Vyšetřování OSN obvinilo Izrael ze zločinu vyhlazování lidí v Gaze; Francie požaduje od Izraele odpovědi v souvislosti s izraelským útokem na mírové sbory OSN
10. 10. 2024
čas čtení
16 minut
Foto: Hind Radžabová, zavražděná Izraelci
Zpráva OSN obviňuje Izrael z „neustálých a úmyslných útoků na zdravotnický personál a zařízení“; Francie zdůrazňuje, že Izrael je povinen zajistit bezpečnost
Vyšetřování OSN obviňuje Izrael ze zločinu „vyhlazování lidí“ při ničení zdravotnického systému v Gaze
Vyšetřování OSN ve čtvrtek uvedlo, že Izrael ve válce v Gaze provádí koordinovanou politiku ničení zdravotnického systému v Gaze, což se rovná válečným zločinům i zločinu proti lidskosti - vyhlazování, informuje agentura Reuters.
Prohlášení bývalé vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové, které bylo zveřejněno před vydáním úplné zprávy, obviňuje Izrael z „neúnavných a záměrných útoků na zdravotnický personál a zařízení“ během války.
„Zejména děti nesly hlavní tíhu těchto útoků a přímo i nepřímo trpěly zhroucením zdravotnického systému,“ uvedla Pillayová, jejíž zpráva bude předložena Valnému shromáždění OSN 30. října.
Izrael tvrdí, že bojovníci v Gaze operují z úkrytu zastavěných obydlených oblastí včetně soukromých domů, škol a nemocnic a že na ně udeří všude, kde se objeví, a zároveň se snaží vyhnout zranění civilistů. Hamás popírá, že by mezi civilisty ukrýval bojovníky, zbraně a velitelská stanoviště.
Vyšetřovací zpráva OSN podle agentury Reuters rovněž obvinila izraelské síly z úmyslného zabíjení a mučení zdravotnického personálu, cílení na zdravotnická vozidla a omezování povolení pro pacienty k opuštění pásma Gazy.
Jako příklad uvedlo únorovou smrt palestinské dívky Hind Radžabové spolu s rodinnými příslušníky a dvěma zdravotníky, kteří ji přišli zachránit zpod izraelské palby.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že od května, kdy byl uzavřen hraniční přechod Rafáh s Egyptem, nemohlo Gazu opustit více než 10 000 pacientů, kteří potřebovali naléhavou lékařskou evakuaci. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že za poslední rok bylo v Gaze zabito téměř 1 000 zdravotníků, což WHO označila za „nenahraditelnou ztrátu a obrovskou ránu pro zdravotnický systém“.
V prohlášení se uvádí, že bylo vyšetřeno zacházení s palestinskými vězni v Izraeli i s rukojmími, kterých se bojovníci Hamásu zmocnili při útoku 7. října, a obviňuje obě strany z účasti na mučení a sexuálním násilí.
Vyšetřovací komise má široký mandát shromažďovat důkazy a identifikovat podezřelé pachatele mezinárodních zločinů spáchaných v Izraeli a na okupovaných palestinských územích. Své závěry opírá o řadu zdrojů včetně rozhovorů s oběťmi a svědky, podání a satelitních snímků.
CoI již dříve tvrdila, že Izrael i Hamás se v počátečních fázích války v Gaze dopustily válečných zločinů a že jednání Izraele představovalo rovněž zločiny proti lidskosti kvůli obrovským ztrátám na civilním obyvatelstvu. Tento termín je vyhrazen pro nejzávažnější mezinárodní zločiny vědomě spáchané v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku proti civilistům.
Izrael s vyšetřováním nespolupracuje a tvrdí, že je protiizraelsky zaujaté. Vyšetřovací komise obvinila Izrael, že brání její práci a brání vyšetřovatelům v přístupu do Izraele i na palestinská území, uvádí agentura Reuters.
Důkazy shromážděné těmito orgány s mandátem OSN se někdy stávají základem pro stíhání válečných zločinů a může z nich čerpat mezinárodní trestní soud.
BBC uvádí, že podle mluvčího OSN byli oba zranění příslušníci mírových sil OSN Indonésané.
Indonésie přispívá do mise Unifil více vojáků než kterákoli jiná země, dodává více než 1 200 vojáků, píše vysílání. Indonéská a izraelská vláda se zatím nevyjádřily.
Francie požaduje po Izraeli vysvětlení poté, co se mírové jednotky OSN staly terčem útoku v Libanonu
Francie uvedla, že čeká na vysvětlení ze strany Izraele poté, co se ve čtvrtek staly terčem útoku mírové jednotky OSN v Libanonu, a že je její povinností zajistit jejich bezpečnost, píše agentura Reuters.
„Francie vyjadřuje hluboké znepokojení po izraelských výstřelech, které zasáhly Prozatímní síly OSN v Libanonu (Unifil), a odsuzuje jakýkoli útok na bezpečnost Unifilu,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení a dodalo, že nikdo ze 700 vojáků mise nebyl zraněn.
„Očekáváme vysvětlení od izraelských orgánů. Ochrana mírových sil je povinností, která se vztahuje na všechny strany konfliktu.“
Vězněná nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová oslavila první výročí svého ocenění výzvou k míru na Blízkém východě z nechvalně známé teheránské věznice Evin.
Íránská aktivistka za lidská práva to uvedla v komentáři pro italský deník Corriere della Sera:
Dnes nad naší milovanou zemí opět visí temný stín války. Nenávidím válku. Všichni, kdo jsou za válku zodpovědní, jsou nejen odsouzeni lidmi zemí a časů, které devastují, ale jsou také navždy zneuctěni a ostrakizováni v análech lidských dějin.
Mohammadíová, která je od listopadu 2021 vězněna za odsouzení v souvislosti s její kampaní proti trestu smrti a povinnému hidžábu v Íránu, ve středu uvedla, že od 6. října 2023, kdy jí byla cena udělena, se zacházení s ní ještě zpřísnilo.
Letošní cenu vyhlásí norský Nobelův výbor v pátek.
Mluvčí mírové mise OSN v Libanonu (Unifil) uvedl, že je „hluboce znepokojena“ činností izraelské armády v oblasti, kde sídlí mírové jednotky.
Jak jsme již dříve informovali, Unifil uvedl, že sleduje kroky izraelské armády poté, co podle něj vojáci IDF úmyslně stříleli na pozice OSN a dva příslušníci mírových sil byli zraněni a hospitalizováni.
Andrea Tenentiová ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC uvedla: "Jsme hluboce znepokojeni již několik dní nebo měsíců, ale nyní je to velmi vážné, protože jsme tam proto, abychom zajistili stabilitu, bezpečnost, abychom vrátili stabilitu, která nyní neexistuje. Ale útočit na mírové jednotky, to je vážné porušení mezinárodního humanitárního práva."
Řekla, že pozice, které izraelské síly zasáhly, byly velmi dobře známé jako místa OSN, a dodala, že je důležité vést diskusi s izraelskými orgány, „abychom pochopili, co se stalo“.
Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell odsoudil ostřelování mírových jednotek OSN izraelskými silami v Libanonu a dodal, že pro takový „nepřípustný“ čin neexistuje „žádné ospravedlnění“.
Ve čtvrtečním příspěvku na Twitteru uvedl, že EU „znovu vyjadřuje plnou podporu“ mírové misi OSN Unifil.
V Libanonu byla nebezpečně překročena další hranice: IDF ostřelují mírové jednotky @UN, jejichž pozice jsou známy.
Odsuzujeme tento nepřípustný čin, pro který neexistuje žádné ospravedlnění.
Irští vojáci působící v Libanonu jsou v bezpečí a je o ně postaráno poté, co izraelské jednotky ve čtvrtek zahájily palbu na tři pozice mírových sil OSN, uvedla irská vláda.
Italský ministr obrany Guido Crosetto uvedl, že jeho země protestovala u Izraele poté, co mírové jednotky OSN v Libanonu uvedly, že izraelské síly střílely na dvě jimi využívaná stanoviště.
Síly UNIFIL uvedly, že při jednom z incidentů byli zraněni dva jejich příslušníci mírových sil, když izraelský tank střílel na pozorovací věž v hlavním sídle sil v Naqouře, zasáhl věž a způsobil jejich pád.
Izraelská armáda se k incidentům bezprostředně nevyjádřila.
Střelba na základny Unifilu je „naprosto nepřijatelná“ a jasně porušuje mezinárodní právo, řekl Crosetto a dodal: „Z těchto důvodů jsem protestoval u svého izraelského protějšku a izraelského velvyslance v Itálii.“
Nejméně 28 lidí, včetně žen a dětí, zahynulo poté, co izraelský letecký útok zasáhl školu ukrývající vysídlené osoby v centrální části Gazy. Palestinská společnost Červeného půlměsíce (PRCS) uvedla, že po úderu na školu přeměněnou v úkryt v Deir al-Balah reagovala na 27 mrtvých a 54 zraněných. Izraelská armáda uvedla, že se zaměřila na bojovníky, kteří v areálu operovali.
