Trump říká, že s Putinem budou v rámci jednání o příměří na Ukrajině jednat o území a o elektrárnách
17. 3. 2025
„V úterý budu hovořit s prezidentem Putinem. O víkendu se udělalo hodně práce,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One během pozdního letu z Floridy zpět do Washingtonu.
Britský ministr zahraničních věcí David Lammy britským poslancům řekl, že ministři zahraničí zemí G7 byli schopni najít „společnou řeč“, když se minulý týden sešli v Kanadě, přestože předem tvrdili, že to nebude možné.
Uvedl, že nabídka příměří je nyní na stole, „Ukrajina to s mírem myslí vážně“ a je nyní na prezidentu Putinovi, aby se rozhodl, jak na ni zareaguje. Řekl:
Nyní je to Putin, kdo stojí ve středu pozornosti, Putin, kdo musí odpovědět, Putin, kdo si musí vybrat. Myslíte to s mírem vážně, pane Putine? Zastavíte boje? Nebo budete otálet a hrát hry, přimlouvat se za příměří a přitom stále drtit svou kořist?
Moje varování panu Putinovi zní: pokud to myslíte vážně, dokažte to úplným a bezpodmínečným příměřím, a to hned.
Podle Lammyho se však zdá, že Putin nemá o příměří zájem, a proto skupina G7 zvažuje další kroky.
Pokud Putin neplní své závazky, a musím sněmovně říci, že v současné době zatím nevidím žádné známky toho, že by je plnil, setkání G7 nám pomohlo připravit nástroje, jak přimět Rusko k serióznímu jednání. Nečekáme na Kreml. Pokud odmítnou příměří, máme další karty, které můžeme hrát.
Všichni vidíme, jaký dopad měly bezprecedentní sankce G7 na slábnoucí ruskou ekonomiku; pokles sociálních výdajů, inflace a vysoké úrokové sazby. V našem úsilí nesmíme polevit.
V Kanadě jsme diskutovali o tom, kam můžeme dále směřovat, abychom se zaměřili na jejich energetický a obranný sektor, dále stlačili jejich příjmy z ropy a využili zmrazených ruských aktiv. Zároveň budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny - Evropané musí jednoznačně převzít svůj díl odpovědnosti.
Trump se snaží získat Putinovu podporu pro návrh 30denního příměří, který Ukrajina přijala minulý týden,zatímco si obě strany o víkendu nadále vyměňovaly těžké letecké údery a Rusko se přiblížilo k vytlačení ukrajinských sil z jejich několikaměsíčního opěrného bodu v západoruském Kursku.
„Budeme jednat o území. Budeme jednat o elektrárnách,“ řekl Trump na otázku ohledně ústupků. „Myslím, že o mnohém z toho už obě strany, Ukrajina i Rusko, velmi diskutovaly. Už o tom mluvíme, rozdělujeme si určitá aktiva.“
Tyto výroky přišly několik hodin poté, co jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff uvedl, že ruský prezident „přijímá filozofii“ Trumpových podmínek příměří a míru.
Witkoff řekl CNN, že několikahodinové rozhovory s Putinem minulý týden byly „pozitivní“ a „založené na řešení“.
Na otázku, zda Putinovy požadavky zahrnovaly kapitulaci ukrajinských sil v Kursku, mezinárodní uznání ukrajinského území zabraného Ruskem jako ruského, omezení mobilizační schopnosti Ukrajiny, zastavení západní vojenské pomoci a zákaz vstupu zahraničních mírových sil, však odmítl potvrdit.
Putin ve čtvrtek prohlásil, že příměří podporuje, ale nastínil řadu detailů, které je třeba před uzavřením dohody dojednat.
Moskva se mimo jiné důrazně postavila proti nasazení evropských jednotek, které by poskytovaly Ukrajině bezpečnostní záruky po případném uzavření příměří.
