Channel 4 News: V Gaze konečně mír?

10. 10. 2025

čas čtení 21 minut
Moedrátor z Tel Avivu, Channel 4 News, čtvrtek 9. října 2025, 19 hodin: Takto to končí, ne velkým třeskem, ale tichým šepotem. Avšak vydrží příměří a lze dosáhnout dlouhodobého míru po dvou letech smrti, ničení a bolesti? Dobrý večer z Hostage Square v Tel Avivu. V den, kdy byla dohoda uzavřena, se toto místo proměnilo v místo oslav, úlevy, vyčerpání a bolesti, když si lidé uvědomili, že po více než dvou letech se jejich blízcí vrací domů. Všechny tyto pocity panovaly i v Gaze, kromě zmatení z toho, co teď, kde a jak žít a kdo bude vládnout, a strachu, že už viděli příměří přicházet a odcházet. Bude to tentokrát jiné? Příměří oficiálně začíná zítra a izraelské síly se stahují, aby Hamás mohl začít shromažďovat rukojmí. Donald Trump je v regionu očekáván v neděli a rukojmí by měli být vráceni do pondělí, jakmile Izrael propustí palestinské vězně. Zdá se však, že nejvýznamnější vězni, jako je Marwan Barghouti a další vůdci Hamásu, nebudou vydáni. Dnes večer, po dvou letech, které změnily svět, závisí naděje na tom, zda všechny strany dohodu dodrží a zda se na ni nejmocnější muž světa bude i nadále soustředit.



Prezident Trump říká, že je na cestě na Blízký východ, kde zdejší klienti čekají na zprávu, že izraelská vláda dohodu ratifikovala. První fáze procesu, jehož cílem je ukončit tuto devastující dvouletou válku. Úplné příměří vstoupí v platnost během příštích 24 hodin. Do Gazy bude denně vjíždět minimálně 400 nákladních vozů s humanitární pomocí. V pátek izraelské jednotky zahájí částečný odchod, ale zůstanou v více než 50 % pásma. Očekává se, že Hamás do pondělí propustí zbývající rukojmí. Izrael také propustí stovky palestinských vězňů a zadržených. Některé z nejobtížnějších otázek, jako například kdo bude po válce vládnout v Gaze, však zatím nejsou vyřešeny. V naší první zprávě dnes večer je tu náš zahraniční korespondent Paraic O'Brien.

 

Reportér: Zpráva přišla včera pozdě v noci na Hostages Square v Tel Avivu. Bylo dosaženo dohody. Matka a sestra Matana Zangorkara, rukojmího, který bude brzy propuštěn, to shrnuly. Dnes ráno se tisíce lidí shromáždily, aby oslavily nejdůležitější dohodu, kterou Donald Trump kdy uzavřel. Je to prohlášení o konci války. Nejde o dočasné příměří, ale ani o mírový plán. Na ulicích však tyto rozdíly nehrály žádnou roli. Oslavy se konaly i v Gaze. Konečně bylo možné vidět tváře mužů, kteří strávili dva roky pokryti prachem a vytahovali těla z trosek, a ty tváře se usmívaly. Na krátkou chvíli dvě společnosti definované rozdělením a smrtí oslavovaly totéž, konec noční můry. A takhle se to včera stalo. Při jednáních v Šarm aš-Šajchu Trump prostřednictvím svého vyslance Steva Witcoffa a zetě Jareda Kushnera zajistil souhlas Izraelců. Katar, Egypt a Turecko zajistily souhlas Hamásu. Byl to mistrovský tah, který to dotáhl do konce.

Necelý den předtím dorazila zpráva do Washingtonu a nastal okamžik pro historický příběh, nebo alespoň pro příspěvek na sociálních médiích, kulatý stůl v Bílém domě o domácích sporech a rozdělení...

Přerušen zprávou o příměří v zahraničí, ministr zahraničí Marco Rubio předává svému šéfovi vzkaz. Muž, který se chystá uzavřít svou největší zahraničněpolitickou dohodu, sevře rty. Marco Rubio šeptá. A pak tohle.

Trump: „Právě jsem dostal... Ano, právě jsem dostal vzkaz od... ministra zahraničí, že jsme velmi blízko dohodě na Blízkém východě a že mě budou potřebovat velmi rychle. Takže zodpovím ještě pár otázek.“

Šepot, vzkaz, archivy čekají. Ale je rok 2025. Tohle je diplomacie Donalda Trumpa, takže vaše sociální sítě potřebují krmit. Vzkaz zněl:

„Jsme velmi blízko. Potřebujeme, abyste schválil příspěvek na sociální síti Truth, abyste mohl jako první oznámit dohodu.“

Rodiny rukojmích, které navštívily Washington, to slyšely přímo od něj.

