Ukolébavka národní česká, aneb i ty Pavle i Petře?

5. 1. 2024 / Petr Haraším

 

Proč je zde přítomná stálá infantilní snaha nutit občanům pohádku, že vláda činí dobře vše, co činí, ale nedobře komunikuje, co komunikuje. Copak si vládní politici, ministři, premiér i prezident myslí, že jsou obyvatelé tohoto království naprosto blbí? 

Fakta, data, grafy a analýzy přeci hovoří jasnou řečí i když jsou z ní vládní pravicoví populisté poněkud na větvích. 

Neoliberální normalizační balíček sotva začal fungovat, nový rok má sotva pár dnů a už se postupně dozvídáme, kolik a jaké nášlapné miny opavský ekonomický idiot do balíčku nakladl. 

Vláda letos občanům velmi mnoho vezme a jako kompenzaci zajistí zdražení cen a osekání sociální podpory. Slibují naděje po hrstech a náručích, ovšem čekají nás jen výmluvy, proč nakonec nic nebude a kolik to bude stát. 

Nepřesvědčivý prezident rezident ve vleku vlády ODS tímto projevem dává razítko patologii pravicovému vládnutí. Naděje do něj vložené za necelý rok pohřbil, před neoliberální protiobčanskou politikou poklesl, políbil fialový kmotří prsten a trapně se zesměšnil.

Projevy

Nejprve si věkovití hoši museli vyříkat, kdy, kdo, jak a proč bude mít vlastní zásadní projev o nadějích. Po dramatickém boji vyhrál na body prezident Pavel první den nového roku. ponejprv rekapitulace a kapitulace nad utraceným rokem, leč nic není ztraceno, poněvadž letos pokvete vypečený záhon nadějí.

Několik myšlenek k obludné masové vraždě. Členové ODS se hodně chlubili, že jejich vláda zajistila v Česku bezprecedentní bezpečnost. Po zběsilém vraždění nadšené hlasy o vlastní bezpečnosti rázem utichly, ale k omezení držení zbraní mlčí, zarytě mlčí. 

Jako společnost musíme překonat strach. Z čeho? Z masových vrahů, nebo z ekonomických vrahů? Krutost a násilí nás nemá zastrašit. Před čím přesně nás nemá zastrašit? 

Prezident vyzdvihl osobní hrdinství, co se zlu dokázalo postavit. Kdo přesně a proti jakému zlu? A naše země z této hrůzy vyjde silnější. Jak jako silnější? Co to jsou za prostoduché kecy?

Nehledejme další viníky této tragédie. Proč ne? Copak je hledání viníků této katastrofy nějak škodlivé? 

Nesmíme ukázat prstem na politiky typu senátor Hraba, kteří až do předvánoční tragédie horlili za domácí ozbrojování? Proč ne? Ano, nikdo z nich se neomluvil, naopak, dál si stojí za svým. A fakt nejde o nepřítomnost policistů na všech místech, jak lacině sugeruje prezident.

Nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody. To někdo požaduje? Nemít doma v kredenci samopal, na střeše kulometné hnízdo a ve sklepě dělo je ztrátou svobody? Bohužel, ano, zarytí hrabiví fanatici to tak mnohdy opravdu vidí a cítí a dál se ozbrojují.

Pojďme ruku v ruce usilovat o zlepšení bezpečnosti rodiny, domu, ulice, vesnice, města, okresu, kraje, státu. Jak přesně? Nakoupit více zbraní a být připraven, vždy připraven, pane prezidente? Nic jiného dodáno totiž nebylo.

Následují rady jako od Ivánkovy matky. Nepřemýšlej jen sám za sebe, nepřehlížej agresi, zastávej se slabších, chudších a bídných, neignoruj problémy a buď hotov k obraně vlasti.

Fakt jo?

Prezident se k národu obrací s tím, aby oznámil, že nám vládne pětikoalice. Ještěže ho máme, jinak bychom byli zcela ztraceni. Mnohé menší koalice nedobře vládly. Hádaly se jako psi a nečinily dobro. Činily rozepře a lid pak nevěřil na demokratické instituce, natož na demokratické procesí. Ale tato vláda pašáků, ač je sesmolena z pěti stran, tak považme soudruzi a soudružky, je oproštěna od sporů a svárů. Jsou dokonalí a téměř svatí.

Jak jsou takhle skoro svatí, tak je třeba ocenit nepopulární snahu řešit zadlužení naší země. Loni vyléčili deficit navýšením o dalších 288 miliard, a to musel Stanjura sakra moc podvádět. Ostatně nejvyšší deficity má na svém kontě výlučně tuzemská pravice. 

