17. 5. 2022
i am lost for words.
— Tomasz Oryński (@TOrynski) May 16, 2022
In my private competition for the stupidest politician I know, Boris Johnson moves right to the top of the league again. Sorry, Polish politicians. https://t.co/zQ72EaDSGy
K tomu píše komentátor Simon Jenkins:
Boris Johnson způsobil v Severním Irsku brexitový zmatek - a měl by za něj nést odpovědnost
Dva nejbezohlednější činy Borise Johnsona nyní působí katastrofu.
Aby prosadil tvrdý brexit a svrhl svou předchůdkyni Theresu Mayovou,
sdělil Johnson severoirské Demokratické unionistické straně, že
nepřipustí žádnou hranici v Irském moři. Přesto ji okamžitě schválil a
podepsal v tomto smyslu protokol k dohodě o brexitu. Rozzuřená DUP nyní
přirozeněodmítá, aby se nová severoirská exekutiva ujala úřadu, dokud
tato hranice v Irském moři nezmizí. Johnson nyní vyhrožuje, že od
protokolu jednostranně odstoupí, čímž zase rozzuří EU, protože hrubě
poruší dohodu o brexitu. Přesně tato past byla do tvrdého brexitu
zabudována od prvního dne. Všichni to věděli. Byl to klasický Johnson. Z
každé šlamastyky se vylhal, vyhazoval z funkce nebo povyšoval kolegy
podle toho, jak ho to napadlo.
Absence nové povolební exekutivy v Belfastu ponechává otevřenou perspektivu přímé vlády z Londýna. Pokud se Johnsonovi nepodaří zrušit pohraniční kontroly v belfastských docích, které nařídila EU, bude DUP blokovat sdílení moci. Pokud jí Johnson ustoupí a nechá zboží ze světa bezcelně proudit do Irské republiky, a tedy do EU, EU pohrozila odvetou v podobě totální obchodní války. Otázkou je, jakou novou "konstruktivní dvojznačnost" - což je eufemismus pro mlžení - si Johnson dokáže představit, aby se z této šlamastyky dostal.
Uprostřed všeho křiku a řevu kolem brexitu se ozývaly tiché hlasy, které varovaly: Nezapomeňte na Severní Irsko. Brexitéři to odmítali jako historickou podružnost. Vzhledem k tomu, že Spojené království bude mít podle dohody s EU bezcelní obchod, irská hranice nebude vyžadovat proclívání zboží. Žádný problém.
Ze všech klamů tvrdého brexitu nebyl žádný tak do očí bijící jako výraz "bez celních překážek". Johnson se ve skutečnosti vzdal pravomoci nad 40 % britského obchodu, který probíhá s EU, pod záminkou, že "přebírá zpět od EU moc". Na obchodování jsou však potřeba dva. Výsledkem jsou stostránkové formuláře a mnohahodinové fronty v Doveru, podobné překážky se objevily i na hranicích v Belfastu. Předseda supermarketu Marks&Spencerts Archie Norman minulý týden protestoval, že k tomu, aby se dva kamiony dostaly z Anglie do Severního Irska přes Irské moře, je zapotřebí vyplnit neuvěřitelných 700 stran formulářů, což vyžaduje osm hodin práce dvaceti zaměstnanců. Skutečnost je taková, že každá hranice je hranicí, která obsahuje množství překážek obchodu. EU byla tvrdým brexitem rozzuřena. Proč si proboha Johnson myslel, že mu tvrdý brexit usnadní život?
Severoirští protestanští unionisté s kamennou tváří jsou postrachem britských premiérů už od dob Lloyda George. V roce 1921 bylo území rozděleno tak, aby zajistilo věčnou unionistickou většinu, a výsledná vláda jedné strany způsobila Británii mnoho problémů. V místních volbách, které se konaly tento měsíc, tento historický akt zmanipulování volebních okrsků selhal. Vyčerpaní voliči rozdělili hlasy unionistů na tři strany; proirská a katolická strana Sinn Féin se dostala na první místo. Jednoho dne by mohla přivést Severní Irsko k případnému sjednocení s jihem. Šéf strany DUP Donaldson čelí existenční hrozbě a nemá co ztratit.
Velkopáteční dohoda z roku 1998 dosáhla míru tím, že zakotvila rozdělení moci mezi nacionalistické a unionistické volební obvody. Vzhledem k tomu, že každá strana má právo veta, neustále se vláda v Severním Irsku rozpadá bez účasti vedoucího unionistického bloku, DUP, nemůže formálně přežít. Celkově je severoirská správa země v rozkladu. Zejména severoirské zdravotnictví kolabuje: právě minulý týden bylo oznámeno, že počet lidí čekajících na pohotovosti déle než 12 hodin se za rok zdvojnásobil.
Johnson musí požadovat, aby se Donaldson z DUP vrátil do severoirské vlády, nebo aby Severní Irsko vládlo bez něj. Dokud se nevrátí dělba moci s navrženou první ministryní Michelle O'Neillovou z katolické strany Sinn Féin, musí Londýn najít mechanismus pro obnovení exekutivy s rolí pro O'Neillovou. To by mohlo zahrnovat jakýsi druh "ducha" exekutivy pod formální záštitou londýnského ministra pro Severní Irsko. Skutečnost je taková, že se demokracie v Severním Irsku začíná měnit, a to vítaným a otevřenějším směrem. Londýn vládl irskému území odporně více než sto let. Dluží mu pomoc směrem k novému začátku.
Tvrdý brexit byl chybou, hrubým a ležérním gestem, kterým si Johnson chtěl podpořit svou kandidaturu na funkci šéfa státu. Neprojevil žádné známky toho, že by věděl, co "tvrdý" brexit bude znamenat. Neexistuje žádný důvod, proč by Británie neměla přistoupit na normy, které již půl století sdílí se zbytkem kontinentu.
Návrhy, které údajně nabídla ministryně zahraničí Liz Trussová, aby se zmírnila hranice v Belfastu, jsou rozumné, ale bez souhlasu EU nefunkční.
Evropa má svých starostí dost i bez rozptylování touto dětinskou obchodní válkou s Británií. Ano, Británie si za to může sama. Rozhodla se vystoupit z EU. Johnson si navíc osobně vyložil brexit jako odchod z evropské hospodářské obchodní zóny, k čemuž neměl žádný mandát. Toto rozhodnutí přijde Británii draho a jednoho dne bude jistě muset být napraveno.
Diskuse