Trump: „Prostě se o sebe starejte. Rukojmí se vrátí. V pondělí se všichni vrátí.“

Od té chvíle se zpráva rozšířila do celého světa. Čeká nás víkend extáze a utrpení pro rodiny po celém Izraeli, 48 rukojmích, z nichž 20 je naživu. Současně také palestinské rodiny čekají na návrat svých blízkých. V Gaze mnoho lidí nemá kam se vrátit, jen sbírají zbytky svých zničených životů.

V centru pásma se dnes shromáždili lidé, kteří čekají na stažení izraelské armády, aby se mohli vrátit domů. Několik hodin po dosažení dohody se objevil izraelský tank, který střílel poblíž davu. Pro některé násilí neskončilo, ale přesto je tu naděje, pokud ne pro vás, tak pro vaše děti.

Palestinec: „Jsem nesmírně šťastný, protože toto příměří znamená, že děti mohou žít. Není to pro dospělé. My jsme už dlouho mrtví.“

Za poslední dva roky bylo v Gaze zabito přes 67 000 lidí. V tomto konfliktu nejsou žádní vítězové, pouze přeživší.

Moderátor: A Paraic je teď se mnou. Paraicu, celý den jsme viděli politiky, lidi... propuštěné rukojmí a rodiny rukojmí, jak přicházejí na náměstí, aby se podělili o tento okamžik. A mají mimořádné příběhy.

Reportér: To rozhodně mají. Dnes ráno jsem si sedl s Itzikem Hornem. Je to pozoruhodný muž. Dva z jeho synů byli uneseni jako rukojmí z kibucu Oz během útoků 7. října. Yir byl propuštěn v únoru v rámci posledního zprostředkovaného urovnání, které nakonec selhalo. Ale jeho druhý syn, Ethan, je stále v Gaze a má být propuštěn tento víkend. Nejprve jsem se zeptal jejich otce, co mu pomohlo přežít poslední dva roky.

Moderátor: Dříve jsem hovořil s bývalým izraelským premiérem a náčelníkem generálního štábu IDF Ehudem Barakem. Je jedním z asi 600 izraelských činitelů ve výslužbě, kteří v srpnu poslali Donaldu Trumpovi otevřený dopis s žádostí, aby vyvinul tlak na Izrael, aby ukončil válku v Gaze. Zeptal jsem se ho nejprve na jeho reakci na dnešní zprávy.

„Je to velký den. Doufám, že nic tuto dohodu nezmaří. Zdá se, že alespoň první fáze, tedy návrat rukojmích, propuštění vězňů, stažení IDF na určitou vzájemně dohodnutou linii a poté formální ukončení války, se uskuteční. O zbytku 16 bodů rozhodne čas, ale doufám, že budou také fungovat.“

V současné době musel Izrael přijmout, že Hamas je vyjednávacím partnerem a Hamas zůstává fakticky u moci. Je to vítězství?

„Prakticky vzato byl Hamás jako vojenská organizace poražen již před více než rokem. Novou kampaň v Gaze v posledních několika měsících nazýváme válkou klamu. Nemá to nic společného s bezpečností Izraele. V zásadě je velmi dobré, že Trump našel politickou vůli a odhodlání a prostě nařídil Netanjahuovi, aby tomu udělal konec, a to se právě teď děje.“

Jak si myslíte, že se všichni obyvatelé těchto zemí vyrovnávají s tím, co se zde skutečně stalo?

"Myslím, že v zásadě mnozí z nich chápou, že odpovědnost nese Hamás, ale samozřejmě nechtějí vidět tak hluboké ničení a utrpení. Víte, byli jsme do této války vtaženi. A záběry, které viděla veřejnost po celém světě, způsobily Izraeli velkou škodu. Jsem přesvědčen, že nešlo o úmyslné jednání, že v rámci IDF neexistovaly žádné rozkazy k páchání válečných zločinů nebo něčeho podobného. Ale pokud jsou výsledky jiné a některé záběry naznačují tuto možnost, máme povinnost po skončení války každý případ prověřit a vyšetřit a všechny, kteří se dopustili protiprávního jednání, pohnat k odpovědnosti. Věřím, že to uděláme.“

Včetně premiéra?

