 
Chybějící článek mezi plazy a savci nalezen
31. 1. 2024 / Fabiano Golgo
čas čtení
3 minuty
V
 Brazílii byl objeven nový druh předka savců, který žil před dvě stě miliony
 let. Cynodonti, kteří se podobali dnešním malým hlodavcům, byli dlouzí 
pouhých 20 cm a vážili něco málo přes 15 gramů. Morganucodon byl dříve 
považován za nejstaršího savce na Zemi a jeho fosilie pocházejí z doby 
před asi 205 miliony let. Objev lebky cynodonta pomohl vědcům lépe 
pochopit vývoj savců. Díky tomu, že se zachovalo 95 % jejích částí, je 
tato fosilie nejkompletnější lebkou svého druhu, která kdy byla 
nalezena.
Studium cynodontů je dobrým zdrojem 
informací o evoluci savců, protože oba druhy jsou součástí stejné 
vývojové osy. Podle autorů objevu, paleontologa Sergia Furtada Cabreiry a
 biologa Lúcia Roberta da Silva, obou z Brazilské luteránské 
univerzity (Ulbra), je jednou ze struktur, která odhaluje příbuznost 
mezi oběma skupinami, čelist.
Cynodonti měli čelist tvořenou 
zubní kostí a dalšími menšími postdentálními kostmi, podobně jako plazi.
 Naproti tomu savci mají čelist tvořenou jedinou kostí. Během evolučního
 procesu se ze zadních čelistních kostí cynodontů staly středoušní kosti
 savců. Cynodonti tak představují mezistupeň mezi primitivními 
vícečelistními živočichy a savci.
Právě proto 
je nalezená fosilie v obci Dona Francisca v brazilském státě Rio Grande 
do Sul tak cenná: její čelist je velmi dobře zachovaná, stejně jako celá
 lebka. Místo je vědci považováno za ráj triasových zkamenělin (před 251
 miliony až 199 miliony 600 tisíci lety).
K
 diferenciaci prvních savců došlo na rozhraní triasu a jury, přibližně 
před 215 miliony let. Cynodonti a savci patří do linie savců, formálně 
nazývané Synapsida, která se vyvinula nezávisle na druhé linii tetrapodů
 (obratlovců se čtyřmi končetinami), linii plazů neboli Sauropsida. Ta 
zahrnuje mimo jiné želvy, krokodýly, ještěry, dinosaury a ptáky. Stejně 
jako sauropsidi jsou synapsidy amniotičtí tetrapodi, kteří mají na 
rozdíl od obojživelníků vnitřní oplození a nejsou při rozmnožování 
závislí na vodě.
Synapsida je monofyletická 
skupina, tj. přirozená skupina, která sdružuje všechny potomky 
společného předka, včetně vymřelých a žijících forem. 
Ačkoli
 byla v minulosti poměrně rozmanitá a tvořily ji různé podskupiny, jako 
například pelykosauři, dinocefalové, anomodonti, terocefalové a 
cynodonti, jedinými současnými zástupci rodu Synapsida jsou savci. 
Zjednodušeně lze říci, že savci jsou špičkou ledovce linie Synapsida. 
Evoluční
 historie synapsidů začíná pelykosaury, nejprimitivnějšími členy 
skupiny, které později nahradily pokročilejší formy, Therapsida. Do 
posledně jmenované skupiny patří cynodonti a savci. Ve velmi jednoduché 
analogii si můžeme toto monofyletické seskupení představit jako řadu 
matrjošek. Savci by byli nejmenší panenkou v řadě, kterou by zahrnovala 
panenka Cynodontia. Ta by byla obklopena panenkou Therapsida, která by 
zase byla vložena do větší panenky zvané Synapsida.
Během
 evoluce cynodontů docházelo k různým anatomickým změnám, které 
vyvrcholily vznikem typických znaků savců, jako jsou komplexní změny 
chrupu, žvýkací funkce, sekundární kostěné patro, lebečně-čelistní 
kloub, sluchový aparát a postkraniální kostra.
Teprve
 od 80. let 20. století přinesly objevy nových fosilních taxonů cynodontů a kompletnějších fosilií bazálních savců především ze 
svrchního triasu a spodní jury Evropy, Asie, jižní Afriky a Jižní 
Ameriky (Brazílie a Argentina) podstatný pokrok v poznání anatomických 
kroků při vzniku savců. 
Odhalil se další bod v linii evoluce, který pomohl doplnit skládačku života na Zemi. 
6001
 
 
 
Diskuse