2. 6. 2026 / Boris Cvek
Málo lidí nechápe, jak se mohou neziskové léky a velký farmaceutický průmysl doplňovat. Přitom je to banální. Samozřejmě teorie spiknutí jsou velmi populární a musel jsem čelit stále dokola dotazům typu: aby rakovina byla léčena zadarmo, to farmaceutický průmysl nikdy nedovolí! Co ale vlastně ten průmysl opravdu potřebuje?
Potřebuje nové účinné léky, na kterých by vydělával obrovské peníze. Zatím je v takové situaci, že většina zrychleně povolených léků proti rakovině vůbec neprodlužuje život (Naci et al. Lancet Oncology 2024). To není to, co by chtěl.
Co se to stalo? Chybí nové spolehlivé nápady. Vědecká literatura je zhlcena akademickým balastem (vědci z farmaceutické firmy Amgen publikovali v roce 2012 v Nature, že po deseti letech úsilí nedokázali zopakovat osmdesát devět procent studií z oblasti onkologie a hematologie) a ve výzkumu chybí vztah k realitě.
Pokud někdo chce skutečně účinné léky, musí chtít na prvním místě reformu výzkumu, aby se vrátil k realitě. To má průmysl i prosazování neziskových léků, pokud mají skutečně léčit, společné. Situace, ve které akademický výzkum produkuje výsledky, které ukazují, že disulfiram léčí desítky nemocí, je symptomem strašlivého selhání pro kohokoli, kdo chce skutečně léčit lidi a komu záleží na hodnotě vědy více než na grantech, konferencích a cestování za veřejné peníze.
Disulfiram je krásnou ukázkou něčeho, co by asi málo lidí napadlo a co jsem formuloval v Trends in Pharmacological Sciences v roce 2016. Pokud máme nějakou evidenci na základě pozitivních vedlejších účinků běžných léků (čili reální lidé je berou a na nich se ukazuje něco nečekaného, ne na myších nebo ve zkumavkách), že zázračně, nečekaně fungují u zcela jiných nemocí, než pro které jsou indikovány, můžeme najít nové, zcela nečekané nápady pro účinnou léčbu. Můžeme dokonce takto zkoumat lidské tělo!
Náš článek v Nature (Skrott et al. 2017) ukázal něco, co do té doby nikdo neviděl a netušil. Kdyby se na klinické úrovni ukázalo – což bohužel zatím ani pořádně nezačalo – že tento nápad opravdu funguje k léčbě metastazujících rakovin, jak naznačují dva randomizované klinické testy u rakoviny prsu a plic – byla by to skutečná revoluce velmi zajímavá pro farmaceutický průmysl. Takto by bylo samozřejmě možno hledat na realitě lidského těla postavenou léčbu i pro všechny ostatní nemoci jako ALS, Alzheimer atd.
Farmaceutický průmysl velmi dobře umí stavět na náhodně objevených nápadech a modifikovat to, co je nepatentovatelné, v to, co je patentovatelné. Co potřebuje nejvíce ze všeho, je zbavit se akademického balastu a věnovat se reálnému účinku. Neznamená to, že by disulfiram nezůstal levným lékem pro všechny, znamenalo by to, že by mohl být nějak pozměněn v jiný, lepší lék, komerčně využitelný. Muselo by ale být jasně prokazatelné, v čem je ten nový lék lepší než samotný disulfiram.
Diskuse