EU doporučuje občanům, aby si pro případ katastrofy nebo útoku vytvořili zásoby na 72 hodin

27. 3. 2025

čas čtení 5 minut
 
První strategie připravenosti bloku vyzývá lidi, aby se připravili na povodně, požáry, pandemie nebo vojenské údery


V rámci evropské strategie, jejímž cílem je zvýšit připravenost na katastrofické záplavy a požáry, pandemie a vojenské útoky, se obyvatelům EU doporučuje, aby si vytvořili zásoby potravin, vody a základních potřeb na 72 hodin.

 

Evropská komise při představování své první strategie připravenosti uvedla, že chce povzbudit občany, aby přijali „proaktivní opatření k přípravě na krizové situace, jako je vypracování krizových plánů pro domácnosti a vytváření zásob základních potravin“.

Strategie byla částečně inspirována plány v Německu a severských zemích, které distribuují veřejné informační brožury a vymýšlejí aplikace, které lidem radí, co dělat v případě vojenského útoku nebo jiné vnitrostátní krize.

Hadja Lahbibová, evropská komisařka pro připravenost a krizové řízení, řekla novinářům: „Doporučujeme 72 hodin soběstačnosti,“ uvedla. Na otázku, co by si občané měli připravit do zásoby, odkázala na video na svých sociálních sítích, v němž představuje nouzovou tašku.

Za zvuků neladícího jazzového klavíru Lahbibová na videu hovoří o svých nouzových zásobách, které obsahují doklady totožnosti ve vodotěsném obalu, konzervované potraviny, balenou vodu, zápalky, švýcarský armádní nůž, hotovost, hrací karty, léky a malé rádio.

Strategie byla vypracována s cílem zajistit lepší koordinaci a informovanost veřejnosti v EU v reakci na řadu potenciálních rizik, jako je extrémní počasí zhoršené klimatickou krizí, pandemie, kybernetické útoky a vojenské invaze. „Musíme se připravit na rozsáhlé, meziodvětvové incidenty a krize, včetně možnosti ozbrojené agrese, které postihnou jeden nebo více členských států,“ uvádí se v dokumentu.

Komise rovněž vyzývá k uspořádání celoevropského dne připravenosti s cílem zvýšit informovanost, k zařazení tohoto tématu do školních osnov a k vytvoření „strategie EU pro vytváření zásob“, která by zajistila dostatečné zásoby surovin, krytů, generátorů a „potenciálně“ i potravin a vody.

Ačkoli EU nemá žádné pravomoci nad civilními ani vojenskými uniformovanými složkami, od pandemie covidu, která vedla k bezprecedentním společným nákupům vakcín a zdravotnického vybavení, si vytyčila větší roli v reakci na krize. Nyní chce jít ještě dál poté, co zpráva bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa v loňském roce zjistila, že neexistuje „jasný plán“, jak by EU postupovala „v případě ozbrojené agrese proti členskému státu“. Nïïnistö, zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, uvedl, že EU je na řešení krizí a katastrof připravena lépe než před pěti lety, ale potřebuje změnu myšlení a více plánování, aby mohla krize předvídat.

Plány pravděpodobně vyvolají smíšené reakce členských států EU, které vnímají hrozby různým způsobem. Minulý týden Evropská komise přejmenovala své plány vojenských výdajů na „Připravenost 2030“ namísto „Znovu vyzbrojit Evropu“ po stížnostech vedoucích představitelů Itálie a Španělska, kteří tvrdili, že tento jazyk hrozí odcizením lidí.

Naopak severoevropské země jsou v oblasti krizového plánování v čele. Švédské úřady doporučují mít doma dostatečné zásoby vody, energeticky bohaté potraviny, přikrývky a alternativní vytápění a také investovat do bateriového rádia. Norsko radí lidem, aby si udělali zásoby nepostradatelných léků, včetně jodových tablet pro případ jaderné havárie. Německé domácnosti byly vyzvány, aby si upravily vlastní sklepy, garáže nebo sklady pro použití jako bunkry, zatímco stavitelé domů budou mít zákonnou povinnost zahrnout do nových domů bezpečné úkryty - jak to již učinilo Polsko.

Místopředsedkyně komise Roxana Mînzatuová reagovala na obvinění z vyvolávání strachu a přirovnala připravenost k uzavření havarijního pojištění: „Neznamená to o moc víc než to, že chcete být připraveni a chcete minimalizovat škody, náklady a utrpení, které byste mohli prožít.“
 
Přehled hlavních ranních titulků z vydání Europe zasílaného každý den e-mailem 
Mînzatu, která přiznala, že nemá třídenní zásoby a jako důvod uvedla svůj mobilní životní styl, uvedla, že dividenda míru dala lidem pocit, že „nám se to nestane“, přestože viděla katastrofální požáry v Řecku nebo záplavy ve Španělsku. „Jsem dobrým příkladem toho, co musíme dělat,“ řekla.

Lahbibová, která uvedla, že má své zásoby na 72 hodin, včetně ingrediencí na těstoviny alla puttanesca, řekla, že je na členských státech, aby definovaly, co je potřeba „na základě geopolitické a geostrategické pozice, ve které se nacházejí“.

Belgická komisařka poznamenala, že ve Finsku se mladí lidé učí zacházet se zbraní, „ale nemyslím si, že něco takového byste měli dělat tady v Belgii nebo ve Francii, každopádně ne okamžitě. V jednotlivých zemích se to liší, ale můžeme se od sebe navzájem učit“.

Strategie byla zveřejněna den poté, co dánské ministerstvo obrany oznámilo, že posouvá plány na zavedení vojenské služby pro ženy o dva roky.

Ženy, které dosáhnou 18 let po 1. červenci 2025, by se mohly od příštího roku zúčastnit každoročního hlasování, které by rozhodlo o tom, zda musí vykonávat povinnou vojenskou službu, což se již nyní vyžaduje od mužů.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2709

Diskuse

Obsah vydání | 27. 3. 2025