Léčit neoliberální deficity u nás se ideologicky musí na úkor slabých. Ano, to jsou ti, o kterých tak krásně pohovořil prezident, když vybízel k plnění hesel: zastávat, chránit a podporovat. Cesta škrcením slabých a chudých je sice ideově na úrovni pravicových zločinů proti lidskosti, ale to vládě, premiérovi a ani prezidentovi nijak moc nevadí. Hlavní je, aby se kmotr nažral, oligarcha zůstal celý a kartel měl všude stejné nejvyšší ceny.

Dlouho jsme už nevysvětlovali očividné. Prosvištěli jsme si spolu s prezidentem, co to opozice vlastně je, jak a proč funguje. A práskneme tam na vysvětlenou velmi ohranou floskuli a klišé, že vláda nedobře komunikuje dobré věci. Proto jí občané nevěří, nevěří a obracejí se na populistickou pravicovou opozici. Ale my, tedy oni to musí dělat, aby nás vytáhli z té oné kaše, kterou sami v minulosti navařili.

Všichni čeští politici mají prý někde odpovědnost k vám, vám, i vám tam. Naštěstí prezident nespecifikoval, kde přesně ji mají. Ale budou volby. Běžme volit a můžeme tak ovlivnit, jak bude u nás a v EU lépe. Po správné volbě jistě politici odpovědnost už konečně najdou. Já už je vidím, vidím Šášu Vondru a jeho kamarádku Veroniku, jak plní svou zaostalou konzervativní odpovědnost minulému století a konzervativním hodnotám fosilního pokroku.

Populisté a extremisté však mazaně číhají za i před rohem. Nabízejí lákavá lízátka, cukrlátka a med, aby volič sedl na lep. Šíří strach a obavy a pak problémy země a občanů nijak neřeší, naopak prohlubují krize a sají energii z obyvatel. No, konečně nějaká pořádná kritika vlády naleštěného premiéra Fialy. Problémy jako jsou energetická krize, hospodářská stagnace, inflace, bezpečnost či ochrana životního prostředí však zavřením očí nezmizí. Ba naopak. Další povedené vytahání premiéra i celé ODS za fialové uši.

Zvažujme, která politická opatření jsou vhodná a která nikoli. Jestli něco řeší, nebo jen rozdělují, straší a zhoršují náladu v zemi. Au, další prezidentský bum a bác premiérovi Fialovi přes státnickou hubu.

Být odpovědným není vůbec snadné. Velice jednoduché je neřešit problémy a snažit se je vysedět. V podání neoliberální vlády to znamená, co můžeš dnes udělat pro bohaté a mocné, to nikdy neodkládej na zítra, protože jinak by slabí a nuzní netrpěli tak moc, jak by mohli a měli.

V EU a v NATO jsme již pevně zakotveni. Jako diví nakupujeme létající talíře pro další století. Ale euro, to my tady nechceme. Koluje již fáma, že borci, co si odklonili obrovské státní miliardy nechtějí euro, protože by se mohli na finančním úřadě ptát, odkud toho hoši tolik máte?

Mladí, mladí, my víme, jak vás trápíme. Nemáte, kde bydlet. Pracujete za směšné minimální mzdy. My vám zničili životní prostředí, vy v tom budete žít. Vidíte nespravedlnosti v rozdělení moci a bohatství. Vidíte je, to je dobře, to jsme udělali my a jsme na to patřičně hrdí a nehodláme nic měnit. A bude to ještě horší, nemáte zač. Společnost vás potřebuje, nápady, práci, odvahu, schopnost stát si za svým. Proto tady vládne gerontokracie, proto Praze primátoruje geront Slávek a ombudsmana předstírá „stoletý“ Křeček.

Rok 2024 je rokem očekávání. Neschopní politici neoliberální vlády přeci slíbili nižší inflaci, vyšší mzdy, růst ekonomiky. Dva roky jejich vlády jasně ukázaly, že své slovo plní. Nejprve nás dostali na dno a ode dna je cesta vzhůru snadná, ledaže by ne.

Fanfára na konec

Vidím problémy a potíže a snažím se je řešit. Zviditelňuji to, co stojí ve stínu, Nastoluji témata, která jsou přehlížena a připomínám politikům, na co zapomínají, bla, bla a bla. Jediné, na co prezident zapomněl, jak je již tradicí, jsou občané republiky. Nikdo ho nijak nenutí, aby zpíval falešnou píseň sametových kmotrů a oligarchů a jejich politických stran. Prezident si má sbalit fidlátka, kancelář, pár zaměstnanců a opustit Pražský hrad a už jednou a provždy pochopit, že není zástěrkou politických lumpáren a podivných politiků, jak byli ti dva kašpaři před ním.

Haraším Petr Orlau

Pohledem nevidomého do projevů mocných