Globální výdaje na jaderné zbraně dosáhly v roce 2025 rekordních hodnot

10. 6. 2026

Devět jaderných států světa společně loni zvýšilo výdaje na arzenály téměř o 17 miliard dolarů, uvádí nová zpráva Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní.

V době rostoucího geopolitického napětí varuje zpráva ICAN, "že jsou na cestě nové závody v jaderném zbrojení, které sami pachatelé plánují na desítky let."

Susi Snyder, ředitelka programů ICAN a spoluautorka zprávy, uvedla, že rozšíření a obavy, že umělá inteligence by mohla zvýšit riziko použití jaderných zbraní, je hluboce znepokojující.

"Abych byla upřímná, mám strach," řekla agentuře AFP.

Studie ukázala, že všechny jaderné státy – Británie, Čína, Francie, Indie, Izrael, Severní Korea, Pákistán, Rusko a Spojené státy – vloni zvýšily své výdaje.

Washington utratil více než všechny ostatní země dohromady, v roce 2025 investoval do jaderných zbraní 69,2 miliardy dolarů – což je nárůst o 12,4 miliardy dolarů oproti předchozímu roku, jak uvádí zpráva.

Následovala Čína, která podle zprávy utratila odhadem 13,5 miliardy dolarů, poté Británie 12,6 miliardy dolarů a Rusko 9,5 miliardy dolarů.

A za posledních pět let ICAN, který získal Nobelovu cenu za mír v roce 2017, zjistil, že devět zemí utratilo za své arzenály přes 470 miliard dolarů.

Očekává se, že tyto investice budou do budoucna jen růst.

Při zkoumání projekcí dlouhodobého růstu výdajů ICAN zdůraznil údaje z Británie, Francie a Spojených států, které ukazují plány investovat miliardy do vývoje a údržby takových zbraňových systémů i v příštím století.

I další země zaváděly nové zbraňové systémy s dlouhou životností, uvedl.

Zpráva upozornila, že nové plánované mezikontinentální balistické rakety Sentinel by měly zůstat v provozu i do roku 2100, zatímco rostoucí produkce plutonia v USA naznačovala, že hlavice země vydrží až do roku 2120.

To bude znamenat významné investice, přičemž výdaje na jaderné zbraně USA během pouhých desetiletí mezi lety 2025 a 2034 se odhadují na téměř 1 bilion dolarů, uvádí zpráva.

Výzkumníci uvedli, že obrovské výdaje byly obzvlášť šokující v době, kdy globální humanitární systém čelil dramatickým škrtům ve financování.

"To, co tyto země utratily v roce 2025, mohlo zaplatit 32 let operačního rozpočtu OSN," poukázala Snyder a dodal, že jediný den výdajů na jaderné zbraně v loňském roce mohl zajistit potravinovou bezpečnost více než dvěma milionům lidí.

Místo aby poskytly pomoc nebo garantovaly základní služby, jako je zdravotní péče pro své obyvatelstvo, investovaly jaderné státy do "arzenálu, o kterém samy vědí, že ho nemohou použít, aniž by spáchaly válečný zločin", řekla Snyder.

"Zdá se, že je tu naprosté odpojení od reality."

Zdroj v angličtině: ZDE