Čínská firma pomáhá barmské juntě bombami. Čína využívá veta v OSN k ochraně barmské junty

18. 7. 2025

Bomby vyrobené s čínskou podporou jsou "široce používány myanmarským letectvem k nevybíravým útokům na civilisty," uvádí nová zpráva Zvláštního poradního sboru pro Myanmar (SAC-M), nezávislé skupiny založené třemi úředníky OSN a složené z mezinárodních expertů.

Zpráva Továrna na smrt: Čínská podpora výroby leteckých bomb myanmarskou armádou se zaměřuje na vazby mezi státem vlastněnou společností China South Industries Corporation, známou také jako China South, a továrnou na zbraně DI 21 v Magway v centrálním Myanmaru. Výzkumníci použili k sestavení dokumentu veřejně dostupné informace, svědectví, oficiální dokumenty, znalecké odhady a další zdroje informací.

China South a její dceřiná společnost Hunan Vanguard byly podle zjištění SAC-M "zásadní pro vytvoření většiny současných výrobních linek továrny".

To zahrnuje vyslání čínských inženýrů přes hranice, výcvik personálu DI 21 v Číně, stejně jako dodávky klíčových komponent pro bomby. Podle zprávy čínská společnost stále poskytuje vzdálenou technickou pomoc výrobnímu závodu v Myanmaru.

Obranný průmysl junty je "zcela závislý na dodávkách zahraničního materiálu – včetně mikroelektroniky – pro mnoho komponent používaných v bombách vyráběných v DI 21," uvádí zpráva.

Čína – jih "spoluviníkem" útoků na civilisty

Yanghee Lee, bývalý zvláštní zpravodaj OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru a jeden ze zakladatelů SAC-M, řekl, že Čína musí ukončit vojenskou podporu myanmarské juntě.

"China South je státní společnost – zodpovídá se čínské vládě. Poskytováním leteckých bomb a technické výrobní pomoci [myanmarskému obrannému průmyslu] je Čína jih spoluviníkem na vážném porušování lidských práv juntou. Čína musí okamžitě ukončit veškerou podporu myanmarské vojenské zbrojní výroby."

Marzuki Darusman, bývalý generální prokurátor Indonésie a další spoluzakladatel SAC-M, řekl, že vzpomínky na bomby zůstanou v barmském lidu dlouho po skončení občanské války.

"Když lidé v Myanmaru vzhlížejí k Číně, doufají, že uvidí sílu pro skutečný mír a stabilitu. Místo toho vidí sponzora svého utrpení. Bomby, které se v jejich komunitách shazují, jsou vyráběny s čínskou pomocí v DI 21," uvedl Darusman v tiskové zprávě. "Je tohle dědictví, které chce Čína v Myanmaru?"

Bombardování juntou v "bezprecedentním tempu"

Junta ztratila v letech po vojenském převratu v roce 2021 kontrolu nad rozsáhlými pásy myanmarského území. V důsledku toho se vojenští vůdci spoléhají na letecké údery proti tomu, co považují za teroristické skupiny.

Mnozí však tento příběh zpochybňují, zejména po nechvalně proslulém bombardování vesnice Pa Zi Gyi v regionu Sagaing v roce 2023, při němž podle OSN zahynulo 155 lidí, včetně mnoha dětí. Bombové útoky od té doby pokračují, minulý týden bylo při leteckém útoku na buddhistický klášter v Sagaingu zabito 23 lidí.

"Celostátní údaje potvrzují použití stíhaček, vrtulníků a bezpilotních letounů k bombardování míst po celém Myanmaru bezprecedentním tempem," uvedla SAC-M ve zprávě zveřejněné ve středu. "Místní výzkumníci odhadují, že jen v posledních čtyřech měsících roku 2023 provedla armáda 750 náletů v 11 regionech Myanmaru, přičemž v průměru [proběhne] šest náletů po celé zemi denně."

Čína využívá veta OSN k ochraně barmské junty

Khin Ohmar, obhájce míru a bezpečnosti v Myanmaru, říká, že zpráva SAC-M je dalším důkazem, který ukazuje, že Čína zasahuje do záležitostí Myanmaru.

"Čínský zbrojní průmysl umožňuje juntě tisíce leteckých útoků, které masakrují civilisty, včetně vnitřně vysídlených lidí, starých lidí, dětí a žen," řekla DW.

"V Radě bezpečnosti OSN Čína využívá svého práva veta, aby zabránila globálnímu zbrojnímu embargu a chránila válečnou zločineckou juntu, čímž zajistila nepřetržitý tok zbraní. Jedná se o vměšování Číny do záležitostí naší země, které vážně porušuje mezinárodní lidská práva a trestní právo, a je třeba se za to zodpovídat ze zákona," dodala.

Nové technologie pro režim Min Aung Hlainga

Peking dodává myanmarské armádě zbraně po celá desetiletí a zároveň investuje miliardy do klíčového ropného a plynárenského sektoru země. Po letech občanské války je Čína také jedním z mála zbývajících mezinárodních spojenců junty.

Zatímco EU, USA, Velká Británie a Kanada uvalily na vojenský režim sankce, zdá se, že čínská podpora jen sílí – zejména po ničivém zemětřesení v Myanmaru v březnu. Po cestě do Číny v listopadu 2024 se šéf junty Min Aung Hlaing před dvěma měsíci setkal v Moskvě s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

"Častá setkání Si Ťin-pchinga a jeho interakce s Min Aun Hlaingem od zemětřesení v Myanmaru vysílají silný signál, že Čína podporuje jeho režim na nejvyšší úrovni," řekl DW Jason Towers, bývalý ředitel pro Myanmar v Institutu míru Spojených států.

"Osoby s rozhodovací pravomocí v (pohraniční provincii) Jün-nan a mocné čínské státní podniky se od zemětřesení také těsněji spojily s juntou a snaží se uzavřít nové ekonomické dohody, zatímco poskytují režimu nové technologie, které posilují jeho pozici na bojišti," dodal.

Zdroj v angličtině: ZDE