Od 7. října 2023 bylo při izraelské vojenské ofenzivě v Gaze zabito více než 42 065 Palestinců a 97 886 jich bylo zraněno, uvedlo ve čtvrtek v prohlášení ministerstvo zdravotnictví Gazy.
Izraelská armáda pokračovala v ofenzivě, která začala před šesti dny, kdy vyslala své jednotky do Džabalíje, největšího z osmi historických uprchlických táborů v Gaze, a do nedalekých měst Bejt Hanún a Bejt Lahíja. Podle palestinských zdravotníků bylo při operaci, jejímž cílem je podle Izraele zabránit Hamásu v přeskupení, dosud zabito nejméně 130 lidí. Armáda vyzvala obyvatele k evakuaci oblasti, v níž je podle odhadů OSN uvězněno více než 400 000 lidí.
Podle agentur OSN a skupin pro lidská práva zůstávají v Gaze stovky tisíc civilistů uvězněny v důsledku nejnovější izraelské ofenzívy, která se soustředí na uprchlický tábor Džabalíja. Philippe Lazzarini, vedoucí palestinské uprchlické agentury OSN Unrwa, uvedl, že některé útulky a služby Unrwy byly poprvé od začátku války nuceny zavřít a že vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici téměř žádné základní zásoby, se na severu Gazy opět šíří hlad a svědectví o tom, že v ulicích leží kvůli obnoveným bojům nesklizená těla.
Tři nemocnice v severní Gaze - Indonéská, Al-Awda a Kamal Adwan - dostaly od izraelských sil příkaz k evakuaci, což podle zdravotníků ohrožuje životy pacientů. Ředitel nemocnice Kamal Adwan n severní Gaze uvedl, že osm pacientů, většinou dětí, je ohroženo na jednotkách intenzivní péče, pokud je izraelská armáda donutí k evakuaci. Izraelské bombardování v blízkosti nemocnice Kamal Adwan již způsobilo určité škody na zařízení, uvedli zdravotníci. Úředníci uvedli, že vědí o mnoha mrtvých, kteří leží na silnicích před nemocnicí kvůli izraelské palbě.
Joe Biden a Benjamin Netanjahu spolu ve středu poprvé po několika týdnech hovořili uprostřed očekávání blížícího se izraelského úderu na Írán. K hovoru se připojila i americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Bílý dům uvedl, že Biden zdůraznil „potřebu minimalizovat škody na civilistech, zejména v hustě obydlených oblastech Bejrútu“. Zpráva se přímo nezmiňuje o možné odvetě za íránský raketový úder, ale uvádí, že Biden útok Teheránu „jednoznačně“ odsoudil a přislíbil „železnou“ podporu Izraeli.
USA vyzvaly Izrael, aby urychleně řešil „katastrofální podmínky“ mezi palestinskými civilisty v pásmu Gazy a přestal „prohlubovat utrpení“ omezováním dodávek pomoci. Velvyslankyně OSN Linda Thomas-Greenfieldová ve svém projevu v Radě bezpečnosti OSN rovněž varovala Izrael před snahou trvale vyhnat Palestince z Gazy nebo se zmocnit jakéhokoli území pro sebe.
Irský premiér Simon Harris po středečním hodinovém setkání s Joem Bidenem ve Washingtonu prohlásil, že doufá v příměří na Blízkém východě. Harris uvedl, že mu americký prezident sdělil, že s Netanjahuem vedl „velmi dlouhý“ rozhovor a že ho nenechal „na pochybách, že šlo o rozhovor věcný a hluboký, pokud jde o kroky, které Izrael musí podniknout v oblasti pomoci, humanitární pomoci, pokud jde o dosažení příměří“.
