Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Rusko a Ukrajina: Krym je v lockdownu, Putin přiznává „obrovskou vlnu“ ukrajinských dronů

24. 6. 2026

čas čtení 5 minut

Železniční most a elektrárna patřily mezi nejnovější cíle Kyjeva na Krymu, kde nyní převládá omezení veřejného života.

Ukrajina uvedla, že její síly zasáhly železniční most, elektrárnu a další infrastrukturní cíle na Krymu. Ukrajinské speciální jednotky oznámily, že jejich jednotky ve spolupráci s odbojovým hnutím na Krymu zničily železniční most přes Severokrymský kanál poblíž vesnice Rozdolne. Armáda most popsala jako klíčovou logistickou trasu sloužící k zásobování ruských sil na jihu Ukrajiny a uvedla, že drony začaly most zasahovat v noci z neděle na pondělí, čímž došlo k zřícení jeho části. Druhý úder v úterý byl zaměřen na železniční opravárenské zařízení rozmístěné u mostu a na jeho zbývající části.

Michail Razvožajev, ruskou vládou dosazený guvernér Sevastopolu na Krymu, oznámil „nouzová dočasná opatření“, včetně uzavření veřejné dopravy ve 22:00 a velkých obchodů a kaváren v 20:00, přičemž bylo také ztlumeno pouliční osvětlení. Čerpacím stanicím bylo o den dříve zakázáno prodávat palivo nevládním uživatelům. Jízda na mopedech a motocyklech v noci byla zakázána minulý týden – hluk prý narušuje obranu proti dronům, přičemž jeden úředník tvrdil, že „děti, které se v noci projíždějí“, byly vylákány ke zradě Kyjevem.
Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že drony zasáhly sklad ropy u tepelné elektrárny v Kerči na východě Krymu, elektrickou rozvodnu na západě a distribuční stanici zkapalněného zemního plynu v Simferopolu, druhém největším městě poloostrova. Části Krymu byly v úterý bez elektřiny, uvedl místní dodavatel energie, který se snažil vinu svalit na „technické poruchy“.
Vladimir Putin se poprvé vyjádřil k ukrajinským útokům, které vyřadily ruskou strategickou infrastrukturu z provozu. Ukrajinské drony „přilétající v obrovské vlně“ měly za cíl „destabilizovat“ společnost a narušit dodávky energie i cestovní ruch, uvedl ruský prezident. Ostře kritizoval, že „celý Západ“ pracuje pro Kyjev. Putin ⁠vyzval ruskou vládu, aby přijala další opatření k vyrovnání následků těchto útoků – a pokračoval tak ve svém přístupu, kdy se distancuje od řešení dopadů své války na domácí půdě.
Ruský místopředseda vlády Alexander Novak v úterý Putinovi sdělil, že úředníci zvažují pozastavení vývozu nafty, aby ochránili motoristy v zemi, což podle agentury TASS doplňuje stávající zákazy vývozu leteckého paliva a benzínu. Novak uvedl, že plánovaná údržba rafinérií byla odložena. „Využíváme dosud nevyčerpané rezervy a zároveň podporujeme zvýšení dodávek dalších objemů na domácí trh.“ Omezení prodeje pohonných hmot byla zavedena v několika regionech Ruska.
Krymské ministerstvo sportu v úterý zrušilo všechny sportovní akce, soutěže a tréninky pro děti až do 1. září. Tato opatření popsalo jako „zaměřená výhradně na zajištění bezpečnosti našich dětí, sportovců a všech, kdo se sportem zabývají“. V pondělí guvernér Sergej Aksjonov uvedl, že z bezpečnostních důvodů všechny letní tábory v regionu do 1. září přestaly přijímat děti a nové rezervace.
Moskva si stěžuje, že USA nesplnily „dohody“ uzavřené mezi Putinem a Donaldem Trumpem na summitu na Aljašce loni v srpnu. Poté, co se Trump loni začal snažit ukončit válku na Ukrajině a obvinil Zelenského z toho, že se nepodařilo dosáhnout dohody, Kreml opakovaně vyjadřoval vděčnost za úsilí amerického prezidenta a hovořil o „duchu Anchorage“ – což je podle analytiků zkratka pro ruské tvrzení, že ‌Trump souhlasí s tím, že Ukrajina by měla výměnou za mír předat celý svůj Donbas.
V úterý však Sergej Lavrov naznačil, že summit na Aljašce mohl být americkým „trikem, jak získat čas na přezbrojení kyjevského režimu“. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov obvinil USA z toho, že se odchýlily od „základních dohod“ dosažených na Aljašce.
Vladimir Putin uvedl, že Rusko by se zapojilo do jednání, pokud by vycházela z diskusí v Anchorage a z „istanbulských dohod“ – známých také jako „istanbulské komuniké“, což je soubor maximalistických ruských požadavků na kapitulaci Ukrajiny, které byly předloženy v Turecku v roce 2022 a které Kyjev nikdy nezveřejnil ani nepodepsal.
Oleg Ignatov, analytik z International Crisis Group, uvedl, že Rusko chce, aby americká strana obnovila diplomatické úsilí a pomohla Rusku ukončit válku podle jeho vlastních podmínek. „Neexistuje žádný strukturovaný diplomatický proces, na stole není žádná dohoda, ve skutečnosti není vůbec nic,“ řekl Ignatov. „Rusové jsou z toho velmi zklamaní, opravdu chtějí, aby se Američané zapojili.“
Ruské útoky zabily v úterý devět lidí po celé Ukrajině. V Kryvém Rigu, rodném městě Volodymyra Zelenského, „zahynuli dva muži ve věku 25 a 34 let a 54letá žena“, uvedl hejtman Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Ganža. Při dalších ruských útocích na tento region zahynuli další tři lidé, zatímco při útocích na jižní regiony Oděsa, Záporoží a Cherson zahynul vždy jeden člověk, uvedly regionální úřady.
Volodymyr Zelenskyj se nezúčastní konference na vysoké úrovni o poválečné rekonstrukci Ukrajiny kvůli prohlubujícímu se rozkolu s Polskem v souvislosti s tím, že pojmenoval vojenskou jednotku po jednotce, která během druhé světové války zabila desítky tisíc Poláků. EU v úterý varovala, že ze zhoršujících se vztahů mezi těmito dvěma sousedy bude těžit pouze Rusko, „agresor na Ukrajině“.