližně 217 000 obyvateli v západní spolkové zemi Porýní-Falc nese od počátku 90. let, kdy si úřady vzaly úvěr, který se rozrostl na 1,3 miliardy eur, ochromující dluhové břemeno. Během prvního roku pandemie se dluh města na řece Rýn zvýšil jen na úrocích o dalších 30 milionů eur.
 
Úspěch společnosti BioNTech, jejíž zakladatelé Uğur Şahin a Özlem Türeci spolupracovali s farmaceutickým gigantem Pfizer na výrobě své vakcíny Comirnaty v roce 2020, však osud Mohuče změnil.

Místo očekávaného rozpočtového schodku za  rok 2021 ve výši 36 milionů eur oznámil městský senát letos v zimě rozpočtový přebytek ve výši 1,09 miliardy eur. S dalším přebytkem ve výši 490,8 milionu eur, který se očekává v roce 2022, Mohuč doufá, že se městu podaří zbývající dluh vyrovnat během jednoho roku.

Vzhledem k německým zákonům o daňovém tajemství není společnost BioNTech oficiálně uvedena jako zdroj toho, co senát Mohuče nazývá "Popelčiným příběhem". Ale úctyhodné bohatství společnosti, která vytvořila první vakcínu schválenou na Západě, není žádným tajemstvím. V období leden-září 2021 dosáhla firma BioNTech zisku před zdaněním ve výši 10,3 miliardy eur, z čehož zaplatila 3,2 miliardy eur na daních - společnost má však v Německu několik provozoven a neuvedla, do kterých komunit peníze putovaly.

Před pandemií Covid-19 byl hlavním darem Mohuče světu tiskařský stroj, který vytvořil vynálezce Johannes Gutenberg  ve městě kolem roku 1440.

Starosta Mohuče Michael Ebling uvedl, že stejně mimořádný význam má i rychlý vznik vakcíny mRNA  od společnosti BioNTech. Starosta konstatoval, že chce peníze z daní  BioNTechu použít na uhrazení dluhů města, ne na investice do velkolepých infrastrukturních projektů, a na snížení místních daní pro přilákání nových biotechnologických firem.

Největším Eblingovým plánem je  navázat na úspěch výrobců vakcín a vytvořit z Mohuče globální biotechnologické centrum: pro rozvoj byl vyčleněn pozemek o rozloze 12 hektarů  v blízkosti sídla BioNTechu, univerzitní kliniky a Německého centra pro výzkum rakoviny.

Město doufá, že během příštích 10 let vytvoří 5 000 nových pracovních míst, mimo jiné tím, že přiláká společnosti prostřednictvím mnohem nižších sazeb daně z příjmu právnických osob, které si německé obce mohou samy stanovit nad rámec federální sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 3,5 %.

Podle senátu je toto snížení dárkem nejen pro začínající vědecké firmy, které hledají nový domov, ale i pro menší podniky, které utrpěly pandemií. Mluvčí popřel, že by snížená sazba daně měla zabránit přesunu BioNTechu do jiných regionů s nízkými daněmi.

Ve Wiesbadenu, pomyslném bohatším bratru Mohuče na druhém břehu Rýna, však místní politici kritizovali Mohuč jako "extrémně nesolidární", a  ekonomové předpověděli, že tento krok by mohl vyvolat závod o největší snižování daní.

"Je pochopitelné, že Mohuč snížuje daně, ale sdílel bych kritiku místních politiků ohledně rozsahu, v jakém sazbu snižují," řekl René Geissler, profesor veřejné správy na Technické univerzitě ve Wildau. "Je to tak trochu bomba. Vytvoří to obrovský tlak na ostatní města, aby následovala  příkladu Mohuče," dodal a položil otázku, zda se tento plán nutně vyplatí. Podle něj je pro začínající firmy při výběru sídla často mnohem méně důležitá nízká daňová sazba než blízkost výzkumných institucí nebo firem působících ve stejném oboru, což jsou podmínky, které Mohuč již nabízí.


Podrobnosti v angličtině ZDE