Ruská propaganda nyní vyžaduje od Rusů aktivní účast v "boji proti ničivému Západu"

18. 5. 2022

čas čtení 14 minut
- První ruský voják souzený za válečné zločiny přiznal vinu.  21letý Vadim Šišimarin se přiznal k zabití neozbrojeného civilisty



Šišimarin je obviněn ze zabití neozbrojeného civilisty, 62letého muže v severovýchodní ukrajinské obci Čupachivka 28. února.

Na otázku soudu, zda je vinen z obvinění včetně válečných zločinů a úkladné vraždy, Šišimarin odpověděl "ano". V případě odsouzení mu hrozí až doživotní trest odnětí svobody.

Ukrajinští státní zástupci uvedli, že Šišimarin - seržant ze sibiřské oblasti Irkutsk - a čtyři další ruští vojáci stříleli a ukradli soukromé auto, aby unikli poté, co se jejich kolona stala terčem útoku ukrajinských sil.

Vojáci vjeli do vesnice Čupachivka, kde podle nich spatřili neozbrojeného 62letého muže jedoucího na kole a telefonujícího.

Prokurátoři uvedli, že Šišimarin dostal od jiného vojáka rozkaz civilistu zabít, aby mu zabránil podat zprávu o přítomnosti Rusů. S použitím útočné pušky  vypálil několik ran otevřeným oknem auta na hlavu civilisty, uvedli. Civilista na místě zemřel.

Jedná se o první soudní proces s válečnými zločinci od invaze Moskvy na Ukrajinu 24. února.




- Ruské úřady obstavily bankovní účet společnosti Google Russia, což znemožnilo fungování její ruské pobočky, uvedl mluvčí společnosti Google.

Ruská dceřiná společnost amerického technologického gigantu oznámila záměr vyhlásit bankrot. Stalo se tak po měsících nátlaku ze strany ruských úřadů za to, že neodstranila informace, které Moskva považuje za nezákonné, a že omezila přístup k některým ruským médiím na YouTube.

Mluvčí společnosti Google uvedl:

    Ruské úřady zabavily ruský bankovní účet společnosti Google, což znemožnilo fungování naší ruské pobočky, včetně zaměstnávání a vyplácení zaměstnanců v Rusku, placení dodavatelům a prodejcům a plnění dalších finančních závazků.
 

- Ruský gymnasta Ivan Kuliak dostal roční zákaz činnosti za to, že během březnového závodu v Kataru  měl na sobě písmeno "Z" podporující ruskou invazi na Ukrajinu, oznámila Mezinárodní gymnastická federace (FIG).

 
- Erdogan: Turecko neschválí švédskou nabídku do NATO, pokud nebudou do Turecka  vráceni "teroristé"

Turecko obvinilo Švédsko a Finsko, že ukrývají osoby, které jsou podle něj napojeny na skupiny, jež považuje za teroristické, včetně militantní organizace Strana kurdských pracujících (PKK) a stoupenců Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat v roce 2016.

V pondělí turecká státní televizní stanice TRT Haber uvedla, že Švédsko a Finsko neudělily souhlas s repatriací 33 osob, o kterou Turecko požádalo.


- The Economist přináší skvělou interaktivní informaci o tom, jak mocný vliv má Vladimir Putin na ruská média, která v podstatě ovládají obrovskou propagandistickou mašinérii.

Článek rozebírá, co čte a sleduje typický ruský občan v době, kdy pokračuje ruská invaze na Ukrajinu. Zde je výňatek:

    S tím, jak se Putinův režim posouvá od relativně otevřeného autoritářství k uzavřenější diktatuře, mění se i jeho propaganda. Televizní moderátoři a hosté prezentují "speciální vojenskou operaci" jako součást rozsáhlejšího konfliktu na obranu Ruska. Státní média již dlouho intonují o údajném záměru Západu zničit Rusko a Putinově snaze chránit vlast. Ale tam, kde se propaganda dříve snažila především vyvolat pasivitu, zpochybnit realitu a odradit od politické účasti, se nyní  stále více snaží mobilizovat lidovou podporu pro Putinovu válku tím, že přesvědčuje lidi, že Rusko je napadeno a vítězství je jedinou možností. "Stará pravidla autoritářského života se hroutí, požaduje se aktivní účast," říká sociolog Greg Judin.





- Britské ministerstvo obrany upozorňuje na "značné problémy Ruska se zdroji

Nejnovější zpravodajská zpráva britského ministerstva obrany upozorňuje na "významné problémy Ruska s dodávkami zdrojů na Ukrajině", které podle ní "pravděpodobně přispívají k nejednotnosti velení, jež nadále brání ruským operacím".

- Serhij Hajdaj, gubernátor Luhanské oblasti, napsal na Telegram, že  ve středu odpoledne v 16.30 bude z Pokrovska vypraven evakuační vlak, který odveze lidi z východní Ukrajiny do Lvova.

