Vědci natočili myši poskytující si navzájem první pomoc
25. 2. 2025 / Fabiano Golgo
čas čtení
1 minuta
Vědci zachytili na videu myši, jak poskytují první pomoc jinému jedinci v bezvědomí. Tento objev naznačuje, že pečovatelské chování může být mezi zvířaty mnohem běžnější, než se předpokládalo. Studie, publikovaná minulý týden v prestižním vědeckém časopise Science, ukázala, jak myši zkoušely různé metody „oživení“, dokud uspaný jedinec neobnovil vědomí.
V
experimentu vědci umístili dvě myši do klece a jednu z nich uspali.
Když druhá myš zjistila, že její druh je v bezvědomí, začala jednat:
nejprve ho začala tlapkami pobízet; poté ho jemně kousala; nakonec mu
vytáhla jazyk, aby uvolnila dýchací cesty a umožnila mu dýchat.
V jedné z testovacích situací vědci vložili do tlamy uspané myši malou plastovou bublinu. Myš poskytující pomoc bublinu odstranila, čímž obnovila dýchání druhého jedince.
Podle vědců se nejedná o techniku kardiopulmonální resuscitace (KPR). Je to spíše jako použít čichové soli nebo plácnutí, abyste někoho probudili, nebo poskytnutí základní první pomoci k zajištění průchodnosti dýchacích cest. Vědci také sledovali mozkovou aktivitu myši poskytující pomoc a zjistili, že za toto chování jsou zodpovědné neurony uvolňující oxytocin v oblastech amygdaly a hypotalamu. Tento hormon je spojován s pečovatelským chováním u mnoha druhů obratlovců.
Studie také zdůrazňuje, že jde o instinktivní reakci, nikoli naučenou. Myši ve věku 2–3 měsíců totiž podobnou situaci předtím nezažily. Již dříve bylo známo, že delfíni, sloni nebo šimpanzi projevují podobnou péči. Nový objev však naznačuje, že tento instinkt může být mezi zvířaty rozšířenější, než se dosud předpokládalo.
V jedné z testovacích situací vědci vložili do tlamy uspané myši malou plastovou bublinu. Myš poskytující pomoc bublinu odstranila, čímž obnovila dýchání druhého jedince.
Podle vědců se nejedná o techniku kardiopulmonální resuscitace (KPR). Je to spíše jako použít čichové soli nebo plácnutí, abyste někoho probudili, nebo poskytnutí základní první pomoci k zajištění průchodnosti dýchacích cest. Vědci také sledovali mozkovou aktivitu myši poskytující pomoc a zjistili, že za toto chování jsou zodpovědné neurony uvolňující oxytocin v oblastech amygdaly a hypotalamu. Tento hormon je spojován s pečovatelským chováním u mnoha druhů obratlovců.
Studie také zdůrazňuje, že jde o instinktivní reakci, nikoli naučenou. Myši ve věku 2–3 měsíců totiž podobnou situaci předtím nezažily. Již dříve bylo známo, že delfíni, sloni nebo šimpanzi projevují podobnou péči. Nový objev však naznačuje, že tento instinkt může být mezi zvířaty rozšířenější, než se dosud předpokládalo.
1859
Diskuse