Izrael zahájil nové útoky na Teherán a Bejrút

3. 3. 2026

čas čtení 15 minut
  
Izraelské letectvo útočí na města současně „vlnou rozsáhlých úderů“, zatímco vojáci jsou nasazeni na zemi v jižním Libanonu

Izrael kritizoval španělského premiéra Sancheze a Trump britského premiéra Starmera, že nepodporují jejich zločinnou agresi v Íránu

Použití nástrojů umělé inteligence k umožnění útoků na Írán ohlašuje novou éru bombardování rychlejšího než „rychlost myšlenky“

Údery USA na Írán vyvolal izraelský plán zahájit útok, říká Rubio

V Bejrútu, který je již unavený válkou, vře hněv vůči Hizballáhu



Izraelské a americké stíhačky zahájily novou vlnu útoků po celém Íránu, kde podle Íránského červeného půlměsíce bylo od začátku konfliktu zabito více než 500 lidí.


Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že současně útočí na Teherán a Bejrút „rozsáhlými údery“ proti íránskému režimu a Hizballáhu.

Izraelská armáda vydala v úterý ráno nové evakuační rozkazy pro desítky míst v Libanonu.

 

Hizballáh uvedl, že vyslal drony na sever Izraele.

Íránské útoky byly hlášeny na ropnou infrastrukturu a další cíle v pásu o délce 2 000 km v této oblasti.

Oběti a ničení byly hlášeny v nejméně devíti zemích.

Íránské revoluční gardy tvrdily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v Bahrajnu a „zničily hlavní velitelství základny“, aniž by poskytly důkazy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že válka USA a Izraele proti Íránu může trvat „nějaký čas“, ale ne roky.

Americký prezident Donald Trump zopakoval své výzvy Íráncům, aby povstali a svrhli své vůdce, a uvedl, že letecká kampaň může trvat týdny.

Americká ambasáda v saudskoarabském hlavním městě Rijádu byla zasažena útokem dronů, který způsobil požár.

Ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny americké občany, aby opustili více než tucet zemí Blízkého východu kvůli rizikům spojeným s pokračující eskalací.

Panovala nejistota ohledně stavu plavby v Hormuzském průlivu poté, co íránské revoluční gardy pohrozily, že „spálí každou loď“, která se pokusí proplout touto vodní cestou – důležitou trasou pro přepravu ropy a plynu –, zatímco americké centrální velení údajně později uvedlo, že průliv není uzavřen.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio tvrdil, že USA zaútočily na Írán poté, co se dozvěděly, že jejich spojenec Izrael chystá úder, který by znamenal odvetu proti americkým silám. Rovněž uvedl, že „nejtvrdší údery“ americké armády na Írán teprve přijdou.



Státní média: Přístav v Ománu se stal terčem podezřelého útoku dronů


Přístav Duqm v Ománu se stal terčem několika dronů, z nichž jeden zasáhl palivovou nádrž, podle státní tiskové agentury této země.

Nedošlo k žádným obětem.

Izrael reagoval na odmítnutí španělské vlády udělit USA povolení k použití společných vojenských základen na svém území k útoku na Írán a obvinil španělského premiéra Pedra Sáncheze, že se postavil na špatnou stranu historie.


Sánchez výslovně odsoudil „jednostrannou vojenskou akci“ USA a Izraele proti Íránu a varoval, že přispívá k „nepřátelštějšímu a nejistějšímu mezinárodnímu řádu“. Jeho kritika byla podpořena odmítnutím jeho vlády povolit USA využívat základny v Rotě a Morónu k pokračujícím útokům proti Íránu.

V příspěvku na X v pondělí večer izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar obvinil Sáncheze – tvrdého kritika izraelské války v Gaze – z podlézání teroristům a represivním režimům.