Al-Džazíra obvinila Izrael ze záměrného útočení na novináře poté, co byl ve středu jeden z jejích kameramanů postřelen a těžce zraněn izraelským odstřelovačem, zatímco fotoreportér jiné televize byl zabit a třetí rovněž zraněn při pokrývání obléhání tábora Džabalíja v severní Gaze. Televizní kanál al-Aksá napojený na Hamás na Telegramu uvedl, že jeden z jeho fotoreportérů, Mohammad al-Tanani, byl ve středu zabit při izraelském útoku v uprchlickém táboře Džabalíja, zatímco jeho novinář Tamer Labad byl zraněn. O dva dny dříve byl při izraelském útoku na nemocnici v severní Gaze těžce zraněn také další kameraman Al-Džazíry, Ali Al-Attar.
Unifil, mírové síly OSN v Libanonu, uvedly, že jejich velitelství a nedaleké pozice v jižním Libanonu byly v souvislosti s nedávnou eskalací situace podél modré linie opakovaně zasaženy. Unifil uvedl, že sleduje kroky izraelské armády poté, co podle něj vojáci IDF úmyslně stříleli na pozice OSN a dva příslušníci mírových sil byli zraněni a hospitalizováni. „Jakýkoli úmyslný útok na mírové síly je závažným porušením mezinárodního humanitárního práva a rezoluce Rady bezpečnosti č. 1701,“ uvedly ve čtvrtek mírové síly.
Státy Perského zálivu lobbují ve Washingtonu, aby Izrael neútočil na íránská ropná naleziště, protože se obávají, že v případě eskalace konfliktu by se jejich vlastní ropná zařízení mohla dostat pod palbu zástupců Teheránu. V rámci snahy vyhnout se křížové palbě státy Perského zálivu včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru rovněž odmítají, aby Izrael přeletěl jejich vzdušný prostor při jakémkoli útoku na Írán, a sdělily to Washingtonu, uvedly tři zdroje agentury Reuters.
Vyšetřování OSN konstatovalo, že izraelské akce v Gaze představují jak válečné zločiny, tak zločin proti lidskosti spočívající ve vyhlazování. Prohlášení bývalé vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ve čtvrtek obvinilo Izrael z „neúnavných a záměrných útoků na zdravotnický personál a zařízení“ během války v Gaze a uvedlo, že Izrael prováděl koordinovanou politiku ničení zdravotnického systému v Gaze.
Humanitární organizace včetně Amnesty International, Oxfam a War on Want vyzvaly vládu Spojeného království, aby zastavila veškeré dodávky zbraní Izraeli. „Eskalace izraelských útoků na Libanon podtrhuje naše obavy a potřebu, aby vláda Spojeného království okamžitě pozastavila všechny zbrojní licence Izraeli a zajistila, že se nebude podílet na zvěrstvech,“ uvedla ve čtvrtek v dopise.
Má-li být Benjaminu Netanjahuovi zabráněno v tom, aby strhl svět z útesu, měla by Velká Británie skoncovat s polovičatými opatřeními vůči Izraeli, prohlásil ve čtvrtek palestinský velvyslanec ve Velké Británii Husam Zomlot na briefingu u příležitosti výročí konfliktu v Gaze. Vyzval k úplnému zbrojnímu embargu, uznání Palestiny jako státu a ekonomickým sankcím, které „zruší aparát nelegálních osad na Západním břehu“.
Zaměstnanci EU zesílili svou kritiku kvůli „nečinnosti“ Evropy v reakci na válku mezi Izraelem a Gazou a v dopise vyzvali vysoké představitele bloku, aby s nimi zahájili dialog zaměřený na změnu kurzu v otázce blízkovýchodní krize. Válka ostře rozdělila členské státy EU: Maďarsko a Česká republika jsou nejsilnějšími zastánci Izraele, zatímco Španělsko, Irsko a Norsko, které nejsou členy EU, uznaly palestinský stát.
Unicef potvrdil, že druhé kolo očkování proti dětské obrně v pásmu Gazy začne 14. října. Výkonná ředitelka Unicefu Catherine Russellová ve čtvrtečním prohlášení uvedla, že pro očkování byly dohodnuty „humanitární pauzy pro jednotlivé oblasti“, a dodala, že je „velmi důležité, aby tyto pauzy respektovaly všechny strany“.
Po čtvrteční střelbě v izraelské obranné společnosti byl ve Švédsku zadržen mladý člověk. Policie vyšetřuje incident, který se odehrál ve čtvrtek ráno ve firmě Elbit Systems Sweden v Kallebäcku v Göteborgu, jako pokus o vraždu a trestný čin se zbraní s přitěžujícími okolnostmi. Nikdo nebyl zraněn.
Podrobnosti v angličtině
ZDE
1475
Diskuse