
Proč by mělo být Grónsko chráněno před Trumpem
17. 1. 2025
Ale nyní, když se Trump vrací do Bílého domu, věří, že je "absolutní nutností", aby USA získaly "vlastnictví a kontrolu" nad obrovským arktickým územím, píše Anton Filippov.
Jakkoli se taková prohlášení mohou zdát ohromující, nejsou k smíchu.
Většina grónských politických stran usiluje o nezávislost ostrova a podle dohody z roku 2009 mají právo uspořádat za tímto účelem referendum.
Ale většina obyvatel Grónska uznává, že je příliš brzy na takový krok. Nejprve si musí vybudovat nezbytné kapacity, aby mohli fungovat jako nezávislý národní stát.
Vzhledem k Trumpovým posledním intervencím lze s jistotou předpokládat, že otázka nezávislosti bude dominovat příštím volbám v Grónsku, které se budou konat nejpozději 6. dubna. Je však vysoce pochybné, že bude existovat velká podpora pro výměnu lehké ruky dánské vlády za chamtivé ruce Trumpa a jeho koalice MAGA.
Ať už je to dobře nebo špatně, Gróňané jsou oddáni severskému modelu sociálního zabezpečení a nebudou ho chtít opustit ve prospěch amerického modelu.
Více než polovinu veřejných rozpočtů ostrova pokrývá dánská vláda a 90 % jeho vývozu (hlavně krevet) směřuje do EU, kam mají privilegovaný přístup.
Zatímco Rusko a Čína mají v Arktidě také územní a ekonomické ambice, vojenské hrozby pro Grónsko jsou minimální. Nejbližší ruská základna je 2 000 kilometrů daleko a dvě čínské výzkumné lodě schopné plout do Arktidy se zdají být aktivní především ve vodách kolem Antarktidy.
Navíc podle dohody z roku 1951 (a dalších) už USA mají právo rozmisťovat v Grónsku vojenská zařízení.
Dánsko zase provozuje hlídkové lodě kolem Grónska a brzy si pořídí výzvědné drony. Ale primárním účelem její malé vojenské přítomnosti bylo pátrání a záchrana.
O to víc je třeba pomalou cestu Grónska k větší autonomii – a snad nakonec i k nezávislosti – řídit opatrně, nikoliv nabubřele a zastrašováním.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse