Německo pošle na Ukrajinu samohybné protiletadlové kanóny

26. 4. 2022

čas čtení 8 minut
- Rusko varuje Británii před okamžitou "přiměřenou odpovědí" za "vyprovokování" Ukrajiny k útoku

Ruské ministerstvo obrany varovalo před okamžitou "přiměřenou odpovědí", pokud bude Velká Británie pokračovat v "přímém ponoukání" Ukrajiny k útoku na cíle v Rusku, informuje agentura Reuters.

Ministerstvo citovalo prohlášení britského ministra pro ozbrojené síly Jamese Heappeye, podle něhož Británie podporuje ukrajinské jednotky provádějící údery na ruském území. V dnešním projevu Heappey uvedl, že "nemusí být nutně problém", pokud Ukrajina použije zbraně darované Británií.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo:

"Rádi bychom zdůraznili, že přímá provokace kyjevského režimu ze strany Londýna k takovým akcím, pokud budou provedeny, povede okamžitě k naší přiměřené reakci.

    Jak jsme již varovali, ruské ozbrojené síly jsou v nepřetržité pohotovosti k provedení odvetných úderů vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu na rozhodovací centra v Kyjevě."

Ministerstvo dodalo, že pokud by k takovým ruským úderům došlo, nemusel by být nutně problém, pokud by se v těchto "rozhodovacích centrech" v Kyjevě nacházeli představitelé některé západní země.



- Ukrajinští představitelé se v úterý setkali s rumunským premiérem Nicolaem Ciucou a předsedou parlamentu Marcelem Ciolacu, uvedl na Twitteru ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

- Ruský prezident Vladimir Putin v úterý večer sdělil generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi, že mírové rozhovory s Ukrajinou pokračují prostřednictvím videospojení a že doufá, že přinesou "nějaký pozitivní výsledek".

Putin, kterého od Guterrese dělil dlouhý stůl, rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že Moskva se nepodílela na údajných zvěrstvech, k nimž došlo počátkem tohoto měsíce v Buče.

"Ruské síly neměly s Bučou žádné spojení. Víme, kdo to udělal. Víme, kdo tuto provokaci připravil, jaké prostředky použil. Víme, kdo to je."

Ukrajina obvinila ruskou armádu z poprav civilistů v Buče, kterou ruské jednotky před svým stažením na několik týdnů obsadily.

Putin dále obvinil Ukrajinu ze zdržování vyjednávacího procesu a prohlásil, že nepodepíše s Ukrajinou dohodu o bezpečnostních zárukách, aniž by byly vyřešeny územní otázky Krymu a Donbasu.

Ruský vůdce rovněž uvedl, že v současné době neprobíhají "žádné přímé vojenské operace" v okolí obléhaných oceláren Azovstal.

"Je to opravdu jednoduché... Vojenské operace tam skončily. Byly zastaveny. Část ozbrojených sil Ukrajiny, které byly rozmístěny v jiných průmyslových oblastech, se vzdala. Téměř 1300 lidí," řekl Putin.

"Ano, slyšeli jsme, že jsou tam civilisté, ukrajinská armáda je musí propustit, jinak se chovají jako teroristé jako Isis v Sýrii."


- Ruský ministr odmítl vyloučit, že by do války na Ukrajině bylo zataženo moldavské separatistické Podněstří, což by znamenalo potenciální eskalaci konfliktu do další evropské země. Náměstek ministra zahraničí Andrej Rudenko v úterý uvedl, že Moskva "je znepokojena" sérií nedávných výbuchů v Podněstří, a prohlásil, že Rusko "by se rádo vyhnulo scénáři", kdy by Podněstří bylo zataženo do války.

-  Polská vláda byla informována, že dodávky plynu z Ruska do země budou od středy zastaveny
poté, co Varšava odmítla platit svému dodavateli, společnosti Gazprom, v rublech.

    Rozhodnutí o zastavení dodávek následovalo také po dřívějším oznámení Polska, že uvaluje sankce na 50 subjektů a osob včetně největší ruské plynárenské společnosti.

- Šéf atomového dozoru OSN odsoudil ruskou okupaci černobylské jaderné elektrárny a označil situaci za "naprosto nenormální a velmi, velmi nebezpečnou".
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi vede expertní misi do Černobylu, aby "dodal vybavení, provedl radiologické hodnocení a obnovil monitorovací systémy záruk", uvedla MAAE.

