Pravda o učitelských platech – analýza

1. 12. 2023 / Lukáš Vítek

čas čtení 12 minut

(Prodejná česká, pozn. red.) média informují o tom, že učitelské platy jsou nejlepší, jaké mohou být, a že dále porostou. Za této situace se konala největší stávka ve školství od Listopadu. Jak to jde dohromady?


Klíčem k tomuto paradoxu je schopnost rozlišovat. Jsme-li zmateni z komplexního dění, pomůže, když nepřehledné procesy rozmotáme na jednotlivá vlákna jako dlouhé vlasy zahalující skrytou tvář. Pomůže nám to porozumět jejímu „vzkazu“. Pojďme spolu vyčítat z vrásčitého obličeje českého školství. Komenský nám buď nápomocen.

TABULKA - ZÁKLAD ŽIVOTA

„Pane učiteli, co je to tabulkový plat?“ mohl by se otázat zvídavý žák. Tabulkový plat je takzvaný tarif. Existují platové tabulky, které předepisují, jak má být placen státní zaměstnanec. Jsou to přesné částky, žádné statistické průměry. Na základě tabulky číslo 5, dostupné na webu pracomat.cz je vypočítáván i plat českého učitele, a to ve školách nejen státních, ale i soukromých.

Z této tabulky zjistíme, že nástupní plat českého učitele je 32.820 Kč (hrubého). I v soukromém sektoru je běžné, že se začíná na poměrně nízkém příjmu. Kdo se osvědčí, tomu posléze ohodnocení skokově vzroste. Zní to logicky. Jak je tedy nárok na tento nárůst definován pro učitele? Kdo odolá počátečnímu šoku, který čeká všechny začínající učitele, ten se v tabulce za deset let posune na částku 34.850 Kč.

„Posune se“ – taky vám v souvislosti se zařazením do vyššího platového stupně naskakovalo slovo „se vyšplhá“? Ano, očekávání duševně zdravého člověka je, že se za deset odpracovaných let platově dostane dál, že bude odměněn, když začátek motivující není. Říci ale, že za rok náročné práce se v přepočtu „vyšplháte“ o dvě stovky výš, je přece nonsens. Vyšplhat se můžete na vysokou horu či strmou skálu, ne na sotva postřehnutelnou vyvýšeninu. Vy si ale za deset let polepšíte o pouhé dvě stovky ročně! Tabulkový nárůst šnečím tempem.

Logické by místo toho bylo, aby se vyučující za dekádu dopracoval na 40.000 či ještě lépe 45.000, aby byl nárůst jeho platu za výraznou dobu výrazný. Tento argument měl být při pondělní rekordní stávce použit školskými odbory. Nebyl. (Český učitel ať si zvyká, že zastupovat se musí sám.)

OTAZNÍKY NAD PRŮMĚREM

Nyní se podívejme na to, jak o problému nízkých tabulkových platů informují veřejnoprávní média jako ČT. U mediálních organizací veřejné služby bychom přece očekávali, že budou informovat přesně a spolehlivě, nikoli pouze názorně.

Při informování o výdělcích vyučujících ČT setrvale operuje s tzv. průměrným platem. Výsledkem této mediální strategie jsou záviděníhodně krásné grafy s magickým číslem 50 tisíc. Česká populace takovéto zpravodajství přijímá s myšlenkami: „Podívejme se, kolik berou učitelé! A příští rok to má být dokonce 130 %! (Aktualizace: 113 %, ale nejistých. – pozn. LV) A ještě si přitom dovolí stávkovat!“ 

My jsme ale viděli, že tabulkový plat – základ učitelského výdělku – je nízký. Rodině nestačí na pokrytí základních životních potřeb (jídlo, bydlení).

