Pracovník UNICEFU v Gaze: Nikde není bezpečno

2. 12. 2023

čas čtení 3 minuty
Moderátor, Channel 4 News, sobota 2. prosince 2023, 19 hodin: Hovořil jsem s Jamesem Eldonem. Je to mluvčí UNICEF a pracuje ve městě Raffah na jihu Gazy. Zeptal jsem se ho, co dnes, v sobotu,  viděl.

James Eldon, UNICEF: Jsem na jihu Gazy. Vidím nesmírný smutek a slyším zkázu způsobenou dělostřelectvem a bombami. Lidé nevědí, kam mají jít. Je tu velká úzkost, a když jsem tudy procházel po ulici, byla tam mladá dívka s matkou a matka plakala. Ptal jsem se dcery a ona říkala, že prostě nevědí, kam jít. Lidé se přestěhovali ze svých domovů na severu, ty byly zničeny,  do krytu, pravděpodobně tam byli bombardováni, na jih a teď jim řekli, aby šli někam jinam. Je to falešný pocit bezpečí, nikde není bezpečno. A samozřejmě nemocnice. To je další příběh. Ty jsou válečnou zónou.

Moderátor: A když už je v Gaze od konce pauzy asi dvě stě mrtvých, co  vám Palestinci říkají? Je tam bezpečný pohyb tak, jak tvrdí IDF?

James Eldon: Nesetkal jsem se s nikým, kdo by tvrdil, že je to jiné než nelogické a strašně nebezpečné. Mají pocit, že i pohyb po ulicích je nebezpečný. Myslím, že je to opravdu důležitá otázka, kterou pokládáte. Protože je to narativ, který se vytváří, a je znepokojující, ten falešný pocit bezpečí, že vlastně prý mohou někam jít. Od bombardování dětí v nemocnici až po zabití stovky kolegů z OSN jsme se tu opakovaně přesvědčili, že nikdo není v bezpečí nikde. Existuje oblast, která je označena za bezpečnou, "velká bezpečná zóna". Podle mých informací je to asi 4 %. Čtrnáct kilometrů čtverečních, 4 % velikosti Gazy. Chtějí tam mít 80 % lidí.

Moderátor: Takže ta čísla jsou ohromující.

James Eldon: A  sedím a mluvím s dítětem s popáleninami nebo zraněními od šrapnelu. Stále jsou tím dítětem, jehož rodič nad nimi truchlí.  Tomuto dítěti často nikdo neřekl, že při bombardování zemřela i jeho matka. Slyšel jsem ten příběh znovu a znovu. Takže ano, i teď jsou ulice zaplavené lidmi. Poprvé se začínají pokoušet utábořit na chodnících. V noci je zima. Přichází déšť. Kanalizace se rozpadla. Lidé, kteří mají dělat práci, jsou vysídlení nebo mrtví. Není  palivo. Takže tu máme katastrofu. Neumím to říct jinak. Přišlo to z nebe. Doufali jsme, že to zastaví ti, kteří jsou u moci, rozhodli se, že to nezastaví. A na zemi číhají nemoci. A pokud se to zlomí, a to se určitě zlomí, pokud nezvítězí zdravý rozum, pak uvidíme katastrofální počty lidí zabitých nemocemi a bombardováním.

Moderátor: Do jaké míry umožnila pauza nemocnicím doplnit zásoby léků a pohonných hmot?

James Eldon Do značné míry. Lidé říkají, že voda, jídlo, léky, to je to, co máme.  Ale nikdo nebyl slepý a všichni věděli, že to nestačí. Byla to ta správná pomoc. Ale s těmi odepřeními, omezeními, která trvala týdny a týdny, jsme potřebovali mít pauzu měsíc, příměří týden nikdy nestačilo. Takže  jsem byl na severu. Jdu do nemocnice na severu,  kde byla zdevastovaná al Šifa a je to referenční nemocnice. Nyní je to hlavní nemocnice pro traumata z bojů. Jsem v té nemocnici. Na podlaze je krev. Jsou tam obvazy. Viděl jsem vykrvácet mladého chlapce, jeho matka plakala, v té nemocnici je kostel. Nyní je to oddělení urgentního příjmu. I ten byl bombardován. Je opravdu důležité, aby lidé pochopili, že tato místa jsou divoce přeplněna, je to zdravotnické zařízení, a pak bylo rozhodnuto začít znovu bombardovat Gazu.

0
Vytisknout
3689

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2023