Konec "zlaté éry". Jak Británie stanovuje Číně limity

17. 4. 2024

"Reálpolitika místo morální politiky." Co tím lídr CSU Markus Söder myslí, bylo možné působivě pozorovat během jeho návštěvy Číny na konci března. Bavorský politik seděl uvolněně v krémovém teakovém křesle a vyměňoval si názory s čínským premiérem Li Čchiangem na bilaterální vztahy mezi Mnichovem a Pekingem. "Tam, kde se ostatní stahují, my zintenzivňujeme mezinárodní kontakty," vysvětlil později. "Zastupujeme zájmy Bavorska v zahraničí a poskytujeme doprovod pro ekonomiku." Premiér měl jen málo co říci ke kritice autoritářského státu.

Zatímco vrcholný německý politik dělá pokroky Číně a strategie snižování rizik vůči Čínské lidové republice je poněkud pomalá, politici z jiné evropské země Peking ostře kritizují. Přibližně ve stejnou dobu, kdy Söder navštívil Peking, uvalila britská vláda sankce na dva čínské občany a společnost přidruženou ke státu.

Tento krok byl reakcí na kybernetické útoky na britské poslance a volební komisi v letech 2021 a 2022, které Číně umožnily přístup k osobním údajům milionů britských voličů. Útoky byly hlášeny již v minulosti, ale jejich plný rozsah vešel ve známost teprve nedávno.

Britové také ukazují Čínské lidové republice její vojenské limity: Minulou neděli vyšlo najevo, že Pacifická obranná aliance AUKUS, založená USA, Velkou Británií a Austrálií, může být brzy rozšířena o Japonsko a Filipíny. Obě země jsou s Pekingem už léta na kordy kvůli územním sporům. Aliance byla založena v roce 2021 s cílem omezit expanzivní ambice Číny v Jihočínském moři.

Vztahy mezi Londýnem a Pekingem tak dosáhly nového minima. Velká Británie, stejně jako všechny demokratické státy, čelí výzvě najít tón vůči Čínské lidové republice, který je politicky ospravedlnitelný a slučitelný s jejími vlastními ekonomickými a geopolitickými zájmy.

Asijská velmoc je důležitým dodavatelem surovin na Západ. Zároveň tato země, stejně jako málokterá jiná, stojí za porušováním lidských práv a otevřeně vyhrožuje invazí do ostrovního státu Tchaj-wan. Scénář, který znepokojuje západní státy, zejména s ohledem na ruskou útočnou válku.

Německo postupuje pomalu

Od té doby je vztah s Čínou předmětem intenzivních debat. Političtí pozorovatelé obviňují Západ z toho, že byl vůči Rusku dlouho příliš měkký, a tím dal Vladimiru Putinovi volnou ruku pro jeho imperialistické plány, které nakonec na Ukrajině uskutečnil. Západní země se chtějí vyhnout opakování této chyby v případě Číny – ale jak vážně se o to ve skutečnosti usiluje, to se případ od případu značně liší.

Pro Německo byla v roce 2023 nejdůležitějším obchodním partnerem Čínská lidová republika. Podle Spolkového statistického úřadu činil objem zahraničního obchodu v loňském roce 253,1 miliardy eur. Pro srovnání, obchod se zbožím mezi Čínou a Velkou Británií činil přibližně 117,80 miliardy eur.

Německý cíl minimalizovat ekonomickou závislost (snižování rizik) postupuje pomalu. Německý obchod se ve srovnání s předchozím rokem snížil o 15 %. Podle Německého hospodářského institutu však dovoz průmyslového zboží, jako jsou stroje a základní chemikálie, zůstává vysoký. Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) o víkendu odcestoval do Číny s delegací předních představitelů německého průmyslu.

Naléhavost změny kurzu byla naopak uznána především ve Velké Británii a vztahy s Čínou jsou považovány za ochlazené. Poslední návštěva šéfa britské vlády v pevninské Číně se uskutečnila před šesti lety. V roce 2015 tehdejší premiér David Cameron vyhlásil "zlatý věk" britsko-čínských vztahů a nechal se vyfotografovat, jak pije pivo s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem. Tuto éru prohlásil úřadující premiér Rishi Sunak před dvěma lety za "skončenou".

