Írán-Rusko: Sílící aliance, která otřásá Západem

11. 10. 2024

čas čtení 5 minut
Sílící spojenectví mezi Íránem a Ruskem, které již vidělo Teherán pomáhat Moskvě v její válce proti Ukrajině, stále více znepokojuje Západ, protože napětí na Blízkém východě dosahuje nových výšin.

Islámská republika a Rusko v posledních měsících odložily staletí regionálního soupeření, které sahá až do imperiální éry, a zaměřily se na společnou konfrontaci se Západem.

Novým symbolem jejich vztahů je, že íránský prezident Masúd Pezeškian se má v pátek setkat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turkmenistánu na jejich prvním osobním setkání, a koncem měsíce má také navštívit Rusko.

Západ obviňuje Írán z dodávek smrtících bezpilotních letounů a nyní balistických raket, levných a snadno dostupných zbraní, které hrají klíčovou roli v zásobování ruské válečné mašinérie při invazi na Ukrajinu.

Ale s tím, jak Írán a Izrael nyní riskují pád do spirály odvetných úderů, by se aliance mohla ještě více upevnit, protože jak Teherán, tak Moskva hledají cestu z mezinárodní izolace.

"Přesun balistických raket ukazuje na prohlubující se obranné partnerství, které přesahuje rámec dronů a nyní zahrnuje pokročilejší zbraně," řekla agentuře AFP Nicole Grajewski, členka Carnegie Endowment for International Peace.

Západní země obvinily Írán z dodávek balistických raket Fath-360 do Ruska, o kterých se předpokládá, že mají dolet asi 120 kilometrů a že obavy USA by umožnily Rusům vyhradit si pokročilejší rakety s delším doletem pro jiné použití.

Vysoký západní představitel, který si nepřál být jmenován, řekl, že "v tuto chvíli prostě nevíme", zda napětí na Středním východě dále zvýší dynamiku íránských dodávek.

"Jsou na sobě závislí"

Rusko, které postavilo první íránskou jadernou elektrárnu, bylo mezi světovými mocnostmi, které stály za dohodou z roku 2015 o íránském jaderném programu, jejímž cílem bylo zabránit Teheránu získat atomovou bombu.

Dohoda se rozpadla, když Donald Trump odstoupil od dohody s obavami, že Rusko již nebude tlačit na Írán, aby držel na uzdě své jaderné ambice, a mohlo by povzbudit Teherán a dokonce pomoci s know-how.

"Vzhledem k závislosti Ruska na Teheránu, pokud jde o ozbrojené bezpilotní letouny a další pomoc ve válce proti Ukrajině, nemůže Washington očekávat, že se Moskva připojí k obnovenému úsilí zabránit Íránu v získání jaderných zbraní," uvedl v nedávné zprávě americký think-tank Atlantic Council.

"Putinův režim by dokonce mohl uvítat vyhlídku na jaderně vyzbrojený Írán, protože odvádí pozornost USA a dalších západních zemí od jejich války proti Ukrajině," uvádí se v prohlášení.

Vztahy se rozšířily na multilaterální fóra, kdy se Pezeškian má zúčastnit říjnového summitu v ruském městě Kazaň v Rusku a Čínou vedené skupiny rozvíjejících se ekonomik BRICS, ke které se Teherán připojil letos.

Putinovi bylo také umožněno setkat se s íránským nejvyšším vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím během návštěvy Teheránu v červenci 2022, což je pro hostujícího nemuslimského zahraničního vůdce vzácná čest.

Ruští i íránští lídři čelí citlivému domácímu kontextu, přičemž Kreml ostře sleduje ruské veřejné mínění, jak se válka protahuje, a Chameneí ostražitě sleduje jakékoli obnovení celostátních protestů, které vypukly v Íránu v září 2022.

"Vztah je mnohem hlubší než transakční vazby, Rusko a Írán jsou nyní stále více závislé jeden na druhém," řekla Grajewski, autorka knihy o Rusku a Íránu s podtitulem "Partneři ve vzdoru od Sýrie po Ukrajinu".

"Navíc jak Rusko, tak Írán se považují za závislé jeden na druhém, pokud jde o přežití jejich režimu," dodala.

"Rozčlenit napětí"

Historie regionálního soupeření mezi imperiálním Íránem a Ruskem v oblasti Kaspického moře, na Kavkaze a ve Střední Asii – součást takzvané "Velké hry" v 19. století – nemůže být tak snadno vymazána.

Jedním z nejsymboličtějších okamžiků této rivality bylo zabití ruského dramatika Alexandra Gribojedova, který byl v roce 1829 ve věku pouhých 34 let vyslán jako velvyslanec do Íránu, rozzuřeným davem v Teheránu, vražda, která je v Rusku připomínána dodnes.

Nejnovějším příkladem toho je napětí mezi Íránem a Ruskem kvůli plánu Ázerbájdžánu a Turecka na pozemní spojení přes jižní Kavkaz, známé jako Zangezurský koridor spojující Kaspické moře s Tureckem, jehož trasa podél íránské hranice způsobila, že se Teherán naježil.

Teherán také chce od tohoto vztahu více, pokukuje po ruských stíhačkách Suchoj, aby modernizoval svou stárnoucí leteckou flotilu. Ty však dosud nebyly dodány, navzdory íránským zprávám, že dohoda byla uzavřena.

Obě strany se však snaží napětí zmírnit, přičemž šéf ruské Rady národní bezpečnosti Sergej Šojgu a íránský protějšek Alí Ahmadjan se zapojují do energické kyvadlové diplomacie.

Grajewski řekla: "Samozřejmě, že ve vztahu existuje napětí... Ale je to důkaz jejich schopnosti rozčlenit vztahy."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1821

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2024