EU se dohodla na "bezprecedentním" kole sankcí zaměřených na ruský vývoz ropy

23. 7. 2025

Krok EU byl součástí rozsáhlého nového balíku sankcí – 18. sankce bloku od začátku ruské invaze v roce 2022 – který se zaměřil také na bankovní sektor a vojenské schopnosti Moskvy.

Opatření přicházejí v době, kdy spojenci bedlivě sledují, zda americký prezident Donald Trump splní svou hrozbu potrestání Moskvy za to, že ruský prezident Vladimir Putin nepokročil v příměří.

"Poselství je jasné: Evropa neustoupí ve své podpoře Ukrajiny. EU bude nadále zvyšovat tlak, dokud Rusko svou válku neukončí," uvedla šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas.

Britský ministr zahraničí David Lammy oznámil, že se Spojené království připojuje ke sankcím EU ohledně cenového stropu, a řekl, že "zasahují srdce ruského energetického sektoru".

"Vzhledem k tomu, že Putin nadále zdržuje seriózní mírové rozhovory, nebudeme stát stranou," řekl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal nové sankce EU jako "zásadní a aktuální".

Nová opatření bloku byla schválena poté, co Slovensko upustilo od několikatýdenního blokování po jednáních s Bruselem o samostatných plánech na postupné ukončení dovozu ruského plynu.

Kremlu nakloněný slovenský vůdce Robert Fico – jehož země zůstává závislá na ruské energii – upustil od svého odporu poté, co z Bruselu získal to, co nazval "zárukami" ohledně budoucích cen plynu.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot označil poslední kroky EU za "bezprecedentní" a řekl, že "společně se Spojenými státy donutíme Vladimira Putina k příměří".

Kreml však uvedl, že se bude snažit "minimalizovat" dopad, a varoval, že opatření se obrátí proti EU.

Cenový strop je původně iniciativou G7 zaměřenou na omezení množství peněz, které Rusko vydělává vývozem ropy do zemí, jako je Čína a Indie.

EU a Británie uvedly, že sníží strop na ruskou ropu vyváženou do třetích zemí po celém světě na 15 % pod tržní hodnotou.

A to navzdory tomu, že se spojencům Washingtonu nepodařilo přesvědčit Trumpa, aby s tímto plánem souhlasil.

Opatření, které G7 v roce 2022 stanovilo na 60 dolarů za barel, zakazuje přepravním společnostem a pojišťovnám jednajícím s Ruskem vyvážet ropu nad limitní částkou.

Podle nového plánu – ke kterému Brusel doufá, že se připojí i další spojenci G7, jako je Kanada a Japonsko – bude počáteční úroveň začínat na 47,60 dolaru a může být upravena podle toho, jak se ceny ropy v budoucnu změní.

EU již z velké části přerušila dovoz ruské ropy.

Představitelé EU připouštějí, že tento systém bez zapojení USA nebude tak účinný.

Tankery, rafinérie, banky

Kromě cenového stropu na ropu úředníci uvedli, že EU zařadila na černou listinu více než 100 dalších plavidel ve "stínové flotile" stárnoucích tankerů, které podle bezpečnostních analytiků Rusko používá k obcházení omezení vývozu ropy.

Zavedla také opatření, která mají zabránit tomu, aby byly v budoucnu znovu uvedeny do provozu nefunkční plynovody Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři.

Mezi dalšími cíli budou uvaleny sankce na ruskou ropnou rafinerii v Indii a dvě čínské banky, protože EU se snaží omezit vztahy Moskvy s mezinárodními partnery.

Blok rozšiřuje zákaz transakcí s ruskými bankami a zavádí další omezení na vývoz zboží "dvojího užití", které by ruské síly mohly použít na bojišti na Ukrajině.

Poslední kolo opatření přichází poté, co Trump v pondělí pohrozil, že zasáhne kupce ruské energie masivními "sekundárními cly", pokud Moskva nezastaví boje do 50 dnů.

Tento krok představoval dramatický obrat od jeho předchozího úsilí o sblížení s Kremlem, protože řekl, že mu s Putinem dochází trpělivost.

Četná kola mezinárodních sankcí uvalených na Moskvu během tří a půl roku od její invaze dosud nedokázala ochromit ruskou ekonomiku ani zpomalit její válečné úsilí.

Západní představitelé však tvrdí, že navzdory tomu, že ruská ekonomika zatím trest do značné míry přestála, klíčové ekonomické ukazatele, jako jsou úrokové sazby a inflace, se zhoršují.

Zdroj v angličtině: ZDE