Britský premiér Keir Starmer varuje Putina, aby přestal se svými nesmysly. Chystá se představit světovým lídrům mírový plán

15. 3. 2025

 

Kyjevské letectvo uvedlo, že drony íránské výroby Shahed byly sestřeleny nad 14 regiony a že Moskva zaútočila také dvěma balistickými raketami.

Kyjev rovněž uvedl, že počet zraněných při ruském úderu o den dříve na domovské město prezidenta Volodymyra Zelenského Kryvy Rig vzrostl na 14. V pátek představitelé uvedli, že Rusko zaútočilo na obytnou čtvrť centrálního ukrajinského města - pravidelně se stávala terčem útoku během více než tříleté invaze Moskvy.

„Čtrnáct lidí bylo zraněno, mezi nimi dvě děti,“ uvedl na Telegramu šéf Dněpropetrovské oblasti Sergej Lysak.

Ukrajinská prokuratura uvedla, že zraněnými dětmi byly dvouleté a patnáctileté dítě.

Lysak uvedl, že raketový útok zničil více než desítku velkých bytových domů a deset soukromých domů.

Ruské jednotky znovu dobyly vesnice Rubanščina a Zaolešenka ve své západní Kurské oblasti, uvedlo v sobotu ministerstvo obrany.


Největší ukrajinský soukromý dodavatel energie v sobotu uvedl, že noční ruské nálety poškodily jeho energetická zařízení v Dněpropetrovské a Oděské oblasti.

V prohlášení DTEK uvedla, že „škody jsou značné“ a že někteří spotřebitelé v obou regionech zůstali bez proudu, informuje agentura Reuters.


Itálie by chtěla „jasný mandát OSN“ předtím, než se zaváže k zapojení vojáků do mírové mise na Ukrajině, uvedl člen italské vládnoucí strany.

Giangiacomo Calovini, poslanec vládnoucí strany Bratři Itálie a člen zahraničního výboru italského parlamentu, řekl v pořadu Today rozhlasové stanice BBC Radio 4, že jeho země není proti mírovým operacím.

Řekl: 

    "Myslím si, že v tuto chvíli pravděpodobně neexistují jednotky, které by byly schopny vyřešit problém na Ukrajině.

    Jednotky můžeme vyslat pouze v případě, že existuje jasný mandát OSN, a to je prozatím nemožné.“

Dodal: „V současné době je situace taková, že se Ukrajina musí vrátit do země:

    Myslím si, že je příliš brzy a musíme na to počkat. Po rozhodnutí z ústředí OSN to pro Itálii není žádný problém, ale nyní je to pro nás opravdu, ale opravdu příliš brzy.“


Michail Kasjanov, první premiér Vladimira Putina a nyní odpůrce ruského prezidenta, uvedl, že Moskva má zájem pouze o podmíněné příměří

V rozhlasovém pořadu BBC Radio 4 Today řekl:

    V rozhovoru s ruským premiérem pro rozhlasovou stanici Radiožurnál uvedl: „Odmítl tento návrh na bezpodmínečné příměří, chce podmíněné, chce příměří za svých podmínek.“

Na otázku, zda by Putin přijal mírové jednotky, Kasjanov odpověděl:

    „Tomu nevěřím, ale mohl by přijmout - pokud budou přijaty jeho podmínky, například zastavení vojenských dodávek (ze Západu) - mohl by souhlasit jen s Indy a Brazilci a dalšími spřátelenými zeměmi, s vojáky z těchto zemí, ale vůbec ne ze zemí NATO nebo z Evropy.“

Dodal, že západní sankce mají vliv na ruskou ekonomiku a do konce roku se ještě zhorší: „Rusko je v současné době v krizi:

    "Do konce roku to bude jiný Putin a bude ochotnější vyjednávat.“

Giangiacomo Calovini, poslanec italské vládnoucí strany, nebyl schopen říci, zda se sobotního hovoru s „koalicí ochotných“ zúčastní italská premiérka Giorgia Meloniová.

Řekl:

    Myslím, že se o tom diskutuje, a myslím, že před několika hodinami došlo k nějakému kontaktu mezi vaším britským dnešního setkání.“

Dodal:

    Náš postoj je nyní takový, že pokud se na schůzce hovoří pouze o vojácích na Ukrajině, není to nyní důležité.

    Neznamená to, že bychom neposílali naše vojáky (na) Ukrajinu, ale myslíme si, že je příliš brzy na to, abychom o tomto tématu hovořili.“



V komentářích, které Downing Street zveřejnila před summitem, Starmer Putina pokáral za to, co označil za „prázdná slova a nesmyslné podmínky“.

„Nemůžeme dovolit, aby si prezident Putin hrál s dohodou prezidenta Trumpa,“ řekl Starmer. „Naprosté ignorování návrhu prezidenta Trumpa na příměří ze strany Kremlu jen dokazuje, že Putin to s mírem nemyslí vážně.

Pokud Rusko konečně zasedne k jednacímu stolu, pak musíme být připraveni monitorovat příměří, abychom zajistili, že půjde o seriózní a trvalý mír, pokud tak neučiní, pak musíme napnout všechny síly a zvýšit ekonomický tlak na Rusko, abychom zajistili ukončení této války.

