Bez vojenské pomoci USA bude ukrajinská armáda schopna bojovat pouze šest měsíců

26. 2. 2025

čas čtení 5 minut
Bez nových dodávek amerických zbraní bude Ukrajina schopna bojovat současným tempem zhruba do konce léta. Přestože výrazně zvýšila vojenskou výrobu a evropský vojensko-průmyslový komplex, i když pomalu, ale jistě, nabírá na síle, bez Spojených států Ukrajina přijde o řadu kritických typů zbraní, především v protivzdušné obraně.

Administrativa Joea Bidena na konci svého funkčního období poslala na Ukrajinu co nejvíce vojenského vybavení a munice a uzavřela smlouvy s jejich výrobci, kteří je budou dodávat do roku 2026. Během tohoto období však nebudou schopny uspokojit všechny potřeby ukrajinské armády. Zbraně přidělené a objednané Bidenem by měly stačit k tomu, aby Ukrajinci pokračovali v boji stejným tempem nejméně do poloviny roku, řekla The Wall Street Journal bývalá vysoká úřednice Pentagonu Celeste Wallander.

Ozbrojené síly Ukrajiny se budou moci obejít bez nových dodávek až do léta včetně, v budoucnu se vyskytnou problémy, sdíleli bývalí i současní západní představitelé. Někteří ukrajinští vojenští experti jsou ohledně vyhlídek optimističtější. "Můžeme vydržet, možná šest měsíců nebo rok, a dát Evropě další rok na zahájení výroby jakékoli munice," řekl Mykola Bjeljeskov, hlavní analytik nadace Come Back Alive a hlavní konzultant Národního institutu pro strategická studia v Kyjevě. "Můžeme utrpět nějaké ztráty, možná ztratit nějaké území. Ale nemáme jinou možnost, než bojovat navzdory obtížím."

Přerušení americké vojenské pomoci je nejhorším možným scénářem, uvedl Zelenského hlavní poradce a dodal, že v tomto případě by Ukrajina musela zvýšit svou vlastní vojenskou výrobu a získat od Evropanů více zbraní.

Od začátku války do konce roku 2024 poskytly Spojené státy Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 64,1 miliardy eur, uvádí Kielský institut pro světovou ekonomiku, což je více než všichni její ostatní spojenci dohromady. Pokud jde o celkovou pomoc, včetně finanční a humanitární, je situace opačná, v rozporu s tvrzením Donalda Trumpa: 132,3 miliardy eur pro Evropu (a dalších 115,1 miliardy eur přislíbeno) oproti 114,2 miliardám eur pro Spojené státy. Pokud jde o vojenské dodávky, začala se měnit i rovnováha sil: v roce 2024 EU, Velká Británie a Norsko, jak řekli evropští představitelé WSJ, dodaly Ukrajině zbraně za 25 miliard dolarů – více než Spojené státy (které v prvním čtvrtletí nedaly prakticky nic a fyzicky poslaly velké množství techniky již v lednu 2025) V letošním roce EU diskutuje o zvýšení dodávek na 30 miliard dolarů.

Ukrajina vytvořila mocný vojensko-průmyslový komplex, který podle ministra pro strategická odvětví Germana Smetanina vyrobil zbraně v hodnotě 30 miliard dolarů – šestkrát více než v roce 2023. Drony se staly hlavním prostředkem boje proti ruským jednotkám, jejichž počet výrazně převyšuje ukrajinské: ročně se jich již vyrábí asi 2 miliony.

Celkově, podle jednoho západního představitele, Ukrajina nyní vyrábí nebo financuje nákupy asi 55 % zbraní, Spojené státy dodávají asi 20 % a Evropa 25 %.

Ale zatímco Evropa se již může vyrovnat USA ve výdajích na vojenskou pomoc Ukrajině, "nevidím, že by byla schopna poskytnout celou škálu potřebných zbraňových systémů," říká Oskar Jonsson ze Švédské univerzity obrany. Podle něj v některých kritických kategoriích, jako jsou rakety v systému protivzdušné obrany, "rychle vyvstane problém nedostatku munice" v případě zastavení dodávek ze Spojených států.

To se týká například raket Patriot. Ačkoli hlavními dodavateli samotných systémů nebyly Spojené státy (ty poskytly dva komplexy, zatímco Německo poskytlo tři a Rumunsko jeden), rakety jsou vyráběny v amerických podnicích. V případě nedostatku munice schopné sestřelit ruské balistické rakety si Ukrajinci budou muset vybrat, zda je použijí k ochraně měst nebo vojenských objektů.

Podobná situace je s raketami dlouhého doletu ATACMS: jejich ztráta bude vážnou ranou pro ozbrojené síly Ukrajiny, které je účinně používají k úderům na muniční sklady a zásobovací linie nepřátelských vojsk, a to i na ruském území. Budoucí německý kancléř Friedrich Merz však dodávky střel dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu prosazoval, zatímco odstupující šéf vlády Olaf Scholz to odmítl.

Evropa zaostává i ve výrobě dělostřeleckých granátů: pokud Spojené státy poskytly ozbrojeným silám Ukrajiny od začátku války do září 2024 asi 3 miliony a samotná Ukrajina nyní podle svých představitelů vyrábí 2,5 milionu granátů do děl a minometů ročně, pak EU dokázala v roce 2024 zvýšit výrobu na pouhých 1,4 milionu a doufá, že ji v roce 2025 zvýší na 2 miliony.

Mychajlo Samus, ředitel kyjevského think-tanku New Geopolitics Research Network, se domnívá, že Spojené státy mohou zastavit dodávky zbraní, ale zároveň umožnit Evropě, aby je nakupovala pro Ukrajinu:

"Nejde o samotnou pomoc, ale o to, zda se Trump bude podílet na výrobě zbraní pro Ukrajinu. Pokud ne, bude to silná rána pro Ukrajinu a Evropu."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1686

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2025