Jedna z největších německých automobilek oznámila připravenost zahájit výrobu vojenského vybavení

14. 3. 2025

čas čtení 3 minuty
Jedna z největších německých automobilek, Volkswagen (VW), oznámila, že je připravena zahájit výrobu vojenského vybavení pro potřeby německé armády v rámci celoevropského úsilí o přezbrojení. Oznámil to generální ředitel společnosti Oliver Blum. Volkswagen podle něj zatím nejedná s potenciálními partnery, ale je připraven zvážit relevantní koncepce.

"Vzhledem k současné geopolitické situaci v Německu a Evropě je zřejmé, že musíme více investovat do bezpečnosti. Nevedeme konkrétní jednání, ale pokud bude možné vyrábět vojenská vozidla, jsme připraveni o takových koncepcích uvažovat," řekl Blum.

Kromě obranných úkolů může být přechod Volkswagenu na výrobu vojenského vybavení způsoben i ekonomickými faktory. Vývoz německých automobilů se snížil o 50 % ve srovnání s předCOVIDovými ukazateli, což vedlo ke značným nevyužitým kapacitám v továrnách.

Sander Tordoar, ekonom z Centra pro evropské reformy, poznamenává, že výroba vojenského vybavení se může stát novou oblastí podnikání pro výrobce automobilů, kteří se potýkají s problémy. Podle jeho názoru tradiční metody stimulace ekonomiky, jako je uvolňování rozpočtových omezení a vládní dotace, nebudou schopny vrátit továrny na plnou kapacitu.

"Německo přišlo o polovinu svého čistého vývozu automobilů. Výrobci mají významnou volnou kapacitu, kterou lze využít pro výrobu elektromobilů i vojenského vybavení," vysvětlil Tordoar.

Problém nedostatku zbraní v Evropě se stává stále naléhavějším. Šéf zbrojařské společnosti Rheinmetall Armin Papperger v únoru uvedl, že země EU nemají dostatečné zásoby zbraní na podporu Ukrajiny a ochranu před potenciální agresí ze strany Ruska. "Evropanům a Ukrajincům nezůstalo ve skladech prakticky nic," zdůraznil a vysvětlil situaci mnohaletým nedostatečným financováním obranného sektoru.

V reakci na tyto výzvy schválili lídři zemí EU 6. března plán Evropské komise na mobilizaci 800 miliard eur na posílení obranných schopností regionu. V rámci tohoto projektu má být vynaloženo 150 miliard eur na nákup systémů protivzdušné obrany, dělostřelectva, dronů a dalších zbraní, včetně dodávek pro Ukrajinu.

Německý kancléř Olaf Scholz se zároveň zasazoval o rozšíření sortimentu výrobců a navrhl zapojit do výroby zbraní nejen firmy z EU, ale také z Velké Británie, Norska, Švýcarska a Turecka.

Podle oficiálních údajů EU zveřejněných Financial Times (FT) se mezi lety 2021 a 2024 celkové výdaje zemí EU na obranu zvýšily o více než 30 % a dosáhly 326 miliard eur. To odpovídá 1,9 % HDP bloku. Německo, největší ekonomika EU, vynaložilo v roce 2024 na obranu přibližně 2 % svého HDP.

Na začátku března Friedrich Merz, který zvítězil ve volbách nového německého kancléře, oznámil záměr oslabit přísnou ústavní "dluhovou brzdu". Toto opatření zvýší výdaje na obranu a modernizaci infrastruktury. Kromě toho Merz oznámil plány na vytvoření zvláštního fondu ve výši 500 miliard eur, který bude použit na rozvoj infrastruktury a podporu německé ekonomiky, která je ve dvouleté recesi.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1749

Diskuse

Obsah vydání | 14. 3. 2025