„Jsem přesvědčen, že jednou z prvních požadavků veřejnosti bude setkání s celostátní komisí vedenou soudcem Nejvyššího soudu, která prošetří vše, co se stalo před 7. říjnem, během 7. října a od té doby, v posledních dvou letech. A nemám pochyb o tom, že Netanjahu musí ukončit svou historickou roli. A to, věřím, přijde přirozeně, jakmile válka skončí.“

Věříte, že Izrael někdy přijme palestinský stát?

„Panuje silná bolest, velmi silná frustrace, hněv, vztek, volání po pomstě, pocit ponížení. Pokud se s lidmi pokusíte teď mluvit, dokonce i s politickými vůdci, které mají rádi, a mluvíte s nimi o palestinském státě, přestanou vám věnovat pozornost. Vedení by mělo vědět, že řešení dvou států je jedinou udržitelnou situací. Nepotřebujeme to jako laskavost vůči Palestincům. Jde o naši vlastní identitu, naši vlastní budoucnost a náš vlastní druh bezpečnosti, protože mezi řekou a mořem žije 15 milionů lidí, polovina židů a polovina nežidů, hlavně muslimů. A pokud nad celou touto oblastí vládne pouze jedna politická entita jménem Izrael, stane se nevyhnutelným, to je klíčové slovo, nevyhnutelně buď nežidovským, nebo nedemokratickým, protože pokud tento blok milionů Palestinců může hlasovat, aby to prohlásil, je to otázka jedné noci. Stane se z něj dvounárodní stát s muslimskou většinou. A totéž platí, pokud nemohou hlasovat, pokud nemohou hlasovat trvale, to není demokracie. Máme tedy naléhavou povinnost vyplývající z našich vlastních zájmů, naší vlastní budoucnosti, naší vlastní identity. To je jediné řešení.“

Donald Trump dnes odpoledne řekl svému kabinetu, že si myslí, že na Blízkém východě nastane trvalý mír, a prohlásil, že nikdo nevěřil, že je to možné. Řekl, že tento víkend odcestuje do Egypta na oficiální podpis a také do Izraele, i když podrobnosti se ještě vypracovávají. Poslechněme si nejnovější informace od naší americké redaktorky Anushky Asthany. Anushko.

Reportérka: „Ano, schůzka již skončila. Bílý dům se připravuje na přivítání finského prezidenta. Ale samozřejmě, Blízký východ byl hlavním tématem tohoto setkání. Donald Trump dal jasně najevo, že důvodem jeho cesty do této oblasti je především osvobození rukojmích, což by podle něj mohlo trvat až do úterý, protože lidé jsou drženi na obtížně přístupných místech. Vyslechli jsme také ministra zahraničí Marca Rubia, který hovořil o tom, jak jsme se dostali do této situace. 

Řekl, že to bylo díky vztahům, které Donald Trump navázal s arabskými zeměmi, včetně setkání na Valném shromáždění OSN. Není neobvyklé, že členové kabinetu na těchto setkáních Donalda Trumpa chválí, ale odborníci, se kterými jsem mluvil, souhlasí s jednou věcí, kterou řekl Marco Rubio, a to, že ostatní nedávní američtí prezidenti by toho nebyli schopni dosáhnout, protože když Donald Trump přinesl tuto dohodu zpět do Bílého domu a setkal se s Benjaminem Netanjahuem, vyvinul na něj tlak.

Otázkou samozřejmě je, co se stane teď. Je zcela jasné, že Trumpova motivace souvisela s rukojmími. Když byl dotázán na druhou fázi, řekl, že o tom nechce mluvit. Řekl, že k tomu dojde, že bohaté země pomohou s obnovou Gazy a že Palestinci tam budou moci zůstat. Když se ho však zeptali, jaký má názor na řešení dvou států, odpověděl, že žádný názor nemá. 

Do druhé fáze tedy nevkládá stejné osobní přesvědčení jako do propuštění rukojmí. To znamená, že si opravdu užívá slávu, kterou zde získává. Myslím, že je to poprvé, co jsem ho slyšela říkat, že mainstreamová média o tom informují spravedlivě. Řekl, že to nejsou falešné zprávy. A ve skutečnosti Fox News právě informuje o tom, že New York Times naznačuje, že si Trump možná zaslouží tu Nobelovu cenu míru. Pokud ji zítra dostane, možná jeho motivace zmizí. Ale myslím si, že pokud si chce zajistit svou reputaci v této věci, bude Donald Trump muset vyvinout podobný tlak i ve druhé fázi tohoto procesu."

