Velká Británie a Německo uzavřou obrannou smlouvu

4. 7. 2025

čas čtení 2 minuty
Británie a Německo pracují na rozsáhlé dohodě, která zahrnuje závazky vojenské pomoci v případě "strategické hrozby" na straně jedné ze zemí, uvedlo pět zdrojů pro Politico. Podle nich bude dokument podepsán 17. července. Základy dohody byly položeny loni v létě ve společném prohlášení o užší hospodářské a bezpečnostní spolupráci. Od té doby se uskutečnilo 18 kol jednání.

Po uzavření paktu se Německo bude moci spolehnout na pomoc dvou evropských mocností s jadernými zbraněmi, což je v souladu s přáním kancléře Friedricha Merze posílit vojenské schopnosti kontinentu nezávisle na Spojených státech. V květnu se politik dohodl s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na vytvoření francouzskoněmecké obranné a bezpečnostní rady, v jejímž rámci budou země "společně reagovat na výzvy, kterým Evropa čelí". Merz poznamenal, že spolupráce s Francií a Velkou Británií v oblasti jaderného odstrašování by byla "doplňkem" amerických závazků ohledně kolektivní obrany v rámci NATO.

V říjnu 2024 podepsaly Berlín a Londýn dohodu Trinity House o posíleném obranném partnerství. Dokument počítá se zvýšením počtu společných cvičení na východních hranicích NATO, spoluprací při výrobě bezpilotních letounů a vývoji střel dlouhého doletu, jakož i se snahou o ochranu podmořské infrastruktury v Severním moři. Dalším bodem dohody bylo pravidelné rozmístění námořních průzkumných letounů Boeing P-8A Poseidon německého letectva na letecké základně Lossiemouth ve Skotsku "k ochraně severního Atlantiku".

Evropské země usilují o větší nezávislost a uzavírání dalších smluv na pozadí hrozby snížení účasti USA v NATO. Nyní má americký kontingent v regionu asi 80 tisíc vojáků. Po posledním summitu aliance v červnu, kdy se blok dohodl na zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP, americký prezident Donald Trump souhlasil s ponecháním těchto jednotek a znovu potvrdil svůj závazek k principům kolektivní obrany.

Spojené státy zaručily bezpečnost Evropy po 2. světové válce a jejich podpora je obzvláště důležitá v situaci, kdy ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu a rozpoutal v regionu nejkrvavější válku za téměř 80 let, jejíž počet obětí se blíží 1,5 milionu, řekl šéf Pentagonu Pete Hegseth.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
375

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2025