O prezidentově projevu, moru a Adenauerovi
3. 1. 2024
/
Boris Cvek
čas čtení
5 minut
Prezidentův
apel na to, abychom společně usilovali o větší bezpečnost, je podezřele předmoderní
Prezident
Pavel ve svém novoročním projevu zmínil „ruku zla“. „Rukou
zla“ prý zemřeli oběti toho vraha na Filozofické fakultě 21.
prosince. Zlo asi sestoupilo na zem a střílelo. Jako příklad
jiného přístupu bych nabídl mor. Černá smrt ve středověku
pozabíjela třetinu, možná i více populace.
Bylo
to zlo? Zabíjelo zlo? Byly pronášeny modlitby, stavěny morové
sloupy, konána flagelantská procesí. K ničemu. Lidé umírali
příšernou smrtí dále. Pak některé podivíny napadlo uvažovat
nad tím, že nejde o zlo, ale o přírodní jev, který má nějaké
zákonitosti a lze jej účinně zastavit. Ukázalo se, že v zásadě
stačí moderní veřejná hygiena a je po moru.
Prezidentův
apel na to, abychom společně usilovali o větší bezpečnost, je
taky podezřele předmoderní. Ti, kdo dokázali potlačit mor,
museli mít poznání a museli to poznání vynutit státní mocí.
Otázka hrozící epidemie násobných vražd bláznivými střelci,
jaká probíhá už dlouho v USA, je ovšem právě také věcí
veřejné hygieny. Musíme najít účinná opatření a pravidla
potom vymáhat.
Při
hledání účinných řešení společenských problémů ve
veřejném prostoru je obecně dobré, pokud demokratická společnost
je pluralitní a diskuse věcná. Jakkoli tedy lze pochopit to, když
pan prezident chválí vládu za to, že netrpí vnitřními spory a
hádkami, jednolitost tzv. demokratického tábora nenabízí jinou
opozici než Babiše nebo SPD. S tím je snad pan prezident
spokojen? Nevidí, že to je voda na mlýn maďarské cestě?
Pozoruhodné
je, že z Hradu slyšíme, že se vládě nedaří občanům
vysvětlovat svou politiku. Ono brát chudým a dávat bohatým se
chudým, ba dokonce i středním, vysvětluje opravdu dost těžko. A
chudých a středních je prostě více než bohatých. Problém
vlády rozhodně není v komunikaci, ale ve věcné povaze její
politiky. Jen je otázka, zda to demokrat vůbec může vyslovit, aby
snad neohrozil jednolitou povahu politické síly, která u nás má
monopol na demokracii a která občanům svou politikou chce
vysvětlit snad jen to, že demokracie stojí za starou belu.
Na
Západě přitom vidíme demokracii jako příběh jasného úspěchu
jak v sociální, vzdělávací, ekonomické sféře – jako by
to spolu souviselo! A my máme přece prozápadní vládu. Tak proč
nevede naši zemi proboha směrem k Západu?
Prezident
říká, že populisté a extremisté získávají hlasy snadno. Jak
kdy a jak kde. Jsme zase na začátku: co mají demokraté dělat,
aby se to nestalo (podobně jako otázka, jak čelit moru)? Podívejte
se do západního Německa za dob pravicového kancléře Adenauera.
Demokraté musí zvládnout vybudovat všeobecný blahobyt a
důvěryhodnost institucí. Co se masy, kterým historicky nebývale
poklesly reálné mzdy, dozvěděly třeba z debaty o ceně
potravin? Co jim vláda sdělila o demokracii?
V tom
ohledu je jistě třeba s hlasem z Hradu souhlasit, že problémy
nezmizí zavřením očí. Zmínce o realistických plánech a
ověřitelných výsledcích lze jen aplaudovat. Jak je na tom v této
oblasti podle pana prezidenta asi vláda? Prý být odpovědným není
vůbec snadné. Ale jistě, to není. Je to mnohem těžší než o
odpovědnosti jen mluvit nebo odpovědností jen maskovat politickou
ideologii bez realistických plánů a s výsledky, které
ověřitelně nenesou nic dobrého. Jedním z takových
ověřitelných výsledků ještě z dob minulé vlády, se
kterým současná vláda neudělala nic, je destruktivní snížení
daní při rušení superhrubé mzdy. To je ta odpovědnost podle
této vlády.
Samozřejmě
vřele souhlasím s panem prezidentem v tom, že NATO a EU
jsou tím směrem, kterým bychom měli jít. Jenže ani euro, ani
dvě procenta výdajů z rozpočtu na obranu nejsou přece tím,
co nás pevně zakotví v těchto organizacích. Slovensko má
euro a má Fica. Výdaje na obranu na úkor rozvoje společnosti taky
nepřinesou nic dobrého. A nerozkradou se? Pořád a pořád se
vracíme k moru a Adenauerovi.
A
co realističnost a ověřitelnost? Koalice proti euru, koalice ODS,
ANO a SPD, má jasnou převahu v české politice. Kdo a jak ji
porazí? Kdo a jak jí vezme voliče? Nad tím z Hradu neslyšíme
žádné úvahy.
Stejně
tak je podivný způsob, kterým prezident oslovil mladé lidi. Je
jistě hezké, že to vůbec udělal. Nejprve je ale vylíčí jako
ty, kdo to mají dnes strašně těžké, a pak po nich chce nápady
a odvahu a aktivitu. Prezident prý sám bude „podporovat změny,
které obrátí pozornost politiky a společnosti k potížím mladé
a nejmladší generace“. Rozumíte tomu? Člověk by čekal podporu
řešení potíží oněch generací. Co znamená podporovat změny,
které obrátí pozornost? Ať už tak či onak, je zjevné, že
mladí lidé si sami asi pomoci nemohou a že politika a společnost
jsou něco jiného než mladí. Leda že by sami mladí lidé neměli
svou pozornost obrácenou ke svým problémům.
Ale
opět jsme u Adenauera a u moru. Veřejná hygiena a bohatý sociální
stát německého typu prospívají všem věkovým vrstvám
společnosti. Je to tak složité pochopit?
6585
Diskuse