Moderátor: Izraelské síly údajně shodily na Gazu více výbušnin než na Londýn, Drážďany a Hamburk dohromady během druhé světové války. Míra zničení je těžko představitelná, stejně jako humanitární utrpení. Náš zahraniční korespondent Secunder Kermani se zabývá způsobenými škodami a výzvami, které nyní přináší obnova, pokud bude platit příměří.

Reportér: Dva nejtemnější roky. Plné slz a výkřiků, bolesti a ztrát. 67 000 zabitých Palestinců, většina z nich civilisté. Více než 10 000 dětí s život měnícími zraněními. Konečně, alespoň prozatím, v Gaze relativní ticho na obloze. Naděje v srdcích tolika lidí. A jedna z nejnaléhavějších priorit, boj proti hladomoru.

„Jednou z největších výzev je, že když máte podvýživu, je to trochu jako vlna. Není to tak, že by se náhle, protože příměří skutečně funguje, ta vlna náhle zastavila. Příměří nám ve skutečnosti otevře 
cesty, aby se zboží dostalo k lidem rychleji.“

Gaza byla zničena. Méně než polovina všech nemocnic funguje v jakékoli formě. 90 % škol je poškozeno nebo zničeno. Brutalita izraelského útoku na Gazu je v moderní době bezprecedentní. Na této mapě OSN červené oblasti představují zničení. Je vidět, že izraelské útoky se zpočátku soustředily hlavně na sever. Poté se rozšířily po celém území, protože prakticky celé obyvatelstvo bylo vysídleno. 

V současné době je více než 90 % všech domů poškozeno nebo zničeno, některé oblasti jsou zcela srovnány se zemí. Takto vypadalo město Khan Yunis před válkou, které mělo asi 400 000 obyvatel. O dva roky později z něj zbylo toto. Celkem se v Gaze nachází údajně 61 milionů tun trosek, jejichž odklizení může trvat roky. A vy si kladete otázku, jakou budoucnost si tam lidé budou moci vybudovat.

„Gaza dnes potřebuje největší pomoc v moderní historii od velkých států, od velmocí. Víte, mocnosti, které to zprostředkovaly, by se měly zavázat k rekonstrukci Gazy, k rekonstrukci lidských životů.“

Tam, protože to v mnoha částech opravdu zmizelo. Uprostřed boje o obnovu všeho, co bylo ztraceno, jaká je naděje na spravedlnost pro mnoho zjevných válečných zločinů, které byly spáchány. Premiér Netanjahu stále čelí obžalobě Mezinárodního trestního soudu. Izrael je obviněn z genocidy u Mezinárodního soudního dvora. Ale tyto případy jsou pevně odmítány prezidentem Trumpem. A ještě není jasné, kdo nyní bude vládnout v Gaze. Takto to vypadalo během posledního příměří v lednu. Bojovníci Hamásu triumfují. Zatím se dnes nic podobného neodehrálo. Skupina je ochotna předat moc, ale brání se odevzdání všech svých zbraní. Navzdory úlevě a křehké naději, která zaplavuje region, před námi leží obtížné diskuse a nebezpečí obnoveného krveprolití.

Moderátor: Palestinský novinář a filmař Yusuf Hamash dokumentuje válku a humanitární krizi v Gaze pro Channel 4 News. Hovořil se mnou pro náš podcast The Fourcast.

„Je pro nás obrovským úspěchem vědět, že alespoň toto zabíjení skončí, že zabíjení skončí. Ale více než to, lidé jsou stále ztraceni bez jakékoli představy o tom, co bude dál, a to je to, o čem více přemýšlejí, je to jen obnova Gazy, civilní infrastruktura, aby lidé mohli žít normální život, zdravotnictví, které bylo zničeno, školství, které bylo zničeno. To, čemu byli vystaveni v posledních dvou letech, potřebují roky, aby se z toho vzpamatovali a pochopili, čím přesně jsme prošli. 92 % infrastruktury v Gaze bylo zničeno a 78 % obyvatel chce odejít, protože je to srovnané se zemí a dva roky nepřetržitého bombardování.“

Moderátor: Před krátkou dobou jsem hovořil s velvyslancem Hussamem Zomlotem z palestinské ambasády v Británii a zeptal jsem se ho, zda si myslí, že příměří vydrží.

