Izrael chce zažehnout válku s Íránem. Zastaví ho Biden?
16. 4. 2024 / Daniel Veselý
Izraelský útok na íránský konzulát v Damašku, kde bylo usmrceno několik íránských vojenských představitelů včetně dvou generálů, představoval flagrantní porušení mezinárodního práva, konkrétně Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Tel Aviv moc dobře věděl, že tento bezprecedentní úder na de facto íránskou půdu vyvolá íránskou odvetu. Podle bývalého izraelského premiéra Ehuda Baraka Benjamin Netanjahu už před lety dychtil po útoku na íránská jaderná zařízení. Analytik Trita Parsi uvádí, že Netanjahu chce na Írán zaútočit už více než 20 let, přičemž “Bibi” usiloval o to, aby se do jeho riskantní hry zapojili i američtí prezidenti. Íránská odveta proti Izraeli mu konečně poskytla vymodlený casus belli.
Dosud pozoruhodně zdrženlivý Írán - navzdory pokryteckým odsudkům a pobouření ze strany západních politiků včetně českých “quislingů” Pavla, Fialy a Lipavského - svůj úder kalibroval tak, aby způsobil co nejmenší škody (Tito zločinní politikové však nikdy neodsoudí Izrael za otřesná zvěrstva, přestože Palestinci nyní odkrývají masové hroby, v nichž leží i pacienti s obvazy a připevněnými katetry z nemocnice Šífa). Teherán o svém útoku v předstihu informoval své spojence a sousedy, včetně Turecka, zatímco Bílý dům o íránské odvetě zpravili švýcarští diplomaté. Podle íránských představitelů byl jejich spektakulární, leč symbolický výpad proti Izraeli jednorázovou záležitostí, přičemž Teherán nemá žádný zájem na další eskalaci.
Veškeré útoky a aktivity íránských proxy sil a spojenců proti izraelským a americkým cílům za uplynulých šest měsíců byly provedeny v reakci na izraelskou genocidu v Gaze. Nicméně režim ajatolláhů, vědom si drtivé americké převahy, v únoru přemluvil jím podporované irácké milice, aby poté, co v Jordánsku usmrtily tři americké vojáky, své útoky přerušily.
Když zabrousíme mimo západní mediální ekosystém, zjistíme, že Írán je terčem izraelských státně-teroristických aktivit již delší dobu. Izrael prostřednictvím Mossadu a svých teroristických proxy sil v Íránu (Lidoví mudžáhedíni (MEK) v minulosti zabil pět íránských jaderných vědců. Izrael se vždy obával íránského jaderného programu, potažmo výroby atomové zbraně. Cílem izraelských kybernetických útoků byla kupříkladu jaderná elektrárna v Bušéru. Terčem izraelských státně-teroristických operací v Íránu se staly vojenské instalace, jaderný provoz v Natanzu, ale i předáci íránských revolučních gard. Podobných incidentů bylo vícero.
Zatímco Izrael útočí na íránské cíle v Sýrii a Libanonu více než deset let, aby zabránil transferu zbraní pro libanonský Hizballáh, intenzita těchto úderů nabrala obrátek loni po vražedném výpadu Hamásu na izraelské území. V prosinci údajný izraelský nálet zabil předáka íránských revolučních gard v Sýrii Seyeda Músávího, přičemž pozorovatelé tuto cílenou vraždu považují za stejně závažný incident jako byl Trumpův smrtící úder na velitele speciálních jednotek Quds íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního. Zanedlouho po této události pravděpodobný izraelský nálet usmrtil dalšího seniorního operativce jednotek Quds.
Ačkoli mnozí namítnou, že Tel Aviv reaguje na větší angažmá (pro)íránských milic v Sýrii od vypuknutí války v Sýrii, jakož i na zásilky zbraní a vojenského materiálu pro Hizballáh, jak bychom asi hleděli na íránské kybernetické operace proti izraelskému jadernému programu, cílené vraždy izraelských vědců a vojenských činitelů - a obecně íránské snahy vyvolat válku s Izraelem?
Je třeba zdůraznit, že tyto izraelské státně-teroristické aktivity Írán dlouhou dobu nepřiměly k rázné odpovědi. Teherán ve světle izraelských vyhlazovacích operací v Gaze dokonce čelil kritice za svou nečinnost; solidaritu s vražděnými Gazany demonstrovali primárně jemenští Húsijové. Teprve izraelské bombardování íránského konzulátu, kdy umírali i civilisté, Teherán přimělo k razantní akci zaměřené primárně na vojenské cíle vesměs v liduprázdné Negevské poušti.
Naopak Tel Aviv zjevně usiluje o další eskalaci, jak dokládá prohlášení izraelského ministra obrany Joava Galanta, podle nějž Izrael nemá jinou možnost než reagovat na víkendový íránský útok. Galant to sdělil přímo americkému ministrovi obrany Austinovi. Bidenův Bílý dům přes občasné výtky i nadále Tel Aviv zahrnuje zbraněmi, vojenským materiálem a zpravodajskými informacemi, a je tudíž aktivním participantem genocidního běsnění v Gaze. Přestože Joe Biden nemíní podpořit případný izraelský úder proti Íránu, nakonec mu nezbude nic jiného, než se za svého darebáckého klienta postavit. Netanjahuovi se tedy podařil přímo husarský kousek: dokázal utlumit mírné výhrady svých kompliců, odklonit pozornost od vraždění v Gaze a zajistit si nezbytnou podporu USA a jejich vazalů včetně České republiky.
Diskuse