Putin se snaží zdržovat a tvrdí, že před uzavřením příměří musí být provedena pečlivá studie, ale svět potřebuje vidět činy, nikoliv studii nebo prázdná slova a nesmyslné podmínky.“


Downing Street odmítla přesně stanovit, jaké cíle si premiér od sobotního ranního jednání slibuje, a uvedla, že jde o „rychle se vyvíjející situaci“, do níž je zapojeno velké množství zemí.

Britští představitelé očekávali, že budou moci zveřejnit úplný seznam účastníků předem, ale zřejmě jim v tom zabránila složitost rychlé organizace tak velké akce. Objevily se zprávy, že italská premiérka Giorgia Meloniová by se setkání nemusela zúčastnit kvůli obavám z anglo-francouzských plánů, které se snaží zajistit dlouhodobou mírovou dohodu.

Od Starmera se očekává, že shromážděným lídrům vyloží podrobnosti plánu, v jehož čele stojí společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v návaznosti na katastrofální setkání Volodymyra Zelenského s Trumpem v Bílém domě před dvěma týdny. Starmer a Macron hovořili v pátek večer před summitem mezi čtyřma očima, uvedla Downing Street.

Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 130 ze 178 bezpilotních letounů, které Rusko vypustilo během svého posledního nočního útoku, uvedlo v sobotu kyjevské letectvo.

Dodalo, že dalších 38 dronů bylo „lokalizačně ztraceno“, což je obvykle odkaz na elektronické rušení, a že ruské síly rovněž vypálily dvě balistické rakety.


    Volodymyr Zelenskyj řekl, že vidí „dobrou šanci na rychlé ukončení této války a zajištění míru“ poté, co Kyjev přijal americký návrh na 30denní příměří, ale Moskva uvedla, že bude souhlasit pouze v případě splnění určitých podmínek. Ukrajinský prezident rovněž vyzval USA a další spojence, aby vyvíjeli tlak na Moskvu, a zopakoval své přesvědčení, že ruský prezident Vladimir Putin bude dosažení příměří odkládat tak dlouho, jak jen to bude možné. „Pokud dojde k silné reakci ze strany Spojených států, nenechají je hrát si,“ řekl Zelenskyj novinářům. „A pokud dojde ke krokům, kterých se Rusko nebojí, budou proces zdržovat.“ Odděleně uvedl, že Putin „se bude snažit všechny zatáhnout do nekonečných diskusí ... zatímco jeho zbraně budou dál zabíjet lidi“.


   Vladimir Putin vyzval obklíčené ukrajinské vojáky v  Kursku, aby se „vzdali“, a řekl, že s nimi bude zacházeno důstojně. Donald Trump vyzval Putina, aby ušetřil životy vojáků, a zároveň uvedl, že jeho vyslanec vedl s ruským vůdcem „velmi dobré a produktivní“ rozhovory o navrhovaném 30denním příměří. Moskva rychlou protiofenzívou v Kursku v uplynulém týdnu získala zpět velkou část území, které Ukrajina obsadila loni v srpnu v západní části ruského pohraničí a doufala, že ho použije jako vyjednávací trumf při mírových jednáních. „Výzva prezidenta Trumpa je nám sympatická,“ uvedl Putin v pátečním vyjádření, které odvysílala ruská televize. „Pokud složí zbraně a vzdají se, bude jim zaručen život a důstojné zacházení.“ Trump uvedl, že „tisíce“ ukrajinských vojáků jsou „zcela obklíčeny ruskou armádou a jsou ve velmi špatném a zranitelném postavení“. Putin mezitím Trumpa pochválil, že „dělá vše“ pro zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.

    Ukrajinské vojenské vedení tvrzení o bojišti popřelo. „Nehrozí, že by naše jednotky byly obklíčeny,“ uvedl ukrajinský generální štáb na sociálních sítích. Zelenskyj také poskytl střízlivější hodnocení, když uvedl: „Situace v Kurské oblasti je samozřejmě velmi složitá.“ Trval na tom, že kampaň má stále svou hodnotu. Zdroje na Ukrajině a vojenští analytici rovněž uvedli, že Trumpovo tvrzení o masovém obklíčení v Kursku není přesné.

    Ministři zahraničí G7 varovali Rusko před novými sankcemi, pokud nepřijme příměří „za stejných podmínek“, a uvedli, že sankce by mohly zahrnovat „omezení cen ropy, jakož i další podporu Ukrajiny a další prostředky“. Francie a Německo obvinily Rusko ze snahy zablokovat příměří, zatímco Starmer uvedl, že Moskva projevila „naprostou neúctu“ k Trumpovu návrhu.

    Ruská raketa v pátek zasáhla obytnou čtvrť ve středoukrajinském městě Kryvyj Rih a zranila 11 lidí včetně dvou dětí, uvedl regionální gubernátor. Serhij Lysak zveřejnil na Telegramu fotografie, na nichž jsou vidět škody na výškových bytových domech, soukromých domech a budově, v níž podle všeho sídlí řada podniků. Oleksandr Vilkul, náčelník vojenské správy ve městě - Zelenského rodném městě - uvedl, že dvě oblasti dostaly přímé zásahy. Jedním ze zasažených objektů byl podle něj noční klub. V jižní oblasti Chersonu zasáhly ruské řízené bomby řadu cílů včetně obytné čtvrti ve městě Cherson a zabily jednu osobu, uvedl regionální gubernátor na Telegramu. Poblíž černomořského města Oděsa zaútočily ruské bezpilotní letouny na nedaleký přístav Čornomorsk a přerušily dodávky elektřiny jeho obyvatelům, uvedl regionální guvernér.