Zemřel Henry Kissinger, ministr zahraničí Richarda Nixona. Bylo mu 100 let

30. 11. 2023

 

Slavný diplomat radil během své dlouhé kariéry desítce prezidentů, včetně Joea Bidena, a získal společnou Nobelovu cenu za vyjednání ukončení války ve Vietnamu.

Jeho odkaz byl však také definován jeho pohrdáním lidskými právy a snahou chránit zájmy amerických korporací za každou cenu, přičemž jeho odpůrci po celém světě ho označovali za válečného zločince. Podporoval indonéského vojenského diktátora při invazi do Východního Timoru, podporoval invazi režimu apartheidu v Jihoafrické republice do Angoly a ve spolupráci se CIA se snažil svrhnout demokraticky zvoleného prezidenta Chile. Povolil také odposlechy novinářů a svých vlastních zaměstnanců.

Kissinger byl akademikem na Harvardu, než se stal poradcem pro národní bezpečnost, když se Nixon v roce 1968 dostal do Bílého domu. V úzké spolupráci s prezidentem měl vliv na zásadní rozhodnutí týkající se války ve Vietnamu, včetně tajného bombardování Kambodže v letech 1969 a 1970. To bylo součástí toho, co Nixon nazval "teorií šílence", tedy snahou přesvědčit Severní Vietnam, že americký prezident udělá pro ukončení války naprosto cokoli.

Přežil Nixonův pád v aféře Watergate a sloužil Geraldu Fordovi, z vlády odešel po volebním vítězství Jimmyho Cartera v roce 1976. Kissingerova politika vůči Sovětskému svazu nebyla pro Reaganovu administrativu dostatečně konfrontační, což vylučovalo jakékoli úvahy o návratu v 80. letech.

Na pravici je Kissinger vnímán jako brilantní státník, mistrný diplomat, představitel mocenské politiky využívané ve prospěch Ameriky, země, do níž jeho rodina uprchla po odchodu z Německa v roce 1938.

Po zprávě o Kissingerově smrti se na něj snesly poklony od významných amerických představitelů. George W. Bush prohlásil, že USA "ztratily jeden z nejspolehlivějších a nejvýraznějších hlasů v zahraničních záležitostech", zatímco Michael Bloomberg, bývalý starosta New Yorku, řekl, že Kissinger byl "nekonečně velkorysý v moudrosti získané v průběhu mimořádného života". Někteří na sociálních sítích po jeho úmrtí odkazují na oběti jeho bombových kampaní.

Kissinger, velikán republikánské strany, zůstal až do konce svého života vlivný, zejména díky tomu, že v roce 1982 založil svou geopolitickou poradenskou firmu se sídlem v New Yorku, a díky autorství několika knih o mezinárodních vztazích.

Na počátku roku 2000 Kissinger podporoval administrativu George W. Bushe při invazi do Iráku. Jiný stoupenec této války, novinář Christopher Hitchens, napsal, že Kissinger by měl být souzen za válečné zločiny.

Za vyjednání pařížské smlouvy, která ukončila válku ve Vietnamu, byla Kissingerovi a Le Duc Thoovi udělena společná Nobelova cena, ačkoli severovietnamský vyjednavač tuto poctu odmítl přijmout. Jeho cena za mír z roku 1973 byla jedním z nejkontroverznějších ocenění v historii Nobelovy ceny, neboť vyšlo najevo, že Kissinger podporoval Nixonovo bombardování Kambodže v roce 1969. Kvůli tomuto rozhodnutí odstoupili dva členové Nobelova výboru. Ocenění přimělo zpěváka a satirika Toma Lehrera k reakci: "Politická satira se stala zastaralou, když Henry Kissinger dostal Nobelovu cenu za mír."

Kissingerova firma ve středu uvedla, že zemřel ve svém domě v Connecticutu a bude pohřben při soukromém rodinném obřadu a že později bude uspořádán smuteční obřad v New Yorku.

Kissinger, který jako židovský teenager uprchl s rodinou z nacistického Německa, si v pozdějších letech pěstoval pověst respektovaného státníka - pronášel projevy, poskytoval rady republikánům i demokratům a řídil globální poradenskou firmu. Několikrát se objevil v Bílém domě Donalda Trumpa.

Kissinger se v květnu 2023 dožil 100 let. Během rozhovoru pro televizi CBS, který se uskutečnil v předvečer jeho narozenin, se Kissinger vyjádřil odmítavě o těch, kteří považují jeho zahraniční politiku za svého druhu "zločinnost".