- Státní služba Ukrajiny pro mimořádné situace vydala poslední denní aktualizace, v nichž uvádí, že včera zneškodnila 685 výbušných zařízení na ukrajinském území. Uvádějí, že celkový počet munice, s níž se od 24. února, kdy začala poslední ruská invaze, vypořádali, dosáhl 110 593 výbušných zařízení.

- Jednadvacetiletý Vadim Šišimarin se od 14:00 (1200 SEČ) postaví před kyjevský Solomjanský okresní soud, kde bude obviněn z válečných zločinů a úkladné vraždy  62letého muže, k níž došlo 28. února na severovýchodě Ukrajiny.

Vojákovi ze sibiřského Irkutska hrozí až doživotní trest.

"Chápe, z čeho je obviněn," řekl agentuře AFP jeho právník Viktor Ovsiannikov, aniž by prozradil, v čem spočívá obhajoba.

Podle ukrajinských úřadů s vyšetřovateli spolupracuje a přiznává fakta o incidentu, který se odehrál pouhé čtyři dny po zahájení ruské invaze.

Prokurátoři uvedli, že Šišimarin velel jednotce v tankové divizi, když se jeho konvoj stal terčem útoku.

On a čtyři další vojáci ukradli auto, a když projížděli poblíž vesnice Šupachivka v Sumské oblasti, narazili na 62letého muže na kole.

"Jeden z vojáků nařídil obviněnému, aby civilistu zabil, aby je neudal," uvedla prokuratura.

Šišimarin poté vystřelil z okna vozidla z útočné pušky a "muž na místě zemřel, několik desítek metrů od svého domu", dodali v prohlášení.

Počátkem května ukrajinské úřady oznámily jeho zatčení bez uvedení podrobností a zároveň zveřejnily video, v němž Šišimarin uvedl, že přijel bojovat na Ukrajinu, aby "finančně podpořil svou matku".

Své jednání vysvětlil slovy: "Dostal jsem rozkaz střílet, jednou jsem vystřelil. Padl a pokračovali jsme v cestě."

Jeho právník uvedl, že případ se ukázal jako náročný. "Je to první takový případ na Ukrajině s takovou obžalobou. Neexistuje žádná relevantní právní praxe ani rozsudky v takových případech. Vyřešíme to," řekl.

Hlavní ukrajinská prokurátorka Iryna Venediktová v sérii tweetů zdůraznila význam případu pro svou zemi.

"Máme přes 11 000 probíhajících případů válečných zločinů a již 40 podezřelých," uvedla.

"Tímto prvním soudním procesem vysíláme jasný signál, že každý pachatel, každá osoba, která nařídila nebo napomohla spáchání zločinů na Ukrajině, se nevyhne odpovědnosti."

Dva ruští vojáci mají od čtvrtka stanout před soudem za ostřelování civilní infrastruktury raketami v severovýchodní Charkovské oblasti.

- Mezinárodní trestní soud v úterý vyslal na Ukrajinu 42členný tým, aby prověřil údajné válečné zločiny od ruské invaze. Označil to za největší podobné nasazení ve své historii.

- USA vytvoří novou jednotku, která bude zkoumat, dokumentovat a zveřejňovat údajné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. Conflict Observatory bude "zachycovat, analyzovat a široce zpřístupňovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech páchaných Ruskem na Ukrajině", uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

- Ruské ministerstvo obrany vydalo na Telegramu prohlášení, že bylo vyšetřovacím výborem Ruska požádáno o poskytnutí informací o "nezákonných akcích ukrajinských ozbrojených formací souvisejících s využíváním civilních objektů k vojenským účelům".

Aniž by poskytlo důkazy, tvrdí, že "prapor Azov využíval budovy školek a škol a že příslušníci praporu 'Aidar' rovněž ustanovují  palebná postavení na místech, která k tomu nejsou určena, čímž vytvářejí reálné nebezpečí pro civilní obyvatelstvo".

Ruské ministerstvo obrany rovněž tvrdí, že v Dněpropetrovské oblasti ukrajinské síly zřizují vojenské operace v nemocnicích a že "personál a pacienti zdravotnických zařízení jsou drženi jako lidské štíty".


 - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij vystoupil s překvapivým projevem na zahájení filmového festivalu ve francouzském Cannes.


 Zelenskij řekl, že "je nutné, aby kinematografie nemlčela", jak píše Hollywood Reporter. Zelenskij uvedl několik filmů, včetně Velkého diktátora Charlieho Chaplina, a řekl, že takové filmy jsou "příšerné dokumenty a filmové kroniky". Paradoxně však "nejbrutálnější diktátoři 20. století milovali film".

"Jsem si jistý, že diktátor prohraje," řekl Zelenskij na závěr projevu. "Sláva Ukrajině."

- Ruská Duma se zřejmě snaží zabránit tomu, aby se vojáci z Azovstalu stali součástí výměny zajatců

Zdá se, že ruská Státní duma směřuje ke snaze zabránit tomu, aby ukrajinští vojáci z praporu Azov byli zahrnuti do případné výměny zajatců.

Pluk Azov, někdejší nacionalistická milice začleněná do ukrajinské Národní gardy, je podle Moskvy hlavním pachatelem protiruského nacionalismu, před nímž Rusko tvrdí, že potřebuje chránit rusky mluvící obyvatele Ukrajiny.

Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin prohlásil, že její členové jsou "nacističtí zločinci", kteří by neměli být zahrnuti do výměny vězňů. "Jsou to váleční zločinci a my musíme udělat vše pro to, abychom je postavili před soud," řekl.

Podle agentury Reuters na internetových stránkách Dumy uvedl, že požádal výbory pro obranu a bezpečnost, aby v tomto smyslu připravily pokyn.

Nejvyšší soud 26. května projedná případ uznání ukrajinského praporu Azov za teroristickou organizaci a zákaz jeho činnosti v Rusku.
 
 
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se ve středu  setká s velvyslanci Finska a Švédska, u
vádí se v tiskové zprávě NATO. Stoltenberg se setká s Klausem Korhonenem a Axelem Wernhoffem, velvyslanci Finska a Švédska při NATO.

Již dříve dnes švédská premiérka Magdalena Anderssonová uvedla, že obě země plánují ve středu formálně podat přihlášky do NATO.

 - Agentura Bloomberg informuje, že americká vláda se chystá zablokovat Rusku možnost splácet dluh držený americkými držiteli dluhopisů, což by Rusko přiblížilo k neschopnosti splácet svůj dluh.

Na začátku dubna americká vláda zakázala Rusku používat peníze držené v amerických bankách jako způsob, jak finančně přitlačit Kreml.

Naposledy se ruská vláda dostala do platební neschopnosti v roce 1917 během bolševické revoluce. Default ztíží ruské vládě půjčování peněz v budoucnu, což může v zemi způsobit vážnou finanční situaci.

- Osud více než 260 ukrajinských vojáků, kteří ukončili několikatýdenní odpor v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, zůstává nejasný poté, co se bojovníci vzdali a byli převezeni na území kontrolované Ruskem. Náměstek ukrajinského ministra obrany uvedl, že budou vyměněni v rámci výměny zajatců, ale někteří ruští představitelé uvedli, že by mohli být souzeni nebo dokonce popraveni.

-  Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události zemřelo osm lidí a 12 bylo zraněno poté, co Rusko provedlo raketový útok na vesnici Desna v severoukrajinské Černihivské oblasti. Oblastní gubernátor Vjačeslav Čaus uvedl, že Rusko v úterý kolem páté hodiny ranní místního času odpálilo čtyři rakety. Dvě z raket podle něj zasáhly budovy ve vesnici.

 - Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se podle obou stran zastavila.  Ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak uvedl, že jednání s Ruskem byla pozastavena, a obvinil Moskvu ze "stereotypního myšlení". Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko uvedl, že v současné době prakticky žádné mírové rozhovory neprobíhají, a obvinil Ukrajinu, že se z procesu "prakticky stáhla".

- Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, že francouzské dodávky zbraní Kyjevu se v příštích dnech zintenzivní, uvedl Elysejský palác. Zelenskij řekl, že s Macronem vedl "dlouhý a smysluplný" rozhovor, v němž diskutovali o "průběhu bojových akcí, operaci na záchranu armády z Azovstalu a vizi perspektiv vyjednávacího procesu".

- Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell uvedl, že ruské síly zřejmě od invaze na Ukrajinu utrpěly "impozantní ztráty". Řekl  novinářům: "Pokud je pravda, že Rusko od začátku války přišlo  o 15 % svých vojáků, je to světový rekord ve ztrátách armády, která vtrhne do nějaké země." Borrell rovněž uvedl, že všechny členské státy EU podpoří Finsko a Švédsko při vstupu do NATO.

    Finský parlament drtivou většinou schválil vládní návrh na vstup do NATO, den poté, co Švédsko potvrdilo svůj záměr vstoupit do aliance. Finský prezident Sauli Niinistö prohlásil, že si je jistý, že obě země překonají turecký odpor vůči svým historickým žádostem o členství.

    Niinistö a švédská premiérka Magdalena Anderssonová se ve čtvrtek setkají s americkým prezidentem Joem Bidenem, uvedl Bílý dům. Očekává se, že lídři budou jednat o žádostech Finska a Švédska o členství v NATO, evropské bezpečnosti a podpoře Ukrajiny uprostřed ruské invaze, uvedl úřad.

    Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že vstup Finska a Švédska do NATO by pravděpodobně "neměl velký význam". Obě severské země "se účastní vojenských cvičení NATO již mnoho let", uvedl Lavrov.

    Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že vzdáním se ruských dodávek energie Evropa riskuje, že bude platit nejdražší ceny energie na světě. V projevu na setkání s domácími ropnými manažery a vládními úředníky Putin uvedl, že není možné, aby se některé evropské země rychle vzdaly ruské ropy.

1
Vytisknout
6460

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2022