V neděli francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že souhlas Ruska není potřeba, a poznamenal, že Ukrajina je suverénní stát. „Pokud Ukrajina požádá o přítomnost spojeneckých sil na svém území, není na Rusku, zda je přijme, nebo odmítne,“ uvedl ve výrocích citovaných několika francouzskými novinami.
Později v neděli náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško uvedl, že jakákoli dlouhodobá mírová smlouva o Ukrajině musí splňovat požadavky Moskvy.
„Budeme požadovat, aby se součástí této dohody staly železné bezpečnostní záruky,“ citoval Gruška list Izvestija. „Součástí těchto záruk by měl být neutrální status Ukrajiny, odmítnutí zemí NATO přijmout ji do aliance.“
K možnosti přítomnosti evropských vojsk na Ukrajině řekl: „Nezáleží na tom, pod jakou značkou by měly být kontingenty NATO rozmístěny na ukrajinském území: zda by to byla Evropská unie, NATO, nebo v národním postavení... Pokud se tam objeví, znamená to, že jsou rozmístěny v zóně konfliktu se všemi důsledky pro tyto kontingenty jako strany konfliktu.
Putin prohlásil, že jeho vojenský vpád na Ukrajinu byl způsoben tím, že plíživá expanze NATO ohrožovala bezpečnost Ruska. Požadoval, aby Ukrajina upustila od svých ambicí v NATO, aby si Rusko ponechalo kontrolu nad veškerým zabraným ukrajinským územím a aby byla omezena velikost ukrajinské armády.
Chce také zmírnit západní sankce a uspořádat na Ukrajině prezidentské volby, což je podle Kyjeva předčasné, dokud platí válečný stav.
V neděli také Moskva uvedla, že americký ministr zahraničí Marco Rubio telefonoval svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, aby s ním projednal „konkrétní aspekty realizace ujednání“ dohodnutých na americko-ruském summitu v Saúdské Arábii minulý měsíc.
Únorové setkání v Rijádu bylo prvním setkáním na vysoké úrovni mezi Spojenými státy a Ruskem od invaze Moskvy v únoru 2022.
„Sergej Lavrov a Marco Rubio se dohodli, že zůstanou v kontaktu,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí, aniž by se zmínilo o příměří navrženém USA.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová v sobotu uvedla, že dvojice „diskutovala o dalších krocích“ ohledně Ukrajiny a „dohodla se, že bude pokračovat v práci na obnovení komunikace mezi Spojenými státy a Ruskem“.
Telefonát Lavrova a Rubia se uskutečnil několik hodin poté, co Spojené království uspořádalo virtuální summit o Ukrajině, na němž premiér Keir Starmer obvinil Putina z „průtahů“ ohledně příměří.
„Ruské 'ano, ale' nestačí,“ řekl Starmer a vyzval k zastavení ‚barbarských útoků na Ukrajinu jednou provždy‘.
Diplomatický vývoj přišel v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vyměnil náčelníka generálního štábu ozbrojených sil.
Podle komuniké byl Anatolij Bargylevyč nahrazen Andrijem Gnatovem, který „dostal za úkol zvýšit efektivitu řízení“.
„Je to bojovný člověk,“ řekl Zelenskyj o Gnatovovi. „Jeho úkolem je přinést více bojových zkušeností, zkušenosti našich brigád při plánování operací, obranných i útočných, a také aktivnější rozvoj systému sboru,“ dodal.
Ukrajinská armáda, která se od mobilizace k odražení ruské invaze v únoru 2022 rozrostla, právě reorganizuje své armádní sbory, aby zlepšila koordinaci.
Ministr obrany Rustem Umerov uvedl na své stránce na Facebooku: „Systematicky transformujeme ozbrojené síly Ukrajiny, abychom zvýšili jejich bojovou efektivitu.
„To zahrnuje restrukturalizaci systému velení a zavedení jasných standardů.“ Gnatov podle něj má „více než 27 let vojenských zkušeností“.
Diskuse