„Nejprve Hamás poděkoval Sánchezovi,“ napsal Sa'ar. „Poté Húsíové poděkovali Sánchezovi. Nyní mu děkuje Írán. Je to být na „správné straně“ historie?“

Sa'ar také retweetoval kritiku Sáncheze od amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama, který napsal: „Současná vláda ve Španělsku se stává zlatým standardem pateticky slabého evropského vedení, které ztratilo morální směr, zjevně se zdráhá odsoudit teroristický režim v Íránu a nemá nic jiného než kritiku Spojených států.“

V sobotu Sánchez řekl, že ofenzíva Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua činí svět méně stabilním, a vyzval k trvalému politickému řešení konfliktu.

K tomuto tématu se vrátil v nedělním projevu v Barceloně. „Dnes je více než kdy jindy důležité si uvědomit, že můžete být proti nenávistnému režimu – jako je tomu v případě íránského režimu v případě celé španělské společnosti – a zároveň proti neoprávněné a nebezpečné vojenské intervenci, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ řekl.


Trump kritizuje Starmera a v rozhovoru pro The Sun lituje vztahů mezi USA a Velkou Británií

Donald Trump řekl, že vztahy mezi USA a Velkou Británií „nejsou takové, jaké bývaly“, a že Keir Starmer „nebyl nápomocný“ v americko-izraelské válce proti Íránu.

Ve svém druhém rozhovoru pro britský deník za dva dny Trump řekl The Sun: „Je velmi smutné vidět, že vztahy zjevně nejsou takové, jaké bývaly.“

„Nikdy jsem si nemyslel, že to uvidím. Nikdy jsem si nemyslel, že to uvidím ze strany Velké Británie.“

V pondělním projevu v Dolní sněmovně Starmer řekl, že Velká Británie se nepřipojí k USA a Izraeli v ofenzivních útocích, ale zaměří se na „obranné akce“ – v neděli zasáhl dron základnu RAF Akrotiri na Kypru a v pondělí byly sestřeleny další dva drony směřující tímto směrem. V neděli večer Starmer oznámil, že Velká Británie povolí USA využívat britské základny při operacích v Íránu.

Trump řekl deníku The Sun, že premiér „má své vlastní potíže“ a že Velká Británie není „tak známá země“, přičemž konkrétně zmínil Londýn a jeho starostu Sadiqa Khana. „Londýn je velmi odlišné místo s hrozným starostou. Máte tam hrozného starostu a hrozný lidi,“ řekl Trump.


IDF rozmístila vojáky v jižním Libanonu


Izraelská armáda rozmístila další vojáky v jižním Libanonu v rámci snahy Izraelských obranných sil zajistit větší bezpečnost obyvatel severního Izraele, uvedla IDF na Telegramu.

Podle agentury Reuters vojenský mluvčí podplukovník Nadav Shoshani na online briefingu novinářům řekl, že vojáci jsou „pouze v pohraniční oblasti v obranné pozici, aby zabránili útokům na civilisty a strategicky velmi důležité body“.

Agentura AFP informuje, že izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý uvedl, že nařídil armádě převzít kontrolu nad dalšími pozicemi v Libanonu po útoku militantní skupiny Hizballáh, podporované Íránem.

„Premiér Benjamin Netanjahu a já jsme pověřili izraelské obranné síly, aby postoupily a převzaly kontrolu nad dalšími strategickými pozicemi v Libanonu, aby zabránily útokům na izraelské pohraniční obce,“ uvedl Katz v prohlášení.


Izraelská válka s Íránem přináší nové obléhání Gazy, které hrozí hladomorem


V souvislosti s válkou v Íránu Izrael na dobu neurčitou uzavřel všechny hraniční přechody do Gazy, čímž uvalil obléhání, které již vedlo k nárůstu cen potravin a hrozí uvrhnout 2 miliony lidí do nové hladomoru.

Po více než dvou letech války a s izraelskými silami ovládajícími asi 60 % území musí být téměř veškeré potraviny do Gazy dováženy.