ZPŮSOB VÝPOČTU

Spojení „průměrný plat pedagogů“ v sobě zahrnuje dva komplexní pojmy. Ty, jak jsme si uvedli v úvodu, je nutno rozložit na menší dílky. První z nich je „průměrný“. V běžné řeči „průměrný“ znamená „kde kdo“, „každý druhý“ anebo také „běžný“, „častý“, prostě „normální“. Tak to však ČT ani vláda nemíní. Používají řeč statistiky, v níž „průměrný“ znamená „zprůměrovaný“, „aritmetický“, „matematický“, prostě součet vydělený počtem prvků. Sousloví průměrný plat je tak jiného řádu než spojení průměrný učitel. Oba kontexty by proto neměly splývat!

To je nějaké složité, řeknete si, složité a podezřelé. Jak je možné, že objasnění skutečné výše výdělku nejpočetnější skupiny státních zaměstnanců, kterou jsou učitelé (věc veřejného zájmu!) –, je takto zdlouhavé a obtížné! Jedna z příčin je zmíněné ignorování existence učitelského tabulkového platu. Druhá příčina se skrývá ve slově „pedagog“. Našinec jím rozumí učitele. Zákon ale (a to je určující) pedagogem nerozumí pouze vyučujícího, ale také zástupce a ředitele – školní manažery.

Inkriminovaný průměr platů učitelů je tedy vypočítán i z platů ředitelských a vláda se díky této strategii může chlubit krásnými čísly a prezentovat nám své domnělé zásluhy. Sama kategorie pedagoga je spíše souhrnná než vyhraněně přesná, ve výsledku je příliš obecná a zavádějící, protože směšuje jablka a hrušky. Vždyť i úředně je mezi učitelským a ředitelským platem rozdíl, totiž v platové třídě (12. versus 14.).

DEFINICE PRŮMĚRU

Česká televize, která by jakožto veřejnoprávní médium měla informovat co nejspolehlivěji, tedy hovoří řečí celoroční statistiky. V ní je průměrný plat pedagogů vypočítán ze všech prostředků, které se v systému školství pro učitele, zástupce i ředitele za rok sejdou, včetně „nejistých peněz“ nárazových odměn, technicky: nadtarifů. Objem těchto celkových peněz se bez ohledu na reálnou pozici posčítá a vydělí počtem všech zaměstnanců (těch je v ČR cca 180.000, zatímco lékařů máme 41.000). Průměrný plat je tedy všeobecný plat všech bez rozdílu (vyjma provozních zaměstnanců). Tady je důležité ono „bez rozdílu“. Je to totiž nedostatek. V supermarketu přece platíme jablka a hrušky zvlášť. Proč bychom tedy cenu učitelů a ředitelů měli počítat hromadně? Proč bychom obě tyto kategorie zásadně se lišící náplní práce měli směšovat, jak se děje?

Výsledkem sčítání a dělení je hezké, zprůměrované, a tedy umělé číslo 48.000 Kč, zčásti i produkt vysokého věkového průměru učitelů (50 let), z nichž navíc řada přesluhuje.

PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST

Průměrný plat není běžný plat průměrného učitele. Je to matematická, statistická konstrukce, která neodpovídá lidské zkušenosti: učitelskému měsíčnímu příjmu. Pro potřeby tohoto článku jsem si udělal průzkum. Ve facebookové skupině Štěkánka the učitelka jsem zadal dotaz, kdo z učitelů ve věku do 40 let pobírá částku 50 tisíc. Odpověď je: v dané skupině nikdo z oslovených. Jeden kolega si posteskl, že na tato zlaté tele mediálního obrazu školství nedosáhl ani po 23 let vyučovací praxe!

Pro úplnost dodejme, že pouze jediný dotázaný oslavovanou částku ve výsledku pobírá, když svůj celkový roční příjem zpětně rozpočte do jednotlivých měsíců. Personálie: jedná se o učitele ve veku 51 let, působí na gymnáziu, kde vyučuje celý svůj profesní život, tj. 27 let, biologii. Na částku dosáhne po započítání všech příplatků a předem neznámých odměn obdržených v rámci školního roku. Tabulkový základ však má 41 780 Kč, v rámci dané platové třídy vůbec třetí nejvyšší možný.