„Měli bychom se postarat o to, aby vydrželo. Měli bychom se postarat o to, aby skončila tato genocidní válka proti našemu lidu v Gaze. Masakr musí skončit úplně. Izraelské okupační síly se musí zcela a úplně stáhnout z Gazy a umožnit legitimním palestinským národním institucím, jako je OOP a palestinská vláda, vláda státu Palestina, převzít plnou kontrolu nad pásmem Gazy a zajistit, aby byl náš lid okamžitě zásobován a abychom se okamžitě spojili s mezinárodním společenstvím, aby se genocida neopakovala. Tak se rychle přiblížíme tomu, o čem prezident Trump hovoří jako o novém míru na Blízkém východě. Jdeme tedy k jádru celé věci, kterým je okupace a vytvoření palestinského státu.“

Ale pokud lidé v Izraeli chtějí nahradit Benjamina Netanjahua, mohou tak učinit v příštích volbách. Jak se Palestinci, kteří chtějí nahradit prezidenta Abbáse, zbaví jeho?

„Palestinská vláda a palestinský prezident se zavázali k volbám přesně jeden rok od začátku příměří. Doufejme tedy, že čas začne běžet od teď, od dnešního dne. Tikání, myslím, od dnešního dne. A proto budeme mít volby a pouze palestinský lid bude moci vybrat, zvolit svého vůdce, své vedení a svůj parlament, protože nyní musíme také uspořádat národní volby. A proč jeden rok? Protože, jak víte, nelze skutečně svolat volby, když váš lid právě prochází genocidou nebo právě genocidou prošel. Budete potřebovat základní čas, abyste vrátili život do Gazy, alespoň jeho zárodek, podobu života po tom naprostém zničení. Takže ano, bude na palestinském lidu a pouze na palestinském lidu, aby si zvolil své vůdce.“

Prezident Trump chce, aby to, co nazývá „právní válkou“ proti Izraeli, skončilo využíváním soudů k vymáhání odpovědnosti. Jste připraveni zvážit dokonce i upuštění od některých z těchto právních nároků v zájmu mírového procesu?

„Tyto procesy jsou nezávislé na čemkoli. Jsou to nezávislé instituce. ICC a ICG jsou nezávislé instituce. Jsou to světové soudy a mají své vlastní procesy. A celé mezinárodní společenství, naši přátelé v mezinárodním společenství, jsou součástí tohoto procesu. Vlak tedy odjel. Vlak opustil stanici a odpovědnost je důležitá, a to odpovědnost všech, nejen Izraele. Odpovědnost každého, kdo se dopustí válečných zločinů. Toto je naše příležitost zajistit, aby se to už nikdy, nikdy neopakovalo. A nejlepším a jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je postavit válečné zločince před soud.“

Vím, že máte také rodinu v Gaze. Co to pro vás osobně dnes večer znamená?

„Schopnost truchlit, Krishi, opravdu truchlit, schopnost zpracovat emocionální zmatek, kterým jsme prošli za poslední dva roky, schopnost opravdu se uzdravit. Uzdravit se a postarat se o naše zraněné. Bude to nějakou dobu trvat a musíme mít prostor. Dnes jsem si opravdu oddechl, musím říct, a vítám to všechno. Zoufale jsme o to volali, jednali jsme za to, pracovali jsme na tom. 

A dnes chci jen poděkovat každému jednotlivému Britovi. A víte, že jsou jich miliony, desítky milionů, kteří byli s námi v ulicích, v parlamentu, všude, aby se dostali k tomuto okamžiku, ale nejen v Británii, ale po celém světě. 

Tato energie byla inspirována schopností palestinského lidu odmítnout, odmítnout vymazání, odmítnout vyhlazení, odmítnout zničení a odmítnout všechny plány až do včerejška na hromadný přesun palestinského lidu z jejich domovů. Netanjahu plánoval pro náš lid v Gaze další Nakbu. Oni to všechno odmítli. 

Takže dnes, alespoň dnes, palestinská vůle zůstává neporažená, zůstává odolná, což inspirovalo svět. A co teď cítím, je, že musíme zajistit, ano, musíme cítit naději, musíme také cítit pocit možnosti, ale také musíme být opatrní a nesmíme odpočívat a nesmíme se uvolnit. Musíme pokračovat, ne jen pokračovat, ale zdvojnásobit úsilí, abychom se dostali až do cíle. A cílem není konec genocidy, cílem je konec okupace."

Pane velvyslanče Hussame Zomlote, moc vám děkuji.

0
Vytisknout
846

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2025