Humanitární organizace, které zásobují velkou část obyvatelstva, tvrdí, že zásoby, které měly v sobotu, kdy válka začala, vydrží jen několik dalších dní.

„Pokud [hranice] zůstanou uzavřené, World Central Kitchen dojde tento týden jídlo,“ uvedl zakladatel a šéf organizace José Andrés v příspěvku na sociálních sítích.

„Každý den vaříme 1 milion teplých jídel. Potřebujeme dodávky jídla každý den.“


USA nařizují „nepotřebným“ zaměstnancům opustit Katar a Kuvajt

Americké ministerstvo zahraničí údajně nařídilo odchod nepotřebných vládních zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků z Kataru a Kuvajtu.

K tomuto kroku přistoupilo poté, co ministerstvo v úterý oznámilo, že nařídilo nepotřebným zaměstnancům a jejich rodinám opustit Bahrajn a Jordánsko.

Oznámilo také, že o den dříve nařídilo odchod zaměstnanců z Iráku, a to v souvislosti s odvetnými opatřeními Íránu za útoky USA a Izraele.

Ministerstvo v příspěvku na X před vydáním nejnovějšího nařízení uvedlo, že aktualizovalo cestovní doporučení pro Bahrajn a Jordánsko, „aby odrážela nařízený odchod nezbytných zaměstnanců americké vlády a jejich rodinných příslušníků“.

V aktualizovaném cestovním varování pro Irák ministerstvo uvedlo, že v pondělí „nařídilo zaměstnancům americké vlády, kteří nejsou zapojeni do záchranných operací, opustit Irák z bezpečnostních důvodů“.


Použití nástrojů umělé inteligence k umožnění útoků na Írán ohlašuje novou éru bombardování rychlejšího než „rychlost myšlenky“, uvedli odborníci, a to uprostřed obav, že lidští rozhodovatelé by mohli být odsunuti na vedlejší kolej.

Robert Booth a Dan Milmo uvádějí, že model umělé inteligence společnosti Anthropic byl údajně použit americkou armádou při sérii útoků, protože tato technologie „zkracuje zabíjecí řetězec“ – tedy proces identifikace cíle až po právní schválení a zahájení útoku.

USA a Izrael, které dříve používaly AI k identifikaci cílů v Gaze, provedly jen během prvních 12 hodin téměř 900 útoků na íránské cíle, při nichž izraelské rakety zabily nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Odborníci zabývající se touto oblastí tvrdí, že AI zkracuje čas potřebný k plánování složitých útoků – jev známý jako „komprese rozhodnutí“, který podle některých může vést k tomu, že lidští vojenští a právní experti budou pouze schvalovat automatizované plány útoků.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio tvrdí, že USA zaútočily na Írán poté, co se dozvěděly, že Izrael chystá útok, který by znamenal odvetu proti americkým silám.

„Věděli jsme, že pokud na ně nezaútočíme preventivně, než zahájí tyto útoky, utrpíme vyšší ztráty,“ řekl novinářům.

Odůvodnění útoku se liší od odůvodnění Donalda Trumpa a ministra obrany Petea Hegsetha, jak uvádí náš nejnovější vysvětlující článek „Co víme“ o válce.

Rubio také řekl, že „nejtvrdší údery“ americké armády na Írán teprve přijdou.

Trump naznačil, že útoky USA na Írán by mohly trvat mnohem déle než čtyři až pět týdnů, jak původně předpovídal, a snažil se ospravedlnit rozsáhlý konflikt s otevřeným koncem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím řekl, že válka proti Íránu může trvat „nějaký čas“, ale nebude trvat roky, a pro Fox News uvedl: „Není to nekonečná válka.“

Více informací o těchto a dalších bodech, zatímco se válka USA a Izraele proti Íránu dramaticky rozšiřuje po celém Středním východě, najdete zde:



USA nařizují „nepotřebnému“ personálu opustit Bahrajn, Jordánsko a Irák


Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nařídilo nepotřebnému personálu a jejich rodinám opustit Bahrajn a Jordánsko, a o den dříve oznámilo, že nařídilo personálu v Iráku opustit zemi, protože Írán reaguje na útoky USA a Izraele.

