Analytici upozorňují, že o výsledku války na Blízkém východě může rozhodnout to, komu dříve dojdou rakety nebo protiletadlové střely
4. 3. 2026
Zásoby nejmodernějších zbraní vyrobených v USA jsou omezené, zatímco málokdo ví, jak velký je íránský arzenál
Výsledek a délka války na Blízkém východě mohou být podle analytiků a úředníků rozhodnuty na základě ponurého výpočtu založeného na velikosti íránských zásob dronů a raket oproti zásobám životně důležité protivzdušné munice, kterou mají USA, Izrael a státy Perského zálivu.
Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní společné ofenzivě USA a Izraele více než 1 000 údery proti cílům v téměř tuctu zemí rozložených na ploše skoro 2000 km. Vzhledem k tomu, že jeho zastaralé letectvo není schopno konkurovat letectvu Izraele a USA, spoléhá Teherán na svůj arzenál raket a dronů.
Geografický rozsah íránských odvetných útoků učinil z tohoto konfliktu nejrozsáhlejší konflikt na Blízkém východě od druhé světové války. Izraelská a americká letadla a rakety zasáhly stovky cílů po celém Íránu, aniž by ztratily jediné letadlo v nepřátelské palbě.
USA a Izrael se snaží zničit co nejvíce íránských raketových zásob a infrastruktury, přičemž se zaměřují na odpalovací zařízení, sklady a personál.
Stacie Pettyjohn, ředitelka obranného programu v Centru pro novou americkou bezpečnost ve Washingtonu, uvedla, že konflikt se stal „jakousi soutěží v salvách“, což je vojenský strategický pojem popisující výměnu simultánních salv velkého počtu přesných řízených zbraní mezi protichůdnými silami.
„Otázkou je, kdo má větší zásoby klíčových zbraní, a velkou neznámou je, jak velké jsou zásoby Íránu,“ řekla Pettyjohn.
V úterý se nad Jeruzalémem opět rozezněly sirény a došlo k několika explozím, když protiletadlové střely zničily přilétající rakety, ale íránské útoky na Izrael, kde od začátku války zahynulo 11 lidí a více než 100 bylo zraněno, se za posledních 36 hodin staly méně častými.
Analytici naznačují, že Írán, kde podle Červeného půlměsíce zahynulo více než 787 lidí, se možná snaží šetřit své zásoby raket, nebo prostě není schopen vystřelit další.
„Írán má méně zbraní, které mohou zasáhnout Izrael, než těch, které mohou zasáhnout Perský záliv, a mnoho dronů směřujících do Izraele je zachyceno,“ řekl Petttyjohn.
„Íránci možná také čelí určitému zmatku, protože trpí útoky na jejich velení [zabíjení vysokých velitelů] a proto neoperují koordinovaně. Prostě střílejí, co mohou, kdy mohou.“
Strategií Teheránu může být pokus o oslabení svých nepřátel podkopáním morálky občanů a zvýšením finančních nákladů konfliktu.
„Neexistuje nic jako 100% obrana. Je to válka na vyčerpání... Pokud jediná raketa zasáhne něco jako univerzitu, nemocnici nebo elektrárnu, může to být velmi nákladné,“ řekl Tal Inbar, izraelský vedoucí výzkumný pracovník v Missile Defence Advisory Alliance.
Během 12denní války s Íránem loni v létě, kdy byly na Izrael vypáleny masivní salvy raket, došlo podle některých zpráv k vyčerpání zásob klíčových zbraní v Izraeli.
„V předchozích válkách a střetech byla délka trvání částečně určena množstvím [protiletadlových raket], které jsme měli ... Nikdy nemůžete mít dostatek interceptorů,“ řekl Inbar.
Všichni účastníci současného konfliktu si uvědomují význam tvrdě vybojované vzdušné bitvy a vynakládají velké úsilí, aby uklidnili znepokojené občany.
Spojené arabské emiráty vydaly v úterý dlouhé prohlášení, ve kterém vyvrátily zprávy, že jim docházejí důležité protiletadlové rakety. „ SAE … udržují robustní strategické zásoby munice, které zajišťují trvalé schopnosti zachycování a reakce po delší dobu,“ uvedly.
V pondělí SAE oznámily, že dosud zničily 161 ze 174 balistických raket vypálených na jejich území, zatímco zbytek dopadl do moře. Z celkového počtu 689 íránských dronů bylo zachyceno 645 a osm řízených střel bylo zničeno, „což způsobilo určité vedlejší škody“.
Íránské útoky byly také zahájeny na americké vojenské a civilní infrastruktury v Kataru, Abú Dhabí, Kuvajtu, Iráku, Bahrajnu a Ománu. Mezinárodní hotely v Dubaji byly zasaženy a zapáleny.
Ropná infrastruktura byla poškozena v Saúdské Arábii a drony zaútočily na britskou vojenskou základnu na Kypru.
Katar rovněž vydal prohlášení, ve kterém popsal „detekci několika leteckých a raketových cílů a úspěšné zachycení většiny z nich“. Ministerstvo obrany uvedlo, že sestřelilo dva íránské stíhací letouny, tři řízené střely, 98 ze 101 balistických raket a 24 z 39 dronů.
„Je velmi těžké zjistit, jaké jsou zásoby [těchto zbraní] v Perském zálivu, ale spotřebovávají jich velké množství a brzy bude nutné učinit některá obtížná rozhodnutí o tom, co chránit,“ uvedla Kelly Grieco, strategická a vojenská analytička ze Stimson Center ve Washingtonu.
„Íránci to vědí, a proto nejsou jejich salvy tak velké. Jejich cílem je udržet kampaň v chodu. Je to smrt tisíci řezy, což je pro slabšího [bojovníka] v boji mnohem výhodnější strategie.“
Pettyjohnová uvedla, že pokud by se zásoby protivzdušné obrany vyčerpaly, mohlo by to Izrael a USA přimět k zastavení ofenzivních operací a k pokusu o dosažení nějakého vyjednaného urovnání.
„USA by mohly stáhnout své síly, Izrael to zjevně nemůže, ale jsou to státy Perského zálivu, které nyní nesou hlavní nápor a mohou být i nadále bombardovány ... Pokud Íránu dojdou rakety ... možná budou muset požádat o mír a pokusit se přežít a postupem času znovu vybudovat své kapacity,“ uvedla Pettyjohnová.
Důležitou roli hraje také vysoká cena těchto zbraní a jejich omezená dostupnost. Grieco odhaduje, že zachycení dronu stojí pětkrát více než jeho výroba, zatímco zásoby nejmodernějších zbraní vyrobených v USA jsou velmi omezené a lze je doplňovat pouze pomalu. Taková munice je velmi žádaná i jinde, například na Ukrajině nebo na Tchaj-wanu.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse