Německo nekriticky podporuje Izrael, navzdory vraždění

4. 11. 2023

čas čtení 3 minuty
 
Vazba Německa na Izrael je obdivuhodná, ale stává se svěrací kazajkou

 
 Vzhledem k tomu, že německo-izarelské vztahy jsou podrobovány zatěžkávací zkoušce válkou mezi Izraelem a Hamásem, je zřejmé, že je zapotřebí pružnější dynamiky, která by pomohla zajistit trvalý mír, míní John Kampfner.

Je v době, kdy je Gaza bombardována, tisíce mrtvých a její infrastruktura je z velké části v troskách, pro Němce  přijatelné kritizovat Izrael? Téměř celý německý politický establishment a většina lidí ve veřejném životě si zřejmě myslí, že ne.


 
Od 7. října, kdy bojovníci Hamásu způsobili krveprolití na hudebním festivalu a v kibucech uvnitř Izraele, všechny hlavní strany - tři vládní, opoziční konzervativní CDU a dokonce i krajně pravicová AfD - vystupují jednotně a solidarizují se s Izraelem. Němcům neuniklo, že v tento jediný den bylo zabito více Židů než v kterýkoli jiný den od porážky Třetí říše.

Tento konsenzus posílil po sérii antisemitských incidentů, včetně zapálení synagogy v centru Berlína. Většina propalestinských protestů byla zakázána - dokonce i malý židovský protest kritizující izraelské akce v Gaze byl vyzván k rozchodu. Přesto pravicoví komentátoři obviňují německou vládu z mírného postupu vůči těmto protestům, zatímco skupiny na ochranu občanských svobod obviňují německou policii z cenzury a tvrdé ruky.

Podpora Izraele ze strany Německa dosáhla svého vrcholu projevem Angely Merkelové před Knesetem v březnu 2008 u příležitosti 60. výročí založení izraelského státu. Prohlásila, že podpora Izraele je součástí Staatsräson, důvodem existence Spolkové republiky. I tyto výroky však někteří izraelští politici považovali za nepřijatelné a odsoudili samotnou myšlenku, že by se v jejich parlamentu mělo mluvit německy.

V průběhu let se Německo odvážilo nabádat k řešení dvou států a k obnovení mírového procesu. Když však při některých příležitostech přitvrdí, například při kritice rozšiřování osad na Západním břehu Jordánu nebo obecněji zacházení s Palestinci, jsou tato prohlášení vždy odsouzena jako nepřijatelná.

Christoph Heusgen, bývalý hlavní zahraničněpolitický poradce a nyní šéf Mnichovské bezpečnostní konference, nedávno obhajoval generálního tajemníka OSN za prohlášení, že události posledních týdnů je třeba vnímat v kontextu "let dusivé okupace", která byla Palestincům způsobena. Heusgen v televizním rozhovoru popsal Guterrese jako "velmi rozumného muže": "Měl pravdu, když akci Hamásu odsoudil a zároveň poznamenal, že se neodehrála ve vzduchoprázdnu."   Politici z několika stran Heusgena však odsoudili za "relativizaci" utrpení.

Od 7. října se politici v Berlíně zdráhají zmiňovat problémy Benjamina Netanjahua - obvinění z korupce, populistické potlačování nezávislosti soudů a mimořádná zpravodajská a bezpečnostní selhání z minulého měsíce.

Pojem Vergangenheitsbewältigung, vyrovnání se s minulostí, je jedním z velkých úspěchů moderního Německa. Poskytuje morální kompas pro stát a společnost. Z dlouhodobého hlediska však nemůže působit jako svěrací kazajka nebo tlumič těžké diskuse.

Další fáze konfliktu by měla vyžadovat novou dynamiku, rozhodnou diplomacii, do níž se zapojí Izrael, USA a arabské státy, aby pomohly najít dlouhodobé politické řešení izraelsko-palestinské patové situace. EU by měla zajistit, aby se také zapojila. Německo by navzdory své hrůzné minulosti - ba právě kvůli ní - mohlo sehrát užitečnou roli. To bude vyžadovat citlivost, nuance - a nemálo odhodlanosti.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2743

Diskuse

Obsah vydání | 7. 11. 2023