Ministerstvo v příspěvku na X uvedlo, že aktualizovalo cestovní doporučení pro Bahrajn a Jordánsko, „aby odrážela nařízený odchod personálu americké vlády, který není v pohotovosti, a rodinných příslušníků vládního personálu“.

V aktualizovaném cestovním doporučení pro Irák ministerstvo uvedlo, že v pondělí „nařídilo zaměstnancům americké vlády, kteří nejsou v pohotovosti, opustit Irák z bezpečnostních důvodů“, informuje agentura Agence France-Presse.


Americká ambasáda v saudskoarabském hlavním městě Rijádu potvrdila, že byla zasažena drony, a oznámila, že dočasně zavírá.


Saúdskoarabské ministerstvo obrany dříve na sociálních sítích potvrdilo, že podle prvních odhadů byla ambasáda zasažena dvěma drony, což způsobilo omezený požár a menší materiální škody na budově.

Podle zpráv bylo v úterý brzy ráno na velvyslanectví slyšet hlasitý výbuch a vidět plameny. Nebyly hlášeny žádné zranění.

Nad diplomatickou čtvrtí v Rijádu, kde sídlí zahraniční mise, byl vidět stoupat černý kouř.


Letecké společnosti Etihad Airways a Emirates se sídlem v Abú Dhabí a Dubaji a nízkonákladová letecká společnost FlyDubai oznámily, že v době války USA a Izraele proti Íránu budou provozovat omezený počet letů.

Od soboty bylo podle letecké analytické společnosti Cirium zrušeno nejméně 11 000 letů do, z a v rámci Blízkého východu, což postihlo více než 1 milion cestujících.

Chaos v cestovním ruchu bude zřejmě pokračovat, protože Donald Trump v pondělí uvedl, že konflikt měl podle odhadů trvat čtyři až pět týdnů, ale může se protáhnout.

V pondělí večer americké ministerstvo zahraničí vyzvalo Američany, aby okamžitě opustili více než tucet zemí na Blízkém východě, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, kvůli eskalujícímu konfliktu.


Indické letecké společnosti v úterý oznámily, že obnovují omezené komerční lety na Blízký východ, aby vyzvedly tisíce cestujících uvízlých kvůli válce.


Společnost IndiGo uvedla, že bude provozovat čtyři zpáteční lety do Džiddy v Saúdské Arábii v rámci snahy o „postupné normalizování“ provozu mezi oběma zeměmi. Společnost Air India Express oznámila, že od úterý obnoví lety do a z ománského hlavního města Maskatu.

Služby do a z Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů však zůstávají pozastaveny, uvedly letecké společnosti v prohlášení citovaném agenturou Agence France-Presse.

Írán se hlásí k útoku na americkou leteckou základnu v Bahrajnu


Íránské revoluční gardy zaútočily na americkou leteckou základnu v Bahrajnu, uvedla elitní jednotka islámské republiky v úterním prohlášení zveřejněném oficiální agenturou Irna.

„IRGC oznámila, že ... její námořní síly provedly za úsvitu rozsáhlý útok dronů a raket na americkou leteckou základnu v oblasti Sheikh Isa v Bahrajnu,“ napsala agentura Irna na Telegramu, přičemž použila zkratku pro Íránské revoluční gardy.

Agentura Agence France-Press uvádí, že síly ve svém prohlášení uvedly, že bylo vypuštěno 20 dronů a tři rakety, které „zničily hlavní velitelství základny“, aniž by poskytly důkazy.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
259

Diskuse

Obsah vydání | 3. 3. 2026