Jak se Trumpova hrozba 50denní lhůty vůči Putinovi obrátí proti němu

17. 7. 2025

Je však nepravděpodobné, že by tato hrozba změnila Putinovy kalkulace nebo vedla k brzkému ukončení konfliktu. Trumpova lhůta mu spíše zkomplikuje život, omezí jeho budoucí flexibilitu, vzdálí ho od vytouženého urovnání a donutí ho přijmout opatření, která poškodí zájmy USA, místo aby jim prospěla.

Trumpův záměr uvalit „sekundární cla“ na Rusko, pokud Putin nesplní jeho termín, nebyl na tiskové konferenci s Ruttem dostatečně vysvětlen. Nebylo také okamžitě jasné, zda plánovaný trest za Putinovu pokračující neústupnost bude zahrnovat cla na ruský obchod se Spojenými státy nebo „sekundární sankce“ vůči ruským obchodním partnerům – nebo nějakou kombinaci obého.

Ať už jsou však podrobnosti jakékoli, hrozící ekonomické důsledky pravděpodobně Putina nezastraší ani nepřesvědčí, aby přijal předčasné příměří. Za prvé, pokud Trump skutečně mluví o clech na ruský obchod se Spojenými státy, pak je jeho hrozba prázdná. Spojené státy v roce 2024 dovezly z Ruska pouze zboží v hodnotě asi 3 miliard dolarů, což znamená, že americká cla Moskvě přinesou jen minimální náklady.

Pokud by Trump místo toho varoval, že uvalí sekundární sankce nebo ekonomické tresty na země jako Čína, Evropská unie a Indie, které nakupují ruskou ropu a jiné zboží, pak by potenciální důsledky pro Rusko byly vyšší – pokud by Trump své hrozby splnil. Rozhodnutí USA uvalit ekonomické sankce na obchodní partnery Ruska by ohrozilo příjmy, na nichž Moskva závisí pro financování své válečné mašinérie, ale také by to pro Washington znamenalo politické a ekonomické komplikace, které by podkopaly důvěryhodnost Trumpovy hrozby a její účinnost jako nástroje nátlaku.

Taková politika by nejen narušila a zpomalila probíhající jednání USA s důležitými obchodními partnery a vyvinula tlak na americkou ekonomiku, ale v případě Indie a Evropy by Trumpa donutila uvalit bolestivé ekonomické sankce na klíčové bezpečnostní partnery. Z těchto důvodů Spojené státy v minulosti uvalovaly sekundární sankce pouze sporadicky a selektivně, často zaměřené na protivníky, ale nikoli na spojence. Totéž by pravděpodobně platilo i v tomto případě.

Navíc neexistuje žádná záruka, že by i sekundární sankce odřízly ruské příjmy, protože Moskva se naučila využívat převody na černém trhu a svou „stínovou flotilu“ k obcházení ekonomického tlaku USA a Evropy.

Nejdůležitější je, že Putin a ruská ekonomika prokázali obrovskou odolnost vůči ekonomickým zbraním, které Spojené státy a jejich spojenci dosud nasadili, a není důvod očekávat, že tentokrát to bude jiné. Ruský akciový trh po Trumpově oznámení dokonce vzrostl o téměř tři procenta, což naznačuje, že ruští investoři s tímto hodnocením souhlasí. Putin proto pravděpodobně nebude mít obavy z Trumpových ekonomických výhrůžek ani nebude citlivý na mírné náklady, které by mu mohly způsobit další ekonomické sankce ze strany USA.

Pokud je Trumpova schopnost donutit Putina k jednání pomocí ekonomických sankcí omezená, pak je jeho vojenská páka ještě menší. Putin má na bojišti jasnou převahu a nová dohoda o pomoci, v jejímž rámci Evropa koupí americké zbraně a pošle je na Ukrajinu, pravděpodobně nic nezmění.  

Zbraně, které může Evropa rychle dodat – zakoupené od Spojených států nebo ze svých vlastních zásob – budou v malém počtu a omezeném typu. Po více než třech letech války nemají ani Spojené státy, ani Evropa k dispozici velké zásoby munice nebo jiných druhů zbraní. Další zbraně lze zakoupit z výrobních linek, ale ty dorazí až za nějakou dobu, a proto v blízké budoucnosti ukrajinským vojákům nijak nepomohou.

Kromě toho obranné zbraně, jako jsou systémy Patriot a protiraketové střely – které byly středem pozornosti během dnešního velkého oznámení – pomohou chránit ukrajinské civilisty, ale jen málo posílí již tak napjatou ukrajinskou frontu.

Putinovy pokračující útoky na ukrajinská města a rozhodnutí pokračovat v letní ofenzivě jsou důkazem jeho důvěry ve schopnost Ruska udržet vojenskou převahu v dohledné budoucnosti. Je nepravděpodobné, že skromný balíček vojenské pomoci oznámený v pondělí změní jeho názor v této věci.

Nakonec je nepravděpodobné, že Trumpův nejnovější termín, stejně jako ty předchozí, ovlivní Putinovo rozhodování nebo změní průběh války. Putin si na výsledek konfliktu na Ukrajině vsadil příliš mnoho, než aby přestal bojovat před dosažením svých základních cílů nebo se spokojil s neuspokojivou dohodou v reakci na umělou lhůtu stanovenou USA, dokud má ještě vojenskou převahu.

V tomto smyslu není Rusko ochotno žádat o mír, dokud nebude jasné, že pokračováním bojů již nelze získat žádné další výhody.

Místo toho, aby se Trump přiblížil k míru tím, že donutí Putina k jednání, mohou jeho hrozby snížit pravděpodobnost brzkého řešení, a to tím, že posílí Putinovo odhodlání a že ohrozí nově otevřené komunikační kanály mezi Spojenými státy a Ruskem. Ultimátum také ohrožuje Trumpovu účinnost jako prostředníka a omezuje flexibilitu, kterou bude potřebovat k úspěšnému zprostředkování dohody mezi Ruskem a Ukrajinou.

Až uplyne 50 dní a Putin nebude souhlasit s příměřím, Trump bude stát před nezáviděníhodnou volbou: prokázat neschopnost tím, že ustoupí, nebo přijmout ekonomická opatření, která poškodí Spojené státy, odcizí blízké partnery a téměř jistě posunou brzký konec války.

Existuje však jedna jiskřička naděje, které se Trump a další, kdo doufají v mír, mohou držet. Padesát dní je dlouhá doba a uplyne na začátku podzimu, kdy ruská letní ofenzíva ustane a přiblíží se zima. V tomto okamžiku by mohla vzniknout chuť na další kolo jednání, zejména pokud Putin usoudí, že vojensky dosáhl dost, a upřednostní dohodu, která splní většinu jeho válečných cílů, před pokračováním bojů.

Tato změna by nesouvisela s novým termínem Donalda Trumpa, ale představitelé národní bezpečnosti USA by měli připravit půdu, aby mohli této příležitosti využít. To zahrnuje intenzivní snahu o bilaterální setkání mezi Spojenými státy a Ruskem alespoň na pracovní úrovni a podporu přímějších jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.

Ukončení války na Ukrajině bude mnohem těžší než vydávání ultimát, ale brzy by se mohly organicky objevit příležitosti k míru. Washington by na to měl být připraven.

Celý text v angličtině How Trump's 50-day deadline threat against Putin will backfire | Responsible Statecraft