VÝPLATA VE SVĚTLE IMAGINÁRNÍHO PŘÍJMU

Závěr? Hojně medializovaný tzv. průměrný plat je nestandardní. Je to anomálie. Plat pro vyvolené, pro učitele s odrostlými dětmi, exkluzivní záležitost. V době, kdy máte nejvíce životní energie a můžete toho vzdělávacímu systému (dětem, žákům, studentům) dát nejvíc, jste hodnoceni podprůměrně, a jak jsme si demonstrovali výše, neadekvátně. Kriticky myslící člověk nevychází z údivu. Není rozdíl mezi 35 tisíci za deset let odpracované praxe a jakýmisi 50 tisíci, na něž po započtení všeho dosáhnou někteří pokročilého věku? Je v pořádku, pokud člověk vykonávající společensky přínosnou a nepostradatelnou profesi po většinu života pobírá startovací plat?

Shrnuto a podtrženo: Média, i ta všeobecně považovaná za věrohodná, používají silně zkreslené makroekonomické údaje. Pro ty, kdo jsou uvnitř školství, údaj „průměrného“ platu působí jako imaginární číslo. Do jisté míry něco odráží, ale ve výsledku je příliš obecný na to, aby byl vypovídající. Je totiž naředěn o finanční ohodnocení ředitelů (včetně jejich odměn) a míchá jablka a hrušky. Navíc je vypočítáván zpětně, až po započtení nárazových odměn.

PŘESNOST INFORMACÍ

Existuje slavná myšlenka, že pravda je konkrétní. A pokud je tu něco konkrétního, pak je to plat tabulkový, odborně nazývaný tarif. Ten česká veřejnost většinou nezná a znát by měla. U produktů srovnáváme cenu a výkon. Od špatně placeného produktu však nebudeme očekávat kdovíjaký výkon.

Tabulkový plat (tarif) slouží jako přesný orientační údaj: český vyučující začíná na částce 32.820 Kč hrubého. Tečka. Za deset let si polepší pouze o dva tisíce, tedy za odpracovaný rok o dvě stovky. Tečka. Tabulkové platy se příštím rokem nemění. Tečka. Učitelé budou placeni stále stejně (míněno: stejně špatně), přidáno dostanou pouze v netransparentních odměnách. To je sice hezké, ale nejedná se o stabilní měsíční příjem. Z odměn nemůžete financovat hypotéku. Jsou to „nejisté peníze“. Tečka.

ZÁVĚR

V článku jsem se zaměřil na problematiku učitelských platů. Stranou jsem nechal bezprostřední spouštěč stávky, škrty na příští rok, a zaměřil jsem se na dlouhodobější vývoj. Přes proklamace, sliby a soustavně omílané mediální údaje zůstává český učitel placen nevalně. Jeho náročná práce je odkupována, jako by se jednalo o levné zboží. Oficiální organizátoři stávky, školské odbory, tento fakt z neznámých důvodů nereflektovaly. Zdá se, že zaměstnanecké zájmy vyučujících ve skutečnosti ani nezastupují, když je nedokážou vyslovit.

Pravda pondělní stávky je, že i nadprůměrný učitel (kvalita) bere podprůměrný, tabulkový plat (kvantita). Veřejnost je klamána hrou s čísly. Pravda není obecná, ale konkrétní. Platí pravda neměnných tabulek, nikoli pravda vykonstruovaných průměrů. Ptejte se nás – svých učitelů. I proto jsme na výročí generální stávky ze sametové revoluce vyšli do ulic.

DOVĚTEK: V článku se nám nejednalo o technické detaily výpočtu učitelských platů, nýbrž o demonstraci toho, že tyto platy jsou vzdor mediálnímu zdání skutečně neúměrně nízké (viz tabulky), že jsou v rozporu s nároky učitelské profese či s jejím široce prospěšným posláním a že nijak neberou v potaz aktuální životní náklady. Vyučující se v důsledku toho ocitají v ekonomicko-společenské tísni a na společenském žebříčku se (ne)zadržitelně propadají ke spodním vrstvám obyvatelstva.



2
Vytisknout
4562

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2023