21. 8. 2024
Podle Financial Times je Německo po Spojených státech amerických největším vojenským dárcem země. Jen v letošním roce poskytne vojenskou pomoc ve výši přibližně 7,5 miliardy eur. "Tlak na rozpočet znamená, že se tato částka sníží: Návrh vládního rozpočtu na rok 2025 počítá s alokací 4 miliard eur," poznamenávají novináři.
Dne 19. srpna vláda popřela okamžité snížení pomoci Ukrajině s tím, že jednání o financování stále probíhají. Kancléř Olaf Scholz je mezitím pod rostoucím tlakem a snaží se uklidnit členy sociální demokracie, kteří jsou kritičtí k další pomoci Ukrajincům.
Předseda zahraničního výboru Bundestagu, sociální demokrat Michael Roth, označil rozhodnutí o snížení pomoci za "fatální signál". "Ukrajinská armáda se poprvé po mnoha měsících vrátila do ofenzivy. Země nyní potřebuje plnou podporu svého nejdůležitějšího vojenského spojence v Evropě: Německa. Místo toho debata o budoucím financování vojenské pomoci vypadá jako skrytá rezignace na odpovědnost ze strany Německa. Nemůžeme naši bezpečnost učinit závislou na rozpočtových omezeních," řekl.
Robin Wagener, předseda německo-ukrajinské parlamentní skupiny, politik Strany zelených, tuto myšlenku také kritizoval: "Zdá se, že mluvíme ne o obětování míru a svobody, ale o tom, že zůstaneme bez dluhů."
Bývalý plukovník Roderich Kiesewetter, který je členem parlamentního výboru pro zahraniční věci, říká, že omezení "de facto znamenají, že Ukrajina bude opuštěna". "Takto nefunguje žádná samozvaná vedoucí země v Evropě," řekl listu Der Tagesspiegel.
V neděli německá média informovala, že ministr financí nyní zamítne nové žádosti o pomoc Ukrajině, pokud se na to nenajdou další peníze. Rozhodnutí nebude mít vliv na programy, které již byly financovány.
Na pozadí této zprávy vešel ve známost prudký pokles akcií řady německých a obranných společností v Evropě.
Kancléř Olaf Scholz uvedl, že jeho země bude i nadále podporovat ukrajinskou armádu na úkor zmrazených ruských aktiv.
Zdroj v ruštině: ZDE
Diskuse