- Spojené státy přislíbily, že "udělají všechno, co je v jejich silách", aby pomohly Ukrajině vyhrát boj proti ruské invazi,
když v Německu hostily obranné rozhovory se spojenci ze 40 zemí. Setkání vede americký ministr obrany Lloyd Austin po svém nedělním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

- Německo povolí dodávku protiletadlových systémů Ukrajině, uvedla německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Lambrechtová uvedla, že vláda souhlasila s podpisem dodávky přibližně 50 protiletadlových zbraňových systémů Gepard. Švýcarsko uvedlo, že zablokovalo Německu zaslání švýcarských zbraní.
 

- Německo povolí dodávku protiletadlových systémů Gepard na Ukrajinu, uvedl německý ministr obrany, což by znamenalo jasnou změnu opatrné politiky Berlína v oblasti vojenské podpory Kyjeva.


Christine Lambrechtová na mezinárodním setkání ministrů obrany na americké letecké základně Ramstein uvedla, že vláda souhlasí s dodávkou použitých protiletadlových systémů Gepard, jak vyplývá z návrhu jejího projevu, který viděla agentura France-Presse.

Na letecké základně v jihozápadním Německu probíhají mimořádná jednání čtyřiceti zemí o posílení obranyschopnosti Ukrajiny.

Podle amerického ministra obrany Lloyda Austina se schůzka pořádaná Spojenými státy "zaměří na to, jak vytvořit dodatečné schopnosti a kapacity pro ukrajinské síly".  - Francie dodá samohybné houfnice Caesar s dostřelem 40 km a Británie poskytla protiletadlové střely Starstreak a obrněná vozidla.

Německý kancléř Olaf Scholz se stal terčem kritiky za to, že odmítl poslat těžké zbraně přímo na Ukrajinu, přestože v reakci na válku oznámil "obrat" ve své obranné politice.

Kritici obviňují Scholze ze slabého vedení a tvrdí, že jeho sociální demokraté (SPD) se příliš zdráhají odklonit se od politiky détente vůči Moskvě.

Scholz čelil kritice také ze strany své koaliční vlády, která je partnerstvím SPD, Zelených a liberální FDP.

Kancléř svůj opatrný přístup zdůvodnil tím, že se chce vyhnout přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem, které je jadernou mocností.

Podle návrhu dokumentu, do kterého v úterý nahlédla agentura France-Presse, však nyní tři koaliční strany plánují předložit v parlamentu společný návrh, který bude požadovat dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu.


- Generální tajemník OSN António Guterres se dnes v Moskvě setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Guterres, který je na své první návštěvě ruského hlavního města od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, uvedl, že se snaží najít způsob, jak co nejrychleji nalézt "mírové řešení".

Guterres uvedl:   "Máme mimořádný zájem na tom, abychom našli způsoby, jak vytvořit podmínky pro účinný dialog, jak co nejdříve vytvořit podmínky pro příměří, jak vytvořit podmínky pro mírové řešení."



- Moldavský separatistický region Podněstří zvýšil "stupeň teroristické hrozby" na červený, uvedla jeho oficiální tisková agentura.


Na vjezdech do měst regionu, který byl podle místních úřadů v uplynulém dni zasažen několika útoky, byly zavedeny kontrolní body, uvedla agentura Reuters.

Oznámení přišlo poté, co bezpečnostní rada regionu informovala o "teroristickém útoku" na vojenskou jednotku poblíž města Tiraspol. V úterý ráno byly údajně zničeny také dvě rádiové antény ze sovětské éry v obci Maiac.

Samozvaný separatistický region Podněstří, známý také jako samozvaná Podněsterská moldavská republika, sousedí s Ukrajinou. Kyjev se obává, že by tento region mohl být využit jako odrazový můstek pro nové útoky na Ukrajinu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v rozhovoru s novináři uvedl, že Rusko pozorně sleduje dění v Podněstří, a dodal, že zprávy z regionu jsou důvodem k vážným obavám.

Stalo se tak poté, co ruský vojenský představitel minulý týden naznačil, že ruský plán na Ukrajině zahrnuje převzetí kontroly nad jihem Ukrajiny, což by poskytlo koridor do Podněstří, kde je od 90. let 20. století umístěna ruská posádka.


- Komisař Evropské unie pro energetiku Kadri Simson na tiskové konferenci ve Varšavě uvedl, že šestý balíček sankcí Evropské unie proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu se očekává "velmi brzy".

1
Vytisknout
8223

Diskuse

Obsah vydání | 3. 5. 2022