Čínu vládní představitelé jsou stále více vnímáni jako hrozba pro vnitřní bezpečnost, uvádí vládní strategický dokument z loňského roku. Čínská lidová republika je "epochální a systémová výzva, která ovlivňuje téměř všechny oblasti vládní politiky a každodenní život britského obyvatelstva".

Ve skutečnosti došlo k nárůstu případů hackerských a špionážních útoků na britské státní úředníky a vládní instituce. Po kybernetickém útoku na volební komisi, který BBC označila za "jeden z největších v historii Velké Británie", pravděpodobně následovaly další pokusy Čínské lidové republiky ovlivňovat politické dění v Londýně.

Konzervativci jsou hnací silou změn

V loňském roce byla britská domácí zpravodajská služba M15 nucena varovat poslance před podezřelým čínským agentem, který pracoval jako právník v Británii a měl úzké vazby na politiky. V jiném případě byl zatčen člen parlamentního personálu za údajnou špionáž pro Čínu.

V důsledku těchto incidentů se britská vláda stále více spoléhá na obranná opatření – a přebírá tak v Evropě průkopnickou roli. V roce 2021 se Spojené království stalo první zemí na kontinentu, která zakázala čínské technologické skupině Huawei budovat infrastrukturu 5G. Později Londýn spolu s hrstkou evropských zemí zakázal čínskou platformu sociálních médií TikTok na pracovních telefonech svých zaměstnanců.

Vláda již dříve schválila zákon, který jí umožňuje blokovat nebo podmiňovat obchodní vztahy se zahraničními aktéry, pokud jsou považovány za hrozbu pro národní bezpečnost. Před dvěma lety Londýn tuto pravomoc nepoužíval častěji v žádné dohodě než v dohodách s čínskou účastí, uvádí zpráva BBC. Vicepremiér Oliver Dowden to vysvětlil tím, že Čína je nejen "velmi velkým globálním investorem", ale také představuje "největší státní hrozbu pro ekonomickou bezpečnost".

Především kvůli čínským jestřábům ve vlastní Konzervativní straně se britská vláda stále více mění z přítele na skeptika vůči Čínské lidové republice. Pravděpodobně nejvýraznější kritičkou Číny je bývalá premiérka Liz Trussová. Během svého krátkého funkčního období v roce 2022 vedla spolu s řadou konzervativních zákonodárců kampaň za oficiální klasifikaci Číny jako "hrozby". To by umožnilo přísnější sledování čínských aktivit ve Velké Británii. V důsledku nedávno zveřejněných kybernetických útoků se tento požadavek stal opět hlasitým. Ačkoli Sunak tento krok dosud odmítal, ostrá kritika čínských jestřábů dostává premiéra pod tlak.

Další požadavek, jmenovitě zdrženlivost při uzavírání nových ekonomických dohod nebo obnově nevyužitých ekonomických dohod, je přinejmenším v souladu s kroky současné vlády: Ačkoli se v posledních měsících objevily zprávy o obchodních rozhovorech mezi Pekingem a Londýnem, významné dohody dosud nebylo dosaženo. Podle thinktanku UK in a Changing Europe by tomu tak mohlo být i nadále.

"Rozšíření obchodních vztahů," říká jedna zpráva, "je politicky nepravděpodobné, zejména proto, že přílišná závislost na Číně je považována za potenciální riziko pro národní bezpečnost." Na druhou stranu se ekonomická spolupráce zvyšuje na jiné frontě: Podle vládních údajů se britský vývoz na Tchaj-wan mezi lety 2021 a 2022 zvýšil o 18,2 procenta. K nelibosti Pekingu Tchaj-wan a Británie podle deníku Guardian v listopadu podepsaly dohodu o bilaterálních obchodních rozhovorech.

I když tato opatření nejdou dostatečně daleko pro čínské jestřáby, stačila k tomu, aby naštvala Čínu. Čínské velvyslanectví v Londýně uvedlo, že obvinění z kybernetických útoků je zcela nepodložené a oznámení o sankcích je "čistou politickou manipulací a zlovolnou pomluvou". Vzhledem k těmto ostrým tónům se společné fotografie britských a čínských šéfů vlád v pohodlných křeslech pravděpodobně v dohledné době neobjeví.

Podrobnosti v němčině: ZDE