Izrael: Ben-Gvir a poslanci jeho krajně pravicové strany se účastní slyšení o návrhu zákona o trestu smrti pro Palestince s odznaky ve tvaru oprátky

9. 12. 2025

 

Ben-Gvir vysvětlil, že oprátka je „jednou z možností, jakými zákon vynese trest smrti pro teroristy“, a dodal, že „samozřejmě existuje možnost šibenice, elektrického křesla a také možnost smrtící injekce“.
 
Brož má podobnou barvu a tvar jako žlutá stužka, kterou nosí jak izraelští úředníci, tak protivládní demonstranti a která má vyzývat k propuštění izraelských rukojmích zadržovaných v Gaze.

Během diskuse Ben-Gvir odkázal na prohlášení Izraelské lékařské asociace, která prohlásila, že účast lékařů na popravách je z etického hlediska nepřijatelná.

Argumentoval tím, že od vydání tohoto prohlášení obdržel „stovku telefonátů od lékařů, kteří mi říkali: ‚Itamare, jen mi řekni kdy‘“.

V neděli právní poradci Výboru pro národní bezpečnost Knesetu rozhodli, že z provedení návrhu zákona, který předložil Ben-Gvirův stranický kolega Limor Son Har-Melech, vyplývají ústavní potíže.

Podle právního stanoviska poradců patří mezi problémy, které návrh zákona vyvolává, povinnost ukládat trest smrti, což ruší diskreční pravomoc soudců, jeho uplatňování pouze na Palestince pod vojenskou správou na Západním břehu a jeho rozpor s mezinárodními smlouvami, které Izrael podepsal.

Stanovisko uvádí, že výbor musí být přesvědčen, že trest smrti dosáhne účelu odstrašení, že „tohoto účelu nelze dosáhnout méně škodlivými prostředky a že přínosy trestu smrti převáží nad jeho škodlivostí“.

Poradci poukázali na případy, kdy byli lidé odsouzení za trestný čin zpětně osvobozeni, a uvedli „vrozenou obtížnost trestu smrti, od kterého není cesty zpět ani zmírnění, a dokonce ani úplného zabránění možnosti, že budou odsouzeni a popraveni nevinní lidé“.

Vzhledem k tomu, že zákonodárci usilují o zavedení trestu smrti za teroristické útoky s následkem smrti, poradní stanovisko uvádí, že ustanovení popisující motiv útoku je formulováno vágně, což by ztěžovalo jeho výklad.

Jedna z podmínek se navíc týká totožnosti oběti útoku a stanoví, že se bude vztahovat pouze na osobu, která způsobila smrt izraelského občana. Trest smrti by se tedy nevztahoval na případy, kdy jsou oběťmi terorismu osoby s trvalým pobytem, osoby s dočasným statusem nebo cizinci pobývající v Izraeli.

„U žádného z trestných činů podle izraelského práva, za které lze uložit trest smrti, jak je uvedeno výše, nebylo stanoveno, že je tento trest povinný,“ uvádí se ve stanovisku. „Ani v zákoně o nacistech a nacistických kolaborantech (trestání). Soudy si vždy zachovávají pravomoc uložit mírnější trest.“

V reakci na to, že navrhovatelé zákona chtějí trest smrti uplatňovat i na Západním břehu, stanovisko uvádí, že trest smrti se bude vztahovat pouze na Palestince a nebude mít vliv na práva Izraelců na Západním břehu, což označuje za „významný odklon“ od dosavadní izraelské politiky.

Podle stanoviska se Kneset v rámci „dosud přijímané opatrné politiky ... obecně zdržoval přímého uplatňování legislativy v této oblasti, zejména pokud se tato legislativa týkala práv a povinností osob, které nejsou občany Izraele“.

Minulý týden požádal člen výboru Gilad Kariv z Demokratické strany předsedu Zviku Fogela, aby pozval šéfa bezpečnostní služby Šin Bet Davida Ziniho na důvěrné jednání, aby vysvětlil proces, který vedl ke změně postoje agentury.

V listopadu Zini informoval vládu, že Šin Bet nyní podporuje návrh zákona o trestu smrti pro teroristy, čímž zvrátil dlouholetý odpor organizace.

Právní poradci se domnívají, že agentura by měla svůj postoj prezentovat na základě výhod a nevýhod v otevřené diskusi.

Kariv také požádal, aby byl do výboru pozván vysoký představitel vojenské rozvědky IDF, který by vyjádřil názor jednotky na možný dopad legislativy na palestinskou arénu.

Požádal také, aby byl pozván zástupce ministerstva zahraničí, který by přednesl názor na možné dopady na vztahy Izraele se západními zeměmi a na dohodu o přidružení s Evropskou unií.

Názor think tanku Zulat for Equality and Human Rights uvádí, že návrhy zákonů „stanoví, že trest smrti by byl v Izraeli ukládán na základě národnosti: k trestu smrti by byl odsouzen pouze ten, kdo ublíží židům“.

Podle prohlášení Zulat „návrh zákona znamená, že trest by nebyl uložen obžalovanému kvůli jeho odpovědnosti za čin, ale kvůli jeho národní identitě a národní identitě oběti. Takové rozhodnutí vytváří hierarchii vražedných trestných činů: vražda židů je závažnější než vražda lidí, kteří patří k jiným národnostem.“

Návrhy zákonů „se snaží zakotvit v primární legislativě rasistické morální tvrzení, že životy židů mají větší hodnotu než životy ostatních. Nebo, přesněji řečeno, že životy Palestinců mají menší hodnotu než životy židů.“

Think tank dodal: „Trest smrti mizí ze zákoníků zemí po celém světě. Neexistuje – a nemůže existovat – žádné ospravedlnění pro jeho zařazení do izraelských zákoníků, a už vůbec ne do zákona, který je otevřeně rasistický. Podobnost těchto návrhů zákonů s nacistickou legislativou je dostatečným důvodem k jejich vyškrtnutí z programu.“