Sankcionovaný Lukoil zakoupil prostřednictvím britského důchodce 25 tankerů

11. 10. 2024

Vyšetřování Financial Times odhalilo schéma, ve kterém Lukoil doplnil stínovou flotilu 25 starými tankery. Každý z nich byl získán samostatnou offshore společností, která byla vlastněna jinou, nebo dokonce několika dalšími firmami. Lodě byly spravovány dubajskými společnostmi pákistánského podnikatele v lodní dopravě, který je stíhán britskými soudy za podvádění investorů.

Všechny nákupy byly financovány dubajskou společností Eiger Shipping DMCC, vlastněnou společností Litasco Middle East DMCC, dceřinou společností Litasco, divize společnosti Lukoil, která obchoduje s ropou. Eiger přiděloval peníze předem a pronajímal si lodě, které se předem připravovaly na prodej.

Celkem bylo utraceno více než 700 milionů dolarů za 25 tankerů identifikovaných FT, podle dokumentů analyzovaných novinami a informací od osob obeznámených s transakcemi.

Klíčovou postavou v tomto schématu byl John Ormerod, britský autorizovaný účetní, který již dlouhou dobu pracuje v lodním průmyslu (nyní je mu 74 let). Od roku 1990 poskytuje finanční služby v tomto odvětví jeho firma Ormerod Allen & Co.

Jedním z prvních tankerů, které Ormerod koupil pro Lukoil, byl Kudos Stars, postavený v roce 2005, a kolem 5. prosince 2022 byl zakoupen za 35 milionů dolarů od řecké společnosti Freyana Shipping Ltd, která byla přibližně ve stejné době registrována na Marshallových ostrovech. Freyana byla 100 % vlastněna společností Grand Eagle Maritime Inc, která byla zase vlastněna společností Eudora Ltd. Ormerod byl jediným ředitelem všech tří společností registrovaných na Marshallových ostrovech a 100 % vlastníkem Eudory.

Nákup financovala společnost Eiger, která si plavidlo pronajala na dva roky za 129,3 milionu AED (35,2 milionu dolarů), jak vyplývá ze smlouvy ze dne 30. listopadu 2022, kterou podepsal finanční ředitel společnosti Litasco Middle East Valerij Kildjarov.

Mezi prosincem 2022 a srpnem 2023 společnost Ormerod podobně nakoupila dalších 24 tankerů. Každá z nich byla získána různými dceřinými společnostmi společnosti Grand Eagle Maritime, registrovanými na Marshallových ostrovech.

Ormerodovi právníci v reakci na žádost FT uvedli, že se na něj Eiger obrátil na konci roku 2022 s žádostí o "nákup plavidel pro obchod", protože se obával zvýšení nákladů na dopravu a chtěl náklady napravit nákupem tankerů. Od prosince 2022 mělo vstoupit v platnost embargo na dodávky ruské ropy do Evropské unie a cenový strop omezující její prodej na 60 dolarů za barel. Pouze lodě schopné potvrdit nákup v rámci této ceny mohou získat finanční a pojišťovací služby od západních společností.

Vzhledem k tomu, že Eiger byl v konečném důsledku vlastněn společností Lukoil, Ormerod podle svých právníků situaci "důkladně analyzoval", aby neporušil žádné sankce. Skutečně, ani Eiger ani Litasco Middle East nebyly pod nimi. V roce 2023 se Ormerod začal zbavovat firem, které nakupovaly tankery, protože ho podle právníků znepokojovala skutečnost, že se lodě zabývají přepravou výhradně ruské ropy. Zbavil se jich do září 2023.

Nakoupené tankery byly převedeny pod vlajku Cookových ostrovů a do dubajských společností - Radiating World Shipping (16 lodí) a Star Voyages Shipping Services (6 lodí). Byly tak či onak spojeny s v Pákistánu narozeným Muhammadem Tahirem Lachanim (například hlavním akcionářem Star Voyages byla jeho manželka; několik manažerů jeho společností je zmíněno v dokumentech o nákupu tankerů Ormerodovými společnostmi). Lachani vlastnil jednu z největších světových společností na recyklaci a opravy lodí, získal britské občanství, ale v posledním desetiletí pracoval hlavně z Dubaje. V dubnu 2020 vydal britský soud mezinárodní příkaz ke zmrazení majetku Lachaniho a jeho synů poté, co je věřitelé jeho podniku obvinili z podvodu. Poté, během dvou procesů, byl Lachani shledán vinným z podvádění investorů a odsouzen k zaplacení více než 100 milionů dolarů bývalým partnerům.

Ruské ropné společnosti záměrně využívají zahraniční vlastníky a provozovatele, aby zakryly své spojení s tankery zakoupenými pro stínovou flotilu, řekl Craig Kennedy, expert na tyto operace z Harvardovy univerzity. "Rusové se snažili vytvořit co největší odstup mezi Moskvou a stínovou flotilou, protože je mnohem obtížnější uvalit sankce na zúčastněné subjekty s tvrzením, že byly vytvořeny Ruskem," vysvětluje. "Moskva se naprosto vědomě snaží udržet si odstup a rozdělit investice mezi mnoho různých subjektů, aby ochránila své investice."

Kennedy odhaduje, že ruské společnosti od roku 2022 utratily celkem více než 10 miliard dolarů za nákup starých tankerů, přičemž transakce financovaly především prostředky získanými od ruských bank. Zatímco západní lodní společnosti se obvykle snaží zbavit tankerů, které dosáhnou věku 15 let, průměrné stáří lodí ruské stínové flotily je 18 let, řekl Benjamin Hilgenstock, expert na ropné sankce z Kyjevské ekonomické školy. Většina z nich nemá dostatečné pojištění proti úniku ropy, dodává: "Stínové tankery s ruskou ropou proplouvají evropskými vodami několikrát denně, včetně Baltského a Středozemního moře. K několika poruchám již došlo a velká katastrofa je jen otázkou času."

K dnešnímu dni úřady Spojeného království nebo EU uvalily sankce na sedm z 25 tankerů zakoupených pro Lukoil, stejně jako na dubajské společnosti Radiating World Shipping a Star Voyages Shipping Services, které je provozovaly.

Zdroj v angličtině: ZDE