Válka zvyšuje příjmy předních světových obchodníků se zbraněmi
5. 12. 2024
Nové údaje ukazují, že zbrojní společnosti vítězí ve všech konfliktech po celém světě.
Podle nových údajů zveřejněných Stockholmským mezinárodním institutem pro výzkum míru (SIPRI) činily v roce 2023 tržby 100 největších světových společností vyrábějících zbraně a poskytujících vojenské služby celkem 632 miliard dolarů, což představuje nárůst o 4,2% oproti předchozímu roku.
Největší nárůsty byly spojeny s probíhajícími konflikty, včetně 40% nárůstu příjmů ruských společností podílejících se na zásobování Moskvy ve válce na Ukrajině a rekordních tržeb izraelských firem vyrábějících zbraně používané v brutální válce této země proti Gaze. Příjmy největších tureckých společností vyrábějících zbraně rovněž prudce vzrostly - o 24% - díky zvýšeným domácím výdajům na obranu a vývozu souvisejícímu s válkou na Ukrajině, píše na webu Responsible Statecraft William Hartung.
Spojené státy zůstávají dominantní světovou zemí vyrábějící zbraně, přičemž příjmy amerických firem ze stovky největších světových společností v roce 2023 dosáhly 318 miliard dolarů, což je více než polovina celosvětového objemu. A všech pět firem s nejvyššími příjmy na světě sídlí ve Spojených státech - Lockheed Martin, Raytheon (nyní RTX), Northrop Grumman, Boeing a General Dynamics.
Čína se umístila na druhém místě za Spojenými státy v příjmech ze zbrojního průmyslu - devět firem se podílelo na 16% příjmů, které získaly společnosti z první stovky světových firem. Dvě z nejrychleji rostoucích zemí z hlediska růstu příjmů zbrojařských společností byly rovněž v Asii, a to Jižní Korea (plus 39%) a Japonsko (plus 35%). Nárůst v Jižní Koreji souvisel s významnými exportními transakcemi s Polskem a Austrálií, zatímco v Japonsku byl způsoben největším zbrojením od druhé světové války.
Analýza SIPRI vychází z „pouhých faktů“, sleduje počty prodejů a dává je do souvislosti s nárůstem domácích a vývozních výdajů spojených s konkrétními událostmi. Nezabývá se hrozivými humanitárními okolnostmi, které jsou základem rostoucích příjmů předních zbrojních společností, především bezohlednými útoky Izraele na Gazu, které přímo zabily více než 40 000 lidí a mnoho dalších zabily nepřímo, včetně více než 62 000 lidí, kteří zemřeli hlady. Společnosti a země, které podporují toto masové vyvražďování - včetně amerických firem, které dodaly podstatnou část bomb, raket a letadel používaných v Gaze - by měly být pohnány k odpovědnosti za své činy, a to i v případě, že zastaví dodávky zbraní a služeb, které izraelská vláda využívá k páchání pokračujících válečných zločinů.
Dalším významným dopadem nárůstu příjmů předních výrobců zbraní je odklon finančních prostředků od řešení naléhavých globálních problémů, od změny klimatu přes chudobu až po epidemie nemocí. A čím více budou společnosti a země závislé na ziscích z války, tím těžší bude přesunout financování na jiné naléhavé priority. Pokračující militarizace globální ekonomiky má dvojí cenu - zmařené životy v konfliktech a neřešené problémy. K této situaci je třeba přistupovat mnohem více než jen jako k chmurné přehlídce statistik o tom, kdo má prospěch ze světa ve válečném stavu. Měli bychom ji považovat za naléhavou výzvu k akci za změnu globálních priorit.
Původní text v angličtině ZDE
Diskuse